AUTOBUS

Knihu nečtete pořádně!

Zastánce lexijev si zprávu od Jarči, Máni a Oldy vyslechl se zamračenou tváří. „Kde máte tu vaši ředitelku?” zeptal se jich suše, když skončili. „Zabydluje se,” opáčil Olda. „Šesté patro, byt šest set padesát osm. Dostali jsme sem kromě ní a jejího manžela také rodinu její dcery.” „Uvědomujete si, že je to vyhlášení války ďáblům? A že na to nemáme?” „A to máme nechat ty lidi vraždit?” opáčil Olda. „Faustová by to zaručeně odnesla.” Alexijev chvíli váhal. Ti tři se na něho nedívali vůbec provinile. A navíc si zřejmě dobře uvědomovali všechny nepříjemné dopady, které možná vyvolali. „Dobře, zachránili jste ji. Ale aby to nebylo za cenu ohrožení našich poboček na Zemi! Co když se tam zítra nebo pozítří odpálí sebevrah omotaný semtexem? Nebo nákladní auto naložené trhavinami! To také může způsobit příšerný masakr mezi pacienty,” namítl Alexijev. „Budeme je muset lépe zajistit,” přikývl Olda. „Vítek vymyslí lepší zábrany, přepážky oddělí šikmými ocelovými stěnami, aby výbuch u jedné neohrozil nikoho u ostatních. Ostatně si myslím, že je nejvyšší čas přesunout pobočky na bezpečnější místa ve městě. Auta by se k nim neměla dostat vůbec, měli bychom postavit dostatečné zábrany v bezpečné vzdálenosti od kanceláří.” „Představujete si to jako Hurvínek válku!” vyčetl jim. „Nepředstavujeme,” stál si na svém Olda. „Bísíája věděla o hrozícím konfliktu s ďábly, ale netušila, že nás bude tolik. Jeden člověk může ustoupit snadno, ale skupina jako je naše má ústup obtížnější. Můžeme se aspoň nějakou dobu spolehnout na opevnění poboček, i když ani to není stoprocentní.” „Můžeme pobočky zrušit úplně a přijímat pacienty pomocí telefonu,” navrhla Jarča. „To bych rozhodně nedělal,” zavrtěl hlavou Olda. „Jak bys to chtěla dělat? Dohadovat si návštěvy přímo u pacientů? Nebo si je zvát na schůzky telefonem?” „Třeba!” pokrčila rameny Jarča. „To by šlo, kdyby ďábly nenapadlo telefony odposlouchávat. Pak nám pacienty před nosem seberou nebo zabijí, případně se na místo domluvené schůzky dostaví v přesile.” „Odposlouchávání telefonů není tak jednoduché!” durdila se Jarča. „Naopak!” zastal se Oldy Alexijev. „Odposlouchávání je to nejjednodušší! Postačí na to jeden věrný služebník zaměstnaný na policejním odposlechu.” „A ty si myslíš, že tam nějakého mají?” zamračila se Jarča. „Spíš bych se divil, kdyby neměli,” opáčil Alexijev. „Ba ne, jakmile ďáblové zjistí, že jsme se jim postavili na odpor, můžeme čekat všechno zlo světa včetně bombardování měst.” „No to snad ne!” vybuchla nesouhlasně Jarča. „I to bych čekal,” řekl Alexijev. „Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde!” „Na to pozor!” vyskočil Čert, dosud klidně ležící stranou. „Nech těch rasistických řečí!” „Klid, Čerte, to byl jeden ze starých, překonaných slovních obratů!” chlácholil ho Olda. „Proč ho tedy používá, když je starý a překonaný?” vrčel pes. „To je jen takové vyjádření,” vysvětloval mu Olda. „Znamená to, že si někdo vždycky pro své zlo najde omluvu i nástroj. Člověk i pes to ale mohou odnést úplně stejně.” „Byl bych pro jinou rovnoprávnost,” vrčel Čert neochotně. „Aby se žádná hůl nenašla.” „O hůl teď nejde,” mávl rukou Olda. „Jde o všechno zlo světa včetně bombardování.” „Toho bych se nebál,” přidal se do hovoru dosud mlčky poslouchající Pepek. „Ďáblové si na nic takového netroufnou.” „Á - další Hurvínek!” povzdychl si Alexijev. „Co tě vede k takovému optimismu?” „Vy nečtete noviny, že?” podal Pepča Alexijevovi včerejší pražské noviny. „Co tam má být?” podíval se na něho pobaveně Alexijev. „Největší mocnosti světa se dohodly na vzájemných ústupcích!” ukázal mu Pepča velký titulek a začal číst článek pod ním: „Podle nikým neočekávané dohody mezi mocnostmi opustí Rusko konečně po letech okupace Čečnu, Číňané vyklidí Tibet a Američané stáhnou všechny své vojáky z celého světa!” „To je sice krásné gesto, ale jakou má souvislost s námi?” pokrčil Alexijev rameny. „Můžeme jim přidat další podmínku, aby naše pozemské kanceláře nechali na pokoji!” řekl Pepča se samozřejmou vážností. „A oni pokývají hlavami a řeknou: Jistě, pane Pepíčku!” vyprskla Jarča. „Vždyť vy vůbec nic nevíte!” vzdychl si Pepča. „Chcete něco vidět?” Když přikývli, Pepča začal telepaticky vzpomínat... průlet nízko nad neopakovatelným starobylým Kremlem... okno ve výšce... luxusní kufřík, pokládaný na ještě luxusnější stůl... „V tom kufříku byla hlavice atomové bomby,” ukončil rázně svou reminiscenci. „Proto Rusové tak ochotně vyklízejí Čečnu a Číňané Tibet. Dal jsem do těch kufříků na správná místa celkem šest plutoniových bomb. Že měly stoprocentní úspěch, vidíte tady na tom článku.” „Ty?” vytřeštil na něho oči Alexijev. A možná vypadal ze všech nejméně ohromeně. „Já!” řekl Pepča. „Všichni jste se zaměřili na léčení lidí. Dobrá! Vítek na techniku, taky dobře. Já jsem si ale řekl, že bez spravedlnosti nemá svět naději! Těch šest atomových hlavic jsem sebral ve třech skladištích. V jednom byly hned čtyři, hodně mi to usnadnili. Stačilo pak napsat příslušné dopisy a uložit na správná místa. Dopisy mi psaly děti jako jsem já. Čínštinu bych určitě nezvládl, ale ten malý Číňánek byl nejochotnější.” „Počkej!” zarazil ho Alexijev a nervózně si přejel rukou přes obličej. „Chceš nám snad namluvit, že je to tvoje dílo? Aby desetiletý kluk donutil ustoupit tři největší mocnosti světa?” „A kdo z vás mi s tím pomohl? vybuchl Pepča. „Nerozhněvejme si chudáčky ďáblíčky, mohli by se mstít! Kdyby bylo po vašem, budeme všichni trpělivě léčit lidi a nevadilo by nám, že je jinde střílejí po stovkách! Jen Jarča se na Zemi vzchopila, když jí začali zabíjet lidi před očima, ale kolik nespravedlnosti se ve světě dnes a denně děje, to nikoho tady nezajímalo!” „Nemáme na to!” bránil se Alexijev. „A není vám aspoň trochu hanba, když desetiletý kluk zastavil tři největší velmoci světa, aby se stáhly z okupovaných území?” popíchl ho Pepča. „Poslyš, ty na tom vážně trváš, že jsi to udělal ty?” nechápal to pořád Alexijev. „Jo!” řekl Pepča stručně, ale pevně. „Tomu přece nemůže nikdo uvěřit!” opáčil Alexijev. „To nemůže být záležitost jednoho kluka, ke všemu sotva desetiletého!” „A kdo z vás mi tedy pomáhal?” usmál se opět s převahou Pepča. Všichni se podívali na sebe. Nechápal to ale nikdo. „Jedině že by...” napadlo konečně Oldu. „Oni už jsou tady?” vyhrkl dychtivě. „Kdo?” usmál se Pepča. „Myslíš Ogdury? Kdepak! Ti se tu neobjevili a nebýt Bísíáji, do dneška bychom je považovali za pohádku pro děti.” „Jak jsi to ale mohl dokázat?” dorážel Olda na Pepču. „Když budeš používat neviditelnost intenzívně, přestane tě vyčerpávat,” začal mu Pepča ochotně vysvětlovat. „Vydržíš déle a ani tě to moc nezatíží. A létat i s kufříky plnými plutonia je přece také snadné! Kufříky jsem si na to přivezl z našich zdejších zásob.” „No jo, ale neříkej, že sis to zamířil přímo do nejtajnějších armádních skladů, nabral si tam atomových bomb, co hrdlo ráčilo... to je přece nesmysl! Jak bys mohl vědět, kam máš jít?” „Zamířil jsem si to přímo do nejtajnějších armádních skladů,” usmál se Pepča. „Pobral jsem šest atomových hlavic a odnesl si je v batohu, samozřejmě po jedné.” „Prosím tě, nevykládej nám takové pohádky!” vybuchl Olda. „Jak jsi o nich věděl? A to ani nebyly hlídané? On si tam může kdekdo vzít atomovou bombu, komu se zachce?” „Tak pozor!” zvedl prst Pepča. „To nejsou pohádky! Rusko už začalo stahovat z Čečny vojáky a máš vidět, jak spěchají, aby to stihli! Netvrdím, že ty atomové bomby nebyly hlídané. Byly, a dobře, ale stráže nemohly uhlídat něco vznášejícího se a navíc neviditelného. Jediné, co mi asi neuvěříte, je jak jsem se dozvěděl, kam jít. Ale uvěřit mi to musíte, je to pravda.” „Jak ses to tedy dozvěděl?” vyjela si na Pepču i Jarča. „Vnuknutím, Jarmilko, vnuknutím!” odrazil ji s podivným úsměvem. „A tomu máme věřit?” spráskla Jarča ruce. „Budete muset!” ujistil ji Pepča. „Prostě jsem měl takové vnuknutí: vypravit se někam nazdařbůh teleportem a řádně se tam rozhlédnout. Tam, co jsem vystoupil, byly na Zemi velké sklady. Hlídané byly dobře, ale ne proti neviditelným. Nebudeš mi to věřit, ale už v prvním byly čtyři atomové hlavice, jen je hodit do batohu a odnést...” „A ty jsi měl jako náhodou na zádech batoh...” ironizovala hned Jarča. „Ne, proč?” podivil se Pepča. „Pro batoh jsem se kliďánko vrátil. Málem bych je vzal všechny najednou, ale naštěstí byly těžké, radši jsem je tahal po jedné. Co kdyby jim velká blízkost vadila?” „A pak jsi je dal na stůl zrovna těm největším potentátům...” vrtěl hlavou Olda. „A komu jinému?”" uculoval se Pepča. „Kdo jiný dokáže do měsíce zastavit všechny ty špinavé války, než úplně nejvyšší potentáti?” „A co takhle třeba generálové?” nadhodila Máňa. „Trefila!” zajásal Pepča. „Tři velmoci, šest bomb. Tři přišly na stůl nejvyšších zvířat, tři do tajných bunkrů válečných štábů, aby si trochu překvapení a strachu užili i vyšší generálové a nehráli si lacino na hrdiny. Myslím, že se na ústupu dohodli naprosto jednomyslně.” „A ty ses náhlým vnuknutím ocitl přímo v tajných štábech... no to snad ne!” řekl Olda. „Já jsem říkal, že mi to neuvěříte!” povzdychl si Pepča trochu kňouravě. „Chápu vás, vypadá to divoce, ale je to čistá pravda! Začalo to tím, že jsem se pohádal se svým vlastním svědomím. A pak už to šlo samo sebou!” „Proč ses hádal se svým svědomím?” vyjel na něho Olda. „Protože... jsem na to šel špatně,” přiznal Pepča. Musel všem přiznat, jak mu Sulami vyčetla, že je andělem smrti nějak moc rád... že se tím neliší od těch, které předtím zahubil... a vlastně celou svoji cestu po stopách Jarči. „Panebože!” zaúpěl Alexijev, když Pepča skončil. „Tři vraždy mu nestačily!” „Dyť říkám, že jsem na to šel špatně!” upřímně svých činů litoval Pepča. „Dneska bych to udělal úplně jinak!” „Jak?” pozastavil se nad tím Alexijev. „Patřičně bych si podal ředitele Hrocha!” řekl Pepča. „Ten měl zařídit, aby se v děcáku nešikanovalo! A taky ostatní, hlavně Šlajsnu, Matěnovou a Koňskou hlavu! Buď aby se trochu víc starali, o co se mají starat, nebo aby šli od toho a uvolnili místo schopnějším!” „V tom máš možná trochu pravdy,” přiznal mu Alexijev. „Ale neříkej mi, že tě tvoje vlastní svědomí tak podrobně informovalo o tom, kde se nacházejí skladiště atomových hlavic a tajné štábní bunkry!” „Ale ona je to pravda!” trval na svém Pepča. „Jaká pravda?” nedal se Alexijev. „Je to tak neuvěřitelné, že to pravda být ani nemůže!” „Může!” zastal se najednou Pepču Olda. „Počkej!” zarazil se Alexijev a podíval se nevěřícně na Oldu. „Ty tomu věříš?” „Věřím,” přikývl vážně Olda. „A mám proč!” „Věříš mu, že mu nějaké jeho vlastní svědomí nakukalo přesnou polohu tajných bunkrů, kde předtím v životě nemohl být ani ve snu?” „Věřím,” pokračoval Olda přísně. „Mně to totiž došlo. Jen si nemyslím, že si to Pepča sám správně uvědomuje.” Vypadal přitom hrozně vážně, až se na něho všichni podívali. „Co si neuvědomuju?” podíval se na něho Pepča vyčítavě. „Myslíš, že ses hádal se svým svědomím?” snažil se kamaráda zviklat Olda. „S kým tedy?” bránil se Pepča. „Nejdřív se zeptám Čerta,” otočil se stranou Olda. „Poslyš psisko, nemáš v tom packy?” „Na kožíšky mých štěňat, nemám!” ňafl Čert. „A v čem bych měl mít packy?” „Víš aspoň, o čem mluvím?” udeřil na něho Olda. „Nevím,” přiznal ihned pes. „Ale packy v ničem nemám. Packy mám přece tady!” „Pak je mi to jasné,” řekl Olda. „Oba mají pravdu. Čert za nic nemůže a Pepča se dostal do nejtajnějších míst našeho starého světa, kde patřičně vystrašil největší světové velmoci. Jen si to sám neumí správně vysvětlit.” „A ty to vysvětlit umíš?” obrátil se na něho zasmušile Alexijev, očividně rozmrzelý, že Olda zase ví více než všichni kolem něho. „Jen tak hádám,” přiznal Olda. „Vím o naprosto přesném vysvětlení, zapadalo by to do sebe jako švýcarské hodinky... a Pepča by měl pravdu, už bychom se nemuseli ďáblů skoro vůbec obávat.” „Co je to za vysvětlení?” vyhrkla zmateně Marie. „Kdo je neviditelný už z podstaty?” zeptal se jí Olda. „Kdo dokáže proniknout lidem až do myšlenek? Kdo může být na více místech najednou?” „Myslíš Přítele andělů?” trochu se rozjasnila Marie. „Jo!” řekl lakonicky Olda. „A protože ho Čert nepřivolával, musel tu být celou dobu.” „Myslíš, že je tady s námi?” nedůvěřivě a trochu bázlivě se přidala s otázkou Jarča. „S námi,” ujistil ji Olda. „Na Zemi i tady, jak dokazuje i to Pepčovo dohadování s jeho svědomím. To nebylo jeho vlastní svědomí, to byl Přítel!” „Ale proč by to tak dělal?” nechápala Marie. „Proč by nás nechal plácat se v tom tak dlouho samotné v marné snaze udržet na Zemi kliniku a zdejší osadu... vždyť to mohl vyřídit jedním lusknutím prsty, tedy jestli nějaké prsty zrovna teď má...” „Možná právě proto,” uvažoval napjatě Olda. „Mohl by to vyřídit lusknutím prsty, ale právě proto to neudělá. Nechá nás poctivě to vymyslet a udělat samotné. Jen když už je to nad naše síly, trochu nás popostrčí. Dokáže vnuknutím poslat jednoho desetiletého kluka přímo do tajných štábů, aby rázem ukončil tři vleklé války. Děkujeme ti, Příteli!” „Myslíš, že je právě teď někde poblíž?” rozhlédla se rychle Jarča. „Že nás sleduje?” „Možné to je,” přikývl Olda. „Anebo není, vím já, co právě dělá? Nevím. Vím, že může být na více místech současně, ale nejsem si jistý, jestli může být úplně všude.” „Proč by nemohl být všude?” zamračila se Marie. „Protože nejprve napravil všechny tři Prskavcovy z Ameriky, ale pak je nechal zbytečně zahynout při havárii,” uvažoval Olda. „Taky se mi zdá, že na Zemi nebyl pár tisíc let a zavítal sem až při hledání Bísíáji. A už to, že ji musel hledat, ukazuje, že není všude. Ale řekl bych, že se s Bísíájou do světů Ogdurů nevrátil, přinejmenším ne celý. Část ho zůstala tady a podle Pepčových vnuknutí, které ho dostaly do nejtajnějších míst světových velmocí, nezahálí.” „A on už nám teď bude pomáhat, nebo nás v tom zase nechá?” hádala Jarča. „Spíš bych řekl, že nás v tom zase nechá,” uvažoval Olda střízlivěji. „Naše problémy si musíme řešit sami, nebude nám je pořád usnadňovat a vodit nás za ručičku. Ale přece jen mám radost. Nejsme proti ďáblům sami. To bylo tak bezvýchodné, že mě to taky ničilo. Tohle je o pořádný stupínek veselejší.” „Myslíš, že by se dal v případě nouze přivolat?” zajímal se Alexijev. „Možná,” přikývl Olda. „Třeba ani nepotřebujeme Čerta, když je Přítel tady. Ale nesmíš se na to moc spoléhat. On zasáhne jen když sám chce a jen když to má nějaký význam.” „Ale proč se mi ani neukázal?” nesouhlasil Pepča. „Musí se ukazovat?” usmál se Olda. „Možná to dělá jen výjimečně. Kdoví, jakou kliku jsem měl, vidět ho na vlastní oči. Když se chce někomu zjevit, musí vytvořit nějakou podobu. Je mu přitom jedno jakou. Možná to vysvětluje, proč staří Egypťané uctívali kočky a ptáky, ale také, proč měly pozdější národy zakázáno zobrazovat ho.” „Ať je to jak chce,” přidala se k Oldovi nadšeně Máňa, „nejspíš je někde nablízku. Přece jen je to pro nás povzbuzující.” „Dobře, ale teď vážně,” přešel do střízlivějšího tónu i Alexijev. „Jestli je to tak, a zdá se mi to pravděpodobné, máme tu někde zastánce, ale spoléhat na něho nesmíme. Měli bychom udělat aspoň opatření, o kterých zpočátku uvažoval Olda. Vylepšit přepážky, aby ochránily lidi před teroristy. Možná přemístit naše pobočky na bezpečnější místa. V Sibérii se budeme muset starat už o dva zajatce, ani nevím, který je nebezpečnější. Jestli jsem to dobře pochopil, Mrzout může telepaticky ovládnout roboty a otočit je proti nám, takže ho nemůžeme vzít ani na ostrovy, kde držíme pomocníky ďáblů. Ďábel je nejnebezpečnější, ale nechat oba v Sibérii by asi bylo kruté.” „Především sem vezmeme Hrdinovou a spolužáky,” řekl Olda. „Ďáblům bych nevěřil ani pozdrav. Ta díra nad stolem Faustky je příšerná i v betonu, natož když si ji představíš skrz lidské tělo.” „Dobře, vezměte je sem,” rozhodl Alexijev. „Práci jim najdeme, nudit se nebudou. Vítek mi právě slíbil úpravy přepážek, rozjedeme to.” „Ať Přítel vidí, že taky něco dokážeme!” přidal se Pepča. „Jdeme na to, mládeži!” usmála se Máňa. © Praha 2004

30.12.2010 16:14:32

Komentáře:

*Jméno(nick):   Emailová adresa:   Další informace:     *Text komentáře: * (bez těchto polí bude komentář ignorován) P: *(stoštrnáct = ) číslovku! (Roboti to nedokážou!)

---

Komentářů k tématu "§ande": 487

Jméno: SW	Info: Václav Semerád, vesničan	22.05.2009 v 19:08 id=156389
Ďábelský cejch: no, blíží se to k nám... Zatím se to jen testuje. V USA už mohou rodiče svým dětem dát implantovat čipy a pak na domácím počítači radostně sledovat, kde se jejich ratolesti nacházejí. Zobrazí jim to mapu (případně fotomapu), kde ve středu bliká červený puntík... A když je objeví v herně... Propagátoři čipů tvrdí, že to sníží riziko únosů. Podle mě naopak zvýší, stačí, aby se únosci dostali ke kódům a budou jednak vědět, za které dítě by mohli dostat tučné výkupné, ale také, kam pro ně jít. Pak už je přece snadné držet unesené dítě ve Faradayově kleci, případně ten čip rovnou brutálně vyříznout. Rodičům tohle jaksi nedochází, ani že se to pak s dětmi potáhne až do dospělosti a kdo zná šifru, bude vědět... První krůčky už jsou za námi... Pak je jen malý krůček pro lidstvo, aby to bylo povinné...
Jméno: Pavel		21.05.2009 v 12:46 id=156348
Ďábelský cejch: http://www.zvedavec.org/vezkratce-3250.htm
Jméno: SW	Info: Václav Semerád, vesničan	09.03.2009 v 18:43 id=154010
2 Jarda: Organizace Guardian Angels vznikla v roce 1979 zřejmě podle příkladu Black angels, jenže ti byli starší. Pamatuji je z roku 1968. Tehdy to byla černošská organizace, ti dnešní jsou otevřenější. Náplň prakticky odpovídala té dnešní, tj. chránit lidi před kriminálními živly, víceméně odpovídala i zásada zasahovat zásadně beze zbraní, rozdíly tu ale byly. Black angels neměli uniformy, odlišovali se jen černými barety ověšenými cingrlátky, byli ale víc trénovaní k boji - karate používali více než přiměřeně. Kdo v jejich blízkosti někoho napadl nebo se pokusil okrást, obvykle dostal pořádnou nakládačku, kdo přitom kladl odpor, nebo dokonce vytáhl nůž, musel počítat i se zlomenou rukou, takže pouhá přítomnost černého baretu s cingrlátky ve vagoně metra znamenala, že tam nikdo nebude napaden ani okraden. Dostávali se ale častěji do konfliktu s policií i soudy, většinou pro nepřiměřené zásahy. Lidé (včetně bílých) jim ale fandili asi jako dnes u nás Dělnické straně, soudci je obvykle soudili jen aby se neřeklo a už tenkrát měli sympatizující právníky. Řekl bych, že na darebáky působili více odstrašujícím způsobem.
Jméno: Jarda		09.03.2009 v 14:43 id=154007
ad. černí andělé. Nepíšete o skupině nazývající se STRÁŽNÍ andělé? viz. http://en.wikipedia.org/wiki/Guardian_Angels
Jméno: SW		01.02.2007 v 21:20 id=62311
2 Jarda: díky za upozornění. Tahle verze PHP nepromíjí, co minulá tolerovala. A bylo to tam na více místech.
Jméno: Jarda		01.02.2007 v 20:59 id=62306
Nějak nejde zobrazit kapitola Stín katastrofy.
Jméno: SW		30.05.2006 v 20:26 id=22912
2 Jarda: ze Siberie Saturnem
Jméno: Jarda		26.05.2006 v 20:28 id=22692
Máte více informací o Černých andělech? Jak se dá dostat na klikací mapě na světy Kanárkov a Ultranarín.
Jméno: Jarda		24.05.2006 v 22:07 id=22574
Nemáte nějaké informace o Black Angels
Jméno: Lenka Štolová		12.02.2006 v 18:31 id=18715
pište 100krát za týden prosím
Jméno: SW		21.08.2005 v 17:10 id=15669
Slíbil jsem Vaškovi Pravdovi (organizátor Avalconů v Chotěboři) dvě přednášky: a) Svět GSMB - podrobněji zpracované povídání o světech GSMB, včetně ukázek hvězdných obloh pozorovaných z různých světů b) Svět Andílka - dtto o Andělském světě Takže to budu muset udělat tak jako tak, když už jsem to slíbil. A podobně jako přednášku o mínus-hmotě to asi připojím jako doslov.
Jméno: Radim		09.01.2005 v 22:51 id=12988
Olda by se asi mel ve vzdálené budoucnosti (2050) setkat s Otou Vávrou (4 země) a trošku spolupracovat proti sůvičkám. Generál Šmidke to předsi slíbil. Nejsem z těch co si myslí, že v nejlepším je přestat. Mám pocit, že je třeba se to toho obout, a film by byl velice dobrý, i když Amíci by byly silně proti. Fandím vám ze všech sil. Věrný čtenář RADIM
Jméno: VPJVM		02.01.2005 v 17:31 id=12924
Nevím, jak Rusové v Čečně, ale kdyby něco donutilo Američany okamžitě ustoupit z Iráku, zanechají tam chaos. Američany bych raději donutil nejprve pomoci s obnovou Iráku.
Jméno: Semin		28.12.2004 v 22:09 id=12841
No buďto si to přečtu celé později, nebo alespoň jednu kapitolu hned. Je to přepsané celé?
Jméno: SW		28.12.2004 v 21:32 id=12839
Tak co, Semine? Je teď Andělský svět lepší?
Jméno: SW		17.12.2004 v 10:39 id=12650
Na Andělský svět přišly dost zdrcující připomínky. Ale mají cosi do sebe, takže jsem na to ještě sedl a překopávám to. Na stránce je proto jen to, co se měnit určitě nebude (a je tam vidět zhruba současné uspořádání kapitol). Až to bude, tak to bude, ale předělávka je dost značná...
Jméno: VPJVM		16.12.2004 v 22:41 id=12645
To se změnily některé kapitoly? Jak bych mohl získat aktuální verzi?
Jméno: Semin		03.12.2004 v 16:31 id=12463
to SW: zkus se zeptat nejstaršího syna svého, proč on nečte Tvé knihy? Já sám už delší dobu poukazuju na to, že svým zapřísáhlým materialismem sám sobě a svému dílu škodíš. Jenom se mi zdá, že je to čím dál horší! (Což, připouštím, může být i tím, že já sám jsem číl dál tím více na druhé straně ledničky.) Ano, přiznávám, vypustil jsem v poslední době několik románů, ale toto má být má výtka do budoucnosti! Vlastně ani nevím, jestli je teď něco rozepsaného, o čem má cenu mluvit a k čemu se vztahovat? Přepisovat dokončený román je divné počínání, s tím souhlasím...
Jméno: SW		03.12.2004 v 15:40 id=12460
Milý Semine, tvá rada je sice hezká, leč naprosto nepoužitelná, čili hraběcí. Po celou dobu konzultuji se čtenáři (formou ankety, kam jsem dával i jejich nápady). Díky jim za všechny příspěvky i hlasování! Ale - jaképak konzultace s mými dětmi, když moje věci nečtou? (Přesněji - čtou vždy až hotový text, který už se těžko dá měnit!) Kolik mých dětí přečetlo Andílka, co byl napsaný už dřív? Natož Andělský svět? Tak se, prosím, nediv!
Jméno: SW		03.12.2004 v 15:22 id=12458
Myslím si, že bych měl trochu přispět do zdejší hádky, už proto, že alespoň zpočátku vznikla kolem Andílka. Pokud se nemýlím, science fiction se překládá termínem vědecká fantasie. Opakuji a zdůrazňuji: vědecká. To znamená, že by měla být převážně (slevím: aspoň trochu) založená na vědě. Ani ve sci-fi nemusí být všechno do mrtě vědecky vysvětleno, ostatně, věda zná spoustu nevysvětlených oblastí a nějaké tajemno musí být, knihu to pěkně "opepří", ale tvrdím, že by ve sci-fi nemělo být použito něco, co je s vědou vysloveně na štíru. Pratchetova Zeměplocha je úžasně krásná fantasy, ale kdo ji označí za sci-fi, je u mě korunovaný Vy-víte-kdo. A nejen pro tu Zeměplochu! Harry Pottera také nemůžete s klidným svědomím zařadit do sci-fi. A kdo tam zařadí hvězdné války (Star Wars), je taky mírně vedle, i když se Star Wars jako science fiction urputně tváří. Je to ale omyl, Star Wars jsou velice krásné fantasy, jen posazené do vesmíru. Šídlo z pytle totiž vyklouzne v podobě oné "Síly", kterou tam všichni vzývají a která není ani náznakově vědecky podložená. Nadpřirozeno zkrátka do sci-fi nesedí. Duchovní knihy a science fiction patří podle mého mínění do úplně jiných žánrů. Teď si maličko rýpnu: Science fiction s úplně potlačenou vědeckou složkou už není science fiction, ale pouze fiction. Pokud tedy Semerád píše science fiction, pak požadavek na napsání vysloveně duchovní knihy je požadavkem na totální změnu žánru a je na místě otázka, zda má takový požadavek smysl. Zda by nebylo lépe se obrátit na jiného, duchovněji zavedeného autora - kamarádím s jedním, který píše výlučně duchovní knihy, mohu komukoliv zprostředkovat setkání, jeho knihy mu rád doporučím, ale dotyčný se bude muset smířit s tím, že nepůjde o science fiction. Samozřejmě se některá díla mohou pohybovat na hraně. Star Wars se dá považovat za science fiction, když bude člověk sveřepě ignorovat tu "Sílu" v pozadí. Nakonec, ona se nikde sama viditelně neprojeví, proč ne? Moje knihy ale jsou čisté science fiction, i kdyby si je čtenáři (nebo i kritikové) pletli s fantasy, jak se 100% povedlo u knihy Odstup Satane. To je totiž čistá science fiction, ale kdo po tom touží, může ignorovat vědeckou složku (mimochodem velmi slabě naznačenou) a brát ji jako čistou fantasy. Krutý trapas je ale vyčítat této knize, že ve fantasy používá přístup typický pro sci-fi, když to sci-fi je. Něco jiného je ale vyčíst Andělskému světu přemíru nezáživné mluvy, že "dialogy mají podobu monologu", nebo že "ztrácí všechen šmrnc, napětí a spád děje...". Na to se budu muset podívat. Škoda, že mi to nevyčetli čtenáři už během psaní, dalo by se to včas a lépe korigovat. Kdo jste to četli průběžně - vás to nepraštilo přes oči? Akorát - nezlobte se lidi, ale na výběr jmen si sahat nenechám! Máňa je podle skutečné Marie (Králové) a kromě toho jsem měl Marií jako spolužaček přehršli, namátkou: Máňa Váňová, Marie Tomsová, Manča Vítová - asi to bylo dřív častější jméno, zato jsem neměl jedinou spolužačku jménem Esmeralda - vzhledem k Dvořákově Prodané nevěstě by to mezi námi měla asi hodně zlé... Děcka dovedou být hrozní posměváčci a skutečná jména jako Zlatuška Zikmundová, nebo Lev Masojídek (!) k pošklebkům přímo svádí! To se spíš vyhnu jménům z oblasti vlastní rodiny - například nazvat hrdinku jménem své dcery. Ačkoliv - i to by šlo. Ale předepisovat si to nenechám. Mimochodem, slyšeli jste o službě "Print on demand", která je sice cca o 50% dražší, ale dovoluje vytisknout knihu s pozměněným textem, například tak, aby se hlavní hrdina jmenoval jako kluk, pro kterého má být knížka dárkem k Vánocům? Vyžaduje to mimo jiné souhlas autora (já jsem pro) a možnost úpravy textu (pro dnešní computery muška).
Jméno: Semin		03.12.2004 v 14:44 id=12457
Ještě jedna poznámka. Samozřejmě, že situace člověka, který neví nic o duchovním světě je jiná než toho, kdo v něm žije vědomě. Ano, nakonec to bude náš svět - společný - kde se je vhodné a nutné domluvit. Co však je třeba zdůraznit, je následující a na tom trvám: Není jen materialistická věda, konečně už matematika nemá s materialismem nic společného. Není jen empirická věda .. protože např. vysoké ordinály nejsou součástí empiriského světa a jeho pozorování. Duchovní věda může dávat návody, stejně jak to dělá věda empirická, které, když se správně používají, tak fungují. V obou případech je situace stejná .. vztah mezi fyzikou a světem a mezi mystikou a světem je týž ... ve chvíli, kdy přineseme dary z oněch teorií a ony (ty dary) - fungují. Problém je, že ne v obou platí tytéž zákony (v obou teoriích). .. tak teď něco o knihách... Myslím, že když už někdo píše o andělech, měl by si alespoň na chvilku připustit, jestli není vhodné poradit se s někým, kdo klasickým andělským světem zabývá? Lze vždy napsat mnohovrstevnou povídku - román, ať už si tam každý najde, co libo. Neříkám, že takto nelze Andělský svět čísti - ano dá se, ale připadá mi, že na některých /mnoha/ místech jsou hlavní hrdinové do nebes volajícím způsobem tupí. Samozřejmě, že to může být autorův záměr, protože jen ve chvílích setkání s ještě většími pitomci si člověk může alespoň na chvilku připadat alespoň trochu jako mudrc. Podobný pocit jsem měl, když jsem shlédl sfilmovanou verzi pána prstenů. Ti pánové , co to točili, na mnoha místech vůbec nepochopili, o čem to je. Pak tam přidali naprosté "pindy", kterým se nezbývá než smát. Může jim to mít člověk za zlé? Michael Ende se soudil s tvůrci filmu Nekonečný příběh, protože mu to naprostým neuvěřitelným způsobem sprznili. Tolkien se v hrobě obracet nebude, takže mají tvůrci volné ruce. Přesto a právě proto si myslím, že konzultace se svými dětmi by dílu sw mohla jedině prospět (právě proto, že by se mohl dozvědět podněty i s druhé strany ledničky...).
Jméno: VPJVM		01.12.2004 v 23:03 id=12420
To Semin: Semerád asi bude na duchovno vždy nahlížet tím svým materialistickým způsobem.
Jméno: Semin		01.12.2004 v 14:58 id=12416
Tak jsem dočetl Andělský svět (AS) a musím říci, že mě to stálo značně přemáhání. Většina knihy je totiž psána v duchu nedělní sedmičky .. debata, debata, a zase nikde nekončící debata. Prakticky neexistuje stránka nevyplněná z alespoň 80 procent dialogy, které mají navíc podobu monologu. (Základní monolog spočívá v tom, že všechny postavy v knize zastávají prakticky unizóno jeden jediný světový názor - a to materialismus v tom nejhrubším ražení, v tomto si všichni libují a navzájem notují a to i s obyvateli paralelních vesmírů!) Přemírou mluvy (která mě moc nebaví vzhledem ke svému neduchovnímu obsahu) se navíc ztrácí všechen šmrnc, napětí a spád děje... Myslím, že by bylo vhodné usměrnit tento trend v dalším díle SW - např. tím, že nikde nekončící rozhovory nesmí tvořit víc než 20% celkového textu, navíc by bylo myslím celkem vhodné a účelné by konečně SW napsal alespoň trochu duchovní román!!! Je však samozřejmě možné, a předem toto připouštím, že můj svět, ve kterém žiji, a pohled naň, jak je popsán ve světě AS - jsou v takovém rozporu, že se mi nepodařilo se vůbec "dostat" do děje. (K tomu přispěla i volba jména Máňa - toto mi jest naprosto protivné, naštěstí neznám nikoho, koho bych tak musel oslovovat v reálném světě... Znám jen píseň .. Tak to vidíš Máňo, přece jsme Tě lízli.. a nepatří k mým oblíbeným).
Jméno: SW		17.11.2004 v 08:24 id=12271
Vyměnil jsem úplně celý Andělský svět. S malou novinkou: na konci každého HTML je teď automaticky datum generování.
Jméno: Andy		28.10.2004 v 22:06 id=12059
To akoze Andělský svět skoncil ? :( nebude pokracovat ...
Jméno: Jan Stanicek		26.10.2004 v 21:48 id=12040
Tak jsem prave docetl Andelsky svet musim uznat, ze to konci hooodne otevrene ... minimalne jedno pokracovani by to jeste urcite chtelo. Nejen spojeni se 4. zemi, ale zustalo tam spouta volnych veci, ktere by se daly (a mely) nekam dotahnout. Jinak, me napadlo, ze to uz je minimalne takova 3. nebo 4. knizka kde doslo k uplnemu vyhlazeni nejake civilizace ) ... A ta scena s nadechem "erotiky" se mi docela libila ... bylo to docela originalni
Jméno: VPJVM		24.10.2004 v 22:57 id=12018
Dělal jsem si něco jako složku na všechny originální verze a meziverze všech kapitol Andělského světa. Něco mi sice uniklo v důsledku delší nepřítomnosti a zpočátku jsem nebyl zcela důsledný s ukládáním meziverzí, ale jinak tam jsou skoro všechny verze a meziverze.
Jméno: SW		24.10.2004 v 20:33 id=12014
To Andy: Ohledně toho, co bude pokračovat, byla svého času při Andělském světě dost obsažná anketa...
Jméno: SW		20.10.2004 v 06:52 id=11954
Musí být vždycky vysvětleno všechno?
Jméno: Rce		20.10.2004 v 00:09 id=11953
Taky by mě zajímalo, k čemu že ten orgán má To Pavel_P: Nebo taky: V ruské ponorce: Soudruhu veliteli, musíme se vynořit, veslaři se chtějí nadechnout.
Jméno: Anonym		19.10.2004 v 22:38 id=11952
Olda s Máňou zjistili, že Boženka má orgán, který by bylo nejlépe co nejdříve odstranit. Neříká se však, co je to za orgán, ani čím je nebezpečný. Orgán pro psychoúdery to není, protože ten je zmíněn hned vedle a navíc už o něm Olda věděl.
Jméno: Mivel		16.10.2004 v 22:07 id=11931
A to ani netuším, zda jí nakonec našli...((
Jméno: Mivel		14.10.2004 v 16:20 id=11894
Už je konec? To je jenom dobře! Jinak už by to hraničilo s psychiatrií a muselo by se to nahlásit!(((
Jméno: 14		14.10.2004 v 16:19 id=11893
Že nemáte v plánu další díl? A co to slibované spojení obou dějových linií? To zůstanou všichni čekat na anděly jak na Godota?
Jméno: SW		14.10.2004 v 11:10 id=11892
Možná máš pravdu. To svatolesní jsem převzal, zřejmě ze špatného zdroje. Nevadí, nechám se s díky poučit. V každém případě mi vyšel otevřený konec skoro jako náběh na další díl, ale ten už v plánu nemám.
Jméno: 14		14.10.2004 v 07:07 id=11885
Hollywood není "svatý les", to je leda Pratchettův "Holy Wood". "Holly Wood" znamená "cesmínový háj" nebo něco v tom smyslu. Zvrat s Mrzouty byl celkem hezký, ale ten konec... já nevím. Asi už jsem takovým věcem odvykl.
Jméno: SW		13.10.2004 v 19:56 id=11884
Tak - a Andělský svět mám hotový. Ještě přemýšlím, jestli nemám upravit konec. Je (zase) trochu svatolesní (holly-wood). Poslední kapitola se mi rozdělila na dvě, závěrečné zvířátko bude jistě velkým překvapením. Mohl bych ještě přidat setkání s hlavním záporákem, ale - tím bych to jen podtrhl. Je to pro děti, záporák vyhrát nesmí, asi to nechám tak. Teď to ještě zkonvertovat do HTML a poslat na stránku, ale to už dnes zřejmě nestihnu...
Jméno: Mivel		08.10.2004 v 23:19 id=11799
Tak už jsem tu opět, ale napovídali jste toho...Raděj si to nejdříve přečtu. Snad jenom jedna poznámka pro M14, k otázce jak se pozná pojem dobra a zla. Je si tady nutné uvědomit problém známý jako "Srážka civilizací". Američané i Iráčané patří každý k jinému civilizačnímu centru. Proto tyto pojmy nejsou porovnatelné. Muselo by se najít nějaké měřítko shodné pro obě dvě centra a porovnávat. O takové možnosti zatím nevím. Nelze proto říct, kdo tu je darebák a kdo zachraňuje svět. Ovšem obávám se, že Irák ví více o Americe, než Amerika o Iráku. Protože jak Amerika podcenila existenci dvou proudů islámu, to se hned tak nevidí. Kdo ví, zda to vůbec vzali v úvahu. Teď z toho mají těžkou hlavu. Co to znamená, když jeden z protivníků je lépe informován o tom druhém, je jasné. Je tu naplno vidět to populární slábnutí euro-amerického civilizačního centra. Ono to není jenom tohle, ale oni už prostě nestíhají. Tenhle týden jsem seděl na přednášce, kde přednášející upozornil, že nás někteří západní odborníci stále řadí pod provoslavná centra. Geniální! Ukazuje to na jejich přehled. Pro zasmání, uvědomte si, že mocenská a velmocenská politika používá stejné postupy, ať je to, kdo je to. V dobách před rokem 1989 se zcela normálně učila tato definice pravdy : "Pravda je vůle dělnické třídy, povýšená na zákon!". Pokud místo dělnické třídy dosadíte něco jiného, dostanete řešení problému dobra a zla. Má to řadu řešení. ))) Promlčitelnost raděj nechte na pokoji, nebo zalistujte v teorii státu a práva. Je to trochu složitější. A na závěr jedna zajímavost. Je jistě možné v omezeném rozsahu předpovídat jak se bude svět vyvíjet dále. Hovoří se zcela vážně, že oblasti černé Afriky se pozvolna začíná rodit nové mocenské centrum. Chcete-li nové civilizační centrum. Mělo by vzniknout do nějakých 50 až 100 let. Bohužel, pokud můžeme u všech stávajících center najít nějaký "duševní základ" (křesťanství, islám, konfucius, apod.), tak v Africe zjistili nový názorový směr. Jmenuje se to duch kmene. Co to přesně znamená jsem nepochopil. Ale pojem dobra a zla na základě ducha kmene, to tedy bude určitě pěkná šílenost...))))
Jméno: 14		08.10.2004 v 23:09 id=11798
Ten termín jsem si totiž vymyslel, když jsem si uvědomil, že pro to žádné slovo nemám Snad se to v sociálních vědách nepoužívá pro nic jiného, jako ta superdominance...
Jméno: SW		08.10.2004 v 22:56 id=11796
Zajímavé - postsociální civilizace... Mivel má pravdu, mám asi mezery, ani tenhle termín jsem neznal, ale Mrzouti tomu přesně odpovídají. Už proto Mrzouti...
Jméno: 14		08.10.2004 v 19:39 id=11794
Teď jsem o Mrzoutech ještě přemýšlel - a napadlo mě, že by mohli být příkladem něčeho, o čem jsem už dlouho přemýšlel. Možná, že to je postsociální civilizace. Co je to postsociální civilizace? Teoreticky by to byla civilizace vyvinutá do té míry, že by na sobě její jednotliví členové už nezáviseli. Každý příslušník by měl dostatečnou moc, aby si sám zajistil všechny své potřeby, a dokázal by se obejít bez ostatních. Proto na nich lidské pojetí dobra a zla selhává - protože dobro a zlo má smysl pouze ve skupině, pokud jsem sám a mohu si ho definovat, jak chci, ztrácí smysl. Proto jsou mrzutí - protože nemají potřebu žádného kontaktu s kýmkoli. Touto nepřítomností kontaktu, na rozdíl od nás, nic neztrácejí. Je to pro ně běžný stav. A proto vyvraždili ty ostatní - propána, vždyť já jsem něco podobného kdysi předpovídal i pro lidi! Problém postsociálních civilizací spočívá v tom, že žádný jejich člen nemůže k ničemu nutit ty ostatní - neboť moc každého jedince je v podstatě neomezená - a pokud se tedy někdo rozhodne chovat nezodpovědně, nelze mu v tom v podstatě bránit. Nejen to. Když jsem se na Mrzouty podíval tímto způsobem, musím bohužel říct, že na jejich místě bych se zachoval stejně. Já jsem problém s omezenými zdroji řešil tím, že jsem nechal postsociální civilizace žít ve vesmíru (neboť rychlost světla pro ně nepředstavuje žádné omezení - to je především bariéra KONTAKTU a nepotřebujete-li kontakt, pak vám na rychlosti vůbec nesejde). Pokud by ale musela žít na planetě, pak by měla jen omezené množství zdrojů. A konečně jsem si uvědomil ještě něco. Pokud jsou Mrzouti taková civilizace, pak na vyhynutí těch ostatních vůbec nemusí nést vinu všichni. V postsociálních civilizacích se nikdo nestará o ty druhé. Stačil by JEDINÝ Mrzout, aby vymyslel plán na likvidaci těch "neužitečných" a provedl ho. Ti ostatní by mu to třeba jen dodatečně schválili. Nepomáhali by mu. Někteří by třeba chtěli pomoci těm zabitým, ale nevěděli o tom. Ještě pravděpodobnější je, že by toho, co spáchal genocidu, ostatní sami zabili, na základě teorie, že mu nic nebrání, aby něco podobného zkusil na ně. Skoro bych řekl - není tím samozvaným katem právě ten jeden Mrzout, se kterým se Olda setkal? Nejsou třeba ti ostatní jiní? A EXISTUJÍ vůbec nějací ostatní?
Jméno: 14		08.10.2004 v 17:55 id=11790
Ještě jedna taková otázka - jak vlastně člověk (řekněme Američan nebo Iráčan) získává pojem o dobru a zlu? Jak to rozezná. Víte, jak pitomý je průměrný člověk? A teď si představte, že plná polovina z nich je na tom ještě hůř. Vezměte si Američana, pro kterého platí, že Amerika = Dobro. Nepřemýšlí o tom, má to jako definici. Takový bude válku v Iráku pokládat za zcela spravedlivou, protože Dobro nemůže bojovat nespravedlivě. I když takový člověk bude třeba inteligentní nebo dobrý sám o sobě - nemůže ze zprotivit základnímu článku své víry. Jako ten německý tlumočník ve Čtvrté říši, který pevně věřil ve spravedlnost fašistické věci. A teď si vezměte někoho, kdo věří, že záchrana velryb je dobro. V čem se to liší? Pokud je válka v Iráku válkou dvou darebáků - pak není divu, že to tam vypadá, jak to vypadá. Ale nic jiného nemůžete ani očekávat. Darebáci spolu nebudou bojovat čestně. Už proto ne, že jeden z nich je vždycky čestnější - a ten by samozřejmě prohrál. A za tohoto čestnějšího darebáka se pokládají oba. Já ovšem nemám dost informací, abych komentoval současné války. Přečtu si, co se o nich bude psát za dvacet let - to už snad bude jasné, zda byl někdo v právu, to už snad bude všechno spočítané a vyčíslené.
Jméno: 14		08.10.2004 v 17:46 id=11789
S tím, zda je genocida promlčitelná nebo ne - to je trochu problém. Co to znamená, promlčitelnost? U lidí se tak nějak ví, jak dlouho žijí. Zločin, který by měl promlčecí lhůtu dvě stě, tisíc nebo třeba deset tisíc let, je pro nás totéž jako zločin nepromlčitelný. Ale musí to tak platit všude? Především se zamýšlím na tom, jak se mění osobnost, když stárnete. Teď jsme se o tom bavili, ale uvažte - představte si, že byste žil deset tisíc let. Co z toho původního pana Semeráda by po deseti tisíci letech přetrvalo? A co by se objevilo nového? Jak dlouho by zločinec zůstal tou samou osobou, která spáchala zločin? Další věc je, zda je vůbec možné zločin při dostatečně dlouhém životě nespáchat. Existují přece lidé, kteří spáchají vraždu náhle, z okamžitého popudu, ačkoli až do té doby vedli bezúhonný život. Kdyby takový člověk zemřel o chvíli dříve, mohl zemřít jako poctivý. O chvíli později a zemře už jako vrah. A teď si představte, že by lidé žili třeba desetkrát déle. Kolik vrahů by spáchalo svůj zločin až po uplynutí doby, která by jim byla normálně vyhrazená k životu? Dá se argumentovat, že z nich vrahy udělalo prodloužení života? (A to ještě uvažte, že by lidé museli desetkrát tak dlouho čekat na své dědictví - to samo o sobě by vyvolalo hodně vražd.) U Mrzoutů mi jde hlavně o to, že mi není jasné, jakému účelu by měl takový trest sloužit. Existují dva hlavní účely trestu - napravit provinilce a zabránit mu v opakování zločinu. Mrzouti sice vyvraždili obyvatele své planety, ale je třeba přihlédnout k tomu, že to udělali pouze jednou. Nesnažili se šířit dál, nesnažili se ani omlouvat, co udělali, prostě změnili svůj vlastní svět tak, jak jim to vyhovovalo a neobtěžovali s tím nikoho jiného. (V kontrastu, řekněme, s agaborilskými mágy, kteří zůstávali i po spáchání genocidy nebezpeční svému okolí.) Mrzouty můžeme přirovnat ke kterémukoli totalitnímu režimu - s tím rozdílem, že vlastně nikomu neškodí: nemají už komu. Je nějaká šance, že by se napravili? Tady myslím, že neexistuje dobrá definice slova "napravit". Co to znamená? Že kdyby se příště dostali do podobné situace, řešili by to jinak? Ale pokud vůbec další taková situace nastane, může to být až za kdovíkolik set tisíc let - ono se to asi nestává běžně. Zabránit jim v opakování zločinu? Na to by je stačilo zablokovat v jejich světě. Oni brány nepoužívají, možná by jim to ani nevadilo. Ale jaký smysl má bořit jejich životní úroveň? To by je naopak z jejich dobrovolné izolace mohlo vyburcovat.
Jméno: SW		08.10.2004 v 15:13 id=11786
Trochu bych se zastavil u Mrzoutů, principu kolektivní viny a trestu. Dnes se kolektivní trest považuje za nemravný. Přitom se kolektivní vina vesele používá na takové úrovni, až se z toho dělá špatně, navíc ve velkém, celosvětově a dovoluje velkolupičům napadnout jiný stát jen na základě principu kolektivní viny a nestoudné lží. Můžete stokrát tvrdit, že se Iráčanům žilo za Saddáma zle, teď se jim žije prokazatelně podstatně hůř, takže akce Trvalá Svoboda je zločinem. Irák neměl styky s Al-Qaidou ani ZHN, Bush a jeho sqadra jsou tedy darebáci. Jenže naopak, Iráčavé teď podle hesla "Dobrý Američan - mrtvý Američan" používají rovněž kolektivní vinu (bohužel musím uznat, že spravedlivější, protože Američané mají vinu hmatatelnější i prokazatelnější, Iráčané si nezačali a zabíjejí jen americké vojáky (i to je dobrovolné členství v loupežnické bandě) a ty, kdo na nich chtějí nestoudně vydělávat). Jak je to s tresty? Američany nikdo netrestá, protože jsou vítězi. Chyba! I jiných příkladů se dá uvést mnoho. Např.: bylo správné posuzovat jako vinu pouhé členství v SS? Nebo v StB? Podle mě ANO, ty organizace byly nemravné a kdo tam vstupoval, musel to vědět! Dalo by se rozmýšlet, zda byla totéž KSČ. V jistém smyslu ano, v jiném smyslu ne, kromě zločinců a kariéristů tam byli i idealisté, na kterých (a jejich nevině) se teď nedá kolektivně trestat ani to jasné zlo. Bylo by tedy správné potrestat Mrzouty za genocidu? Připomínám 14, zločin genocidy a zločiny proti lidskosti jsou nepromlčitelné! Podle mě ano. Ne vyvražděním, to by andělé asi neudělali, ovšem uvržením do bídy, aby si museli všechno perně zasloužit, to snad ano, proti tomu nemůže protestovat nikdo s výjimkou vyznavačů hesla "Nakradené je svaté".
Jméno: 14		08.10.2004 v 10:51 id=11781
Jak? Elektromagnetickým vyzařováním by se třeba mohla "nabourat" do systému jako virus - buďto nevědomky a nechtěně nebo jako součást nějakého na vůli nezávislého programu. Co se toho trestu týče - tady nevím. Nejsem si jistý, jestli existuje nějaká "univerzální etika", která by měla být závazná pro celý vesmír. Takový jednoduchý příklad - představte si civilizaci, jejíž členové by byli nesmrtelní. Ne díky nějakému biologickému vylepšení, ale prostě od přírody. Nestárli by a neumírali. Pokud by se taková civilizace rozmnožovala, dříve či později by přesáhla své zdroje. Pokud by se nerozmnožovala, hrozila by jí stagnace a zánik. Pokud by to její příslušníci řešili tak, že by se rozmnožovali a přitom se mezi sebou vzájemně vraždili, aby uvolnili místo pro své potomky - jistě to není ideální řešení, ale mohli bychom to my, s naší odlišnou strukturou společnosti označit za špatné? Nebo jiný příklad - pro člověka je jednou z nejhorších tragédií smrt dítěte. Kromě citových důvodů to se najdou i přísně logické - rodiče věnují každému dítěti (respektive měli by věnovat) ohromné množství zdrojů. Přináší dokonce nejvyšší oběť - dalo by se říci, že lidé vlastně umírají proto, aby uvolnili pro své potomky místo (to platí pro většinu živých tvorů, ale u lidí s jejich dědickými právy dvojnásob). Ale představme si civilizaci, která by plodila děti ne po jednom dvou, ale po stovkách. A ty děti by byly od narození schopné samostatné existence, (i když by třeba nebyly od narození inteligentní). V takové civilizaci by se pravděpodobně na dětské životy velký ohled nebral - a ani nesměl, protože kdyby všechny ty děti skutečně přežily, znamenalo by to katastrofu! A Mrzouti? Zločin, který spáchali, se stal už dávno. Možná, že od té doby se narodili nějací noví jedinci, kteří na tom nenesou žádnou vinu. To se neví. Proč by ale mělo být správné sakum pikum trestat celou planetu?
Jméno: SW		08.10.2004 v 09:45 id=11780
To 14: Boženka mě opravdu nenapadla. Jak? Spíš bych čekal, že někdo bude hádat na Přítele andělů (trest za zločiny dávné i současné by seděl víc, ne?). O tom druhém jsem aspoň chvíli uvažoval, ale bude to úplně jinak.
Jméno: 14		08.10.2004 v 09:32 id=11778
Dovolím si hádat - nebyla Boženka příčinou té katastrofy, která postihla roboty Mrzoutů?
Jméno: VPJVM		08.10.2004 v 00:36 id=11769
Myslím, že názor čtenářstva nemůže autorovi zakázat psát. Pokud Václava Semeráda psaní baví, ať píše dál, komu se to nelíbí, ať ho nečte. Ale pokud by si chtěl dát od psaní pohov, může brát výsledek ankety jako svolení čtenářů.
Jméno: SW		06.10.2004 v 16:29 id=11719
O to se hádat nebudu. Zřejmě pořád říkám elektřině mluno. Nehledě na to, tu žárovku vám vysvětlím taky a správně.
Jméno: 14		06.10.2004 v 16:25 id=11716
Podle učebnice genetiky, kterou jsem kdysi četl, je "superdominance" jev, kdy heterozygotní jedinec má určitý znak projevený silněji než kterýkoli z homozygotů. Něco jako kdybyste měl květinu, která má alely B a b na barvu květu - BB je růžová, bb bílá a Bb temně rudá.
Jméno: SW		06.10.2004 v 16:21 id=11715
Od Bardžanů! Briryan toho správně využil, ale i on to uměl od nich! Ještě předtím to použila Zoidée na Vojtovi! K těm termínům - jestli se to dnes používá na něco jiného, to už nevím. Já si to pamatuji takhle. Procesory se také dělají na plátku salámu, že? (Chip!) Dost jsem vejral na terminologii Američanů - oni ventilu říkají rabbit (králík), my obvykle kohout...
Jméno: 14		06.10.2004 v 15:58 id=11713
I když - striktně řečeno, neměl byste tomu říkat "superdominance", z toho prostého důvodu, že tenhle termín se už v genetice používá pro něco jiného (a dost odlišného).
Jméno: 14		06.10.2004 v 15:50 id=11712
Superdominantní geny snad nemáte od Bardžanů, nezavedl je až doktor Briryan?
Jméno: SW		06.10.2004 v 15:48 id=11710
No nějak tak jsem to četl, díky. Už je to ale dávno, to jen člověku něco utkví v šišce... Zkrátka něčím to podložené bylo a já mám ty superdominantní geny vlastně už od Bardžanů... Co se týče ďáblů, mám na to jednoduché vysvětlení, celé se dá odvodit ze Čtvrté Země: ďáblové se původně (ale dávno) rozmnožovali jako my, normálně. Z té doby mohou pocházet jejich geny, případně genetické ovlivnění lidí Země. Postupně přešli na pokrokovější (či spíš výtěžnější) klonování. Tím se obešli bez chlapů, takže je postupně nechali vymřít (ve válce: snadná věc). Ota Vávra tedy našel na Gehenně už jen ďáblice. Jenže poslední zbylí ďáblové s tím nesouhlasili, dezertovali a založili na Zemi vlastní kolonii. Správný postřeh je, že asi nemají zájem dělat potomky (=konkurenci), ale mohou být i výjimky (např. časovaná bomba). Boženka je zkrátka kukaččí vejce... koukám, že se to dalo uhodnout už teď! Ale ono to nějak vyplývá z logiky ďáblů...
Jméno: JiHo		06.10.2004 v 15:18 id=11698
S šířením genu v populaci je to přece jenom trochu složitější, pokud vycházíme ze stavu v Andělském světě, tak máme situaci více méně stejnou, jako při náhodné mutaci prostě se objevila jedna kopie genu u jediné osoby. Aby se mohla šířit, muselo by docházet k "příbuzenské plemenitbě", což u lidí v dnešní době asi nepřipadá v úvahu. Než se uplatní jevy jako je crossing-over, mělo by těch jedinců být v populaci víc. Superdominance některých genů - to vypadá taky zajímavě, ale spíš by mohl fungovat i něco jako "virový přenos" (jak jinak by se propánajána dostaly genetické informace z transplantovaných andělských orgánů až do gamet???). Pokud ty speciální "ďábelské" geny mají podobný původ, jako ty "andělské", mohly být na začátku právě takto nastaveny.
Jméno: 14		06.10.2004 v 14:57 id=11695
Tady vás potěším, pane Semeráde - tyhle "superdominantní geny" skutečně existují. Je to díky jevu zvaném "meiotický tah". O co jde - každý člověk má dvě kopie od každého chromozómu. Za normálních okolností se do každé pohlavní buňky dostane jedna z nich (ještě s nějakým promícháním daným crossing-overem), a je určeno náhodně, která to bude. I pokud máte dominantní gen, nemáte zaručeno jeho předání. Ale některé alely podvádějí. Dokáží oklamat systém, takže se dostanou do většího počtu pohlavních buněk, než by jim přisuzovala náhoda. Například u myší existuje alela jistého genu, která se o heterozygota dostane do 95% pohlavních buněk, zatímco její neškodný bratříček jen do 5% (neškodný bratříček proto, že homozygoti s touto alelou nepřežijí - superdominantní alela se šíří i na úkor takovéhle zřejmé nevýhody). Čili - pokud ďáblové nastaví některé geny tak, aby ovlivňovaly meiotické dělení, pak ano, mohou zajistit, aby se předávaly vždy. Jenže je tu něco, čemu nerozumím - proč by to vlastně dělali? Oni nemají potřebu se rozmnožovat - dosáhli fyzické nesmrtelnosti nebo něčeho podobného. Spíš bych od nich čekal, že se postarají o to, aby žádné životaschopné potomky nezanechali, protože potomek, to znamená po čase konkurenci. Skoro bych řekl - jestli ona Boženka není vlastně časovaná bomba.
Jméno: SW		06.10.2004 v 14:25 id=11689
Tradiční dědičnost počítá s postupným čtvrcením genů až do úplného rozdrobení, ale hůř vysvětluje dominantní znaky. Některé znaky zkrátka ustupují, jiné se šíří. Kdysi jsem o tom něco četl, bohužel to bylo ještě v době předinternetové a teď ani nevím, ve které knihovně ta kniha leží - pokud ještě knihovna stojí a kniha existuje. Jen se pamatuji, byla to odvážná hypotéza o genech minoritních, neutrálních, dominantních a superdominantních. Mendel popisuje především ty neutrální, mě zaujaly naopak ty superdominantní. Podle té teorie stačí, aby měl tento gen jeden z rodičů - lhostejno který - a potomci to budou mít také a to všichni. Údajně se takový gen objeví jednou za tisíce let, zákonitě se rozšíří do celé populace a pak už to jinak být ani nemůže. Například to, že máme dvě ruce a ne čtyři. V přírodě na to nemáme vliv, takže je to celkem fuk, ale u genetických modifikací to může mít nedozírné následky. Zmutovaný gen časem zcela převálcuje původní formu. Už dlouho jsem se s tím nesetkal (nějak nemám čas jako za mlada šmejdit po knihovnách), ale vysvětlovalo by to děsivý odpor Zelených ke genetickým modifikacím Podle mě jde o jedno: přinese takový gen užitek nebo škodu? Kdyby užitek, bylo by lépe, kdyby byl superdominantní - a naopak!
Jméno: JiHo		06.10.2004 v 13:01 id=11681
Takže alespoň některé "ďábelské" geny jsou dominantní? To bude mít zajímavé důsledky u dětí dalších generací, protože Oldova sestra musí mít kombinaci těch genů 0+1, to znamená že u jejích děti (pokud se nevrátí Sarimachiel a nebude je mít s ním) už tyto vlastnosti podědí jen polovina potomků. Pro zjednodušení předpokládám, že se jedná vždy o jeden dominantní gen. Zajímavé by bylo, kdyby se provedl průzkum na Zemi, kolik potomků ďáblů zde je...
Jméno: Mivel		05.10.2004 v 21:05 id=11652
To:SW Tak Vy dodržujete "sci"? Ha-ha! Ručím vám za to, že v oboru společenských věd rozhodně ne! Máte jediné štěstí, že v tuto dobu sedím od rána do večera na přednáškách a prostě nemám čas na nějakou reakci. Jinak vám "děkuji" za váš "příspěvek" k prvému dílu Povídání. Pokud se divíte, protože jste se vlastně vůbec nevyjádřil, tak v jednom ze svých příspěvků jste znovu použil te připitomělý příklad s křesťany a nápisem bombardovat. Po tom kolik úsilí jsem věnoval problému "pitomečků" a jak se vyrábějí, mám pocit zmaru. Snad i člověk z výčepu by pochopil, že jsou to jenom zmanipulovaní blbečkové a nekladl by si otázku: "Zda jsou to ještě křesťané". Jak hrách na stěnu házet. Nu dobrá, tak si dále kupujte deník Blesk a večer se dívejte na TV Nova a myslete si, že jste vzorným reprezentantem onoho "sci".) Snad to tady alespoň někomu něco napovědělo a nějak ho nasměrovalo . (( Druhý díl Povídání bude až budu volný a dám mu závěrečnou úpravu.
Jméno: 14		05.10.2004 v 18:48 id=11649
V tom, že dvě tělesa se srazí, pokud na ně budou působit pouze přitažlivé síly, opět nemáte pravdu. Ano, platilo by to, kdyby obě tělesa začala v klidu. Ale pokud se pohybují, tak to neplatí. Dá se udělat velmi jednoduchá simulace, kdy si vezmete dvě tělesa, udělíte jim počáteční tečnou rychlost a necháte je pohybovat se pouze pod vlivem gravitace - nic jiného nebudete do vzorce vůbec uvažovat. Budou kolem sebe obíhat? Jistěže budou. Odstředivá síla, jak jsem se už zmiňoval, je díla zdánlivá - existuje jen v některých vztažných soustavách. Prozatím se podívejte sem: http://fyzweb.cuni.cz/odpovedna/index.php?od=45&kolik=15&kategorie=mechanika Otázka 58, prosím. Mimochodem - dotyčný pan Rojko mě učil fyziku na střední škole Tam máte jasně vysvětleno, jak to s odstředivou silou je.
Jméno: Pavel_P	Info: mail.cz	05.10.2004 v 17:55 id=11648
Jinak:gravitace je pouze pritazliva sila. pokud budou na 2 telesa pusobit pouze pritazlive sily, tak se nutne srazi.
Jméno: Pavel_P	Info: mail.cz	05.10.2004 v 17:44 id=11647
Netvrdil jsem, ze teziste pusobi, ale ze do nej smeruje gravitacni sila, v tom jsme zajedno. A dale uz jen odporujete sam sobe. "Pulsary maji tecnou rychlost, ta uplne staci, aby na sebe nespadly" je asi co? No prece laicky popis vzniku odstredive sily, funkce hmotnosti, polomeru a obvodove (tecne) rychlosti.
Jméno: 14		05.10.2004 v 17:06 id=11645
Ano - pouze gravitace. Je to skutečně tak. Zapomínáte, že pulzary mají tečnou rychlost. To úplně stačí k tomu, aby na sebe nespadly. To je princip první kosmické rychlosti - při ní se nevyvíjí žádná zvláštní síla; to jenom gravitace zakřivuje dráhu právě dostatečně na to, aby nikde neprotla povrch. Dále - gravitační síla táhne každý pulsar do středu druhého. Jejich těžiště, to je bod, okolo kterého se otáčí - ale tento bod sám o sobě žádnou gravitační sílu nevyvíjí, už proto ne, že v něm není žádná hmota! Konečně - energie, kterou odnáší gravitační vlny, je orbitální energie, tedy v podstatě potenciální. Ta nemusí být nutně lokalizovaná na žádném z pulzarů (při pohledu z každého z nich byste viděl, že potenciální energii má jenom ten druhý!). Neumím přesně vyčíslit, kolik energie (a tedy hmotnosti) gravitační vlny odnesou, ale myslím, že nějaký podstatný zlomek z hmotnosti obou pulzarů to nebude.
Jméno: Pavel_P	Info: mail.cz	05.10.2004 v 17:00 id=11644
Pokud dobře čtu, tak na těch linkách vysvětlují pouze vznik gravitačních vln (nebo si alespoň myslí že to tak je), ale o mechanice pohybu to není, proto tam také jiné síly než gravitační nejsou uvedeny.
Jméno: Pavel_P	Info: mail.cz	05.10.2004 v 16:45 id=11643
Pouze gravitace? To už by dávno spadly na sebe, to je přece nesmysl. To by se to všechno popřitahovalo a pak by to bouchlo a bylo by po pulsarech. Protože gravitační síla obou pulsarů působí směrem do jejich (zde pozor) HMOTNOSTNÍHO středu (=těžiště). A dále, snížení gravitace jsem si představoval pouze v souvislosti se snížením hmotnosti, o kterém jsme mluvili. Sníži-li se hmotnost pulsaru, pak jeho gravitční přitažlivost se také sníží.
Jméno: 14		05.10.2004 v 16:09 id=11642
Neboli, jak mi teď docvaklo, budeme-li soustavu sledovat z jednoho pulzaru, bude nám připadat, že ten druhý má ohromnou potenciální energii v našem gravitačním poli - a právě tuto energii odnáší gravitační vlny pryč, a tím vyvolávají přibližování obou pulzarů. Viz též http://math.ucr.edu/home/baez/physics/Relativity/GR/grav_radiation.html a především http://astrosun2.astro.cornell.edu/academics/courses//astro201/psr1913.htm
Jméno: 14		05.10.2004 v 16:01 id=11641
Mezi oběma pulzary působí POUZE gravitace. Nic jiného, žádná jiná objektivní síla. To uvidíte z inerciální vztažné soustavy. Odstředivá síla je síla zdánlivá, která se musí použít v neinerciálních soustavách spojených s rotujícím (nebo obíhajícím) tělesem. Dále - představujete si, že vyzáření gravitačních vln znamená snížení gravitační síly mezi oběma pulzary. To je omyl. Představte si těleso na Zemi, které klesá v jejím gravitačním potenciálu. Mohli bychom mu odebírat potenciální energii, kterou klesáním získá a vyzářit ji jako gravitační vlny - tím se ale nijak nesníží gravitační síla mezi ním a Zemí (ta naopak vzroste, protože se těleso přiblíží)! Než budete reagovat, zkuste se podívat na http://cosmos.colorado.edu/cw2/courses/astr1020/text/chapter7/l7S3.htm http://www.curtin.edu.au/curtin/dept/phys-sci/gravity/advanced/advance3.htm nebo http://library.thinkquest.org/27585/large/large10.html
Jméno: Pavel_P	Info: mail.cz	05.10.2004 v 15:37 id=11640
Jinak, je docela zajímavé, kam jsme se až dostali od padající kuličky.... :e))
Jméno: Pavel_P	Info: mail.cz	05.10.2004 v 15:22 id=11639
Proč si myslíte, že ty pulsary pořád okolo sebe obíhají? Protože gravitační přitažlivost je vyrovnána s, budiž zas použiju ten nechutný termín, "zápornou dostředivou silou."
Jméno: Pavel_P	Info: mail.cz	05.10.2004 v 15:16 id=11638
A ono se to nejak nevypsalo cele : to platilo o tom provazku a zavazi, ze bude zbytek zavazi obihat bliz.
Jméno: Pavel_P	Info: mail.cz	05.10.2004 v 15:15 id=11637
To si pište, že bude. Ále u planet, či pulsarů je určitě situace složitější, protože se do toho motá ještě gravitace. Pokud si máme hrát se slovíčky, můžu klidně nazývat odstředivou sílu "zápornou dostředivou sílou" ale to nic nezmění na tom, co jsem tvrdil. Pak už jen záleží na tom, jestli úbytek gravitační přitažlivosti bude větší než úbytek "záporné dostředivé síly".
Jméno: 14		05.10.2004 v 14:12 id=11634
Jinak - vysílání gravitačních vln obíhajícím tělesem je téměř přesná analogie "brzdného záření", které vydává každé elektricky nabité těleso, pokud je vystavené zrychlení (a kvůli kterému byla vlastně vymyšlena kvantová teorie, to aby se vysvětlilo, proč brzdné záření nevydává elektron v atomu). Moment hybnosti - teď nevím, jestli jsem to řekl dobře, možná to měl být moment setrvačnosti... A k té odstředivé síle - představte si, že máte provázek se závažím a roztočíte ho. Provázek je elastický, takže může do jisté míry měnit délku. Najednou se kousek závaží odlomí. Skutečně se domníváte, že následkem toho se provázek zkrátí a zbytek závaží bude obíhat blíž? Konečně - pulzar samotný ztrácí hmotu a energii díky tomu, že září. Tato energie, jak jsem se už zmiňoval pochází z rotační energie - pulzary velmi rychle rotují, protože mají úplnou zásobu rotační energie své mateřské hvězdy, která ovšem roztáčí mnohem menší těleso (viz obligátní experimenty s krasobruslařkami a piruetami atd.) Jak se tato energie vyčerpává, pulzar se zpomaluje. Naproti tomu, vyzařování gravitačních vln oba pulzary URYCHLUJE, způsobuje, že kolem sebe obíhají stále rychleji a ve stále menší vzdálenosti, až se nakonec srazí.
Jméno: 14		05.10.2004 v 14:03 id=11632
Tak za prvé - oběžná rychlost nemá tendenci zůstat konstantní díky principu setrvačnosti. Ten se vztahuje na tělesa v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu - a obíhající těleso není ani jedno. Zato je možné obíhající těleso brát jako rotaci, na kterou se pak musí vztahovat poněkud podobný zákon zachování momentu hybnosti. Tímhle způsobem (a samozřejmě i mnoha jinými, ale všechny jsou v tomto ohledu ekvivalentní) můžeme vysvětlovat, proč se planeta na eliptické dráze pohybuje tím rychleji, čím blíže je ke slunci. Vezměte si binární systém dvou pulzarů. Tento systém obsahuje energii vázanou v několika formách - základní jsou: 1. Energie vázaná ve vlastní hmotě pulzarů. Ta je samozřejmě největší (každý pulzar má hmotnost hvězdy). 2. Energie obsažená v rotaci pulzarů. Právě tato energie napájí záření, které pulzar vydává. 3. Energie vzájemného oběžného pohybu. Tato energie napájí vysílání gravitačních vln. Tvrzení, že při úbytku hmotnosti se zmenší odstředivá síla, je bohužel nesmysl. Zmenší se totiž nikoli odstředivá, nýbrž DOSTŘEDIVÁ síla, tedy síla vzájemného přitahování, zatímco tečná rychlost zůstane nezměněná - a to vyvolá vzdálení. Odstředivá síla je, jak jsem byl ve škole náležitě poučen, pouze zdánlivá - to dostředivá síla je skutečná.
Jméno: Kačí		05.10.2004 v 10:38 id=11630
ahoj,potrebuju vedet kdo ma autorska prava na GOOGLE.mame hodinu informatiky a nemuzu to najit,tak mi prosim pomozte.dík
Jméno: Pavel_P	Info: mail.cz	05.10.2004 v 10:22 id=11628
SW: no to je přesně to co jsem měl na mysli (brány a perpetuum). Pokud bychom považovali teorii vesmírných bran už od počátku za naprostý nesmysl, tak tu o tom nemá cenu diskutovat.
Jméno: Pavel_P	Info: mail.cz	05.10.2004 v 09:46 id=11627
Jejda, zapomněl jsem změnit "Téma".
Jméno: SW		05.10.2004 v 09:16 id=11624
To Pavel_X: Otočím poslední větu svého předchozího příspěvku: Nemám rád sci-fi pohrdající složkou sci. Takových je! Namátkou: Ledová společnost se svými nesmyslnými válkami pomocí lokomotiv. Ať se autor nezlobí, vymyslel totální koninu. Útočné lokomotivy! (Kdo jim položí koleje ve směru útoku?) Vícekolejné lokomotivy! Atd. Nebo jiná kravina: po vyčerpání energetických zdrojů se objeví (jak?) jakési zdroje kroutivého momentu, takže se pak děj točí kolem materiálu řemenů transmisí... Blbost na kvadrát! Transmise zmizely díky elektrickému přenosu a jejich návrat je asi stejně pravděpodobný, jako návrat sekeromlatů a pazourkových pěstních klínů do výzbroje armád. Další kravina (i když jinak hezky popsaná): zmizení elektřiny díky tomu, že někdo urazil bůžka Elektrona... (Proč si dávám takovou práci s vysvětlením téhož efektu pomocí oblasti supraodporu (=opak supravodivosti) kovů? Protože mi vadí ten bůžek...) Bohužel, takových nesmyslů je dneska plno. Ve fantasy mi nevadí, ale ve sci-fi ano. Troskovi a Verneovi technické nesmysly prominu, tenkrát to nemuseli vědět. Také Planoucí lesy Venuše i Přistání na Venuši byly napsány v době, kdy se o pekle na povrchu Venuše ještě nevědělo. Ale když se mi dostane do ruky sci-fi, kde autor s vážnou tváří předkládá zjevné hovadiny (viz výše), pomyslím si cosi o pitomci. A jsem vděčný za každé takové označení, kterého se mi dostane na Fóru, když mi to umožní vyhnout se blamáži až po knižním (tedy neměnitelném) vydání. Přece jen člověk není Vševěd a oborů, kde si nejsem jistý, ale které při psaní občas potřebuji, je plno. Mohu si o tom leccos přečíst, ale v knihách není všechno a občas je dobré nechat si poradit. Díky za to.
Jméno: SW		05.10.2004 v 09:08 id=11623
To Pavel_P: Snažím se naznačit (nebo rovnou říci naplno), že hypotetická možnost vesmírných bran nekoliduje s obecně uznávanými fyzikálními principy. Perpetuum mobile je (snad pořád ještě) chápáno jako fyzikální nesmysl a jeho možnost by jakoukoliv teorii deklasovala. Jenže to se u bran neděje. Ke každému otevření brány je nutná energie a čím větší odchylka od rovnovážného stavu (kdy jsou oba vesmíry na stejném gravitačním potenciálu - pozn. pro 14: tohle jsi přece navrhl ty, já jsem to *jenom* přijal, je to totiž logické), tím větší spotřeba energie. I běžná brána na rovnovážném stavu odebírá energii, ale při pokusu otevřít bránu do nevýhodného potenciálu spotřeba energie *podstatně* stoupne. Přičtěte si ale popis zdrojů energie: u Nordenova konvertoru je zdrojem *kondenzátor* schopný pojmout energii až několika dní provozu městské elektrárny Berlín (přiměřený výkon cca 1000 - 2000 MW), přitom tuto energii zhltne v krajním případě během 30 sekund. Přirovnání k jadernému výbuchu menší ráže roztaženému na půl minuty asi dost sedí. Slýrib je biologický konvertor spojený s idarchonem. Obojí je hypotetické, ale idarchon má zpracovávat energii, které je (podle hypotetické teorie) vesmír plný, jen ji máloco dokáže využít. Taková energie není vyloučena (např. neutrina). Takže schopnost zvednout očima lokomotivu není až tak nemožná a u relativně malých bran (průměru řádově jednotek metrů) by to mohlo stačit. Schopnosti slýribu ovšem nestačí energeticky silnějším Nordenovým konvertorům (prohození lodi Gloomy z hladiny moře do pralesa, přemístění ostrova z jednoho vesmíru do druhého), nicméně i energetická spotřeba slýribů je značně nad schopnosti současných biologických strojů (svaly, případně orgány elektrických rejnoků - které mimochodem nejsou tak slaboučké, jejich elektrické výboje výkonově převyšují schopnosti svalů lidských sportovců). Nicméně se dá obhájit tvrzení, že to všechno ještě není z hlediska současné vědy zcela vyloučené. Přece jen - mám rád sci-fi, které kromě složky *fi* respektují i to *sci*.
Jméno: 14		05.10.2004 v 07:13 id=11621
Vyzařování gravitace u pulzarů - tady jste trochu ujel. Kdyby pulzary ZTRÁCELY hmotu, tak by se přece jejich oběžná doba naopak prodlužovala! (Ledaže by tu byly výtrysky hmoty směřující vždy přesně směrem od druhého pulzaru. A i tak - pulzar má STRAŠLIVOU setrvačnost.) Stejně tak, kdyby jejich oběh brzdily slapové síly. Ale ona se zkracuje - což znamená, že něco odnáší jejich pohybovou energii pryč ze systému. Gravitační vlny by tomu odpovídaly. (Samozřejmě, myšlenka gravitačních vln je mnohem starší než objev binárních pulzarů.) Pokud vím, pád Země na Slunce v důsledku gravitačního rozpadu oběžné dráhy by měl nastat asi za 10^24 roků - tudíž dávno poté, co by měla být Země zničena jinými známými procesy. Pravá podstata gravitace: Jak se to vezme. Newtonovská gravitace skutečně tímhle stylem funguje. Má vady, které dokonce i sám Newton chápal a nebyl z nich nijak nadšený (například podle Newtona musí gravitace působit okamžitě na libovolnou vzdálenost bez kontaktu). Newtonova teorie gravitace popisovala, nikoli vysvětlovala. Einstein dokázal vytvořit popis gravitace jako pojmu, který patří spíš do geometrie než do fyziky. Podle Einsteina je časoprostor zakřivený a to, co pozorujeme jako gravitaci, jsou pouze účínky tohoto zakřivení. To je ovšem něco, o čem nelze mluvit na tomto fóru - i laické knihy na toto téma (a především ty) spoléhají na názorné obrázky. Dneska se dá spočítat, jak nějaká hmota zakřivuje prostor a jak díky tomu gravitačně působí. Běžně se to nedělá, pro většinu normálních účelů plně postačuje Newtonovská mechanika (stejně jako pro účely námořníků, kteří se orientují podle hvězd, úplně postačuje Ptolemaiův systém). Nicméně bych rád podotkl, že teorie relativity je jednou z nejpřesněji ověřených. To neznamená, že je správná - to znamená, že dává správné předpovědi. (Mně třeba ve škole docela překvapilo, že magnetismus je v podstatě vyvoláván relativistickými jevy.) Gravitační vlny jsou v teorii relativity nezbytné. Protože nic nemůže překonat rychlost světla, nemůže to udělat ani gravitace. Proto se změny v zakřivení prostoru musí nějak šířit prostorem - a to jsou právě gravitační vlny. Podle kvantové teorie musí existovat elementární částice, které gravitaci přenášejí. I když se může zdát, že se to vzájemně vylučuje, nemusí tomu tak být. V superstrunových teoriích lze existenci gravitace přímo odvodit bez nutnosti vkládat vnější údaje - to je však bohužel jeden z mála pozitivních výsledků, které přinášejí. Tam to bude chtít ještě hodně dlouho, než dospějí ke konečné teorii - pokud k ní dospějí. Konečně - antigravitace. O antigravitaci vědí fyzikové už nějakou dobu, protože jejich oblíbená teorie Velkého třesku (v jedné ze svých pozdějších inkarnací, tzv. inflační teorie) takovou sílu vyžaduje. Nedávno byla získána data, která naznačují, že se rychlost rozpínání vesmíru nesnižuje, jak by to odpovídalo čistému působení gravitace, ale naopak roste. To vedlo k novému zvážení tzv. "kosmologické konstanty". Zdá se, že existuje jakási univerzální odpudivá síla, která ROSTE se vzdáleností. Což je ovšem pro praktické využití k ničemu. Na druhou stranu - existuje pokus, při kterém kdosi uzavřel dva těžké setrvačníky do krabice a roztočil je v opačných směrech. Váha krabice klesla asi o čtvrtinu.
Jméno: Pavel_P	Info: mail.cz	05.10.2004 v 00:47 id=11620
P.S. je to trošku mimo mísu, ale už vůbec někdo vysvětlil přesně vznik gravitace a hlavně její podstatu? Vše co jsem zatím slyšel, bylo pouhou odvozeninou pozorování, které připomínalo neandrtálce, který zjistil, že mu věci z rukou upadnou bohudík vždy dolů :) A čím je to těžší, tím víc ho to majzne do nohy. A víc nic. Ale o pravé podstatě tohoto jevu, na kterém stojí celý vesmír - nic. (Zřejmě další ukázka naší současné "vyspělosti") Kdybychom pronikli do jejích základů, tak můžeme s končnou platností buď začít už konečně vyrábět ty oblíbené antigravitační vehikly, nebo na ně zapomenout, třeba kvůli strašlivé energetické náročnosti, nebo co-já-vím-čeho.
Jméno: Pavel_P	Info: mail.cz	05.10.2004 v 00:35 id=11619
Jen mně vrtá hlavou, jak můžou vědci tvrdit tak přesvědčivě, že se perioda zkracuje zrovna vlivem toho, že ony dvojhvězdy vydávají zrovna gravitační vlny. To stejně nikdo tady odsud nezměří. Co když se jejich hmotnost zmenšuje vlivem emise něčeho úplně jiného? (A tudíž i perioda oběhu) Ale zas jim to zapadá do současně platné teorie, tak je nechám být a nazval bych to tak, že "v současné době se domníváme, že ...." :c)
Jméno: Pavel_P	Info: mail.cz	05.10.2004 v 00:25 id=11618
to 14: V tom případě doufám, už kvůli našim potomkům, že ono vyzařování gravitace je "dostatečně malé". V čemž se asi nemýlím, jinak už bychom se o tom dozvěděli dříve z katastrofických prognóz. Jinak samořejmě díky za upřesnění.
Jméno: 14		05.10.2004 v 00:15 id=11617
Jen tak mimochodem, ani planetární soustava není věčný pohyb. To funguje jen v Newtonovské mechanice, ale už při započtení obecné teorie relativity zjistíte, že při jakémkoli oběžném pohybu musí docházet k vyzařování gravitačních vln, které způsobuje pomalý rozpad oběžné dráhy (velmi pomalý, protože gravitační vlny mají nepatrnou energii). Tenhle jev se dokonce podařilo přímo pozorovat - ne ovšem ve sluneční soustavě, ale v binárních pulsarech, kde kolem sebe velkou rychlostí obíhají dvě neutronové hvězdy. Tam gravitační vlny odnášejí tolik energie, že se perioda oběhu měřitelně zkracuje.
Jméno: Pavel_P	Info: mail.cz	05.10.2004 v 00:14 id=11616
Troufám si přímo tvrdit, že abychom se alespoň fiktivně :) přiblížili fyzikální realitě, tak by v tomto případě energie vynaložená na udržení bran musela v sobě minimálně zahrnovat právě onu gravitační energii, danou rozdílem výšek v jednotlivých paralelních vesmírech. (Tímto pozdravuji Einsteina a doufám, že jeho posmrtný zrak už je natolik rozostřen, že moje výplody nepřečte, jinak by mě přišel strašit :c)))
Jméno: Pavel_P	Info: mail.cz	04.10.2004 v 23:57 id=11615
Začínám chápat o co vám jde :) Pokud se jedná o to, že bude kulička padat pořád "dolů" (t.j. směrem ke středu planety), pak to může být teoreticky možné, za předpokladu onoho "křížového" umístění bran. Ale nelze to označit za perpetuum striktně podle definice, protože vzhledem k nutnosti dodávat energii na udržení otevřených bran je systému neustále dodávána energie zvenčí.
Jméno: VPJVM		04.10.2004 v 23:03 id=11613
To: Pavel P Tady jde o to, zda takto může perpetuum mobile teoreticky vzniknout. Praktická proveditelnost nás nezajímá (pro nás to je neproveditelné, protože nemáme slýrib).
Jméno: VPJVM		04.10.2004 v 22:59 id=11612
To: BrandIt Pochopil jste můj slýribový paradox dobře. Přesně tak jsem to myslel. Jak se zdá, slýrib na povrchu země malé rozdíly gravitačního potencionálu způsobené rozdílným tvarem terénu automaticky vyrovnává, v případě příliš velkého rozdílu by pravděpodobně otevřel bránu ve vzduchu nebo pod zemí.
Jméno: Pavel_P	Info: mail.cz	04.10.2004 v 22:42 id=11611
Navíc je otázkou rychlost kuličky - rychlost gravitačního pádu versus tření o atmosféru. Musela by vám zůstávat konstantní i kdyby nakrásně brány držely otevřené samy o sobě. Je to podle mně moc složitý nápad na perpetum. Všechna geniální řešení jsou většinou jednoduchá.
Jméno: Pavel_P	Info: mail.cz	04.10.2004 v 22:37 id=11610
SW: naprosto souhlasím. Jen mě pobavila "zapálenost" jednotlivých přispěvatelů. Zamyšlení ohledně toho per. mob: Kulička, propadající bránami - tam přece musí být něco nebo někdo, kdo(co) ty brány otevírá, a i kdyby to bylo srýlibem, tak ten zase používá volnou energii, takže tam stejně něco proudit bude o energ. náročnosti jiných popsaných metod otevření brány ani nemluvě... To už bych radši vymyslel nějakou metodu na bázi "nulového tření" a máte P.M. vymyšlené hned. Třeba taková planetární soustava, jako taková. Otáčí se stále stejně bez jakéhokoliv dodané energie, protože tření při letu absolutní nicotou bude nulové - a je to hned.
Jméno: BrandIt		04.10.2004 v 16:27 id=11608
To SW: slýrib jsem uvedl jenom jako "důkaz", že nejde o rozdíl gravitačních potenciálů, tudíž není potřeba dodatečná energie na jejich vyrovnávání.
Jméno: Pavel_X		04.10.2004 v 13:39 id=11606
Co máš na mysli hrůzami, které by díky diskuznímu fóru ani nevznikly?
Jméno: SW		04.10.2004 v 10:51 id=11605
Je snad jasné, že i slýrib může dodat nějakou energii. Ne tolik jako stroje, ale čekal bych, že si zvýšené požadavky na energii slýrib vyřídí s idarchonem někde na pozadí, takže to dotyčný ani nepocítí. Když andělka zvedne očima lokomotivu, taky to není málo. Perpetuum mobile by to ale nebylo a periodické otevírání a zavírání bran by se nejspíš brzy projevilo jako nedostatek energie, např. únavou.
Jméno: BrandIt		04.10.2004 v 08:02 id=11604
-- "Poslyš, Oldo," uvažoval Jarda Zimák. "Když jsme byli nahoře, objevili jsme se dole. Teď jdeme dolů, abychom se dostali nahoru. Nezdá se ti to divné?" -- Zrovna tohle mi připadá jako docela dobrý návod na perpetuum mobile. Na otevření brány používají slýrib: brány se otevírají na stejném gravitačním potenciálu, není třeba dodávat větší množství energie kvůli kompenzaci tozdílů gravitačních potenciálů; první svět na kopci = druhý svět v údolí, první svět v údolí = druhý svět na kopci - a tady už by stačilo třeba v prním světě peridicky otevírat bránu: 1) v údolí - koule by se na druhém světě objevila na kopci a valila by se dolů 2) na kopci - koule by se v druhém světě dovalila do údolí, přenesla by se na kopec v prvním světě a valila by se do údolí, kde 1)
Jméno: SW		04.10.2004 v 06:44 id=11603
To víš - sranda musí bejt, kdyby na sůl nebylo... Na druhou stranu - je dobré potrápit si trošku závity, než psát o úplných nesmyslech. Kdyby měli jiní takové diskusní fórum, některé hrůzy by ani nevznikly.
Jméno: Pavel_P	Info: mail.cz	04.10.2004 v 00:25 id=11602
Teda vy nad tím koumáte, jako byste to perpetum opravdu vymýšleli...:c))
Jméno: VPJVM		03.10.2004 v 22:45 id=11601
V Andílkovi je tento text: "Zastavili se na nevysokém kopečku, aby měli rozhled. To samozřejmě platilo jen tady, v tomto světě, protože když Čert otevřel propust, byla v úzké hluboké rokli. "Popojedem, bratře Žižko, koule by nedoletěla," komentoval to Pepík Procházka. Sešli proto s kopečku dolů. "Poslyš, Oldo," uvažoval Jarda Zimák. "Když jsme byli nahoře, objevili jsme se dole. Teď jdeme dolů, abychom se dostali nahoru. Nezdá se ti to divné?" "Tohle mi náhodou přítel vysvětloval," štěkl Čert. "Když spojíš dva vesmíry, trochu se navzájem poposunou. Proto taky může být současně otevřená jen jedna brána." "Hele," napadlo najednou Oldu, "Nemohla by to být příčina, proč ti nešla otevřít brána k chobotnicím? Co když tam měl někdo otevřenou jinou bránu?" "Ale kdo?" nechápal psík. "Přítel je teď s Bísíájou na jednání..." "Mohl to být kdokoliv jiný, třeba i na druhé straně světa," podotkl Olda. "Pak bych si nejvíc přál, aby tu bránu co nejdřív zavřel," ušklíbl se Jirka. Čert mezitím udělal další krátký pokus a zjistil, že před nimi je nevelký vršíček, takže by se měli přesunout ještě asi o dvacet metrů stranou." Z toho usuzuji, že slýrib vyrovnává rozdíly gravitačního potenciálu podle tvaru terénu.
Jméno: SW		03.10.2004 v 22:03 id=11599
To je přece už ve Čtvrté říši - při nutnosti vyrovnat nějaký rozdíl spotřebovaly stroje podstatně více energie. Jako u lodi Gloomy. Jinak jsme se ale shodli na nutnosti vyrovnaného gravitačního potenciálu. Proto samozřejmě může spojení do neodpovídajících míst zajistit jen Nordenova brána, ale slýrib na to nestačí (když si představíte stříbrné přívody elektřiny o síle lidské paže a možnost jejich rozežhavení spotřebovávaným proudem...)
Jméno: 14		03.10.2004 v 21:25 id=11598
Možná, že při propojení s různým gravitačním potenciálem je třeba vynaložit energii navíc, která přesně vyrovná dotyčný rozdíl?
Jméno: VPJVM		03.10.2004 v 21:08 id=11597
V mém případě byl problém v tom, že brány propojovaly místa s různými gravitačními potenciály. Podle Čtvrté říše a Andílka taková propojení musí být možná. Jinak by Vávra nemohl poslat loď Gloomy do xijtranského pralesa a Čert nejprve otevřít bránu do údolí a pak další o kus dále na kopec.
Jméno: 14		03.10.2004 v 17:57 id=11596
Pozor - pokud perpetuum mobile spotřebovává ke svému provozu část energie, kterou si samo vytváří, pak to stále perpetuum mobile je. S dostatečným rozdílem gravitace, dostatečně pružným míčkem, a dostatečně vysokou vakuovou trubicí můžete vyrobit energie, kolik budete chtít. Pan Semerád se snažil možnost perpetua mobile ze systému odstranit, vedli jsme o tom diskuse, jenže se mi zdá, že se to opravdu bude muset naklíčovat na gravitační potenciál, jinak ta možnost zůstane.
Jméno: h2o		03.10.2004 v 14:00 id=11595
To by asi perpetum mobile nebylo... Do perpetum mobile byste po spusteni uz nemel dodavat energii, do vaseho vynalezu byste cpal energii pri kazdem dalsim otevreni brany..