Bez přihlášení je omezený přístup

(Přihlášení)

K základnímu přihlášení slouží následující políčka: Nick: a Heslo:

Můžete ponechat, co tady "vymyslel" automat ("Q-datumčas"), nebo si je změnit. Pak stačí stisknout .

Podrobnější nastavení zajišťuje formulář zde.


Po úspěšném přihlášení tento panel zmizí a máte-li povolené COOKIE, nebude vás již obtěžovat (buzerovat) ani při příští návštěvě. Je mi to líto, ale tak to vyžaduje Policie České republiky.


Vysvětlení:

Pro náhodné návštěvníky se tato stránka musí chovat velice opatrně. Základní nastavení nesmí nikoho urazit, pohoršit ani mravně zkazit. Říká se tomu dětský filtr nebo také dětská pojistka. Základní nastavení získáte, když jen stisknete .

Rozšířené přihlášení umožňuje: nastavení jmen hrdinů, volbu jiných konců románů, počítají se vám přečtené knihy, stránka vás neoslovuje neosobně "milý návštěvníku" a zobrazí se i spousta skrytých položek  MENU .


Na této webové stránce usnadňují přihlášení COOKIE. Dnes je módou dotazovat se uživatelů, zda s nimi souhlasí. Já na ně jen upozorňuji, dají se přece ve všech prohlížečích zakázat. Kdo je má povolené, přihlašuje se jen poprvé, každé další přihlášení zajišťují COOKIE. Nadstandardní prvky této stránky jsou totiž dostupné jedině po přihlášení. Máte-li na svém počítači COOKIEs zakázané (hlouposti se meze nekladou), nebo máte pitomý "chytrý telefon", který COOKIEs neumí, můžete se nouzově připojovat ke "svému nastavení" vždy jen po dobu pobytu na této stránce pomocí jména (nicku) a hesla. Tak se můžete přihlásit i když si COOKIEs neuváženě smažete (jde to velice snadno!). Při přihlášení nickem+heslem se neuváženě smazaná COOKIE obnoví, proto si buď nick+heslo někam zapište, nebo použijte něco, co nezapomenete. Pozor - nick musí mít aspoň 2 platné znaky, heslo 4 znaky, v nicku i heslu jsou povoleny jen číslice, písmena (včetně diakritiky) a znaky  _ - . 

Pokud sem napíšete vlastní nick+heslo (aby se Vám dobře pamatovalo), získáte možnost diskutovat i nastavit si některé parametry této stránky (např. změnit dětskou pojistku).


Dříve to tato stránka dělala podle IP adresy. To je dnes ovšem zakázáno. Proč? Prý to je "osobní údaj" a jejich shromažďování je trestné. Proto jsem tyto kontroly zrušil. Je mi líto, ale pokud tohle skutečně vyžaduje Evropská unie, od které spoustu podobných pitomostí (a mnohdy ještě větších!) tak radostně přejímáme, já tomu říkám latinsky "buzerace", česky "obtěžování". Jenže Policie může udělovat pěkně mastné pokuty a vymáhat je i pomocí exekutorů, dokonce mi tím už vyhrožovala, takže mi nezbývá než ustoupit násilí.

Zpět Obsah

55. kapitola

Pokud Emmu ještě tu a tam přepadla starost o Harriet a zmocnily se jí úzkostné pochyby, zda je možné, že se skutečně vyléčila ze svého citu k panu Knightleymu a z upřímné náklonnosti podala ruku jinému muži, netrvalo dlouho a byla této nejistoty zbavena. Za pár dní přijeli její milí z Londýna, a jen našla příležitost si s Harriet nerušeně hodinku popovídat, ujistila se naprosto přesvědčivě - jakkoli se to zdálo nepochopitelné! - že Robert Martin ve všem všudy nahradil pana Knightleyho a že s ním a jen s ním může být Harriet šťastna.

Harriet si zpočátku zřejmě připadala trochu trapně - tvářila se dost nejistě - ale jakmile si odbyla doznání, že byla husa hloupá, namyšlená a že předtím sama nevěděla, co chce, jako by tato slova všechno její trápení a zmatek odplavila. Na minulost už vůbec nedbala a jen se kochala blažeností přítomnou i budoucí; a Emma k ní přispěla tím, že ji okamžitě zbavila starosti, zda jí to přítelkyně schválí, a přesvědčila ji o tom upřímným blahopřáním. - Harriet přeochotně vylíčila do všech podrobností ten večer v Astleyho varieté i návštěvu následujícího dne; probírala to s nezkalenou rozkoší. Co si z toho vybrat? - Pravda byla taková, jak Emma nyní pochopila, že Harriet byl Robert Martin odjakživa sympatický, a že ve své lásce neochabl, tím ji zcela okouzlil. Jinak si to Emma neuměla vysvětlit.

Tento stav věcí ji upřímně těšil a každý den přinášel další důvody k spokojenosti. - Vyšel najevo Harrietin původ. Ukázalo se, že je dcerou jistého kupce, dost zámožného, aby jí zajistil pohodlné živobytí, jak odjakživa činil, a dost taktního, aby si přál zůstat nepoznán. - To byla tedy ta šlechtická krev, na kterou byla Emma kdysi hotova přísahat! - Možná že byla stejně bez poskvrnky jako krev kdekterého urozeného pána, ale jaký svazek by to byla uchystala pro pana Knightleyho nebo pro Churchillovy - nebo i pro pana Eltona! - Nemanželský původ, nevyvážený urozeností ani bohatstvím, to byla skutečně značná poskvrna!

Otec neměl námitky, zachoval se k mladému nápadníkovi velkoryse. Všechno probíhalo hladce, a když se Emma seznámila blíž s Robertem Martinem, který se přišel do Hartfieldu představit, musela uznat, že dělá dojem inteligentního, charakterního muže a její přítelkyni poskytuje nejlepší vyhlídky. Byla přesvědčena, že by Harriet dokázala spokojeně žít s každým hodným člověkem. Po boku Roberta Martina a v prostředí, které jí nabízel, se však dalo očekávat víc: nejen že ji dobře zabezpečí, ale zajistí jí i klid a možnost vyvíjet se k svému prospěchu. Bude žít mezi lidmi, kteří ji mají rádi a rozumově ji předčí, v chráněném ústraní, ale zaneprázdněná natolik, aby jí nebylo smutno. Nic ji neuvede v pokušení, a bude pod dohledem, aby se mu sama nějak nepřipletla do cesty. Bude z ní vážená a spokojená paní a Emma musela připustit, že je Harriet nejšťastnější stvoření pod sluncem, když vzbudila vytrvalou lásku v takovém muži; - a ne-li nejšťastnější, pak hned druhá v pořadí za ní samou.

Harriet pobývala teď často u Martinových, a tím se vzdalovala Hartfieldu víc a víc, ale Emma toho nelitovala. S jejich důvěrným přátelstvím byl konec. Musí se změnit v běžnější dobré vztahy, a tento nezbytný proces naštěstí už započal naprosto přirozeným pozvolným způsobem.

Koncem září doprovodila Emma Harriet do kostela a přihlížela, jak se zaslibuje Robertu Martinovi, s vrcholným uspokojením, které nedokázaly zkalit žádné vzpomínky, ani ve spojitosti s panem Eltonem stojícím před snoubenci. - Možná že v té chvíli ani neviděla pana Eltona, ale prostě kněze, jenž zakrátko požehná u oltáře i jí. - Robert Martin a Harriet Smithová, z našich tří dvojic zasnoubeni naposled, se vzali jako první.

Jane Fairfaxová už opustila Highbury, aby se ještě potěšila ve svém milovaném pohodlném domově u Campbellových. - Oba páni Churchillové pobývali rovněž v Londýně; čekalo se pouze na listopad.

Měsíc bezprostředně předcházející si vyhradili pro sebe - pokud se jim to podaří uskutečnit - Emma s panem Knightleym. Chtěli oslavit svůj sňatek, dokud budou Isabella s Johnem ještě v Hartfieldu, aby oni sami mohli odcestovat na čtrnáct dní k moři. Takový byl jejich plán a John s Isabellou, jakož i všichni ostatní přátelé jim ho schvalovali. - Jak však přimět k souhlasu pana Woodhouse? - Ten o jejich sňatku dosud neuvažoval jinak než jako o události v daleké budoucnosti.

Když mu poprvé svůj záměr předestřeli, byl z toho tak nešťastný, že se téměř vzdali naděje. - Podruhé už to však přijal lépe. - Začal se v duchu smiřovat se skutečností, že je to nevyhnutelné a on že tomu nedokáže zabránit - což byl slibný stupeň vývoje na cestě k úplnému smíření. Rozhodně z toho neměl radost, ba projevoval pocity přímo opačné, a to do té míry, že jeho dcera ztrácela odvahu. Nesnesla pomyšlení, že by se trápil, ani vědomí, že si bude připadat odstrčený; a třebaže rozumově musela souhlasit s ujišťováním obou bratří Knightleyových, že jakmile bude mít tu svatbu za sebou, přestane se kvůli ní trápit, stále váhala - nemohla se odhodlat.

V této rozporné situaci jim přišla pomoc nikoli v podobě nějakého nečekaného osvícení páně Woodhousova rozumu ani náhlé blahodárné proměny jeho nervového systému, ale naopak způsobem, jakým tento systém fungoval. - Paní Westonové vykradl někdo v noci kurník - všechny krůty zmizely a pachatelem byl očividně muž. Další kurníky v okolí potkal podobný osud. - Vykradení kurníku se pro bázlivého pana Woodhouse rovnalo loupežnému přepadení. - Velice zneklidněl; a nebýt vědomí, že ho bude chránit zeťova přítomnost, byl by až do smrti každou noc umíral strachy. Avšak síla, rozhodnost a duchapřítomnost obou bratří Knightleyových v něm vzbuzovala neomezenou důvěru. Dokud jeden nebo druhý vezme věci do svých rukou, je Hartfield v bezpečí. Pan John Knightley se však musel vrátit do Londýna první týden v listopadu. A tak díky všemu tomu rozruchu dal svolení mnohem ochotněji a radostněji, než se jeho dcera kdy odvážila doufat, ona mohla určit svůj svatební den - a měsíc po svatbě manželů Martinových byl pan Elton povolán, aby svázal ruce pana Knightleyho a slečny Woodhousové.

Svatba se konala jako všechny svatby, kde zúčastnění nemají zvláštní touhu se dát vidět ani honit parádu; a paní Eltonová, kterou navíc ještě dopodrobna informoval manžel, to ohodnotila jako ubohost samu, jež s jejími vlastními vdavkami nesnese vůbec srovnání. „Bílého saténu co by za nehet vešlo, krajkový závoj jakbysmet, dojem veškerý žádný! - Selina se podiví, až o tom uslyší.“ - Přes tyto nedostatky však přání, naděje, víra a předtuchy nepočetného kroužku pravých přátel, kteří byli svědky obřadu, došly naplnění v trvalém štěstí tohoto svazku.


  

Konec

Zpět Obsah

© 2017 Jane Austenová

29.12.2017 09:20


Poslední zdvořilý příspěvek ve Fóru (klikněte si) je od PateON: 20/2 na téma: §Rusa : SW: http://sw.gurroa.cz/rusa/rusa-23.phpPak 0se výroba zastavila.

Domů
Statistiky

"Emma" (komentáře)

Téma=§Emma Hlasoval 1, celkem 3 hvězd, průměr=3.00.

Nahoru!
Knihy, úvahy

  

1. Jméno:

 

 

 

23.02.2019 v 22:07 id: 000000

*** Zrušeno ***



Komentáře

Žádný komentář tu není.

Začátek