Narazil jsem na jednu faktickou chybu v dílu "Volání Černého jezera" - v kapitole "Brána nebes" je přibližně ve 40% její délky popisováno, jak se Mistr Yamanaki pokusil telekineticky zabránit výbuchu americké atomové pumy nad městem Nagasaki - pronese: (citace) „Kdy jsem oslepl? V den, kdy zhynulo město Nagasaki. Šel jsem tam, abych chránil lidi před smrtí. Byl jsem lékař, důstojník armády. Zkusil jsem zabránit té bombě, aby vybuchla...“ Enkra překvapeně vydechl, ale Yamanakimu to stačilo. „Ano, vím, udělal jsem to špatně. Nepodařilo se mi to. Zdržel jsem výbuch sotva o čtyři vteřiny...“ „Takže... tobě se skutečně podařilo...?“ „Ne. Částečný úspěch není úspěch. Kdyby se mi to bylo podařilo, ta bomba by nevybuchla. Chtěl jsem vzdálit od sebe obě poloviny kritické nálože, které jsou v ní uloženy. Cvičil jsem se v pohybování předměty na dálku...“ - konec citace. Problém tkví v tom, že "nagasacká" puma nazvaná "Fat Man" čili "Tlusťoch" nedosahovala překročení kritické hmotnosti pomocí sražení dvou zaručeně podkritických množství do jednoho zaručeně nadkritického - tak fungoval "Hošík" alias "Little Boy" shozený na Hirošimu. "Tlusťoch" měl nálož shodného provedení jako vůbec první odpálená nukleární nálož na světě "Trinity" - otestovaná 16.července 1945 v Novém Mexiku. Neobsahovaly obohacený uran izotopem U235, ale uměle vyrobený izotop plutonia Pu239, u kterého bylo nadkritické množství dosaženo implozívní termokompresí = výbuchem speciálně vytvarované duté koule z vysokobrizantní trhaviny, která měla právě uvnitř ve své koncentrické dutině vloženou kouli z kovového plutonia - o hmotnosti zaručeně nepřekračující kritické množství. Po iniciaci trhaviny na vícero místech na vnějším povrchu nálože v přesně určené sekvenci došlo následkem vzniku rázových vln nasměrovaných do středu k prudkému stlačení plutonia a tím i dočasnému zmenšení meziatomových vzdáleností - tím bylo dosaženo rozběhnutí nekontrolované řetězové štěpné reakce (vedoucí k jadernému výbuchu) i když výchozí množství štěpného materiálu nedosahovalo kritické hmotnosti "za normálních podmínek". Cílem bylo ušetřit váhu drahého uměle produkovaného plutonia a zmenšit cíleně celou nálož. Protože na rozdíl od dneška v té době nebyla k dispozici dostatečně výkonná výpočetní technika, pomocí které by bylo možné nasimulovat přesně děje v takové náloži a jiným způsobem to v roce 1945 nebylo možné vyřešit, nařídilo vedené projektu MANHATTAN vyzkoušet právě implozní nálož testovacím výbuchem. Uronovou pumu s "kanónovým" uspořádáním nálože (vstřelení jedné části uranové nálože do druhé pomocí běžného střelného prachu uvnitř upravené dělové hlavně) zkoušet nebylo potřeba, rozvoj štěpné reakce v U235 při mechanickém přiblížení dvou podkritických množství šel ověřit pomocí poměrně jednoduchých měřicích metod, kdežto průběh implozní komprese se musel ověřit pokusem "na živo". Je proto nesmyslem, aby kdokoliv tvrdil, že chtěl zabránit mechanickému spojení dvou částí nálože pumy v Nagasaki - implozní pumě by ve výbuchu mohlo zabránit jedině to, že by se buď úplně zablokoval průchod iniciačních pulsů od řídícího bloku k rozbuškám na povrchu implozní nálože, nebo že by u části z nich došlo k jejich časovému zpoždění nebo úplnému zablokování - tak by nálož nevybuchla rovnoměrně se soustředěním tlakové vlny směrem do svého středu, ale došlo by k jejímu roztržení na tu stranu, kde by se rozněcovací impulsy opozdily - plutoniovou nálož by to tak nejspíš roztrhalo na kusy a rozmetlo po okolí, což by mělo za následek masivní radiační zamoření místa bezprostředně pod takto vadně vybuchlou pumou plus dalšího okolí, kam by rozptýlený štěpný radioaktivní materiál zanesla meteorologická situace (vznikla by tak první "špinavá bomba" na světě) se vším ohrožením plynoucím z nukleárního zamoření - ale nedošlo by k přímému jadernému výbuchu = neuvolnila by se tepelná energie vytvářející záblesk tepelného záření, tlakovou vlnu a "atomový hřib" ani by nevznikl EM impuls vybuzený pronikavým zářením z epicentra výbuchu.
SW: No, řekl bych, že tohle mohou vědět jen odborníci (a fandové) a to ještě až v poslední době, ale těžko v době psaní této knihy (kdy to vlastně bylo odtajněno??). Jinak by se to dalo napravit změnou jediného slova - místo Nagasaki psát Hirošima... (27.09.2020 09:35)
jaxx: To SW: Oprav Nagasaki na Hirošimu a bude to. Mojek by s tím souhlasil, na to ho znám dost dobře a dlouho... (27.09.2020 14:35)
SW: A bylo to opravdu jedno jediné slovo...  (27.09.2020 15:18)
MiHo: Ad: SW No, řekl bych, že tohle mohou vědět jen odborníci (a fandové) a to ještě až v poslední době - Mám knihu Enola Gay, tedy český překlad, (někde je půjčená, takže se nepodívám, kdy byla vydána), a tam jsou konstrukce pum celkem podrobně popsány. AHA, strejda Google nezklamal - https://www.trhknih.cz/kniha/5mzhpzwqw Rok vydání 1984. Takže to moc v poslední době není (originál vyšel myslím 1977), ale tím nechci autora ani SW nějak atakovat, to jen pro doplnění komentáře. Oprava je elegantní, až kolumbovská :) (27.09.2020 15:46)
SW: Volání Černého jezera je z roku 1971, tedy dávno před prvním vydáním knihy "Enola Gay". Tenkrát to zkrátka Mojek nemohl vědět. Ještě v roce 1984 nám z USA na dotaz k jednomu integrovanému obvodu od Fairchild odpověděli, že tento obvod je pro Východ embargovaný, že nechápou, jak se do ČSSR dostal, ale že nám k němu nic nepovědí, protože by to bylo vyzrazení státního tajemství USA (bylo na něm Made in Taiwan). Dělali s tím tenkrát děsné drahoty. Takže ručím za to, že to Mojek tenkrát zaručeně vědět nemohl. (27.09.2020 16:45)
MiHo: Já jsem tu poznámku o atakování taky tak myslel, že to autor nemohl vědět a že tím doplněním netvrdím, že to vědět měl, a ani Vy že jste to musel vědět, že to přidávám čistě technicky jako opravnou informaci k "...až v poslední době.." a spíš jako zajímavost. Popravdě mě dost překvapilo, že něco takového u nás vůbec vyšlo v tom roce a v Našem Vojsku, obsah knihy celou akci podrobně popisuje, vysvětluje a taky obhajuje. Jestli to vyznělo jinak, tak se omlouvám. (27.09.2020 22:00)
Q-1904072: Fakt je, že když Mojek tyhle rukopisy převáděl do počítačového formátu = zase ručně přepisoval přes klávesnici do texťáku, tak už tyhle nukleární informace "venku" byly - a když to praštilo na první pohled do očí mne, mohlo to praštit víc lidí, kteří to četli před zveřejněním. Oprava jména cíle ovšem chybu elegantně zlikvidovala ... Ale mám ještě jednu připomínku - jestli má Mojek ještě něco zastrčené do šuplíku jenom v "rukopise" = napsané na stroji a nepřepsané do PC, dalo by se to do PC převést pomocí skeneru a OCR softwaru s následnou ruční korekcí chyb. OCR výstup obvykle umí formát minimálně Word a Adobe Acrobat = .doc nebo .docx, případně .pdf. Většinou umí i .txt, což je soubor generovaný/otvíraný Poznámkovým blokem ve Widlích - a data z něj ve formě ASCII nebo obdobných formátů jsou převoditelná do dalších textových formátů = není potřeba do PC přepisovat sáhodlouze každou stránku strojopisu, stačí ji "sjet" na skeneru a zbytek udělá software ... (28.09.2020 00:50)
SW: Se scannerem mám hodně špatné zkušenosti. Kdysi jsem psal také na stroji (ještě to mám schované - i ten stroj). Jenže jsem psal z důvodu úspory papíru oboustranně a papíry se mnohonásobným ohmatáním staly trochu mastné (průsvitné), takže se při scannování smíchá text z jedné strany s textem z opačné strany. Číst se to dá dobře, ale OCR se vůbec nechytá. BTW - Mojkovy knihy nejprve ukládám ve formátu TXT, na těch udělám jedním programem úpravy, pak to načtu do LibreOffice a pokračuji (doplňuji formáty, které se převodem do TXT vypařily, jako tučné, kurzívu, tabulky, apod.). Takže by formát TXT asi stačil. LibreOffice navíc vyrobí správné uvozovky, zkontroluje, zda jsou správně spárované (jestli někde některá nechybí), atd... Musím tam najít názvy kapitol (v originále mají obecný formát, takže by se nechytal ani obsah - pomněte, že první přepis byl do T602!), doplním co je potřeba a když mi zbude čas (nebo se do nějaké kapitoly začtu), opravím i některé překlepy. (28.09.2020 09:58)
|
27.09.2020 14:59
Errata:
Domů
Statistiky