Průběžný volební systém EPS21

Volič:

? anonym

Ročník:

Jméno:

Příjmení:

 

PIN:

Město:

 

Adresa:

 

Zkontrolujte, zda údaje souhlasí. Zřejmě něco není v pořádku!

Zde se jen testuje, takže místo skutečného přihlášení pomocí existujícího klíče a hesla (PINu) si musíte nejprve nějak vytvořit vlastního uživatele. Ve cvičném prostředí můžete uvést i smyšlené údaje (tady to nikdo kontrolovat nebude, je to jen DEMO). Hodnoty pro jméno a příjmení jsou ale povinné, bez nich nelze volit! Musíte tam prostě něco uvést. Jen si uvědomte, že jméno a příjmení by mělo působit důvěryhodně, pokud si chcete vyzkoušet, jaké je to být kandidátem (i tato možnost zde bude!). Údaje ovšem můžete klidně měnit, je to jen cvičné...

Nápověda:

Všechny změny se projeví až po stisknutí tlačítka "Změnit".

Zde uváděný Průběžný volební systém patří do programu Reforma Společnosti, o.s. (ekonomickareforma.cz) Tato stránka se týká pouze jedné její aktivity a tou je náhrada současného nespravedlivého volebního systému, uznávajícího pouze strany, zatímco nezávislé kandidáty prakticky vylučuje, spravedlivějším systémem. Nezávislí kandidáti dnes mají šanci jen když je na své kandidátky postaví některá ze stran. A jak to potom vypadá s jejich nezávislostí, víme. Mohou se tisíckrát dušovat svou "nezávislostí", vždycky bude platit známé "Koho chleba jíš, toho píseň zpívej." Kromě toho mohou být "nezávislí" i tak, že se dají koupit silnějším subjektem - přeběhlíků má náš Parlament více než je zdrávo.

Jaký systém chceme proto navrhovat? Předem říkáme, že nemá smysl vylepšovat stávající poměrné či většinové systémy - ani jeden se neosvědčil natolik, aby stál za vylepšování. Nehodláme se tedy handrkovat o procenta, hranice a o různé Pišvejcovské metody přepočítávání hlasů na mandáty a přicházíme s jediným opravdu spravedlivým a demokratickým systémem. Posuďte sami!

Průběžný volební systém má jen jednu, ke všem stejně spravedlivou hranici: počet hlasů oprávněných voličů. Navíc se nechceme smířit s dosavadní kampaňovitostí voleb, kdy jednou za čtyři roky všechny strany spustí nákladný kolotoč slibotoč, naslibují hory doly, aby pak na voliče zbývající období zvysoka kašlaly. Průběžný volební systém je průběžný právě tím, že tyto nákladné kampaně (vždy za peníze voličů či daňových poplatníků) prostě nahradí poctivou prací poslanců pro své voliče.

To není scifi. Jistě vám ale vrtá hlavou, jak chceme donutit pány poslance pracovat? Jednoduše - tím, že jejich práci ohodnotíme. Ale ne tak nemožně jako dosud - pěkně adresně.

Je to ale možné? U Průběžného volebního systému voliči získají konečně vliv na své poslance. Dosavadní způsob, kdy je poslanec prakticky neodvolatelný, ať vyvádí cokoliv, ať přebíhá od partaje k partaji a hlasuje přesně proti svým volebním slibotechnám (a navíc to drze považuje za své nezadatelné právo!), definitivně skončí.

Víme, že některé strany mají v programu odvolatelnost poslanců, ale žádná strana tento program nemyslí vážně. Především neříká, jak to chce zařídit. Peticemi a referendem? To je přece hodně nebezpečný nesmysl, ten by opět nahrával velkým stranám! Když velká strana vyvolá petici pro odvolání poslanců menších stran a podaří se jí vystrčit je mimo hru, to by se jí to pak vládlo! Touto cestou vznikne jedině kolosální nespravedlnost. Tudy zkrátka cesta nevede.

Jediný spravedlivý způsob je následující:

Poslance, který zklamal své voliče, odvolají právě ti, kdo ho zvolili - a nikdo jiný!

Seznámili jsme se se systémem, který by také umožnil odvolávání poslanců těmi, kdo ho zvolili. Předpokládal klasické volební období, navíc ale větší množství jednomandátových volebních obvodů, kde se volí klasickým většinovým způsobem, tedy stylem "Vítěz bere vše". A pak je ho možné odvolat referendem, probíhajícím jen v jeho volebním obvodu.

Má to ale háček. Většinový systém nebere ohled na menšiny. A to také není spravedlivé. Podle nás to povede k americkému stylu voleb - kdo má víc peněz na volební kampaň, bude ve výhodě, ostatní mají smůlu. Jenže - kde zůstane spravedlnost?

Navíc - v průběžném systému budou moci voliči toho, kdo je zklamal, odvolat skoro okamžitě a bez vypisování drahých referend. Jestliže poslanec ve čtvrtek provede nějaký podraz (např. bude hlasovat proti svým volebním slibům), v pondělí už bude smět ve Sněmovně zasednout jen na galerii pro návštěvníky, protože poslancem už nebude. Pevné volební období poslanců se tedy zcela ruší, každý tam může být jen tak dlouho, dokud ho budou jeho voliči svými hlasy podporovat - ale to může být naopak třeba dvacet let, když je dobrý a oblíbený, anebo jen týden, když se projeví jako gauner. Jakmile mu jeho voliči hlasy odeberou, poletí a nahradí ho jiný kandidát. Který? Ten z čekatelů, kdo bude mít nejvíce hlasů, to snad dá rozum!

Ruší se tedy volební období! Poslanci mohou být ve sněmovně bez přerušení libovolně dlouho (dokud mají voliče), ale mohou tam být také jen týden (pokud v tom prvním týdnu zradí).

Ruší se současné předražené volební kampaně - programy se zkrátka budou prezentovat také průběžně.

Ruší se nesmyslné tahanice o trafikách a o odebírání mandátů soudem, jak si to dnes některé strany představují. Ba ne, soudům do toho nic není! To by byla jen další korumpovatelná fraška!

Rozhodovat mají pouze voliči - a nikdo jiný!

Samozřejmě zůstává problém tzv. nepopulárních rozhodnutí, ale i ten se mění: zatímco dnes mohou strany se svými voliči beztrestně zametat a spoléhat se na jejich krátkou paměť, nyní si jich budou muset vážit. Pokud je tedy některé nepopulární opatření opravdu nutné, musí politici voliče předem přesvědčit o skutečné nezbytnosti takového opatření - jinak půjdou rychle od válu. Budou se muset naučit zdůvodňovat své kroky voličům - tedy něco, nač nejsou zvyklí.

Ale - jen ať si zvyknou!

Voliči mohou chtít samozřejmě i nesmysly - například snížit či úplně zrušit daně. Voliči ale nejsou tak pitomí, jak dnes straničtí mluvkové zdůrazňují a snesou různá zdánlivě nepopulární, avšak dobře zdůvodnitelná opatření. Víme, že daněmi si platíme státní servis (policii, MHD, silnice a mnoho jiných výhod), umíme si někdy utáhnout opasky - ale všechno musí být přesvědčivě podložené a vysvětlené! Katastrální úřady se jistě rušit nebudou! (Otázkou jsou úřady, jejichž přínos není tak přesvědčivý...)

Co ovšem voliči nesnesou, to budou zlodějny a korupce poslanců, lobbing, neodůvodněné výhody a jiné socialisticko-kapitalistické výstřelky.

Jak to má ale fungovat?

Základem je volební databáze, obsahující hlasy všech voličů. Zde má každý volič přístup výhradně ke svým hlasům, které má na svém virtuálním volebním lístku. Může sem vkládat kandidáty z kandidátní listiny a přidělovat jim své hlasy, kdykoliv ho to napadne. Hlasů má ale jen omezený počet (např. 10 - podle druhu voleb), takže může podpořit nejvýše tolik kandidátů. Některé ovšem může zvýhodnit: zde platí pravidlo, že pouze jednomu smí dát až 3 hlasy, ostatním po dvou nebo po jednom, dokud své hlasy nevyčerpá.

Volebním obvodem pro celostátní Parlament je celá republika. To vylučuje nespravedlnosti, které vznikají menšími či většími volebními obvody, ale současně to umožňuje, aby i menšiny získaly své poslance - musí se ovšem spojit natolik, aby celostátně získaly dostatečný počet hlasů. Většina obyvatelstva totiž zcela zákonitě část svých hlasů vyplýtvá na své nejoblíbenější kandidáty - a tím umožní prosadit se i menšinám.

Volebním obvodem do obcí jsou samozřejmě občané dané obce či města. Volby fungují obdobně, jen s menšími počty. Voličů i zvolených. Volit zde smějí jen občané, kteří mají v dané obci delší dobu trvalého pobytu než jeden rok tj. 12 měsíců. Nově přistěhovaní beztak nevědí, koho by měli volit a pokud je sem někdo láká, aby ho zvolili, musí tu bydlet aspoň rok a po tu dobu i po následující rok nemohou volit ve svém skutečném bydlišti. "Volební turistika" se tím přesouvá do říše pohádek - vyloučit to tento jev sice úplně nemůže, ale pořádně znechutit ano.

Ve zdejším DEMO je jen jeden "volební lístek", ale ve skutečnosti jich bude víc - od celostátního do Parlamentu až po místní. Místní se ale zobrazují jen těm, koho se týkají, takže pouze volební lístek s celostátní volbou se nezmění po přestěhování do jiného kraje.

Jak je to ale s volbami v cizině? Při krátkodobých cestách vůbec o nic nejde. Pokud se tam ale někdo odstěhuje a získá trvalé bydliště mimo území republiky, ať volí tam, ale nemá smysl, aby ovlivňoval dění tam, kde vůbec nebydlí! Musí zkrátka platit zásada:

Člověk s občanstvím cizího státu nemůže volit ani být volen u nás!

A to i když má mezi jinými i české občanství! Jakmile má k němu i cizí, nemá tady do toho co mluvit! To není diskriminace - on má přece za to jiné výhody!

V tomto volebním systému sice volíme osobnosti a ne strany, nicméně lidé se mohou k uskutečňování svých cílů sdružovat. Volič proto může přidělovat své hlasy nikoliv přímo kandidátům, ale též některé "straně", nebo - ještě lépe - občanskému sdružení, které si vybere ze seznamu. Pak se jeho volné hlasy přidělí kandidátům na prvních max.10 místech stranické kandidátky (tzv. preferovaná místa). Ta si určuje strana, která má rovněž možnost své kandidátní listiny kdykoliv přetřídit. Obvykle to udělá tak, aby své "bezpečně" zvolené poslance přesunula dozadu a dopředu dá ty, které potřebuje v dané chvíli nejvíce podporovat. Pokud tedy volič volí stranu, přidá hlasy těm kandidátům, kteří to podle mínění strany potřebují nejvíce. Straničtí kandidáti tak budou přece jen v jisté výhodě. To je však jediná výhoda pro strany a dá se říci, že totéž může využít i kdejaké zájmové sdružení - třeba zahrádkáři. Strany se tak redukují na pouhá sdružení lidí se stejným programem. Stranická disciplina, molochovité a všemocné sekretariáty, stejně jako nákladné volební kampaně s vyhozenými miliardami se přesunou do historie. Budiž jim země lehká!

Volič může své hlasy podle potřeby přerozdělovat. A to kdykoliv, kdy ho to napadne. Poslancům, kteří ho zklamou, může hlasy odebrat, jiné za ně na svůj volební lístek vložit. To se týká i voličů, kteří dali hlasy bez přemýšlení straně. Neobjeví se jim totiž na jeho volebním lístku strana, ale jen její kandidáti - stejně jako kdyby je vybrali sami. Další zacházení už je zcela stejné. Takže když volič dá hlas straně a na prvním místě se mu objeví její neoblíbený, darebácký předseda, může mu v následující vteřině hlas odebrat a přidat jinému kandidátovi z téže nebo i z jiné strany. Jde to i obráceně. Volič nejprve svěří část svých hlasů těm kandidátům, kterým věří. Zbylé přidá "straně" - a ty se přidělí podle potřeby strany. Ale i to se dá kdykoliv upravovat. Na svém volebním lístku je zkrátka pánem volič. Možnost přidávat hlasy "stranám" je tu jaksi navíc - umožňuje to operativnější přesunování priorit a hlasů bez zdlouhavého zjišťování a telefonování. Totéž by totiž zajistil vhodně ustanovený web, ale proč to lidem nezjednodušit?

Poslanec, který nemá žádný hlas, z volebního lístku automaticky vypadne. Když volič odebere hlas všem a pak zvolí podle metody Všechno jedné straně, přerozdělí své hlasy podle potřeby své strany - čehož strany zcela jistě využijí. Budiž jim to přáno.

Vyhodnocení se děje každý týden po půlnoci ze soboty na neděli, kdy se sečtou všechny hlasy přidělené kandidátům. Pak se udělá pomyslná čára za těmi, kdo se do Parlamentu dostali a oddělí se od těch, kteří nebyli zvoleni. Ti pak zůstanou na listině nezvolených kandidátů. Může se ovšem stát, že někteří z nich se do Parlamentu dostanou třeba již příští týden, to záleží jen na voličích.

Na kandidátní listinu se může sám zapsat prakticky kdokoliv z voličů (tím dává současně souhlas se svou kandidaturou). Musí si však být jistý alespoň minimální podporou. Kdo během měsíce nezíská jisté minimální množství hlasů, vypadne a následujících 6-12 měsíců se nemůže mezi kandidáty znovu zapsat. Zdůvodnění tohoto opatření je prosté: nemá smysl přeplňovat kandidátní listinu milionem kandidátů, z nichž každý má jen vlastní hlas a hlasy své rodiny. Kandidát se smí zapsat do seznamu jako Nezávislý, anebo se může přihlásit pod hlavičkou některé strany. Na to se s ní ale musí předem dohodnout - strany mají právo nechtěné kandidáty vyloučit (ale jen ze své kandidátní listiny, čímž je převedou mezi Nezávislé). Výhodou stran i zájmových sdružení je především jednotný program a možnost určování preferenčních hlasů, čímž strana využije lépe hlasů svých voličů. Nezávislí kandidáti musí tím víc přitáhnout voliče kvalitou svých programů. Mohou je ovšem převzít od stran, a mohou je dokonce hájit lépe než jako straníci.

Co je to bonus?

Aby nedocházelo k neustálému pendlování poslanců do Sněmovny a zase ven, aby se nemohl poslanec, předstižený jiným, vrátit zpátky pomocí narychlo sehnaných hlasů (za pět piv v hospodě), aby se vyloučil tak zvaný šum od nezodpovědných voličů, kteří nebudou vědět co chtějí a budou svou přízeň střídat jako počasí (a jak víme, takových je a bude dost!), zavádí se do počítání hlasů bonus. Co to znamená: Když se před dalším sčítáním vynulují hlasy všech kandidátů, dostanou ti, kdo již byli zvolení minule, menší bonus (např. 20 hlasů) navíc. Bonus se bude lišit podle velikosti volebního okrsku - pro celostátní volby bude vyšší, pro obecní nebo městské volby bude nižší, ale nebude to ani pevné procento z počtu voličů. Noví kandidáti musí tuto bariéru překonat (technický výraz pro to je hystereze). Jakmile se jim to ale podaří a budou zvoleni, nejenže nahradí přehlasovaného soupeře, ale získají i jeho bonus, o který on naopak přijde. Může se tak propadnout značně hluboko do pole nezvolených a kdyby se chtěl vrátit na své původní místo, musí opět navíc získat dvojnásobek bonusu.

Nedá se tedy očekávat veliká fluktuace poslanců - nicméně by mohla být mnohem větší, než dosud - aspoň zpočátku. Naopak se dá očekávat, že se systém brzy ustabilizuje. Poslanci, kteří budou řádně pracovat, mohou mít svůj okruh voličů (a tím křeslo) jisté. Podrazáci naopak brzy vypadnou. Pravda, mohou vypadnout i díky dezinformační kampani médií - ale to by snad měla být záležitost soudů, speciálně paragrafu "Pomluva", za kterou bych se přimlouval o podstatně větší tresty, pokud se "pomluva" objeví v médiích.

Ale to je úplně jiné téma - viz Návrh matematického trestního řádu. Ve stabilizovaném prostředí bude existovat i tzv. přirozená migrace, poslanec se totiž může své kandidatury vzdát anebo zemřít - hlasy, které mu voliči dali, se tím jen uvolní jeho voličům pro další přerozdělení. To ale provedou opět jen tito voliči - žádné nahrazování stranickým náhradníkem, žádné Pišvejcovo komisní přepočítávání!

Při dlouhodobé nemoci se může stát, že poslanec přijde o své voliče, kteří dají své hlasy slibnějšímu, zdravému. Je to čistě věc jejich rozhodnutí, zda budou podporovat někoho, kdo je vlastně nezastupuje. Může to uznat i sám poslanec a vzdát se kandidatury ze zdravotních důvodů. Má to ovšem smysl jen když ochranná doba, po kterou nemůže znovu kandidovat, je zhruba rovná délce jeho marodění. Po uzdravení se pak může ihned znovu přihlásit za kandidáta, musí pak ale získat zpět své předchozí voliče. Bude-li marodit kratší dobu, pak ho buď voliči podrží, nebo si tím prodlouží rekonvalescenci.

Ovšem poslanec, který své voliče podrazí, nebo jinak rozhněvá, může naráz přijít o hlasy všechny a pokud se mu do měsíce nepodaří získat alespoň to minimum, rozloučí se s možností kandidovat úplně.

A tak to má přece být!

Kandidát může deklarovat svou příslušnost k některé straně tím, že se přihlásí jako její kandidát. Nemusí být ani jejím členem - ale pak alespoň zdůrazňuje svoji závislost na ní. Skutečně Nezávislý se musí o přízeň voličů ucházet sám. Pokud někoho strana vyloučí, stane se Nezávislým, ovšem to je všechno, hlasy voličů se mu tím neodeberou - to musí učinit ti, kdo mu hlasy dali - to je přece princip! Stejně tak může kdokoliv zrušit svou příslušnost ke straně - stane se rovněž Nezávislým (ale opět záleží na jeho voličích, zda mu to strpí).

Jak to ale bude s přeběhlíky? Jednoduše: kandidát se může za příslušníka strany prohlásit jedině v okamžiku, kdy své jméno vkládá do seznamu kandidátů - tedy na začátku. Pak se smí změnit jedině na Nezávislého (ať z vlastní vůle, nebo vyškrtnutím ze strany), ale k jiné straně už se přihlásit nemůže. Vlastně - je tu jedna cesta: vzdát se kandidatury úplně, počkat ochrannou lhůtu jednoho roku a pak se přihlásit znovu, tentokrát jako kandidát jiné strany. Je snad ale každému jasné, že pojem přeběhlík se tím prakticky přesouvá do říše pohádek?

A tak to má přece být!

Volič má při volbě k dispozici několik seznamů: seznam stran, seznam kandidátů (kam se může sám vložit, pokud očekává dostatečnou podporu), vlastní volební lístky (kde se udržují jeho hlasy). Kandidáti by měli být na seznamech rozlišeni barevně:

Zelení - jsou na seznamu kandidátů nejvýše. Jsou bezpečně zvolení - mají dostatečný náskok od rozhodující čáry, oddělující zvolené od nezvolených.

 Žlutí   (ohrožení sestupem) - jsou sice zvoleni, zasedají mezi poslanci, ale mají jen malý náskok a mohou být při kdejakém výkyvu nahrazeni. Žlutá barva je pro ně varováním, že to s jejich voličskou podporou není ideální a měli by zpytovat svědomí, proč tomu tak je a začít pro své voliče konečně něco dělat! Čím méně žlutých, tím je Parlament stabilnější!

Fialoví - jsou ti, kdo mají nejvíce hlasů z dosud nezvolených kandidátů. Mají tedy naději na postup. Nejčastěji to bude jeden, ale při stejném počtu hlasů jich může být i více. Potřebují však ještě maličko, aby se dotáhli přes čáru a nahradili ty, kdo sestoupí. Mohou ale postoupit i tím, že některý zvolený politik o své voliče náhle přijde (obvykle při nějakém skandálu). Fialoví jsou tedy náhradníci, ale nikoliv automaticky z téže strany, jako ten, kdo vypadne. Platí pouze jedno: Čísla hovoří!

A tak to má přece být!

Bílí - nejsou zvolení, ale mají alespoň minimální počet hlasů, takže mají naději na zvolení v budoucnosti - například při nějakém přerozdělení.

Šedí - jsou kandidáti, kteří nemají ani minimální počet voličských hlasů. Mohou to být ti, kdo je teprve získávají, nebo naopak ti, kteří o své voliče přišli. Kandidát, který zůstává celý měsíc (4 vyhodnocení) mezi šedivými, vypadá z kandidátní listiny a po ochrannou dobu (jeden rok) se tam už nedostane. (V DEMO systému to zatím nefunguje).

 


Referenda:

Systém průběžných voleb v sobě obsahuje také důležité prvky přímé demokracie - referenda.

Uspořádání referenda je v tomto systému velice jednoduché. Vyhlašování referenda nedává možnost žádné korupce ani šikany ze strany systému.

Referendum může vyhlásit kterýkoliv občan, aniž by k tomu potřeboval více než vlastní volební právo - tak spravedlivý systém se dosud nikdo ani neodvážil navrhnout! Je to přitom spravedlivé a dokonce proveditelné i bez dalších nákladů.

Referenda tak nebudou stát ani korunu navíc! (Nepočítám náklady na reklamu a diskuse, kde bych byl velice benevolentní). Referenda mohou být vyhlašována ke všem důležitým rozhodnutím, kde se nedá plně spoléhat na zastupitele. Ústavou ale musí být zaručeno, že výsledek celostátního referenda má přednost i před Parlamentem a navíc, bez stvrzení celostátním referendem nesmí Parlament přijmout jakýkoliv ústavní zákon. Odpadá tím i pojem tzv. ústavní většiny v Parlamentu.

Referendum může vyhlásit prakticky kdokoliv - každý volič má ale právo vyhlásit jen jedno referendum za rok - to považuji za nutné omezení, aby se vyloučili trollové, kteří by každodenně vyhlašovali nová a nová referenda.

Referendum se vyhlašuje vložením do databázové tabulky referend. Tato tabulka se voličům zobrazuje setříděná podle významu, tedy od nejvyšších procent kladných hlasů. Výjimkou jsou nejnovější referenda, mladší než jeden týden, která se zobrazují hned po první desítce. Po uplynutí "vyvolávacího" týdne se zařadí standardně (tj. sestupně podle počtu kladných hlasů). Naléhavá a nová referenda se tak zobrazí vždy vpředu, bezvýznamná nebo odmítnutá až na konci.

Otázky referenda:

Otázky pro referendum musí být formulovány tak, aby se na ně dalo odpovědět jednoznačně ANO-NE, přičemž odpověď ANO musí znamenat změnu současného stavu. Odpověď NE tedy automaticky znamená zachování dosavadního stavu a jako NE se počítají hlasy všech voličů, kteří nehlasovali ANO. Referendum tedy počítá výhradně jen kladné hlasy, požadující změnu. Voliči, kteří se zdrží hlasování, hlasují automaticky NE a výsledek se počítá v procentech z celkového počtu voličů daného regionu - u celostátních referend je to vždy celkový počet oprávněných voličů.

Tento způsob dává voličům nejmenší omezení jejich volebního práva - vyhlásit (i zcela bezvýznamné) referendum smí každý občan, který má volební právo, bezvýznamná referenda se ovšem rychle ocitnou až na konci seznamu - kam významově patří.

Referendum se stává úspěšným ve chvíli, kdy počet hlasů ANO přesáhne 50% počtu všech registrovaných voličů. Zbývající hlasy jsou vždy NE, ať už jde o voliče, kteří jsou PROTI změně, nebo o voliče, kteří by se hlasování pouze zdrželi. Jakmile je ale počet hlasů ANO vyšší než 50% oprávněných voličů, je referendum úspěšné a zastupitelé daného regionu (u celostátního referenda vláda) jsou povinni neprodleně jednat podle něho. Úspěšné referendum se z datanáze vyřadí - přesune do archivní. K tomu dojde, stejně jako u voleb zastupitelů, o nejbližší noci ze soboty na neděli.

Výjimkou by měly být pouze změny ústavy, kdy by počet kladných hlasů měl být vyšší. Třípětinová většina znamená nikoliv 50%, ale 60% hlasů pro ANO - což je tedy hranice úspěšnosti pro referenda měnící ústavu.

Ústavu nelze měnit jinak než 60% hlasy ANO v celostátním referendu.

Referenda (ať úspěšná, či nikoliv) se po roce od vyhlášení automaticky z volební databáze přesouvají do databáze archivní, která už není hlasovatelná, tj. hlasy nelze přidávat ani ubírat. Ponechává se zde pouze pro archivní účely.

Domnívám se, že tento způsob by byl nejdemokratičtější, neumožňující žádnou šikanu ze strany systému. Odpadají ponižující petice s jistým "minimálním počtem podpisů", které podle zkušeností mohou být státní mocí zpochybňovány či úplně zfalšovány, jediným měřítkem jsou hlasy oprávněných voličů. Sloučením hlasů PROTI změně s hlasy nerozhodných či lhostejných se dodá nevyvratitelné oprávněnosti hlasům PRO změnu, jakmile získají nadpoloviční většinu všech voličů. Skutečnost, že každý volič může svůj hlas kdykoliv do jeho vyřazení změnit (do dosažení úspěšnosti referenda nebo po roce), dává referendům větší dynamičnost. Strana, která s navrhovanou změnou nesouhlasí, může ještě v době sbírání hlasů PRO vysvětlovat voličům svůj nesouhlas a pokud se jí podaří přesvědčit ty, kdo již hlas PRO dali, mohou svůj hlas i odebrat a počet hlasů PRO může i klesat. Jakmile je ale referendum vyřazeno (pro úspěšnost nebo po roce), další změny už nejsou možné.

Časově omezená referenda:

Pokud navrhovatel referenda uvede jisté konkrétní datum vyhodnocení (kratší než 1 rok, kdy dojde k automatickému vyřazení referenda) a referendum není do tohoto termínu vyhodnoceno jako úspěšné, vyřazuje se z databáze jako bezpředmětné. Den po uvedeném termínu se tedy přesune do archivních. Nemá smysl uchovávat taková referenda déle než je třeba.

 


Proveditelnost:

Volební databáze musí být přístupná z kteréhokoliv počítače připojitelného na internet, ale podmínkou je zalogování na určitého uživatele. Je možné využít k tomu rodné číslo (i kdyby ztratilo svou současnou vypovídací schopnost o věku a pohlaví), doplněné o osobní heslo (PIN) k omezení zneužití (které, pokud k němu přece dojde, stejně jako nátlakové akce "Přemluv bábu" musí mít trestní sazby srovnatelné jako padělání peněz). Součástí volebního webu (v DEMO chybí) musí být nejen seznam kandidátů, ale také webová stránka každého z nich, obsahující jeho nacionále (počínaje jménem, povoláním, CV, fotkou etc.) a především jeho volební program! Tak, aby byl každý veřejně kontrolovatelný. Pokud na této stránce dojde ke změně, musí být datum změny uvedeno na konci této stránky. Součástí volební databáze může být i databáze, jak kdo hlasoval v Parlamentu. Každý volič musí mít možnost setřídit si ji podle důležitých otázek a hlasování všech kandidátů. Například musí být jasné, kdo jak hlasoval o školném, poplatcích a podobně.

Žádná jiná volební reklama (billboardy, media všeho druhu) nesmí být povolena! (Je totiž jisté, že v našich médiích není - už z principu jejich zaujatosti - možné dát stejný prostor všem.)

Pak je možné využít nejen domácích počítačů, ale kterýchkoliv. Lidé, kteří nemají přístup na internet, musí mít možnost využívat alespoň "služební" počítače obecních úřadů, veřejných knihoven, internetových kaváren, případně i v obecních hospodách. Oddělený koutek se soukromím se snad vždycky najde. Manipulace s vlastním volebním lístkem je poměrně snadná (vyzkoušejte si ji) a zvládne ji prakticky každý. Mám vyzkoušeno, že to zvládají i lidé nad 80 let, tady problémy nevidím. (Otázkou je, zda má mít volební právo, kdo tohle minimum nezvládne:-)


Kontrolovatelnost:

Velice důležitou podmínkou každého volebního systému je jeho kontrolovatelnost. Nekontrolovatelné volební systémy rychle propadnou machinacím a ztrácí důvěru. To platí o většině současných systémů u nás i ve světě. Průběžný systém je naproti tomu kontrolovatelný nejlépe ze všech.

Základem volebního systému je volební databáze. Obsahuje několik tabulek, umožňujících kdykoliv určit aktuální stav volebního systému ve kterékoliv době. Tato volební databáze se dá každé volební období (tj. každé pondělí) zveřejnit na internetu - například formou obrazu CD/DVD nebo v komprimované podobě. Budou zde chybět jen tabulky určující identity všech občanů (kromě poslanců, jejichž identity musí být naopak všem známé) - každý si zde může zkontrolovat své hlasování i celkové součty na všech volebních úrovních, všechna minulá hlasování v parlamentu, stav aktuálních i archivních referend, zkrátka skoro všechno. Samozřejmostí je naprosto volné zveřejnění vyhodnocovacích programů, aby si je mohl každý sám aplikovat na archivních databázích.

Znamená to zveřejnit 52 obrazů CD/DVD ročně - což není naprosto žádný problém. Znemožňuje to manipulaci s volbami - kdo by objevil jakoukoliv nekalost, může podat okamžitý podnět k trestnímu stíhání pachatelů. A protože má každý prakticky nepřetržitou kontrolu nad vlastním volebním lístkem na všech úrovních, možnost manipulací se tím snižuje ještě víc.

Takovou detailní a spolehlivou kontrolu, pokud vím, nemá žádný současný volební systém na světě. Kontrolu voleb mohou provádět nejen zkorumpovatelné volební a kontrolní komise, ale prakticky každý občan - bez nadsázky se dá říci, že to tu v moderní době ještě nikdy nebylo.  


Pokud si chcete toto DEMO vyzkoušet, musíte si nejprve definovat voliče (max.2), za které budete "volit". Pak teprve můžete používat svůj Volební lístek.  

Následuje současný stav voleb, jak se bude jevit voličům. Nad červenou čárou jsou zvolení, pod čarou jsou čekatelé. Setříděno je to nejprve podle barev, pak podle stran a nakonec podle jmen.


Aktuální stav voleb:

1.John Silver1645HispaniolaČPS
2.Daniela Kačková1973OlomoucRS
3.Daniel Krotký1968OlomoucRS
4.Libor Mikš1900OstravaRS
5.Satou Murasaki1986TokioRS
6.Dora Nevrlá1908PardubiceRS
7.Vlastimil Obětavý1933OlomoucRS
8.Tibor Skromný1968Praha 4RS
9.Darby McGraw1648HispaniolaČPS
10.Tomio Okamura1972TokioNEZ

11.Jára Cimrman1883ČechyNEZ
12.Vaklaf Peró1900ČEZČPS
13.Probus Zephyrus1568PřebuzČPS
14.Vendelín Dalík1858ŽižkovČSSD
15.Jiří Opatrný1991PrahaČSSD
16.Johann Paroubek2004PrahaČSSD
17.Přemysl Oráč1974PrahaDSSS
18.Mojmír Schwarz1984PrahaDSSS
19.Cyril Svoboda1964PrahaKDU-ČSL
20.Václav Dobrotivý1940PrahaNEZ
21.Adolf Haller1895LinzNEZ
22.Jaroslav Ježek1956PrahaNEZ
23.Kat Mydlář1580PrahaNEZ
24.Jana Novotná1973ZadovNEZ
25.Jana Opatrná1962Praha 20NEZ
26.Já Scepticus1967KobylisyNEZ
27.Václav Klaus1964PrahaODS
28.Rostislav Topolánek2005OstravaODS
29.Pavel Hlávka1900PlzeňRS
30.Frankie Kovar1959BrnoRS
31.Slobodoslav Spravedlivý1978BrnoRS
32.Miroslav Kalousek1964PrahaTOP09
33.Kníže Schwarzemberk1900VídeňTOP09
34.Ivan Vladimírov1900PrahaTOP09
35.Pavel Hlávka1958PlzeňVV
36.Jan Traged1900PrahaVV
37.Hannibal Barkas-247KartágoČPS
38.Ruda Komanč1968MoskvaČPS
39.Peake Karolina1968PrahaLIDEM
40.Ekonom Anarchokapitalista1985ZlínNEZ
41.Igor Domýšlivý1990BrnoNEZ
42.Bavros ap Fergunna1961KrasliceNEZ
43.Grand Cherokee1900ToledoNEZ
44.Miroslav Janů1900Havlíčkův BrodNEZ
45.Thomas Jary1960BrnoNEZ
46.Jiří Knops1900ZlodějovNEZ
47.Monika Lavriela1982ZnojmoNEZ
48.Peta Les1960SokolovskoNEZ
49.Alois Lojza1900ChrudimNEZ
50.Jana Malá1962Horní počerniceNEZ
51.Miloš Milloo1975OlomoucNEZ
52.míra mynona1900kosmosNEZ
53.jan neco1900ČechyNEZ
54.Korčagin Pavka2002OlomoucNEZ
55.Jan Racionalista1959FulnekNEZ
56.Michaela Reiterová1971TáborNEZ
57.Luboš Roller1980PlzeňNEZ
58.Josef Stařín1881TbilisiNEZ
59.Aštar Šeran12vesmírNEZ
60.Ivan Šlouf1925Kardašova ŘečiceNEZ
61.M W1988PCENEZ
62.Jan Sveceny1900PrahaODS
63.Erik Berk1901PrahaRS
64.Roman Ježek1957LiberecRS
65.Gejza Šlapka1900HlohovceTOP09

Doporučuji těm, kdo si chtějí toto DEMO vyzkoušet, vrátit se nahoru, nastavit si vlastního fiktivního voliče a vstoupit do voleb.