Bez přihlášení je omezený přístup

Možnost nastavení je Zde.

Zpět Obsah

Soumrak Ameriky

Věc měla ještě jednu nepříjemnou dohru. Norskou rybářskou loď dohnal výsadkový křižník San Antonio. Pod hrozbou potopení požadoval jeho kapitán vydání trosečníků z ponorky. Na podporu svých požadavků vyslal jeden nafukovací člun s výsadkem. Sice to hodně zavánělo pirátstvím na širém moři, ale zatím to Američanům procházelo, ostatní měli strach se nějak projevit. Jediný, kdo se s takovým stavem věci nehodlal smířit, byl mladý Swenson, kapitánův synovec. Na lodi zastával funkce radisty. Byla to jeho první plavba po ukončení střední školy. Tento idealista se zamčel v radiové kabině a začal na všechny strany volat o pomoc. Samozřejmě, že ho slyšeli i na křižníku, takže velitel výsadku dostal pokyn toto vysílání přerušit. Velitel nezaváhal a ještě s dvěma muži přes zavřené dveře rozstřílel radiovou kabinu včetně radisty. Norskému kapitánovi se před očima zjevil poslední rozhovor se sestrou, že se mladému Swensonovi nic nestane. Pak měl kapitán před očima chvilku rudo a když se probral, nebyl na palubě žádný živý Američan. Nezvládl to sám, i ostatní přiložili ruce k dílu. I oni a jejich příbuzní měli děti stejného věku jako radista.

Na křižníku zachytili krátké zkomolené vysílání z vysílaček výsadku a okamžitě o tom poreferovali kapitánovi. Ten se chvilku pokoušel spojit se s výsadkem přes radiostanici na můstku, ale když se nedočkal odpovědi, vyhlásil bojový poplach. I na rybářské lodi měli napilno. Sice neměli zbraně jako křižník, ale na gumové čluny bohatě stačily proudy ledové vody z trysek na oplachování paluby. Jediné štěstí norské lodi bylo, že ve výzbroji výsadkového křižníku byly mimo protiletadlových raket jen dva kanónky MK46 Bushmaster II, střílející náboje ráže tři centimetry a několik půlpalcových kulometů. I tak to Norům znělo, jako když se v plechovém bubnu převaluje houf ocelových matek. Druhá událost se udála na německém území Imperia, ale znamenala pro Nory záchranu. V reakci na napadení zlatého robota odstartovaly z letiště kousek od hranic Imperia tři plně vyzbrojené a vylepšené bojové letouny typu Vosa. Ty ještě po zaslechnutí přerušeného vysílání mladého radisty zrychlily na maximum, neboť se dalo předpokládat ze strany Američanů velmi neurvalé jednání.

Výsadkový křižník se přiblížil k unikající norské lodi natolik, že kulky z Bushmasterů již začaly značně poškozovat loď. Jako první to odnesl můstek, kterému palba roztříštila všechna okna, byť byly ze speciálního tvrzeného skla. Kormidelník to vše přežil, jeho stanoviště bylo obklopeno barikádou z kovových stolů a registraček. Jako další přišla na řadu anténa, i když už nikdo nevysílal. Pak meteorologický i lodní radar, můstková nástavba... Pak se z nízkých mraků zablýsklo a oba Bushmastery zmizely, jako kdyby je někdo sfoukl. Z mraků se vynořily tři Vosy doprovázené dvěma Včelami Bezpečnostní služby Imperia a které se přidaly cestou. V tu chvíli pochopil kapitán výsadkového křižníku, v jakém je nebezpečí. Sám, daleko od domova... Přesto nařídil vypálit po letounech salvu protileteckých střel. Vosy i Včely zmizely v plamenné kouli. Radost obsluhy protiletadlových stanovišť netrvala dlouho. Všechny letouny byly poněkud očazeny, jedna Včela měla místo levého nosníku zbraní cosi připomínající moderní abstraktní umění, ale to bylo vše. Vzápětí se jedna z Vos usadila těsně nad můstkem a od ní zaburácel hlas:

„Jménem Imperia. Byli jste dopadení při činu pirátství na širém moři a při pokusu o potopení neutrální civilní lodi. Dáváme vám pět minut na kapitulaci. Pokud neuposlechnete, budete zničeni. Pokud budete klást odpor, budete zničeni. Lhůta začíná teď!“

Jedna ze Včel se vydala zkontrolovat norskou loď, upoutal ji poskakující človíček nahoře na střeše můstku mávající čímsi rudým. Zbytek posádky mezitím odklízel věci ze střední části paluby, aby vytvořil místo pro přistání. Pilot však byl opatrný a nejdříve zastavil ve vzduchu půl metru od postavičky na můstku. Pootevřel větrací okénko na malou škvíru a rachotivou němčinou se zeptal, co se děje. Postavičkou byl kapitán lodi a ten na pilota vychrlil přímo vodopád řeči. Když už se nemuseli Norové bránit útoku, šli se podívat na škody v kabině radisty. Když se jim podařilo otevřít vzpříčené dveře, objevili radistu. Živého, ale na pokraji smrti. Mladík se duchapřítomně schoval za blok baterií, které napájely přístroje při poruše generátoru. Několik kulek i tak prorazilo, takže se ke střelným zraněním přidalo poleptání kyselinou. Teď má kluka v rukách lodní doktor, ale ten, jak sám přiznal, mnoho nedokáže. A jelikož byla vysílačka rozbitá, musel kapitán vylézt nahoru na můstek a pokusit se přivolat pomoc máváním parádním ručníkem. Pilot si prohlídl kus paluby, kapitánovi oznámil, že to půjde a ať zatím skočí za doktorem a připraví kluka na převoz. Drobný zádrhel nastal, když pilot chtěl, aby s nimi cestoval nejen doktor, ale i kapitán. Vysvětlil to kapitánovi tak, že doktor musí letět, protože je to on, kdo chlapce ošetřoval, ale kapitán musí letět už jen z toho důvodu, že je chlapcovým nejbližším příbuzným. Kapitán to uznal. Předal velení svému zástupci a odklusal vzít si z kajuty nějaké osobní věci. Mezitím jeden z techniků zavolal ostatním, co se děje, aby se nelekli, až oni odlétnou. Druhá Včela po odletu přistane na uprázdněné palubě a bude nahrazovat rozbitou vysílačku.

Na výsadkovém křižníku zatím vládla pochmurná nálada. Po menších peripetiích se spojařům navázat spojení s generálním štábem. Tam sice rychle sehnali odpovědného generála, ten se ale jen zeptal, kolik a jakých sil ta má Imperium. Po odpovědi, že dvě menší a tři větší nastalo na lince ticho, až si kapitán myslel, že spojení vypadlo. Pak se přeci jen generál ozval:

„Hm. V tomto případě mám pro vás jedinou radu. Vzdejte se. Nevidím jedinou cestu, jak vám pomoct. Prostě se vzdejte a zachraňte alespoň posádku, když už nezachráníte loď...“

Kapitán jen zíral a jen se zmohl na poslední otázku:

„Pane generále, to myslíte vážně? Oni by mě pro takovou prkotinu potopili?“

Odpověď ho šokovala:

„Pro ně to není prkotina. Jestli to nevíte, tak má Imperium titul Strážce Evropy a povinnost ochraňovat národy Evropy. Je mi líto, ale tak to je. Prostě se vzdejte, jestli to chcete oficiálně, dostanete do hodiny rozkaz od prezidenta.“

Kapitán ztratil na chvilku řeč:

„Ale... ale co ochrana demokracie a bezpečí našich lidí? A za hodinu mi ten rozkaz nebude nic platný, zbývá poslední minuta lhůty!“

Z druhé strany zaznělo jen unaveně:

„Je to na vás. Já radím, vzdejte se. Stáhněte pruhy a hvězdy na půl žerdi, oni to pochopí.“

A tak v posledních několika vteřinách lhůty se kapitán vzdal. Vzápětí dostal úkol držet se půl kilometru od norské lodi. Ta popluje do přístavu Eigersund, křižník zakotví u majáku na ostrůvku Vibberodden a pak se bude řešit, co dál. Na norské lodi pustili technici tento příkaz přes venkovní reproduktory Včely. Kapitánův zástupce zavelel, loď se mátožně pootočila a zamířila k Norsku. To už začali technici z Včely s přenosem informací o radistovi. Námořníci seděli na palubě a poslouchali. Aby na můstku nepřišli zkrátka, poslali technici na můstek mobilní přijímač. Po odeslání informací o zdravotním stavu radisty byl letoun přesměrován do Hamburku na specializovanou kliniku Facharztklinik Hamburg. Už tam byl a radista je zrovna na sále. To se komusi nezdálo, vždyť Hamburk je přes čtyři sta kilometrů daleko a odletěli před půl hodinou! Když se pilot dosmál, odvětil, že dokáží létat podstatně rychleji, ale s chlapcem letěli schválně pomalu, aby to s ním moc necloumalo. Však Airbus také létá cestovní rychlostí 950 kilometrů za hodinu a nikdo se nediví. Další hlášení pak byla podávána v přibližně půlhodinových intervalech.Kapitán oznámil, že byli s doktorem ubytování přímo na klinice v pokoji pro VIP pacienty a že se pomalu začíná děsit, co to bude stát. Pilot se zase jednou smál, že vše jde na vrub Imperia a platit budou nakonec Američani, vždyť za to všechno můžou. To se smáli námořníci na palubě i na můstku. U mnohých se tak dostavilo konečné uvolnění po předchozích chvílích hrůzy. Nakonec zazněla ta toužebně očekávaná zpráva, totiž že je mladík mimo nebezpečí a dokonce bude vidět i na levé oko, popálené kyselinou. Soukromě dodal kapitán, že odchází do nejbližšího baru provést úlitbu bohům. Doktor ho doprovází a bude mu dělat jak morální podporu, tak případnou první pomoc.

Podstatně hůř dopadl San Antonio. Po obhlédnutí kusu skály nazývané ostrov Vibberodden, kde většinu povrchu zaujímal maják, zakotvila loď v malé zátoce poblíž území společnosti Aker Egersund AS. Nebyla to žádná výhra, okolí tvořilo kamení a sem tam zakrslý zaprášený keř. Tam počká na příjezd záchranné výpravy, která odveze posádku mimo kapitána. Zároveň odmontuje z lodi vše tajné, načež se San Antonie vydá na svou poslední plavbu. Jelikož se ukázalo, že je nezpůsobilý na nic mimo boj, bude rozebrán a recyklován na užitečnější věci. Kapitán zůstane až do konce rozebírání lodi, pak bude propuštěn. Pokud bude mít kdokoliv námitky proti naznačenému postupu, existuje možnost potopit křižník tam, kde je, čímž by vznikla báječná prolézačka pro kluky z blízkého města a zároveň nerušený úkryt pro různé mořské tvory.

Američané mezitím trpěli nesmírnou frustrací. Chtěly dotlačit ostatní státy k přijetí rezoluce odsuzující napadení mírumilovného křižníku USA Imperiem, bohužel jim k tomu chybělo to nejdůležitější - organizace OSN. Tu sami zlikvidovali, když ji označili za nepřátelskou k USA a vojensky obsadili ústředí OSN v New Yorku. Žádná další nástupnická organizace nevznikla, pouze v Evropě se Imperium stalo garantem a ochráncem Evropy. A USA s Imperiem rozhodně jednat nebude, maximálně tak silou. Naneštěstí pro USA bylo Imperium dále ve vědeckém vývoji, takže bylo vyloučené zaútočit přímo. Zbývaly záškodnické akce, ale ty se také nedařily. A teď má Imperium jeden z křižníků amerických námořních sil a ještě má k tomu nějaké neslýchané požadavky!

Z USA přijelo do Norska celé hejno diplomatů, připravených jednat i o jednotlivých slovech v budoucí smlouvě. Celé to ztroskotalo na neochotě Imperia jednat o zbytečnostech. Ke konci prvního dne, vyplněným bezobsažným žvaněním s nulovým posunem, povstal zástupce Imperia a krutě pošlapal představy Američanů o vyjednávání:

„Takhle bychom tu seděli ještě rok. Za tu dobu posádka San Antonia zemře hlady, protože tu není nikdo, kdo by ji zásoboval. Takže my dnes večer sepíšeme smlouvu, vy budete mít celý zítřek na její prostudování a případné podstatné připomínky a pozítří může dojít k podpisu. Upozorňuji předem, že zdržování nepřipustíme. Za zdržování považujeme i hodinový proslov o ničem. Na shledanou zítra.“

Nevšímaje se hlučícího davu na druhé straně jednacího stolu zástupci Imperia odešli. Ještě dlouho američtí zírali na zavřené dveře jako očarovaní a sami sebe ujišťovali, že takto se to nedělá. Pak to šlo rychle. Druhý den byla smlouva předána americkým diplomatům s tím, že mají na přečtení těch tří listů tři hodiny a pak se začne o podobě smlouvy jednat. Každého amerického diplomata, který se hrnul se stohem papírů k řečništi upozornili, že musí svůj proslov omezit na pět minut, po pěti minutách bude označen za zdržujícího a vyveden z jednacího sálu. Kdo se nedokáže během pěti minut vyjádřit, ať se raději na řečniště nehrne. Ovšem Imperium nechápe, co je nepochopitelné na vyhlášení zón a jejich hranic, které nesmí jakákoliv součást amerických ozbrojených sil překročit pod hrozbou zničení. Z tohoto Imperium v roli garanta míru v Evropě nemůže ustoupit, takže jakákoliv změna zón a hranic je nemožná. Má na to dokonce i písemná oprávnění i od nečlenů Imperia, tak to vezměte na vědomí...

Konečně se někdo zeptal na něco důležitého, totiž co dělat v případě stavu nouze, ohrožení a tak podobně. Zástupce Imperia s úsměvem odpověděl, že si dodnes myslel, že diplomaté umí číst. Pojednává o tom druhý odstavec na straně tři. To už nevydržel vedoucí delegace amerických diplomatů, vyskočil jako čertík za škatulky a začal vykřikovat, že na podepsání takové smlouvy nemají oprávnění, musí se to projednat v Kongresu USA a podobně. Zástupci Imperia pokrčili rameny a prohlásili, že oni na podpisu smlouvy netrvají. Oznámili už americké straně své požadavky, ale jejich dodržování závisí už jen na amerických ozbrojených silách. Podpis by byl jen třešnička na dortu, o tom, že požadavky byly písemně předány americké straně existují nesporné důkazy v podobě audiovizuálního záznamu, na kterém se obě strany předem dohodly. Tato poslední řeč se nakonec objevila i v Imperiálním zpravodajství, kde vzbudila v ne - Imperiálních kruzích živý ohlas. Projevilo se to hlavně tím, že přímí sousedé USA, Kanada a Mexiko, se začaly zajímat, co obnáší členství v Imperiu.

Následující měsíce byly rušné, zvláště pro Imperiální ozbrojené síly. Americká armáda, potažmo její špičky generálního štábu prohlásily, že se nenechají omezovat v obraně demokracie kdekoliv na světě a kdo jim bude bránit, ten to šeredně odskáče. Zatím to vypadalo, že si generální štáb myslí, že mají nekonečně mnoho lodí, ponorek, letadel i lidí, kteří jsou navíc slepě poslušní. Ve vybičované hysterii prvních dnů to tak vypadalo, armádní náborové kanceláře praskaly ve švech. Po třech týdnech jakoby neexistovaly, již mnoho dní zely prázdnotou. To, že lidé občas neposlouchají, ukázal Incident Corvo. Corvo je malý ostrůvek v portugalském Azorského souostroví, pár kilometrů na sever od ostrova Flores. Tam si to zamířila flotila dvou letadlových lodí US Army s příslušnými doprovodnými pravidly, která si na onom ostrůvku chtěla zřídit opěrný bod. Plula si celkem bezstarostně, vždyť kdo si troufne na dvojici letadlových lodí doprovázených spoustou doprovodných a obranných lodi?

Troufl si. Vypadalo to až komicky. Ve vzduchu visela jedna jediná Vosa, přímo v čáře, kudy by musely letadlové lodě projet. Jeden z torpédoborců z doprovodu nezaváhal, na plný plyn mířil přímo k Imperiálnímu letounu. Když už byl téměř pod ním, od letounu se oslnivě zablýsklo. Torpédoborci náhle scházel prostředek trupu, příď se kácela zpět, záď otevřeným podpalubím nabírala vodu a rychle klesala pod hladinu. Hromada bublin a bylo po všem. Na letadlové lodě to mělo docela expresivní účinek. Oba kormidelníci viseli na kormidlech, jak vykonávali příkaz ‚Ostře vlevo‘. I tak to vypadalo, že první letadlová loď protne pomyslnou stráženou hranici. Kapitán to vyřešil, přikázal, aniž by přerušil oblouk, stáhnout vlajku na půl žerdi a modlil se, aby to Imperiálové pochopili správně. Vypadalo to, že ano, nakloněná letadlová loď dokončila oblouk a tím se dostala zpět před hlídanou hranici. Tam teprve vyrovnala svůj kurs. Situace potom vypadalo následovně: Na jedné straně pomyslné hranice stály na kotvách dvě letadlové lodě i s doprovodem a na druhé straně jeden letoun. Ten letoun byl běžnými prostředky nezranitelný, to už Američani věděli z dřívějších dob. Navíc, letoun disponoval zbraní, která dokáže zlikvidovat torpédoborec tím, že mu nechá zmizet prostředek trupu v rozsahu cca patnáct metrů. Nikdo nechtěl zkoušet, co by taková zbraň udělala s letadlovou lodí. Mezi flotilou a generálním štábem bylo urychleně vybudováno permanentní spojení, oběma směry létaly gigabyty dat. Generální štáb byl v šoku, jelikož kapitáni letadlových lodí odmítli zaútočit silou proti Imperiu, rozkaz nerozkaz. Vysvětloval to vcelku rozumně, že je lepší si ponechat nějakou námořní sílu. Generálové pěnili, ale i zástupci kapitánů, kteří byli jmenováni kapitány po odvolání původních, se nijak nehrnuli do sebevražedných misí. Navíc, v průběhu času dorazily posily Imperiu, už tam nevisel jediný letoun, ale pět Vos a devět Včel. Navíc se z moře vynořily věže tří ponorek, přičemž Imperium patřila jen jedna. Jedna měla na věži svatoondřejský kříž, jak se na britskou raketo-nosnou ponorku třídy Vanguard sluší. Ta poslední měla sice insignie Imperia, ale znalec poznal diesel-elektrickou ponorku typ 212B německé Kriegsmarine.

 

 

(pokračování příště...)

 

 

Pro online-čtenáře: nehlašte překlepy v poslední kapitole!

Obvykle na ně přijdu sám, poslední kapitolu si čtu víckrát.

Opravy překlepů v minulých kapitolách naopak vítám.

Konec

Zpět Obsah

© 2017 Jerry Worker

Slovník


furveil = obyvatel planety Furvea, ležící ve dvojslunečné soustavě rudého trpaslíka a žlutého slunce třídy K 

The Hunt for Red October = Film režiséra Johna McTiernana, natočený podle bestselleru Toma Clancyho, je příběhem mužů, v jejichž rukou leží odpovědnost za soudný den. Zbrusu nová, supermoderní jaderná sovětská ponorka míří k pobřeží USA. Jejím velitelem je kapitán Marko Ramius (Sean Connery). Americká vláda se obává, že ponorka "Rudý říjen" zaútočí. Analytik CIA (Alec Baldwin) je jiného názoru. Myslí si, že kapitán Ramius chce emigrovat. Má však jen několik hodin, aby ho našel a svůj názor dokázal. Sovětské námořní a vzdušné síly po ponorce totiž pátrají také. Hon na ponorku začíná.

MHD generátor = technické zařízení umožňující přímou přeměnu energie ionizovaného plynu, ohřátého na vysokou teplotu, na elektrickou energii. Volné elektrony jsou zachytávány na elektrodách. MHD generátor má účinnost 60 až 65 % oproti tepelným elektrárnám s parními turbínami s účinností 35 až 36 %.

neoprén = nepropustný oblek pro potápěče v horších podmínkách. Většinou jen gumová slupka. Pro práci v chladných podmínkách se používá tzv teplý neoprén, kdy je neoprén oblečen na teplém prádle.

rezonanční zářič = Určitě znáte všelijaké figurky, které po vystavení světlu ve tmě svítí. Tomu jevu se říká luminiscence. Rezonanční zářič dokázal vybudit a detekovat více materiálů, které normálně luminiscenční nejsou, například hliník či zlato.

rusutur = zapadákov, díra, pr*del světa/galaxie...

sonar = obdoba radaru, ale pracující se zvukovými vlnami.

21.11.2017 18:36


Poslední zdvořilý příspěvek ve Fóru (klikněte si) je od SW: 21/11 v 21:59 na téma: §Behounek : Pořad k 90.výročí letu vzducholodi Italia k severnímu pólu se bude konat 26.května 2018 v Národním technickém muzeu v Praze asi od 9:00 ráno. Bude tam jistě místo i pro povídání o Běhounkovi.Pražáci, přijdete? Já ano!

Domů
Statistiky

"Impérium-2 Svět" (komentáře)

Téma=§Imp2 Hlasovali 3, celkem 15 hvězd, průměr=5.00.

Nahoru!
Knihy, úvahy

  

   

Jméno(nick):  

 

Emailová adresa:

 

Další informace:

  Vetřelec

 
 

Text příspěvku:

(   povinná pole  )     Napiš číslicemi: devjetapadesát = (nejsi robot?)    (28 příspěvků).  

! Včera 2 !příspěvky s přílepky  (barva pozadí)  Smazat za dní(1-9,0=nemaž,-1=dnes) Výběr textu: Jména:

Přílepky včera: §Manu §Imp2

Komentář 1288374 neexistuje.

2. Jméno: VlastimilČech

 

Info: veterán

 Přidat přílepek!?

21.11.2017 v 19:01 id: 1288411

Tedy námořníkem nejsem, ale viděl jsem, že veliké lodi se neřídí kormidelním kolem, ale joystickem, nebo klábosnicí...Je to škoda... ta kormidelní kola byla tak romantická Pro prudké obraty pak prý mají veliké lodi ve svých trupech příčné "kanály" opatřené turbínami, které loď obrátí i namístě- bez pohybu vpřed či vzad... ale jak říkám nejsem námořníkem, a už vůbec ne ve světě, ve kterém se Váš výborný příběh odehrává....


3. Jméno: VlastimilČech

 

Info: veterán

 Přidat přílepek!?

21.11.2017 v 08:44 id: 1288410

Pane Wolkere,

víte, v USA nejsou jenom parasitující osoby jako jsou Banksteři, Politici, Ukřičení, zlodějští a násilní Černoši z povolání, Homosexuálové, Podivní takyumělci, Narkomani, Vyčuraní advokáti, Bezdomovci z vlastního rozhodnutí, Kazatelé obskurních takycírkví, Lehkoživkové všeho druhu, prostitutky a prostituti, Hérečkové a modelky a další a další jim podobní a na roveň postavení...

V USA žije taky velá spousta lidiček, kteří musí dost tvrdě makat. Dělníci ve fabrikách, horníci, cestáři, no a hlavně farmáři a jejich zaměstnanci... a vůbec mraky a mraky lidiček, kteří se nadřou tak jako lidi jinde na světě... Konec konců, jsou lidi, kteří mají kořeny v Evropě. Pracovali tam, a pracují i  na polích v Texasu a Nebrasce, dolech v Pensylvánii, na rybářských lodích na Aljašce a v pralesích Virginie a Oregonu... Nadřou se až až...Celý život šetří na studia svých dětí, platí si pojištění pro případ nemoci, v neděli chodí do kostela, mají funkce ve školní radě, ve výboru pro opravu ulice Parkdrive, pozvou sousedy na oslavu narozenin, ochotně mu pomůžou nouzi. Usmějí se na Vás, když Vás potkají, pozdraví, milují své děto a své rodiče.

Pane Wolkere, nedrťte tak šmahem VŠECHNY ty pracovité lidičky. My, obyčejní Evropani, Slovani, Čechové, Moraváci si s nimi dobře rozumíme. Možná je takových lidí v USA zatím většina.

Vezměte to tak. Je jich ohromné množství, vyskytuje se tam spousta typů lidí. A některé typy jsou velice sympatické. Třeba jsou trošku jiní než my, ale co byste měl proti naprosto poctivému Amišovi? Proti vynalézavému, ohromně veselému a přitom ráznému Redneckovi? Proti česky mluvícímu Texasanovi?

Prosím, nebuďte urputný. Jestli ve svém díle třeskutě zametete s těmi úplně shora jmenovanými, tož Vám zatleskám. Ale ty obyčejné udřené chudáky nechte žít. Jim se totiž bez těch parasitů bude žít z jejich vlastní práce velice dobře a vesele.Uleví se jim tak, že se budou upřímně a hodně divit, kde se ten blahobyt vzal....


jaxx: Pane Čechu, já tu Ameriku (zatím) nebombarduju, takže se obyčejní lidičkové nemusí moc bát. Zatím jsem Američanům ničil převážně techniku, že se k tomu připletlo pár tupých zelených mozků je jiná věc - viz Imperium I, rozstřílení obou kolon u Rozvadova... Pokud někam nechám spadnout meteorit, tak to bude na Pentagon nebo Norad a ne na Manhattan nebo Nashwille. Asi tak. (21.11.2017 11:58)


4. Jméno: jirkacbx

 

Info: cestář z°vesnice

 Přidat přílepek!?

14.11.2017 v 19:44 id: 1288369

Pěkný pokračování


5. Jméno: jaxx

 

Info: pro změnu správce sítě

 Přidat přílepek!?

02.11.2017 v 16:35 id: 1288335

Sakra! Prorokem na poloviční úvazek! http://www.svobodnymonitor.cz/politika/v-bavorsku-zacinaji-vazne-uvazovat-o-odtrzeni-od-nemecka/



Komentáře

Začátek


Přílepky včera: §Manu §Imp2