Bez přihlášení je omezený přístup

(Přihlášení)

Přihlášení je dobrovolné, nechceme od vás číslo kreditní karty. Je ale užitečné - především pro vás.

Pro náhodné návštěvníky se totiž tato stránka musí chovat velice opatrně. Základní nastavení nesmí nikoho urazit, pohoršit ani mravně zkazit. Říká se tomu dětský filtr nebo také dětská pojistka. Na této webové stránce přihlášení usnadňují COOKIE. Dnes je módou dotazovat se uživatelů, zda s nimi souhlasí. Já na ně jen upozorňuji, dají se přece ve všech prohlížečích zakázat. Kdo je má povolené, přihlašuje se jen poprvé, každé další přihlášení zajišťují COOKIE. Nadstandardní prvky této stránky jsou totiž dostupné jedině po přihlášení. Máte-li na svém počítači COOKIEs zakázané (hlouposti se meze nekladou), nebo máte pitomý "chytrý telefon", který COOKIEs neumí, můžete se nouzově připojovat ke "svému nastavení" vždy jen po dobu pobytu na této stránce pomocí jména (nicku) a hesla. Tak se můžete přihlásit i když si COOKIEs neuváženě smažete (jde to velice snadno!). Při přihlášení nickem+heslem se neuváženě smazaná COOKIE obnoví, proto si buď nick+heslo někam zapište, nebo použijte něco, co nezapomenete. Pozor - nick musí mít aspoň 2 platné znaky, heslo 4 znaky, v nicku i heslu jsou povoleny jen číslice, písmena (včetně diakritiky) a znaky  _ - . 

Pokud sem napíšete vlastní nick+heslo (aby se Vám dobře pamatovalo), získáte možnost diskutovat i nastavit si některé parametry této stránky (např. dětskou pojistku).

Přihlášení umožňuje: nastavení jmen hrdinů, volbu jiných konců románů, počítají se vám přečtené knihy, stránka vás neoslovuje neosobně "milý návštěvníku" a zobrazí se i spousta jinak skrytých položek  MENU . Po úspěšném přihlášení tento panel zmizí a máte-li povolené COOKIE, nebude vás obtěžovat (buzerovat) ani při příští návštěvě. Je mi to líto, ale tak to vyžaduje Policie České republiky.

Dříve to tato stránka dělala podle IP adresy. To je dnes ovšem zakázáno. Proč? Prý to je "osobní údaj" a jejich shromažďování je trestné. Proto jsem kontroly zrušil. Je mi líto, ale pokud tohle skutečně vyžaduje Evropská unie, od které spoustu podobných pitomostí (a mnohdy ještě větších) tak radostně přejímáme, já tomu říkám latinsky "buzerace", česky "obtěžování". Jenže Policie může udělovat pěkně mastné pokuty a vymáhat je i pomocí exekutorů, dokonce mi tím už vyhrožovala, takže mi nezbývá než ustoupit násilí.


K základnímu přihlášení slouží následující políčka: Nick: a Heslo: Můžete buď ponechat, co zde "vymyslel" automat ("Q-datumčas"), nebo si je změnit podle libosti. Pak stačí stisknout .

Podrobnější nastavení zajišťuje formulář zde.

Zpět Obsah Dále

Císařství

Alexijev se na chodbě objevil do dvou minut.

Ramiel se podivila, jak je tak rychle našel, ale Alexijev se jen trochu usmál.

„Víš přece, že mám jiné možnosti než vy,“ uklidňoval její zvědavost.

Pak se prostě rozplynul, ale všichni věděli, že Alexijev je Erduk a schopnost rozdělit se na menší části mu pomáhá vyzvědět více než celá divize vyzvědačů.

Pepek zatím musel uspokojit zvědavost tefirek ohledně toho, co se doposud dozvěděl. Nemohl si prve vybrat lepší okamžik. Chlap, na jehož mysl se napojil, sledoval televizní zprávy a navíc se mu při sledování těch méně záživných vybavovaly v hlavě související obrazy, takže Pepek získal komplexnější obraz, než mohl doufat.

Hlavním bodem zpráv bylo zpravodajství z vesmíru. Pepka ani ďáblice neudivilo, že zdejší civilizace zvládla cesty vesmírem. Byla technického typu a do vesmíru se nedostala pomocí hvězdných bran, ale mezihvězdné vzdálenosti překonávala klasickým třírozměrným prostorem - na hvězdných lodích. A nebyly to jen průzkumné hvězdolety. Již před devíti tisíciletími vyslala k sousední hvězdě flotilu velikých dopravních lodí s kolonisty, aby osídlili neobývanou planetu, vhodnou ke kolonizaci. Vládce mateřského světa Emurechó, císař Kuelgimef, tak oficiálně zahájil rozšiřování Císařství do vesmíru, což stvrdil i změnou jeho názvu přidáním přízviska Kosmické.

Kolonizace stála Kosmické Císařství Emurechó mnohé odříkání, na druhé straně si tím hladce vyřešilo problém přebytku populace a časem se mu náklady vrátily obchodováním. Když průzkumné lodě objevily další světy, vhodné ke kolonizaci, situace se opakovala.

Některé kolonie měly nadbytek surovin, jinde byly tytéž suroviny nedostatkové a mezi všemi světy zavládlo čilé obchodování. Hvězdné lodě křižovaly vesmír všemi směry, ale nejvíce zboží samozřejmě putovalo do světa Emurechó. Císařství nesmírně zbohatlo. Císař ponechával daně v koloniích místním vládám, ale vyhradil si právo vydávat společné peníze a tvrdě stíhal pokusy o zavádění jiné měny, narušující jednotný trh Kosmického Císařství. Byla to zlatá doba kosmického obchodu, doba všeobecné prosperity.

Bohužel netrvala věčně.

Kolonie potají reptaly, že většina zboží putuje do císařského hlavního světa Emurechó, odkud do okolních světů plynou jen peníze. Ne že by nebyly k obchodování nutné, ale bohatství hlavního světa nezajišťovaly jako zpočátku továrny a vyspělé zemědělství, ale jen banky, vydávající stále víc a víc peněz. Císařství navíc zavedlo na kosmodromech na Emurechó vysoké poplatky pro všechny lodě kromě domácích, srovnatelné s hodnotou běžného nákladu, až se cizí obchodní lodě začaly z Emurechó vracet nejen s prázdnou, ale i s dluhy, když výtěžek prodeje nestačil ani na poplatky. Na obchodování s Emurechó tak získaly monopol císařské obchodní lodě, jiným se to nevyplácelo. Císařští měli vždycky dost peněz, aby mohli v okolních světech skupovat zboží ve velkém, ale nic jiného než peníze tam už nepřiváželi a jejich hodnota rychle klesala. Císařské banky to řešily emisemi dalších peněz pro vývoz, takže si toho lidé na Emurechó zpočátku ani nevšimli. Nikdo se nepozastavil nad tím, že továrny přestaly vyrábět zboží pro kolonie a zemědělská pole se postupně měnila v úhledné, pečlivě udržované parky. Císařství to štědře podporovalo. Nač vyrábět zboží a draze pěstovat potraviny, když stačí vydat další emisi peněz a potřebné zboží levně nakoupit v koloniích?

V koloniích to ale růžově nevypadalo. Císařské obchodní lodě sice za zboží zdánlivě dobře platily, ale peníze ztrácely hodnotu a zboží byl čím dál tím větší nedostatek. Marně se některé světy pokoušely zavést na svých kosmodromech poplatky jako na kosmodromech Emurechó. Císařské obchodníky tím neodradily. Ti měli vždycky peněz dost a kdekoliv se objevili, skoupili všechno, co bylo k mání.

Peněz byl brzy v koloniích přebytek, ale prakticky se za ně nedalo nic koupit. Proto se tam rozmáhal výměnný obchod a místní obchodníci zboží před císařskými schovávali. Císař proto vydal zákon, kterým prohlásil odmítání peněz a požadování zboží za zboží za zločin a posádky císařských obchodních lodí doplnil o pořádkové vojenské oddíly, které začaly po přistání zboží obchodníkům zabavovat. Císařští hledali ukryté zboží i za použití tvrdých metod, během výslechů docházelo i k mučení osob, podezřelých ze zatajování. Císařští vždy nějaké zboží vypátrali a viníky odsoudili. Občas utrpělo škodu i císařství, když mučený zemřel a ukryté zásoby už nemohl prozradit. Pak byli trestáni vyšetřovatelé, ovšem ti spíše jen symbolicky.

Obchod s Emurechó se tak nelišil od vybírání výpalného a ačkoliv císařští obchodníci za zboží oficiálně dobře platili, kolonisté to považovali za výsměch. Císařští se po koloniích proto nesměli pohybovat jednotlivě a neozbrojeni. Hrozila jim ale jen ojedinělá přepadení ze zálohy. Vlády kolonií se proti císařství nestavěly. Kolem každého světa kroužily pořádkové císařské bitevní lodě, které by v případě vzepření vládu velice rychle vyměnily.

Při pokusu o kolonizaci dalšího světa Manaa se ale stalo něco, co nikdo nečekal.

Na flotilu lodí s kolonisty zaútočily cizí kosmické bitevní lodě. Aby piráti ukázali, že své vyhrůžky myslí vážně, jednu z lodí plnou kolonistů včetně dětí rozstříleli. Ostatní se jim vzdaly, unikla jen jedna menší hlídková loď, která o tom přinesla zprávu.

Tehdejší císař Deurhy vyhlásil oblast zmařené kolonizace za válečnou zónu, obchodní lodě se jí musely vyhýbat, ale v následujícím období se zdánlivě nic nedělo, až na to, že sem Císařství posílalo na výzvědy malé průzkumné lodě. Většina se nevrátila, ale některé podaly zprávu o tom, že byly napadeny, nebezpečí tedy nezmizelo. Císař si ovšem porážku nemohl nechat líbit a i když se zdánlivě nic nedělo, císařské loděnice potají stavěly stovky dobře vyzbrojených hvězdných lodí a loďstvo mezitím vytrvale pátralo v okolním vesmíru.

Výzvědné lodě se nejvíc ztrácely v oblasti nejstarších dceřiných civilizací, ale zpráva jedné z nich byla nejzávažnější. Obviňovala z útoků civilizaci Hengtin, sídlící na jednom z dceřiných světů. Nebyl to tedy útok neznámé civilizace z vesmíru, jak se zpočátku všichni obávali, ale obyčejná vzpoura.

Císařství tentokrát reagovalo tak rychle, jak to bylo možné.

K většině světů císařství dorazily posily císařských bitevních lodí. Vysadily své výsadky do kosmodromů, aby zajaly posádky obchodních lodí civilizace Hengtin. Neobešlo se to bez násilí. Císař jakékoli vyjednávání s piráty zásadně odmítl. Dvě obchodní lodě se na výzvu, aby se vzdaly, pokusily odletět, ale daleko se nedostaly. Také Císařství se rozhodlo ukázat, že to myslí vážně a pro vojáky bylo výhodnější rozstřílet prchající lodě těžkými zbraněmi, než je za velkých ztrát dobývat na zemi. Zahynuly přitom tisíce Hengtiňanů, ale ztráty měli i císařští. Po zjištění rozsahu škod vydal Císař s těžkým srdcem rozkaz k popravě všech zajatců pro výstrahu ostatním rebelům. První kosmická válka tím byla zahájená.

Hengtin byla nejbohatší kolonie. Na měsíci Zepdet měla naleziště uranu, ale chyběly jí jiné suroviny, takže se císařští poradci shodli na názoru, že ztráta obchodních lodí ji krutě zasáhne a brzy přijde pokorně žádat o mír i za těch nejpotupnějších podmínek.

Ke všeobecnému zděšení to k jejímu pokoření nestačilo. Ba naopak! První kosmická válka skončila pro Císařství nečekanou, ale tím těžší porážkou.

Císařským bitevním lodím se nezdařilo obsadit osm světů. O obsazení Hengtinu se ani nepokusily. Tehdejší císař Deurhy prohlásil kolonii za vzbouřeneckou, její příslušníky za nehodné všech práv včetně práva na život, Flotilám vydal rozkaz střežit před nimi ostatní světy, ale do přímého útoku je neposlal. Tvrdil, že blokáda a izolace vykoná své bez dalších ztrát. Správně předpokládal, že vzbouřenci obsadili svět Manaa, což se ostatně potvrdilo. Závažnost vzpoury se ale ukázala v plné výši, když se císařským lodím postavily na odpor i další dceřiné světy. Ze šesti kosmických flotil, vyslaných na očekávané bezproblémové obsazení kosmodromů, se vrátily jen žalostné zbytky. A to už bylo vážné.

Vzbouřenci poslali císaři Deurhymu své vyhlášení nezávislosti Aliance Nezávislých Světů a odmítli uznávat vládu Císařství Emurechó. Nejvíc císaře rozlítili, když k deklaraci jako údajné gesto dobré vůle a odškodnění za zneužité dopravní lodě kolonistů Manaa připojili miliardy nově vydaných Aliančních peněz Lovra. Císař to prohlásil za nejtěžší a neodčinitelnou urážku a delegaci Aliance by se vedlo zle, kdyby její poselství nepřivezli císařští zajatci, propuštění jen jako druhé gesto dobré vůle. To gesto bylo na dlouhou dobu poslední a válka se od té doby vedla nelítostně na obou stranách.

Císařství hned na začátku války zjistilo skutečnou sílu vzbouřenců, ale utrpělo při tom kruté a nepříjemné porážky. Zprávy z bojišť hovořily o nečekané technické i číselné převaze Aliance, zejména díky dobrému utajení vzpoury do této doby. Císař naopak těžce doplatil na to, že se o dalších světech vzbouřenců nedozvěděl včas. Vždyť i lodě Hengtinu donedávna považoval za normální obchodní lodě!

Hlavní svět Císařství Emurechó zůstal válkou nedotčený, ale nečekaně silná flotila Aliance smetla slabší císařské flotily u dvou okrajových světů a oba, údajně na základě dobrovolnosti, připojila k Alianci. Aliance se tím zvětšila na deset světů a císařství přišlo o další dvě kolonie. Na celkové počty světů i obyvatel i nadále vedlo Císařství, ale Aliance vynikala v dravosti, odvaze a nenáročnosti svých obyvatel. Posádky bitevních lodí Aliance nebyly početné, například alianční důstojníci neměli ani osobní sluhy, ale vynikaly výzbrojí. Brzy se při střetnutí stejného počtu lodí na obou stranách dávaly císařské lodě raději na včasný čestný ústup a stávalo se, že dva křižníky Aliance úspěšně odrazily i pět nepoměrně větších bitevních lodí Císařství.

Proslulými se staly pozdější bitvy v pásu asteroidů u světa Morzortů. Při jedné z nich se utkaly stejně početné flotily Císařství a Aliance. Císařská flotila výjimečně neustoupila a bitevní lodě Aliance ji v kruté bitvě rozstřílely do poslední lodě, ale flotila Aliance utrpěla rovněž těžké ztráty a na konci jí z dvanácti těžkých bitevních lodí zbyly poslední dvě.

Brzy se ukázalo, proč Císařská flotila včas čestně neustoupila. Na bojiště dorazila druhá, mnohem silnější flotila Císařství, na kterou se zřejmě císařští stratégové spoléhali a která by bitvu nejspíš rozhodla. Pokud by ovšem dorazila včas.

Dorazila ale příliš pozdě, takže první flotilu nezachránila a dala Alianci čas přeskupit se do bojového paraboloidu, byť slabšího než předtím. Křižníky Aliance teď navíc mezi sebou vlekly dvanáct velikých asteroidů, které střílely jen několika narychlo instalovanými dálkově řízenými lasery, ale palbu tak úspěšně simulovaly, že na sebe přitáhly pozornost císařských bitevních lodí. A tak, zatímco laserové kanóny císařských bitevních lodí trpělivě drtily veliké kamenné hroudy, poslední dvě bitevní lodi Aliance se pod štítem neviditelnosti bez jediného výstřelu přibližovaly k paraboloidu Císařských lodí.

Co následovalo pak, vstoupilo do dějin. Bitevní lodě Aliance zahájily palbu na tak krátkou vzdálenost, že protivníka nemohlo nic zachránit. Co rána, to zásah. Než se mohly laserové věže císařských otočit k neviditelným bitevním lodím Aliance, bylo po bitvě. Dvě bitevní lodě během minuty rozstřílely osmnáct bitevních lodí Císařství a následně rozprášily celou flotilu.

V dalším století se válka občas rozhořela naplno a v mezidobích ustávala. Císařství své zbylé kolonie obsadilo vojskem a zavedlo na nich válečné hospodářství. Císař opět obnovil početní stavy flotil, navíc méně rozdělených. Aliance přišla o nejčerstvější špionážní zprávy a nemohla podnikat tak překvapivé údery. Vojenské síly se tím trochu vyrovnaly.

Neválčilo se ale jen bitevními loděmi, ale i hospodářsky, zejména v mezidobích, kdy obě strany shromažďovaly další síly. A v obchodě jasně vedla Aliance.

Císař Deurhy i jeho nástupci trvali na tom, že Alianční peníze Lovra jsou po celém Císařství nezákonné a jejich přijímání a tím spíš placení je velezradou, za což nemůže být jiný trest než smrt, ale obchodní kosmické lodě, v tom případě již prohlášené za pašerácké, stále častěji blokádu obcházely. Do Císařství s výjimkou Emurechó přicházelo z Aliance zboží placené zakázanými Aliančními Lovra. Obchodníci před císařskými kontrolory nezákonné peníze ukrývali, ale přijímali je rádi. Jejich hodnota byla totiž víceméně stálá. Ačkoliv vlády zbývajících kolonií, dosazené během války císařem, oficiálně peníze Lovra neuznávaly, přešlo na tuto novou měnu potají veškeré hospodářství kolonií.

Největší ranou pro Císařství byly nové obchodních lodě stavěné na odbojných světech, kterých si císařští dlouho ani nevšimli. Chremmaly byly nejen rychlejší než císařské bitevní lodě, v kosmu se těžko daly odlišit od přírodních asteroidů, ale nejdůležitější na nich bylo, že k přistání nepotřebovaly kosmodromy. Mohly přistávat i na okrajích měst a protože se i na zemi vzhledově podobaly skalám, nedaly se odhalit ani z oběžné dráhy. Obchodníci je uvítali a hbitě se stáhli do měst, kosmodromy se vylidnily a císařské pořádkové oddíly přestaly poblíž nacházet ukrývané zboží. Císařští si do měst netroufali, tam by jim nemohly zajistit ochranu ani bitevní lodi.

Díky výsadě vydávání jediné oficiální měny byl svět Emurechó ze všech nejbohatší. Žili tam samí milionáři. Ve zlaté době si zvykli dovážet z kolonií veškeré zboží, naopak tam za levnou pracovní silou přesunuli většinu výroby a vysokou životní úroveň jim zajišťovalo jen vydávání teď už ničím nekrytých peněz. Když jejich hodnota klesla, obchod uvázl. Když pak vyschl i nedobrovolný přísun zboží, nastal na Emurechó jeho zoufalý nedostatek.

Kosmické cesty zcela zákonitě urychlil objev chobotů červích děr. Hvězdné lodě se jimi v krátké době přesouvaly na neuvěřitelné vzdálenosti. První toho využily pašerácké chremmaly, ale tajemství se dlouho neudrželo. Císařství vzápětí využilo jednoho z prvních chobotů k soustředěnému úderu na Alianci a dobylo zpět svět Morzortů. O ten se svedlo osm kosmických bitev, střídavě jej obsazovala vojska jedné i druhé strany, až byl nakonec zničen společně s útočící flotilou Aliance, což Císařství umožnilo napadnout a devastovat i původní vzbouřenecký svět Hengtin.

Bohužel, síla Aliance dávno nezáležela na jednom jediném světě. Zprávy, na které se Pepek díval očima domorodce, nebyly pro Císařství příznivé, neboť v posledních pěti letech přišlo o další světy, Alyak a Martpú. Oficiálně to Císař prohlásil za neslýchanou velezradu, neboť se k Alianci nepřipojily po dlouhém dobývání, ale dobrovolně. V této oblasti došlo loni k další kosmické bitvě, ve které utrpěla Císařská flotila zdrcující porážku. Znamenalo to, že někde poblíž operuje silná flotila Aliance, které se okrajové světy Císařství malými flotilami jen těžko ubrání.

„Tam to asi nebude v nejbližší době veselé,“ zhodnotila to Yazatap.

„Nebude,“ přikývl Pepek. „Proto jsem také volal Alexijeva.“

„Ten jim přece nepomůže!“ namítla Yazatap. „Vždyť nevíme, jak se na jejich světy dostat. Na jednom jsme, ale ostatní jsou pro nás zatím nedostupné.“

„Ono se to má ale odehrát tady,“ řekl Pepek. „Tento svět se jmenuje Alyak a útok flotily Aliance se dá očekávat do několika měsíců a možná už jen týdnů.“

„To se tedy máme nač těšit,“ vyhrkla Yazatap.

„No nazdar!“ dodala Xapho.


Alexijev se ale dlouho neobjevoval. Pepkovi odpověděl, ale požádal ho o strpení a zrušil s ním i telepatické spojení. Buď byl příliš zaměstnaný jinde, nebo tu někde byl, ale rozhodl se orientovat se v tomto světě sám a v tom případě tu byl rozptýlený. Buď jak buď, nechal své přátele řešit vzniklou situaci samostatně. Co mohli dělat? Svět Alyak jim byl cizí, byli tu sotva pár desítek minut. Bude to složité, když si neví rady ani Erduk, ačkoliv má tisíckrát větší možnosti.

„Pojďme se spojit do diskusního klubu!“ navrhl Pepek.

Tefirky souhlasily. Spojit možnosti bylo rozumné. Otočili se k sobě a sjednotili své vědomí do jednoho společného.

Nejprve napadla Ramiel myšlenka odletět v kokonech pomocí vdudegů naproti blížící se bitevní flotile Aliance a vyřadit na lodích velitelské můstky. Xapho ale včas napadlo, že by mohli bitvu otočit, jenže místní bitevní lodě pak ochromeného protivníka zničí a masakr se z planety jen přenese na nepřátelskou flotilu. Ramiel tvrdila, že ve válce není třeba litovat útočníky, ale Pepek jí připomněl, že vina je na obou stranách a císařská armáda si v krutosti nezadá ani s nejhoršími piráty. Ale nebylo možné nechat bitvě volný průběh. Případnou prohru Císařství těžce odnesou lidé na Alyaku, zatímco výhra by se obratem proměnila ve stejně kruté vraždění na opačné straně. Vítězná císařská strana podobného případu již jednou využila, kdo jí zabrání udělat další masakr? A co takhle ochromit bitevní lodě obou stran? napadlo Ramiel. Na to je nás málo, připomněl jí Pepek. Ostatně ani nevíme, kde je hledat, doplnila ho Yazatap. To nebude těžké, napadlo Pepka, kdekdo jistě ví, kde hledat kosmodromy a tam by měli mít přehled o kosmickém okolí Alyaku. O císařských lodích snad vědět budou, podotkla Xapho, ale je otázka, jestli budou mít přehled i o nepřátelské flotile. To by snad měli zjistit, jinak by se nemohli bránit, uvažoval Pepek, ale to přece není vůbec jisté, namítala Ramiel. Kosmická bitevní flotila se neobjeví zčistajasna jako duchové, musí se nejprve přiblížit, uvažovala zase Yazatap. Stačí dozvědět se o první nepřátelské lodi, dodal Pepek, tam si zjistíme, jak je na tom celá nepřátelská flotila. Je nás ale málo, vzdychla si v duchu Ramiel, jenže Pepek mínil, že nebude problém pozvat sem posily a kdyby to Alexijev uznal za vhodné, už by tu byly. Čím tedy začneme? váhala Ramiel. Najít kosmodrom a orientovat se v tom, napadlo současně Pepka, Xapho i Yazatap. Na co tedy čekáme? provokovala Ramiel. Nejprve jsme si to museli ujasnit mezi sebou, mínil Pepek. Vrátím se k tomu chlapovi a zkusím z něho vytáhnout, co ví o kosmodromech. To jsi měl udělat hned, zkritizovala ho Ramiel. Jak? odpálil ji Pepek. Byl jsem rád i za to, co jsem se dozvěděl. Na složité usměrňování nebyl čas, ještě by mohl vycítit, že s ním někdo manipuluje. Proč ho nevyzveme ke spolupráci? napadlo Ramiel. Neměli bychom se předčasně prozrazovat, namítal Pepek. Ten chlap měl velice zvláštní způsob uvažování. My válku chápeme jako oboustranné zlo, on vidí jen zlo těch druhých a zločiny vlastní strany omlouvá. Mučení a popravy zajatců jsou podle něho správné, vraždy ve světech protivníků oprávněné. Nechci tvrdit, že Aliance je bez viny, ale ani Císařství se mi nezdá vzorem spravedlnosti. Kdyby s tím byl ten chlap aspoň trochu v opozici, mohli bychom s ním spolupracovat, ale jemu se zdá nespravedlivé jen že se nemůže usídlit ve světě Emurechó, když má příslušnost ke světu Alyak. A i z toho viní své předky, kteří se kdysi dali zlákat dobrodružnou kolonizací vesmírných světů a nezůstali na Emurechó. Dobře, nebudeme do toho zdejší zasvěcovat, vzdala to Xapho. Zkus z toho chlápka dostat, kde mají kosmodrom a co by nás ještě zajímalo. Souhlasím, odtušil Pepek a odpojil se z diskusního klubu.

Možná by nebylo od věci vyzpovídat zdejších lidí víc, pomyslela si Ramiel, ale to už se od ní odpojovala i poslední Yazatap.

Pepek mezitím prošel stěnou za chlápkem, sledujícím televizi...


Alexijev se jim zjevil krátce poté, co se Pepek vynořil z těla domorodce.

„Nebude to tu jednoduché,“ začal rozvážně.

„Už jsme o tom diskutovali,“ neodpustila si Ramiel. „Máme i něco připravené.“

„Diskutovali jste?“ usmál se Alexijev. „Na čem jste se shodli?“

Ramiel mu v krátkosti vyklopila obsah diskusního klubu, ačkoliv se na ni Pepek i Yazatap dívali trochu zle. Alexijev se na ně ale pořád usmíval.

„Poměrně slušně jste se shodli s mým názorem,“ řekl, když Ramiel skončila. „Nemá smysl bojovat s vojáčky na obou stranách. Spravedlnost by dostala na frak, ačkoliv vina za zdejší stav je na obou stranách. V tom se ještě shodneme. Neshodneme se v názoru, že je nás tu málo. Nějak se mnou nepočítáte, zatímco já s vámi ano.“

„Počítáš s námi?“ ožil opět Pepek. „Máš už nějaký plán?“

„Tak trochu,“ přikývl Alexijev.

„Myslím, že bys to vyřešil i bez nás,“ řekla trochu nesměle Xapho.

„Možná,“ připustil Alexijev. „Ale s vámi to budu mít jednodušší. Dovolte mi tedy seznámit vás nejprve se situací, jak ji vidím já.“

„Povídej,“ vybídl ho Pepek.

„Už jsem to prohovořil s ostatními Erduky,“ začal Alexijev. „Máte pravdu, že to nevyřešíte sami, ale můžete mít v dalším postupu významnou úlohu. Doufám, že vám to není proti mysli.“

„Že se ještě ptáš!“ odvětil Pepek.

„Tak tedy,“ začal Alexijev. „Zdejší válka nepředstavuje hlavní problém, přesto je pro nás oprávněným důvodem k zásahu. Nebylo by ale správné vázat tady síly větší než nutné. Jsme zde tak jako tak namočení, ale další posily bychom neměli požadovat. Leda kdyby se ukázalo, že na to sami nestačíme.“

„Vždyť říkám, že bys na to stačil i sám,“ opakovala Xapho.

„Budeš se divit, nestačil,“ usmál se smutně Alexijev. „Budu mít roli úměrnou mým schopnostem, ale sám to nezvládnu. I tak to bude na hranici mých možností, nemám schopnosti Přítele andělů. A ani on se nemůže dělit úplně libovolně.“

„Jak si představuješ rozdělit úkoly?“ zajímal se Pepek.

„Vezmu si na starost Alyak a kosmické síly Císařství,“ řekl Alexijev vážně. „Vyřadím je, aby nemohly nikomu škodit. Vám ponechám přilétající lodi Aliance a úkol nedovolit jim napadnout Alyak ani žádný jiný svět.“

„Dobrý!“ rozjasnil se Pepek. „To nevypadá na malý štěk v tomhle dramatu.“

„To tedy nebude,“ přisvědčil Alexijev s chápajícím úsměvem. „Zbavím vás jen starostí o zdejší bitevní lodě, nedovolím jim způsobit masakr na straně Aliance. Větší zodpovědnost bude ležet na vás. Musíte bitevní svaz Aliance zastavit. Potíž je, že o něm zatím máme málo informací. Budeme si je muset průběžně v telepatickém spojení doplňovat.“

„Na Zemi jsem slyšel, že bez spojení není velení,“ usmál se trochu Pepek.

„Nebudu vám ani velet, ani za vás tahat kaštany z ohně,“ řekl Alexijev. „Bude to váš úkol. Můžeme si vyměňovat informace, radit si, ale s mými akcemi nepočítejte, budu mít dost starostí na Alyaku. Kdybyste cítili, že to přesahuje vaše síly, pozvěte si na to zbytek rodiny. Původně se s vámi v průzkumu nepočítalo, takže tam nebudete nepostradatelní.“

„Myslíš si ale, že to bude v našich silách?“ zarazil se trochu Pepek.

„Doufám,“ odvětil Alexijev. „Ale nechtěj po mně předem vědět všechno. Ve vesmíru není nikdo vševědoucí.“

 


Zpět Obsah Dále

03.08.2017 22:33