Bez COOKIEs je omezený přístup!

Zpět Obsah Dále

Krátká kapitola o jazyku jezinek

Jako promovaný pedagog jsem se samozřejmě o jazyk jezinek velice zajímal. Už ve městě jsem se něco dozvěděl. Od Ulriky, od knihovnice, od paní doktorové. Ovšem nejvíc jsem se dozvěděl až tady, za Kejvalkou. Musím říct, že některé dosavadní a ve městě stále živé poznatky jsou dosti zkreslené, neúplné, ano i zcela mylné. Příčinou je to, že pendleři, kteří se sami s živým jazykem jezinek setkali, nebyli nikdy správně odborně vybaveni. Teprve já, tedy Ludvík, mám jakési vzdělání, které umožňuje správně uspořádat dosavadní, dosti rozptýlené poznatky, navíc zatížené subjektivními pocity lidových kvazibadatelů.

Sami pendleři se snad někdy v minulosti pokusili dešifrovat jazyk jezinek, snad i nějaké poznatky získali. Nebyli však schopni vzájemně spolupracovat, vzájemně si kusé poznatky předat a poznané syntetisovat. Mnozí pendleři se dokonce nedokázali se svými znalostmi vrátit. Lidé ve městě, mám na mysli VMV a obecně Družinu, se zřejmě pokoušejí po dlouhou dobu pendlery získané jazykové poznatky shromažďovat. Jejich poznatky jsou však kusé, víceméně náhodné, omezující se na nesouvisející jednotlivosti, troufám si říct, že jsou doslova bezcenné. Jediný známý případ, i když naprosto nepoužitelný v pendlerské praxi, nepotvrzeného porozumění tohoto jazyka, je onen nerozluštěný Woinichův rukopis. Z praxe vysokoškolského vzdělance a intuitivního empatika mohu tvrdit s dosti vysokou mírou pravděpodobnosti, že:

Jezinky pro tvorbu zvuků své řeči nepoužívají hlasivky. Snad jich ani nemají. Uvažte, jak omezené možnosti tím mají. Veškeré zvuky své řeči, jak se ukazuje, tvoří výhradně v ústech a i to je ovlivněno od lidí odlišnou stavbou jejich ústní dutiny. Z jejich jazyka jsou tak vyloučeny nejen všechny samohlásky, ale i takové souhlásky jako „G“, „H“, etc. Hlásky „P“„B“ znění v jejich výslovnosti velice podobně. Na druhé straně je patrné, že používají více druhů sykavek a různých druhů „R“„Ř“. Zdá se, že obzvláště důležitou úlohu v jejich jazyku tvoří mlaskavky. Tedy hlásky, které by snad připomínaly něco jako „mňň“, „mčö“, „ňè“, etc... Málokdy, ale nikoliv ojediněle, se používají i hlásky, které znějí jako jakési klapání. Není jasné, zda jsou tvořeny na zubech, či oněch plochách, které jezinkám nahrazují naše moláry. V afrických jazycích se tyto hlásky vyskytují také, a to nejen u Hotentotů, Křováků, ale i v jazycích kmenů černošských. Při vzájemné konversaci jezinek je nápadné kolísání tónu řeči, snad toto kolísání má i vztah k obsahu projevu a není jen odrazem citového zaujetí mluvčí. Celkový dojem ze zvukového projevu jezinek je velmi nepodobný jakékoliv mně známé pozemské řeči. Opravdu to zní jako jakési „drnčení“, nebo jak jsem to nazval „brebentění“. Tolik o zvucích. O jazykové stavbě, gramatice, nebo větné skladbě nemohu říct naprosto vůbec ničeho. Všiml jsem si jen, že některé zvuky během řeči opakují, někdy v jiné výšce hlasu, avšak neporozuměl jsem, zda se jedná opakování významotvorné, nebo o opakování, které má jen zdůraznit význam, tedy důležitost, řečeného. Další komplikací pro eventuální porozumění jejich řeči, je veliká rychlost, se kterou hlásky tvoří a střídají.

Grafický záznam zvuků, které používají ve své řeči, by byl velmi obtížný. Pro příklad se uchyluji k prostému zápisu jména jedné z jezinek. Zapisuji ji jako Mrkt. Ovšem asi by byl o něco málo výstižnější zápis „M-RR-kt...“ Pokud se týká pískané varianty jejich řeči, jedná se buď o dvojtónovou signalizaci, něco jako morseovku. Uvažte, že pro Morseův signál vyjadřující zjednodušenou abecedu je třeba i 5 znaků (teček a čárek) bereme-li i mezeru jako znak. V jezinčím dvojtónovém provedení pak při použití čárky a tečky ve dvou tónech a jejich kombinací postačily dva znaky pro ohromný počet písmen. Není ale jisté, zda se jedná o jezinčí signalisaci, něco jako morseovku, nebo zda jde o specifickou úpravu jejich mluveného jazyka. Něco jako africké „mluvící bubny“, tamtamy, pískající guančové...

Stálo by za pokus zapisovat nikoliv zvuky jejich řeči, ale přímo pojmy. K tomuto pokusu ale nemám ani znalosti, vzdělání a materiální vybavení. Prozatím jsem měl v oblasti dorozumění nejlepší výsledek s tím loutkovým divadélkem. Pro praktické použití mám v úmyslu vyzkoušet postupy grafické, něco jako komiks, odborně „strip cartoons“...

 


 

Konec 2. části

Zpět Obsah Dále

24.03.2019 20:15