Bez COOKIEs je omezený přístup!

Zpět Obsah

Epilog

A proč nejsem znova učitelem? No dopadlo to všechno, jak to dopadlo. Špaček byl samozřejmě radostí bez sebe, že jsem se na modrém zeppelinu vrátil zpátky. Vypůjčenou vzducholoď jsem poslal domů hned, jak jsme si přelezli k modrovlasé velitelce. Kdo my? No přece Mrkt, Paganelka, pět jezínků a ovšem i sám Ludvík. Oškubané jezinky z poražené armády se konečně mohly vrátit domů. Na cestu domů jsem jim daroval jednoho jezínka. Snad je to pro jejich šéfové cena útěchy...

Špačkovo hnízdo přetékalo zbožím, ale další nepřicházelo, protože Špaček dlouho neměl co nabídnout a jezinky přinášely a pomalu vracely jen nějaké staré dloužky. Tři jezínky jsem poslal s modrovlasýma, jednak z radosti nad setkáním, ale hlavně jako odměnu za dopravu k Špačkovi. Podle radosti obdarovaných je to odměna náramná! A dva nejhezčí jezínci zůstanou zatím tady. Prodám je, jako Baník prodal Spartě své nejlepší hráče! Ať žije obchod, musím se do toho vpravit.

Protože učitelem už nebudu. Nemůžu.

Jen si to představte! Ludvík se vrátil do města s ohromnou dávkou prvotřídního materiálku! A se Špačkem! A taky se dvěma třeskutě zvědavými jezinkami! No, vlastně s jednou zvědavostí se třesoucí Paganelkou a s jednou žárlivou Mrkt. Když Mrkt viděla, jak Paganelka leze do vaku, vnutila se k ní.

„Toho bohdá nebude, abych ti, ty Paganelko jedna, svého Ludvíka přenechala! Ani ti ho nepůjčím!“ nějak tak si holky asi povídaly. Požďuchovaly se a hádavě brebentily ještě na schodech Kejvalky v jejich »pytlovitém pullmanu«.

Krásné uvítání nás čekalo v museu. Maminka, Schubertovi, Vrchní Matriarchální Velitelství ...a taky trochu rozpačitá Ulrika. Proč rozpačitá? No protože je už vdaná a evidentně taky těhotná. Čekala prý na mě, ale dlouho to nevydržela. Ale chlapeček se prý bude jmenovat Ludvík. To je útěcha, že?

Jezinky se vypravily na noční prohlídku města v půjčených košilkách a velikých tmavých brýlích. Doktor jim dal na pusy takové ty lékařské masky a já jsem nesl za návštěvnicemi láhev s kyslíkem. Obě se totiž začaly v našem světě dusit, nejsou zvyklé na náš nízký tlak vzduchu, dostaly horskou nemoc, jako by byly někde v Himalájích, nebo aspoň Visalájích... A za malou chvilku ze sebe strhaly košile, jak byly celé promrzlé. Košilky i jezinky... No, ještě že to bylo v noci. Bylo znát, že je jim náš svět ještě více nepřátelský než nám Zakejvalčí. Ale spokojené byly nakonec obě. Paganelka nadšením, že se podívala do úplně cizího světa, Mrkt, když se zase vrátila. Jistě si říkala »Všude dobře, doma nejlíp!«

V pokračování pedagogické kariéry mi ovšem brání ještě jedna věc, bohužel důležitá. Může být učitelem člověk, jehož vlasy, obočí, řasy, knírek a vůbec všechny drobné »broskvičkové« chloupky po celém těle září staniolově jasnou zlatou barvou? S touhle parádou po světě chodit nemůžu... A abych si hlavu, vousy a obočí břitvou holil? To po mně nemůže nikdo žádat. To by vypadalo ještě hůř! Ať si radši město zvyká! Všichni tu o tom vědí, všichni to chápou, ale za hranicemi města bych byl exot.

A navíc, to naše město pendlera potřebuje. A když se něco udělat musí a jsem jediný, kdo to dělat může, pak to prostě udělat musím! Nikdo to za mě neudělá!

Zkrátka jsem pendlerem. Velkým pendlerem. Žiju takovým životem, jakým žijí třeba námořníci, nebo tiráci. Nějaký čas tady, nějaký čas tam, na druhé straně, na Špačkárně. Dobré je, že si mě na obou stranách Kejvalky považují. Ludvík je Pan Někdo! Tam i tady. A naopak.

Už jsem do obchodů docela proniknul. Velice mi pomáhá Paganelka i oddaná Mrkt. Myslím, že jsou všichni spokojeni. Obchod mezi světy běží jak má, podle potřeby tiše a nenápadně... Ve městě jsou spokojeni. Pagenelka je pochopitelně celá bez sebe badatelským nadšením, při každé cestě jí dovezu pozemské ovoce nebo zeleninu. A Paganelka bádá... Nechápu to.

Jak může někdo žít v pralese, přetékajícím úžasnými plody, a nadšeně vzdychat nad ubohou zeleninou naší chudé Evropy!

Ale když obě ochutnaly obyčejné zahradní jahody, musím jim pokaždé, když to jde, přivézt aspoň košíček. Pochopitelně každé jeden, aby se holky nepopraly.

Z Mrkt je teď naprosto dokonalá hokynářka, vyjednavačka a provozovatelka koloniálu, zbožíznalkyně a tak... Očividně si to užívá. Špaček je taky spokojen, myslím, že si zasluhuje trochu klidu a něčeho, co bych nazval důchodem. Má se docela dobře tam i tady, ale raději pobývá v Zakejvalčí.

Já se naopak vracím do města rád. Na faře jsem si nechal namontovat úžasnou vanu, vířivku. Po každém návratu, hned jak předám materiál Vrchnímu Matriarchálnímu Velitelství, se aspoň na půl hodiny naložím do vany a pustím si víření! Paráda!

A samozřejmě chodím dál plavat do Štěrkovny. Je tam voda krásně čistá a plave se tam báječně. Koupaliště mi v Zakejvalčí hodně chybělo! A lidi si už zvykli, že zářím do dálky... škoda, že i tady není léto po celý rok!

A Hedvice moje zlatá paráda ani tak moc nevadí...

Uvidím...

 


 

Konec

  

Konec

Zpět Obsah

© 2016-2018 Vlastimil Čech, ves u Frýdku-Místku

Knihu koupíte na Nová Forma

Anotace


Vejít do neznámého, úplně cizího světa s holýma rukama, to nevypadá pro mladého učitele Ludvíka dobře. A kdyby s holýma rukama! On tam vhupsne úplně nahý! A teď ukaž, inteligente, nač ti je vysokoškolské vzdělání! Šero, horko, mokro a dusno, takové je prostředí cizího světa. Ani lidský hlas tam nezní lidsky! Přežít se tam snad dá, ale když se v šeru nedokážeš ani zorientovat, dá to pěknou fušku!

Science fiction Kejvalka zaujme hned zpočátku. Ne tím, jak se hrdina do toho cizího světa dostane. V science fiction najdete paralelní světy od „Alenky v říši divů a za zrcadlem“ a Wellsova románu „Lidé jako bozi“. Je to už klasika, vchází se tam obvykle tunelem-do-cizího-světa, případně něčím-jako-hvězdná-brána.

Co ale čtenáře zaujme, to je opravdu zajímavý popis cizího světa. Cizí světy bývají ve science fiction často nápadně podobné exotickým místům světa našeho. Pralesům, horským oblastem, pouštím (Duna), ostrovům. Ale tady jsou opravdu velice odlišné životní podmínky! Od složení atmosféry, přes neznámou flóru a faunu, po nemožnost orientace v prostoru a čase. Navíc nikde nebývají hrdinové z našeho světa úplně bez prostředků. S holýma rukama není ani uchování holého života samozřejmé. Lidé sem ale přicházejí nejen s holýma rukama, ale úplně nazí a bezbranní. Přežívají jen díky místním bytostem, žijícím v nezvykle rozvinuté době kamenné. Což může být kupodivu užitečné pro obě strany...

24.03.2019 20:09


Poslední zdvořilý příspěvek ve Fóru (klikněte si) je od Q-19052215: 1/6 v 13:40 na téma: Pážata-magické-říše : Skoda, ze je to jen ukazka.;

Domů
Statistiky

"Kejvalka (svět za Kejvalkou)" (komentáře)

Téma=Kejvalka Hlasovalo 9, celkem 45 hvězd, průměr=5.00.

Nahoru!
Knihy, úvahy

  

Nepřihlášení (roboti) nemohou přispívat!

2. Jméno: knihomol

 

 

14.08.2019 v 19:13 id: 1317318

Test IQ: Který zoufalec opravdu uvěří, že Václav Vydra je chudák, který si kupuje auta v AAA?


3. Jméno: 14

 

Info: Klidný

13.08.2019 v 08:12 id: 1317161

2 Vlastimil Čech:

 

Mohu-li v tomto ohledu dohodit vlastní práci, přeložil jsem kdysi knížku právě s touto tématikou:

 

https://www.kosmas.cz/knihy/234593/kde-se-vzaly-symboly/

 

Myslím, že tam najdete spoustu informací, o které vám jde.


4. Jméno: 14

 

Info: Klidný

11.08.2019 v 09:03 id: 1317110

Rovnice, že pí je obvod/průměr, není zas tak univerzální - platí jen v eukleidovské geometrii, čili jen v dokonale plochém prostoru. Nicméně, v jiných geometriích je tato rovnice limitní, tedy platí tím přesněji, čím menší kružnice berete. Není to tak, že by byla hodnota pí v různých geometriích různá, spíš tam už tento poměr není konstantní, ale závisí na velikosti kružnice.

 

Nicméně, pí se dá také vypočítat čistě algebraickými prostředky. Existuje řada nekonečných řad, které k této hodnotě konvergují, a které se dají spočítat v libovolné číselné soustavě. Tak například:

 

2 x (2/1 x 2/3 x 4/3 x 4/5 x 6/5 x 6/7 x 8/7 x 8/9 x ...), kde zvyšujete o 2 vždy střídavě čitatele a jmenovatele.

 

Co se týče starých Řeků -- kterých? Protože už v roce 250 př.n.l. Archimédés dokázal, že hodnota pí je mezi zlomky 223/71 a 22/7, a od té doby se běžně používalo právě těch 22/7, což je celkem snadno zapamatovatelné číslo.

 

Babylóňané používali pro pí hodnotu 25/8 a Egypťané, podle Rhindského papyru, 256/81.


VlastimilČech: Vidím, že se ve věci vyznáte! Mohl byste říci jak ti staří národové prováděli ze svými číslicemi početní operace? Kdosi mi kdysi řekl, že ty postupy, co se učíme na základní školy se jmenují "grafitika". Myslí to, jak napíšeme čísla pod sebe, číslice vyjadřující stejné řády do jednoho sloupce... atd. Ti Staří přece snad naši posiční soustavu číslic neznali, to je vynález arabský, nebo indický... Jak teda Archimédes vydělil 223 jednaosmdesáti? Jaký trik používali pro násobení?

Horko-těžko si dovede ještě představit, jak by můj Ludvík zvládal základní operace početní ve dvanáctkové soustavě... Ale početní operace s římskými číslicemi???? Nebo s hebrejskými klikyháky, které znamenají současně prý jak písmena, tak číslice??? (12.08.2019 18:50)


5. Jméno: VlastimilČech

 

Info: veterán

10.08.2019 v 12:35 id: 1317026

Aha, děkuju, pane VPJVM!

Napadlo mne, jak by asi Ludvík zjišťoval hodnotu Pí, v soustavě duodecimální...

Rozdělit průměr nějakého kola na dvanáct dílů. Tyto díly přenést na nějaké pásmo, pruh, nebo tak něco. Rozdělit díly na dvanáctinky. Obtočit kruh kolem kola, zjistit obvod a výsledek vydělit dvanácti. Myslím, že rovnice:

Obvod / průměr= Pí platí úplně všude, i za Kejvalkou

---------------------------------

Trochu mě překvapilo, když jsem se dočetl, že důmyslní staří Řekové zaokrouhlovali Pí jen na tři celé... Ono počítat s velikostí Ludolfova číska na 2 desetinná místa, nebo na devět desetinných míst přináší ve výsledku rozdíl půl promile...Ovšem zaokrouhlit Ludolfovo číslo na 3,0 přináší oproti použití hodnoty 3,14 rozdíl skoro 4 a půl procenta...

Ovšem na druhé straně, kdo ví jak čísla zapisovali. Naším arabským systémem pozičním s číslicemi asi těžko... Za těchto oklností bych očekával spiše nějaký sklon vykonávat úkony matematické pomocí geometrie..., nebo nějak analogově... nevím... A vy? Víte?

Ještě jednou děkuji za odpověď, pane VPJVM...


6. Jméno: VPJVM

 

Info: z PC

09.08.2019 v 11:50 id: 1316914

Doufám, že ten popis stačí k pochopení. Nemám teď čas na podrobnější popis.


7. Jméno: VPJVM

 

Info: z PC

09.08.2019 v 11:35 id: 1316908

Pí ve dvanáctkové soustavě? To je například tady: https://oeis.org/A068437 Přibližná hodnota je 3,184 809 493 B91... Dá se to počítat takto: Zapište celou část ve dvanáctkové soustavě, odečtěte celou část z původního čísla, vynásobte dvanácti, zapište celou část na nejbližší dvanáctinné místo...


8. Jméno: VlastimilČech

 

Info: veterán

09.08.2019 v 06:59 id: 1316897

Moje jezinky počítaly ve dvanáctkové soustavě. Jakým zápisem by se vyjádřilo číslo Pí? Řekněme, že číslici desítku budeme psát jako "A a číslici jedenáct jako "B"...

Je tu nějaký matematik? Počítačový odborník?

Existuje algorithmus na převod zápisu čísel z desítkové do dvanáctkové soustavy?


9. Jméno: SW

 

Info: Václav Semerád, Vesničan

14.12.2018 v 14:45 id: 1296056

Zajímavé, doteď mě to nenapadlo! Je sice znát, že ta lebka nesedí s tím obličejem, ale má několik velice podobných rysů!


VlastimilČech: No jo! To mne nenapadlo...fakticky.... Takže že by to nebyla jezinka, která tu ve Frísku své kosti složila, ale ufonek? (17.12.2018 09:28)


SW: A není to ufonek, ale jezinka? (..a obr s hanbou odchází... a není to obr, je to princ Jasoň!) (17.12.2018 10:41)


VlastimilČech: he,he, he... No jo! Kdyby ufonkovi narostly vlasy, aby měl na čem případně nosit své minimimi, tak je to úplně zřejmě jezinka v modrém osvětlení Zakejvačí!

Anebo to fakticky jezinka je, ale něco provedla a byla potrestána nejen ostříháním, ale přímo vyholením! Možná, že jezinky a ufonci jsou příbuzné druhy? Nebo dokonce jenom různé rasy jdnoho druhu? Nevíte někdo? (18.12.2018 08:31)


SW: Taky mě napadlo: mají jezinkové vlasy? Že by to mohl být jezínek... (18.12.2018 14:00)


VlastimilČech: Bingo! Jasně, vždyť je to jezínek! Že mne to nenapadlo... ) (18.12.2018 16:07)


10. Jméno: SW

 

Info: Václav Semerád, Vesničan

11.10.2018 v 21:53 id: 1295018

Kejvalka v knižní podobě obsahuje pouze "Verzi 2". Nebylo by lepší tomu přizpůsobit i webovou variantu? Připomínám, verze 1 je z doby, kdy se autorovi do dalšího psaní moc nechtělo, takže se nakonec jednalo o koprodukci. Jenže ta se moc nepovedla (je na ní trochu znát míchání stylů a je příliš drsná), což nakonec autora přinutilo napsat jinou, delší verzi, která nakonec v knize zůstala jako jediná.

Teď jde o to, co s tím. Můj názor je tu první verzi (s Ulrikou v Zakejvalčí a s leteckou bitvou) prostě zrušit. Druhou možností je prohodit obě verze, aby tedy současná druhá verze se nabízela jako první. Třetí možností je nedělat nic.

Chce se Vám jako čtenářům ještě hlasovat? http://sw.gurroa.cz/kyva/kyvalka.php#ANKETA (Jak je vidět, nechce. Škoda.)



Komentáře

Začátek


Přílepky dnes: Pážata-magické-říše