Bez přihlášení je omezený přístup

Možnost nastavení je Zde.

Zpět Obsah Dále

Setkání s králem

Ve Stavirohově mysli sice bylo dost informací o úplatcích, ale to už nespadá do kompetence ochránců. Bachovou se nepodařilo najít, ale na Útulný domov už neměla vliv. Co ale s Útulným domovem dál? Jak dát jeho chovancům možnost přežít a uplatnit se i v dalším životě? To už ochránci nejsou oprávněni řešit.

Takovými myšlenkami se obírali úspěšní zachránci. Bdělý pověřil Helaru s Rafanem, aby ráno zašli za purkmistrem a seznámili ho s výsledky vyšetřování a záchranných akcí. Helara vešla do předpokoje a požádala Jitku, aby je uvedla. Nepřipustila, že by je purkmistr mohl nechat čekat.

Purkmistr očekával nepříjemný rozhovor. Neměl teď spolehlivé zprávy o tom, jak to v Útulném domově dopadlo a z toho, co se mu doneslo, věděl, že to bude mít nemilé důsledky i pro něj.

„Přišli jsme vás seznámit s výsledky vyšetřování a záchranných akcí ochránců,“ hned spustila Helara. Nečekala na vyzvání a sedla si. Purkmistr a Rafan se také posadili.

„Především Vám musím sdělit, že jsme na místě zadrželi pana Staviroha a obvinili ho z hrubého zanedbání dohledu nad péčí o děti s těžkými následky na životech a zdraví dětí. Pan Staviroh teď sedí ve věznici ochránců. Dále vám sděluji, že se nepodařilo dosud dopadnout vrchní vychovatelku Bachovou, která je obviněna z týrání dětí, obchodování s dětmi a ze zavinění smrti několika dětí. Každý, kdo o Bachové cokoli ví, je povinen neprodleně informovat ochránce. V případě, že jí bude pomáhat, bude také obžalován ze spoluviny na uvedených vraždách.“

Purkmistr soustředěně naslouchal a čekal, co bylo přičteno na vrub jemu.

„Dále je na útěku vychovatelka Fanina, která je obviněna z účasti na obchodování s dětmi a neposkytnutí nutné pomoci dětem, které jí měly být předány. Obviněn je také kapitán lodi a rozbíhá se pátrání po ostatních lidech, kteří se účastnili tohoto hnusného komplotu. Sděluji vám, že i vy jste podezřelý, ale zatím budete vyšetřován na svobodě. Neopouštějte město a budete k dispozici ochráncům, kteří povedou vyšetřování!“

Helara vstala a nasadila purkmistrovi sledovací náramek.

„Konečně vás žádám, abyste podnikl nezbytná opatření k ochraně životů a zdraví chovanců Útulného domova a zajistil pro ně řádné stravování a pedagogický dohled.“

Purkmistr seděl jako zařezaný. Když Helara skončila, jen pokorně potvrdil:

„Ano, zajistíme, aby chovanci byli řádně zaopatřeni.“

Rafan se také zvedl.

„Další vyšetřování povedou kolegové, kterým to tady místně přísluší. Pomáhat jim bude tady kolega Vron. Sbohem!“ rozloučila se Helara, aniž purkmistrovi podala ruku.

Vyšli před radnici.

„Už to tu nemůžu ani cítit,“ ulevila si. „Prosím tě, dohlédněte na to, aby se jim tam nic nestalo. Hlášení Bdělému napíšu sama. Naštěstí tu včera byl, nemusím to rozvádět.“

Podala Rafanovi ruku a pak vytvořila bránu, kterou odešla.

Rafan se přemístil do domova. Potkal tam Hanku, která se sem také přemístila, aby dohlédla na stravování dětí.

„To je hrůza, v kuchyni mají všechny potraviny dávno prošlé!“ stěžovala si mu. „Kdo je přebíral, ten si asi taky pořádně namastil kapsu. Mělo by se to všechno vyhodit a přivést čerstvé. Ještě, že je tady vlastní pekárna. Našla jsem v kuchyni pomocnici, která se mi zdála nejschopnější. Je jí sice teprve čtrnáct let, ale vařit už umí a ostatní děti ji poslechnou. Z ještě nezkažených potravin jsme daly dohromady jídelníček na nejbližší tři dny. Vaření mě dřív nebavilo, ale teď jsem vděčná Zachovi, že mě k tomu přitáhl. Tady je ale v kuchyni příšerný zmatek.“

„Něco s tím přece musíme udělat!“ odvětil Rafan. „Nemůžeme to nechat na tom purkmistrovi, vždyť to všechno svinstvo vlastně zastřešoval. Napadlo mě - kdo je vlastně nejvyšší autoritou na Jižním kontinentu? Vždyť tady je království. A kdo je králem?“

„Silmur. No to je gól!“ vzdychla si Hanka. „Mezi ním a městskou radou je určitě nějaké knížátko. Ale co kdyby se z Útulného domova stal útulek pod záštitou samotného krále? Asi by musel jmenovat nějakého správce, asi by ho to něco stálo, ale to je přece pro království pakatel!“

„Troufneš si, Hanko, kontaktovat samého pana krále?“

„Zkusím to. Na tu dálku mě snad nezabije.“

Hanka si vybavila Silmurův zjev a za chvíli kontakt naskočil.

„Kdo se mi to vkrádá do myšlení? Že by jedna dračí holka, co už mě léta nezná?“

„Ještě si na mě pamatuješ, Silmure?“

„Ty jsi nezapomenutelná. Vlastě jsi tu záchranu království celou zorganizovala a já jsem ti za to nic nedal.“

„Myslíš, že bys měl na mně trochu času?“

„Na tebe vždycky. Přijď třeba hned. Počkám na tebe za půl hodiny na louce před hradem.“

Hanka se umyla, převlékla a pak otevřela bránu na louku před hradem. Našla tam krále na koni a ještě jednoho osedlaného koně.

„Vítej. Naskoč na koně a řekni, co máš na srdci.“

Pomalu se na koních projížděli po lukách a Hanka během cesty vyprávěla Silmurovi celou historii Útulného domova.

„Parchanti. Dobře jste s nimi zatočili!“

„Ještě to není dokonalé,“ vzdychla si. „Zatím to vypadá, že nikdo jiný než místní radnice o domov nemá zájem. Jestli to ale bude na nich, vůbec nic se tam nezmění.“

„Co jsi vymyslela?“ obrátil se na ni tázavě.

„Kdybys byl ochoten tam jmenovat královského správce a celý projekt rozumně zafinancovat, dalo by se to úplně změnit.“

„Co by to stálo?“

„Muselo by se to tam přestavět,“ uvažovala. „Zaměstnalo by se tam tak patnáct lidí a pak strava a skromné ošacení asi pro sto dětí. Něco by dali i sponzoři, ale všechno musí být řádně evidované a děti se musí v rodinách sledovat, aby z nich nebyli zase otroci.“

„To by nám díru do rozpočtu neudělalo - pokud bude mír ... “ zamyslel se Silmur.

„Dej mi dohromady konkrétní návrh a navrhni konkrétní lidi,“ pokračoval po chvilce přemýšlení. „Tobě stoprocentně věřím. Až to budeš mít, přijď a vydám dekret.“

„Díky, Silmure.“

„To bychom měli, teď tě zvu na oběd. Královna i sestra Diana tě určitě rády uvidí.“

Stolování vládce Silmura bylo na hony vzdálené přepychu, který Hanka zažila na Quinwalu. Přesto bylo u stolu dost místa pro hosty. Když Diana Hanku uviděla, objala ji a hned ji posadila vedle sebe.

„Musíš za nás ještě jednou poděkovat Zachariášovi a Vronovi za ten lék.“ řekla princezna. „S jeho pomocí jsme epidemii zvládli. Za peníze z královské pokladnice jsme nakoupili osivo pro všechny. Teď už hospodářství vzkvétá a lidé jsou spokojeni.“

„A jak odbojní pánové? Nejsou královské věznice přeplněny?“

„Naopak, zejí prázdnotou. Měla jsi vidět, jak se lordové snažili!“ smál se Silmur. „Odmítlo jich jen pár, a ti naši věznici rozhodně nepřeplnili. Jejich statky jsme vyvlastnili a věnovali věrným vazalům. To víš, nesmím to s dobrotou přehánět, aby si lidé o králi nemysleli, že je bačkora.“

„Silmur je dobrý král,“ pronesla královna matka. „A ke mně se chová jako ke své matce. Nemohu si stěžovat. A ty ses jen přijela podívat, nebo máš něco na srdci?“

Slova se ujal Silmur.

„Ochránci odhalili obchodování s dětmi v útulku na mořském pobřeží. Divil bych se, kdyby se do toho Hanka nezapletla. Kořeny zla se im podařilo přetnout, ale je třeba pro děti zavést nový pořádek a lepší domov, než byl ten před tím.“

Matka královna projevila živý zájem.

„Musíš mi to, Hanko, hezky celé vyprávět.“

Dojedli, nechali si přinést čaj a Hanka celý příběh vyprávěla královně a Dianě. Když se dostala k plánům na další existenci útulku, královna i Diana ožily.

„To je ono, takhle by to nějak mělo vypadat!“ řekla královna. „Silmur slíbil, že to podpoří?“

„Mám ten plán domyslet a dopracovat do konkrétní podoby. Silmur slíbil, že pak vydá patřičný dekret.“

„To je príma!“ zatleskala princezna. „Musíme se přece o ty děti postarat.“

„A dohlédnout, aby se tam zase neusadili podvodníci,“ doplnila královna. „Měli bychom pozemek koupit a postavit tam všechno, co děti potřebují. Podle toho, co říkáš, by se staré, zchátralé baráky měly postupně zbourat a postavit tam pěknou ubytovnu, jídelnu a hernu.“

„A taky tělocvičnu a nějaký bazén!“ přidala se Diana.

A tak spolu plánovaly, dokud je nevyrušil Silmur.

„Pozor, aby tam nebyl palác honosnější než naše královské sídlo. Nebo se tam chcete přestěhovat?“ zeptal se s úsměvem.

Hanka se rozloučila s královnou a Dianou a odešla se Silmurem.

„Jsem šťastný, že to královnu zaujalo. Poslední dobou se mi zdála nějak znuděná. Tohle je asi přesně to, co potřebovala. Jenom prosím tě ten projekt pojmi střízlivě. Jednak nemáme peněz na rozhazování, jednak by se děti měly připravovat na život a ne žít jako v bavlnce a pak se dostat do tvrdé reality života, který se s nimi mazlit nebude.“

Hanka přikývla: „Vím, co máš na mysli. Nebude tam žádná vatička. Královna je může trochu rozmazlovat při návštěvě, ale jinak tam bude správný režim.“

„Myslím, že si rozumíme,“ ukončil debatu Silmur. Hanka se rozloučila a přemístila se do Santareny. Před spaním ještě chtěla popřát dobrou noc Plamovi.

„Nějak dlouho ses neozvala, sestřičko. Máš nějaké starosti?“

„Starostí mám, že mi jde z toho hlava kolem. Ale největší průšvih kolem Útulného domova jsme snad už vyřešili.“

A Hanka vyprávěla Plamovi, co zažila v posledních třech dnech.

„Teď musím navrhnout další fungování, když je hlavní vychovatelka na útěku.“

„Vidím, že se nenudíš. Je z tebe významná osoba. Tak se na to pořádně vyspi.“

Rozhovor ukončil jako obyčejně fouknutím do vlasů - aspoň mentálně. Hanka usínala s úsměvem.

 

line

Zpět Obsah Dále

10.08.2016 22:12

Komentáře: