Bez přihlášení je omezený přístup

Možnost nastavení je Zde.

Zpět Obsah Dále

Draci

Hor s Plamem se vynořili z brány před Horovou jeskyní.

„Zachoval ses hloupě, Zuřivý Plameni. Na neznámém území ses zbavil magie! Kdyby tě někdo napadl, byl bys rozcupovaný na kousky. Jak chceš být mým žákem, když se takhle hloupě chováš?“

Plam uznával, že má Hor pravdu.

„Kdybych ale magii neodevzdal, bylo by po Terezce.“

„Proč ti na ní záleží? Všichni draci by se jí nejraději zbavili a ty se kvůli ní vydáš všanc takovému nebezpečí. Nekouzlila na tebe náhodou?“

„Jak by mohla? Byla úplně na dně. Síly země z ní už vysávaly život, když neměla magii.“

„A někdo jiný?“

„Kdo? Byla tam jen Hanka a ty děti.“

„Tak sakra proč jsi to udělal?“

„Vím, že se u tebe zase shodím, ale prostě se mi nelíbí, když někdo umírá. V běžných situacích už dokážu své lidské instinkty potlačit. Ale tváří v tvář smrti - ne.“

„Tím, že jsi Terezku nenechal umřít, jsi asi zachránil naprostý unikát. Každý, kdo se napije z Temné studny, umře, když z jeskyně Temné studny vyjde. Jak se ale ukazuje, když se matka napije před narozením dítěte, něco z kouzel Temné studny přejde do krve dítěte, ale to může z jeskyně vyjít, aniž by umřelo. Nemá asi celou magii Temné studny, ale i tak to stojí za pozornost.“

„Takže vlastně moje rozhodnutí schvaluješ?“

„Neschvaluji, protože ses zachoval jako pitomec. Výsledek je ale - dobře, že jsi to udělal. To dítě opravdu zemřít nemělo.“

„Takže - vnitřní rozpor. Špatným postupem jsem dospěl k dobrému výsledku.“

„Vy máte ve škole filozofii?“

„To ne, ale občas si čtu v knihovně svojí matky.“

„Plame, když už něco z té Temné studny vylezlo na světlo boží, měli bychom se pokusit to poznat, nemyslíš?“

„Aby tě to Terezka naučila?“

„Přece nemůže malá holka učit velkého dračího mága!“

Plam se usmál: „Ale mohla by to naučit dračí přerostlou ještěrku, že?“

Hor se také usmál, ale neřekl nic. Pomyslel si ale: Přece jenom ten kluk chápe. Nebude to asi tak beznadějný případ, jako jeho hloupý bratr. Až vyjde z pátého domu, pokusím se z něj něco udělat.

Při rozhovoru s Horem Plam načerpal trochu magie. Do své jeskyně se ale rozhodl letět, aby si trochu rozcvičil křídla. Cvičil teď dost často a cítil, jak mu sílí svaly a nabírá fyzickou zdatnost. Rozhodl se, že se o Terezce poradí s Hankou, ale dal se nejdříve do opakování toho, co probrali ve škole. S Hankou se spojil až večer.

„Už se děti uklidnily? Byl to dost cvrkot, co?“

„Jo, byl. Vlastně se nic zlého nestalo. Kdyby ale Hor nezastavil tu dračí eskadru... hrůza pomyslet!“

„Dostal jsem od Hora pěkně vynadáno, že jsem se zbavil veškeré magie.“

„No nazdar, to tě teď asi nebude chtít učit?“

„Tak zle to zase nevypadá. Nad tím, co jsi předvedla při vizualizaci, se zamyslel a dospěl k názoru, že je vlastně dobře, že jsme Terezku nenechali umřít.“

„Neříkej, co tak najednou změnil názor?“

„Napadlo ho, že v Terezce je část magie Temné studny, která je na světě jedinečná, protože nikomu, kdo se z ní napil, se nepodařilo přežít, když jeskyni Temné studny opustil. Zdá se ale, že magie získaná matčinou krví Terezku nezabila.“

„No vida, Hor se chce od Terezky učit?“

„To by bylo přece pod jeho důstojnost. Kdyby ale učil nějakého draka a na oplátku od něj něco získal, to by byla jiná.“

Hanka se rozesmála: „Takže by ta nejhorší z nedospělých ještěrek mohla mít docela velkou cenu.“

Pak ale zvážněla: „Vron teď bude na nějaké pokusy s Terezkou dlouhou dobu citlivý. Nemůžeme nic dělat proti jeho vůli. Pokusím se najít vhodnou chvíli a něco mu naznačit. Ale nebude to hned. Napadá mě, že bychom se mohli od Terezky něco naučit spolu. Třeba by to pro Vrona i Terezku bylo stravitelnější.“

„A co děti? Vyděsili jsme je moc?“

„Slabší povahy utekly, když jsi přistál na pláži. Bylo to štěstí, Horův příchod byl opravdu působivý. Na druhou stranu děti, které se nelekly tebe, to přežily bez následků. Mluvila jsem s nimi a považují to za nádherné dobrodružství. Teď ale už jsou klidné i ty, které se předtím lekly. Koupila jsem jim zákusek a zmrzlinu, ve sladkostech se jak známo nějaký ten stres vstřebá.“

„Takže zítra připlují lodi s materiálem?“ vyzvídal Plam.

„Nevím, jestli byl Robin na ten fofr připravený. Rozhodně si ale liboval, že je hotova pro ně nejblbější práce.“

„Tak dobrou noc. Ať se ti zítra daří.“

Unavená Hanka sebou plácla na postel v pracovně Bachové a spala tvrdě až do rána.

 

line  

Zpět Obsah Dále

10.08.2016 22:12

Komentáře: