Bez přihlášení je omezený přístup

Možnost nastavení je Zde.

Zpět Obsah Dále

Loučení

Plamovi se zdály děsné sny. Stala se z něho hračka, kterou prodali zlomyslnému malému klukovi. Ten mu trhal křídla, lámal tlapy a kroutil mu krkem. Když už ho téměř roztrhl, Plam se probudil. Byla hluboká noc a v jeskyni bublal teplý pramen, kde se Plam tak rád koupal. Vlezl do koupele a protahoval si v teplé vodě křídla i tlapy. Bál se znovu usnout, že na něj přijde strašidelný sen. Ale sen ho znovu přemohl. Viděl Hanku na pláži, jak krvácí z mnoha ran. Slétl k ní a pil její krev. Pak vzlétl.

Chtělo se mu najednou vylétnout vysoko, tak vysoko, jak to půjde, a pak dlouho plachtit a nechat se unášet ranním vánkem. Vylétl a namáhal křídla až k prasknutí. Nadlehčoval se magií a letěl výš a výš. Letěl tak vysoko, že už skoro nemohl dýchat, ale jeho magie ho hnala pořád výš, dokud nerozevřel křídla a nezačal plachtit.

V řídkém vzduchu plachtění moc nešlo. Padal dolů jako kámen, až se dostal do hustšího vzduchu, kde už měl pád přejít v klouzavý let. A najednou byl zase jako z hadrů, padal na ostré skály a nemohl tomu nijak zabránit. Křídla ho neposlouchala a magie se najednou ztratila. Obešla ho hrůza, zavřel oči a očekával smrtící náraz na zem. V tom se probudil v teplé koupeli.

Proč ho dnes pronásledují takové děsivé sny? Chtěl vzbudit Hanku, ale ta se mu neozvala, ztratila všechnu magii kvůli náramku. Konečně začalo svítat. Plam vykoukl z jeskyně. V trávě se třpytila ranní rosa, nad obzorem se válely ranní červánky. Roztáhl malátně křídla a vznesl se do vzduchu. Musí si trochu zacvičit. Létání mu dělalo dobře. Po tom, co se mu zdálo, se ale bál letět vysoko. Rozhodl se magicky ohřát kus louky a vyválet se na vyhřáté zemi. Přistál a vykouzlil hromadu písku, kde si čistil šupiny.

Najednou zpozoroval divnou věc. Na kouzla se nemusel vůbec soustředit! Stačilo pomyslet a už se to stalo. Jen tak, z rozmaru, si vymyslel skálu prapodivného tvaru. Jindy by na takovou skálu spotřeboval skoro celou zásobu magie. Dnes to vůbec nepociťoval. Přiblížil se ke skále a udeřil do ní ocasem. Nebyla to iluze. Bolestivě se praštil.

„Co se to se mnou děje?“ pomyslel si a začal se probírat vlastní myslí. Našel v ní ale úplně nové myšlenky, úplně nová kouzla, která by normálně vůbec nedokázal provést.

Zkusil vykouzlit pramen čisté vody ve skále v suché skalnaté krajině. Šlo to. Tohle by před tím nikdy nedokázal.

„Hanko, kde teď jsi?“

„V Útulném domově. Proč se ptáš?“

„Potřeboval bych s tebou mluvit. Do útulného domova ale nechci, mohl bych zase někoho vyděsit.“

„Dobře, přemístím se k hrobu tvé matky. Stejně jsem se s tebou dneska chtěla potkat. Zítra musím nastoupit do tábora svatého Sekurita.“

„Cože? Kdo ti to nařídil?“

„Pán pokladů. Má teď potíže s tím mrtvým drakem a nebyla s ním rozumná řeč.“

„Přijď k jezírku, už na tebe čekám.“

Hanka se přemístila. Došla k drakovi a pohladila ho po krku.

„Teď už se nebudeme vídat, Plame! Do tábora svatého Sekurita nemůžeš a já zase nebudu smět ven. Ani dračí komunikace mi nebude fungovat, když budu mít amulet poslušnosti. A sundávat se tam nesmí. Vždyť víš.“

„To není možné. To přece nemůže být konečné řešení! Musíme s tím něco dělat!“

„Co já budu moci dělat v táboře svatého Sekurita? Okopávat mrkev a vzpomínat na zlaté časy!“

Plam byl smutný a nebylo mu moc do řeči. Pak si ale vzpomněl, co jí chtěl sdělit.

„Vlastně jsem ti chtěl něco důležitého říci. Dnes v noci jsem měl zvláštní divoké sny. Ani bych ti neměl říkat, co se mi zdálo, ale možná, že to bylo nějaké znamení.“

A Plam jí vyprávěl své divoké sny.

„Ráno jsem se chtěl proletět. Najednou jsem cítil, že do mne vstoupila zvláštní síla. Kouzla, která jsem chtěl provést, šla jakoby sama. Stačilo pomyslet, a už to bylo!“

„Plame!“ zvolala Hanka. „Vždyť já to cítím zrovna tak! To jsou kouzla z Temné studně! Včera jsem je našla ve vědomí Terezky.“

„A já jsem je našel dnes dopoledne ve svém vědomí. To propojení naší osobnosti funguje i v tomhle!“

Nemohli tomu uvěřit. Pak ale Hanku napadlo, co se stane, když ona nebude smět kouzlit. Natáhla si antimagický náramek a řekla Plamovi, aby nové schopnosti vyzkoušel.

Plam strnul, soustředil se chvíli, ale pak zesmutněl.

„Nic. Jde to, jenom když můžeš kouzlit ty.“

„Takže když já budu u svatého Sekurita, ty tu schopnost mít nebudeš?“

„Asi ne. Tak vidíš, mám o důvod víc, abych vymyslel, jak tě odtud dostat.“

Hanka zase sundala náramek.

„Pojď, Plame, proletíme se spolu ještě.“

Drak se chystal pomoci Hance na svůj hřbet, ale Hanka se najednou sama vznesla a začala létat. Obletěla drakovi kolem hlavy a pak se vznesla do výše. Plam měl co dělat, aby jí stačil. V zatáčkách mu unikala a smála se. Najednou ale začala padat a Plam měl co dělat, aby ji chytil.

Byla vylekaná, ale postavila se na nohy, protřepala je a začala přemýšlet.

„Je to nebezpečné. Už chápu, jak mohla Terezka dlužit magii. Při tomto kouzlení se totiž nepozná, že ti magie dochází. Budu se muset naučit svoji magii sledovat.“

„Ještě, že mám křídla!“ řekl Plam. „Jinak bych mohl dopadnout jako v tom snu.“

Pak se vykoupali, sedli si a neříkali už nic.

Na oběd se Hanka přemístila do Útulného domova. Dělníci pokládali do rýh trubky a kabely. Bylo jí do pláče, když si pomyslela, že tu je asi naposled. Rozloučila se s Robinem, Jitkou, kuchařem i vychovatelkami. Poprosila je, aby vytrvali a společné dílo dokončili.

Pak se přemístila k Silmurovi. On i královna matka byli šokováni. Věřili ale, že se s Hankou nevidí naposledy.

Noc strávila v Santareně se Sváťou. Tentokrát si náramek nebrala. Noc byla proto plná kouzel...

Ráno se přemístila k táboru svatého Sekurita. Dostala amulet a malou místnost, kde byla jen postel a skříň. Velmistr ji doprovodil úšklebkem, Slavomíra soucitným pohledem. Ráno šla na očistu do chrámu.

I když ji připoutali stejně jako ostatní, netrpěla stejnými bolestmi. Přesvědčilo ji to, že opravdu krev z Temné studny je něco jiného, než pouhá Martisova krev.

 

line  

Zpět Obsah Dále

10.08.2016 22:12

Komentáře: