Bez COOKIEs je omezený přístup!

Skok na slovník Skok na diskusi

N o e l 

Když je v noci tma


Noel

 

(Katastrofy 5)

Science fiction

Jerry Worker

© 2020-2020 Jerry Worker

Nakladatelství: Autobus


Skok na slovník Skok na diskusi Obsah

Noel

Selhávání

Ohrožení

Vlna

Greenpeace

Blackout

No electronics

Život plyne dál

Pád civilizace

Český zázrak

Habaďůra na EU

Rozmach

Elektrárna

Letadlo

Mrchožrouti

(...pokračování příště...)

Seznam knih Komentáře

24.10.2020 20:19

Na hlavní stránku Anketa:

Šklíba
Kočka Šklíba se na Alenku v říši divů jen
šklebila. Pak se začala dělat neviditelnou,
až z ní zbyl jen škleb... a i ten zmizel...

Knihy skupiny

Katastrofy


01) Test přežití

02) Multimind

03) Měsíční vejce

04) Nákaza

05) Noel

Titul: Noel

Podtitul: Když je v noci tma

Autor: Jerry Worker


© 2020-2020 Jerry Worker

Skupina: Katastrofy - (5)

Nakladatel: Autobus

Žánr: Science fiction

Téma: Noel

Errata:

Anketa:

Anotace


Výpadek elektřiny. Chvilku nejede nic, pak to kdosi opraví a svítí se dál, chladničky chladí, počítač už zase jede. Co se stane s civilizací, když je celosvětový výpadek elektřiny zapříčiněn rozpadem polovodičů?

Připomínky


Kliknutím na obrázek autobusu (v levém horním rohu - pod myší se mění) přeskočíte na konec textu (u obsahu tam je slovník, anketa a diskuse). Podobný obrázek vpravo skočí ještě dál na diskusi. Kde tyto položky nejsou, oba obrázky skáčí na konec souboru.


SDÍLENÁ LITERATURA


www.romanyzdarma a www.sw.gurroa.cz

Tento pokus o sdílenou literaturu rozesílejte, prosím, dál. Pokud usoudíte, že napsaný text byl pro vás natolik zajímavý a čtivý, že byste byli ochotni ho finančně ohodnotit, pošlete autorovi na číslo konta

*** 1015895083/6100 ***

dobrovolný příspěvek (do dvaceti korun).

Jde o nový směr šíření literatury bez mezičlánků a dalších nákladů, který by se časem mohl stát přijatelný autorům i čtenářům.

Díky.

Poznámky pod čarou


1 Petaflop vyjadřuje biliardu početních úkonů za vteřinu.

2 Všechny elementární částice jsou tvořeny kvarky, které drží u sebe subčástice gluony

3 Studený spánek za nízké teploty při zpomalení tělesných pochodů

4 Umělá inteligence (anglicky artificial intelligence, AI)

5 Atacama je nejmodernější radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter / submillimeter Array), který slouží ke studiu záření z nejchladnějších objektů ve vesmíru.

6 Je to oblast, ve které hvězda přestává být průhledná.

7 Ngl‘hles je organosilikátový omezeně inteligentní organizmus, žijící prakticky kdekoliv, kde není horko nad 1000 C. Živí se energií a občas potřebuje něco málo biologického materiálu. Snad právě proto vyhledává osamělé samce jakéhokoliv druhu, dokonale se mu sexuálně přizpůsobí a poslouží mu jako sexuální náhrada.

8 U nás známá jako Dysonova skořápka. Neplést si to s Dysonovou sférou!

9 Nadsvětelná komunikace, z angličtiny Faster Than Light - rychlejší než světlo

10 Hysterektomie je chirurgické odstranění dělohy, obvykle prováděné gynekologem

11 Metastázy jsou druhotná ložiska nádoru tvořená buňkami oddělenými od primárního nádoru

12 Protuberance je velký jasný oblak chladného plazmatu vybíhající z povrchu hvězdy.

13 Postava z hry Magic The Gathering: Anje Falkenrath je zvláště starý potomek upírské rodiny Falkenrath z Innistradu . Je vytrvalá, nemilosrdná a krutá i podle standardů své rodiny.

14 Česká republika 1. listopadu 2007 hlasovala spolu s pěti dalšími zeměmi tak, aby zabránila v OSN diskusi o škodlivosti zbraní, obsahujících ochuzený uran. Pro rezoluci hlasovalo 122 členských zemí OSN a 35 se hlasování zdrželo.

15 Hubbleův vesmírný dalekohled (zkratka HST z Hubble Space Telescope, někdy také jen krátce Hubble) je dalekohled na oběžné dráze Země ve výši 600 kilometrů

16 Vynálezce Josef Ressel, Chrudim

17 Rowdies a ultras je označení násilnických fanoušků sportovních klubů

18 Pro jednoduchost jsou uvedeny pozemské názvy

1

Jak skončí románek pana Jaromíra s Eliškou?

a)

001=4.5%

Jednou a dost

b)

009=40.9%

Nezávazný sex

c)

012=54.5%

Svatba

Celkem hlasovalo : 22, anketa je uzavřena

24.10.2020 20:19


Poslední zdvořilý příspěvek ve Fóru (klikněte si) je od jirkacbx: 24/10 v 22:45 na téma: Závodí : Jsem zvědav ,co tam zbytek lidí sežralo a ohlodalo.Docela drsný pokračování,ale úplně v souladu s románem :-)   =*=   25.10 SW : ...puška na stěně vystřelila... :-) (na to jsem se těšil...) ;

Domů
Statistiky

"Noel Když je v noci tma" (komentáře)

Téma=Noel

Nahoru!
Knihy, úvahy

  

Nepřihlášení (roboti) nemohou přispívat!

2. Jméno: Robo-mailek

 

Info: hláška sama zmizí

Téma: Admin

25.10.2020  id: 1336022

Robotek Emailek hlásí: rozeslal jsem za Autobus 370 e-mailu 25.10.2020 00:01 :

Změněn Závodí 24.10.2020 1100---2144

Změněn Noel 24.10.2020 1511-2019

Kapitola 49 dodána k "Závodí". 24.10.2020 2144   (Příspěvek dnes v poledne zmizí!)


3. Jméno: vgj

 

Info: Václav Jansa

(7534)

09.09.2020 v 10:06 id: 1335933

Přemýšlel jsem o tom výškoměru. Proč nepoužít normální radar (magnetron je elektronka). Budící signál může být libovolný nízkofrekvenční (pokud jde o pulzy). Pak jde o to jen použít rozdílový zesilovač a převést časový rozdíl pulzu a mapětí (jednoduchý RC derivační článek. A měřit potom ručkovým měřičem napětí. Kalibrace je pak vcelku jednoduchá. Jen se budou muset přepínat rozsahy (ručně - jinak budou ručičky na dorazu po většinu času ve větší výšce).

Jinak pro letectvo by bylo zajímavé obnovit MIG 21. (jen ho dovybavit starým radiovybavením). Ale třeba palubní počítač je z důvodu odolnosti analogový a tvořený elektronkami. Elektronky o průměru cca půl cm 2cm dlouhé, které jsou v cihle z olova v rozteči cca 1 cm... spousta elektronek.

Pokud jde o letadla, budou lítat i všechny cessny a spol. Většina aeroklubových letadel staršího data je karburátorová a zapalování i u těch moderních je na principu klasického magneta.


jaxx: Pane Jansa, můžu mít na vás provokativní dotaz? Přečetl jste si vůbec poslední kapitolu Noela? To vše, co zde píšete, je v kapitole již napsáno včetně vysvětleni radarového výškoměru.

Je to zde: http://sw.gurroa.cz/noel/noel-14.php (09.09.2020 10:45)


vgj: Pane Jaxx. Není provokativní. Ano četl jsem to. Motá se mi tam pořád číslicová technika. Chybí mi tam signál pro měření. Jakou frekvenci bude mít signál pro měření vzdálenosti. 100 MHz je relativně málo.

Přímé čítání kmitů odrazu bude vzhledem k vlnové délce a možným rozdílným odrazům a ohybům signálu rovněž nestabilní.

Spíš jsem se snažil myslet analogově, bez polovodičů (nechci tahat a krmit eniac v letadle). Stačil by magnetron. Nábežnou hranu ke spuštění převodníku t-V brát od vyslaného signálu. odečítací hranu od odraženého signálu. Pak by byl jednoduchý lineární vzorec U=0V je rovno 0 metrů. U=Umax - maximální časová konstanta t-V převodníku.

Pokud časovou konstantu t-V převodníku nastavíme rozumně třeba 1V = 333ns, pak máme při použití systému 0-10V hezký výškoměr 0-1km.

Ale je možné že se pletu, živí mne počítače a měřící techniku (letecké informační systémy a kybernetiku měření) jsem dělal naposled před 17 lety.

Takže možná jediný spor mezi námi je mezi použitím digigálu (nejsou drobné polovodiče) a čistého analogu. (09.09.2020 11:32)


vgj: Vždyť jak to po sobě čtu. I já to vymýšlím s převodníkem t-V zbytečně složitě (proč to má být ručička).

Stačil by jednoduchhý osciloskop. Časovou základnu 1cm = 333ns, reset horizontálního pohybu náběžnou hranou vysílaného signálu a pak prostě jen zobrazit na vertikálu přijatý signál. Zkušené oko pak odhadne kvalitu odrazu (největší problém měření) a podle vzdálenosti na X ose odečte vzdálenost. (09.09.2020 11:42)


vgj: A ještě jednou já. Konstantu času to chce 666ns. Zapoměl jsem započítat cestu tam a zpátky. (09.09.2020 12:19)


jaxx: Bavíme se o tomtéž, až na to, že vy používáte osciloskop. Dobře. Vezmeme osciloskop, připojíme ho na oscilátor 66MHz. Zvolíme vhodnou časovou základnu. Impulsem od vysílací antény radaru spustíme oscilátor, vhodným impulsem z přijímacího radaru ho stopneme. Už víme, že jeden kmit oscilátoru je 10 metrů, takže výška letadla je počet kmitů * 10. Já používám dekadický čítač, viděl jsem i jeho elektronkovou verzi. Jaký je rozdíl? Btw, impulsy do radaru jdou rychlostí cca 1 za sekundu, i sonar je pomalejší. Princip je stejný.

Jo, teď mi to došlo! Vy uvažujete těch 100MHz jako signál do radaru! Ne, kmitočet 66MHz je časová základna! Jestliže vlna uletí 300 milionů metrů za vteřinu, tak za 1 us uletí 300 metrů. Cesta tam a zase zpátky, to je 300 / 2 = 150 m za 1 us. Dál už to jsou jen kupecké počty, nakonec pomocí vhodného kmitočtu jako časové základny získáme 10 metrové vzdálenosti. Asi tak... Už jasné? (09.09.2020 12:22)


jaxx: Dodatek: Časová základna 1MHz = 1us (mikrosekunda). Za jednu us (1 MHz) uletí vlna 150 metrů. Jaký kmitočet časové základny potřebujeme pro vzdálenost 10 metrů? Trojčlenka? (09.09.2020 12:25)


vgj: jTak je asi základní problém v tom, že jsem čistě elektronkový čítač neviděl a nechtěl bych řešit elektronkami hradla. Nedovedu si to moc představit. Prostě jsem se snažil o čistě analogový systém. Co bych zvládl postavit, pokud bych exhumoval všechny znalosti o konstrukci obvodů, co se mi vypařily z hlavy.

převodník f-V abychom se vyhli tomu čítači je pak obdobně složitý jako t-V. a nebudeme omezení volbou či stabilitou frekvence. čas odrazu bude vždy stejný, ať už budou obvody jakoliv taktované (při dostatečně vysokém kmitočku vlastního radarového signálu). Dají se třeba potom měnit pásma. Nebo nebo vyrobit měření vzdálenosti aktivním odpovídačem.

Vzpomínám si, na měření frekvencí přes Lissajousovy obrazce. Se známým kmitočtem kalibrovaného oscilátoru, žádné nepolovodičové čítače. Prostě mi to měření času na RC čláku přišlo jednodušší na obvodovou realizaci v postapo období.

Teď odskok k elektrárně. Fázování jsme dělali v praktikách silnoproudu i na VŠ. Velké elektrárny to nemají ale ukázkové generátory na školách ano, tj. stačí vyplenit pár elektroprůmyslovek (silnoproud) a technických vysokých škol. A elektrárny se rozjedou. Jediný problém bude u těch, které nepočítají s ostrovním provozem. Tj. vyžadují přivést buzení z venčí, aby se rozjely. Fázování už je pak jen třešnička na dortu.

P.S.: Vzpomínám si na jedno vyloučení studenta, který ten 20kVA generátor záměrně nafázoval proti fázi. Idiot, spálil co se dalo. A štěstí že nic mechanického neurval, jinak pár desítek studentů mohlo odejít notně pochroumaných. (09.09.2020 13:05)


Q-1904072: Když už teda jsme u toho radiovýškoměru - je to v podstatě radarový dálkoměr, že? Protože klasický "přehledový radar" má "kruhový obzor" = situaci zobrazuje na kruhové obrazovce, kde ve středu je pozice samotného radaru a odarzy od pevných i pohyblivých předmětů jsou zobrazovány proporcionálně své vzdálenosti od antény různě daleko od středu, přičemž směr je synchronizovaný s otáčením antény - takový radar indikuje směr/azimut a vzdálenost "cíle", zatímco jeho výška se počítá pomocí už zjištěné vzdálenosti a vertikálního náklonu antény - někdy je (pozemní) výškoměr cíle samostatný radar, synchronizovaný s přehledovým. Když se ale vrátíme do dřevních dob radarismu a vzpomeneme si na radarové vybavení nočních stíhačů v Británii, tak ti taky neměli obrazovku s kruhovým obzorem, ale měli klasickou osciloskopickou obrazovku, na kterou se jim promítala jen časová základna, indikující časově posun přijatého "odrazu" od cíle vůči vysílanému vyhledávacímu pulsu - podle síly odrazu se manuálně (později pomocí selsynu) měnil směr antény, tím se vyhledával směr - a časový posun značek na stínítku ukazoval vzdálenost. I proto musel takový noční stíhač mít 2 členy posádky - jeden pilotoval a druhý hledal radarem cíl, na který je naváděl pozemní radar a teprve když se mu povedlo zachytit cíl a sesouhlasit ho s pozemním "commandem", začal navádět sám svého pilota do palebné pozice = pokud možno za cíl a podle druhu sledovaného letadla s převýšením, nebo pod něj, aby pilot viděl buď výfuky cíle, nebo jeho siluetu proti jasnějšímu nebi. Ale všecky tyhle "taky radary" nikdy neměly kruhový obzor, musely si vystačit jen s lineárním zobrazením pomocí analogově řízené časové základny ... (09.09.2020 21:49)


4. Jméno: Gimmick

 

Info:

07.09.2020 v 17:31 id: 1335929

ERRATA mi nějak nefunguje odstavec „Kdo si pamatuje rozhlasové vysílání FM rozhlasu? Jaký byl vrchní kmitočet? Ano, přes 100 megahertzů, MHz. Teď si vezmeme světlo nebo radiové vlny. Jejich rychlost je 300 tisíc kilometrů za vteřinu, to je 300 milionů metrů za vteřinu. Hrozné číslo, že? Tak takhle by to nešlo, musíme zkrátit interval měření, třeba tisíckrát. To je tisícina sekundy, za tu dobu světl.....

Poněkud divné počítání/označení frekvencí 100MHz = 100 000 000Hz /2x dělíme tisícem tedy škrtnu 6nul a dostávám se jen na frekvenci v řádu Hz/


SW: Co na ERRATA nefunguje? Zkoušel jsem to, funguje to (07.09.2020 19:12)


jaxx: Toto nepatří mezi ERRATA, ale jedná se o nepozornost čtenáře. V textu je jasně napsáno, že se mění doba měření, čímž se zkrátí vzdálenost. Radiové vlny mají rychlost 300 tisíc kilometrů za vteřinu, to je 300 milionů metrů za vteřinu. Pokud zkrátíme interval měření na tisícinu, dostaneme: 300 milionů metrů za vteřinu /1000 = 300 tisíc metrů za vteřinu. O kmitočtu není nikde řeč, ale o čase. Ke kmitočtu se dostaneme až při zmínce o vzorkovacím kmitočtu, neboli vzorkovací kmitočet 1 MHz má délku trvání 1 mikrosekundu, za tu dobu urazí vlny 300 metrů. To jsme se učili v 8. třídě ZDŠ... A vysílací elektronka FM rádia zvládne 100MHz, takže těch potřebných 66MHz zvládá v pohodě... (07.09.2020 21:27)


5. Jméno: VlastimilČech

 

Info: veterán

(4957)

05.09.2020 v 15:04 id: 1335926

Pokud jsem správně rozuměl, pak se barometrické výškoměry nastavovaly před letem, dle aktuelního barometrického tlaku vzduchu... a snad i podle nadmořské výšky. Letiště? Cíle letu? Ale rozhodně to fungovalo docela dobře do doby rozvoje elektroniky. Opět si nejsem jist, ale mám za to, že za dobrých podmínek by bylo možno měřit relativní (nad terénem) aktuelní výšku letadla trigonometrickým dálkoměrem (vlastně "hloubkoměrem")...Myslím na nějaký zaměřovací aparát bombometčíka. Ale podle všeho tu aspoň občas chodí letecký instruktor p. Pawlik...


jaxx: Výškoměr se kalibruje na letišti, odkud odlétá. Díky, opravil jsem... (07.09.2020 14:30)


Q-1904072: Výškoměr se sice kalibruje na letišti odku se vzlétá, ale před přistáním se DŘÍV žádalo o údaj o atmosférickém tlaku na ranveji, aby se podle toho dal nakalibrovat výškoměr pro přistání. Protože k čemu by byl výškoměr, ukazující metry nad letištěm někde X tisíc km daleko, když cílová ranvej leží i jinak vysoko nad mořem? Protože dokonce i nulová výška v Praze Ruzyni je jiná než nulová výška v Praze Kbelích - a to jsou ty dráhy necelých 22km od sebe. Dnešní navigační systémy používají pro přistání mikrovlnný radar a právě měření výšky letu nad terénem pomocí radiovýškoměru, takže rekalibrace podle aktuálního tlaku vzduchu na cílovém letišti už se dělá jen na vyžádání = u letadel, do radiovýškoměr nemají, třeba UL ... (07.09.2020 16:21)


vgj: Výškomery se nastavují nulou na hladinu moře (v dávných dobách na výšku letiště). Vžy se to nastavuje dle nejbližšího letiště (QNH k jeho nadmořské výšce pro daný tlak).

V přechodové úrovni (většinou 10 000 stop - ale může být dle uzemí různá) se přestavuje na standardní tlak 1013,25 hPa.

Pilot si musí být vědom nadmořské výšky přistávací dráhy (v celém její délce). Aby byl schopný určit bod rozhodnutí pro přistání. (07.09.2020 19:01)


jaxx: Proto je v románu popsán přesnější, radarový, místo barometrického.

Q-1904072: Když letadlu vyhoří vysílačka, tak se rozmlátí o dráhu, protože nemá jak zjistit atmosférický tlak na ranveji? Nebo přistane podle oka? Co já vím, létalo se pouze za dobrých povětrnostních podmínek, aby bylo vidět na dráhu... (07.09.2020 21:32)


vgj: Normálně se lítá na visuál (VFR) a to jak v noci tak ve dne. Naváděná přiblížení začala za druhé světové války (počátky popisuje velice pěkná jediná nescifi knížka A.C. Clarka Sestupová dráha).

Tj. běžně se přistává podle oka. Modernější způsob navigace je pomocí světel s děleným světlem. Jsou to různé obrazce, základní jsou minimálně dvě světla (řady světel) na prahu dráhy. systémy PAPI, VASI a OLS.

Pro nejjednodušší VASI stačí dvě světla (řady světel). Když je letadlo nad osou sestupového obrazce (většinou 3stupně), tak svítí obě světla bíle. Když se dostane na správný úhel klesání, tak svítí vrchní (vzdálenější) světla červeně, nižší (bližší) bíle. Když je moc nízko, tak svítí vše červeně. Pilot musí pak přidat plyn a přestat klesat, než se dostane do středu paprsku.

Podobně se navigovalo radarem (předchůdce ILS - přístrojového přístávání). Radarový operátor vertikálního radaru vysílal morseovkou tři různé značky, jednu pro let nad osou, druhou v ose a třetí pod osou. Druhý operátor potom dával korekci směru letu (když vítr letadlo snášel).

Jinak i dnes letadla pokud nemají vybavení pro přiblížení CAT IIIC (tj. řízení přiblížení přístroji až do dosednutí na dráhu - u moderních letadel defakto automatické přistání) musí při špatém počasí prostě letět jinam. Proto si pilot před letem zaznamená počasí na všech dostupných letištích v okolí a pravidelně poslouchá ATIS (automatické informace - plechovou hubu z letiště, co udává frekvence, dráhy v používání, viditelnost a i ten tlak).

Prostě není to jednoduchý obor, ale už jsou takové postupy, že je při jejich dodržení vcelku bezpečný. (07.09.2020 22:14)


jaxx: Dobře, ano, beru to. A teď to napasujte na svět po NOEL, kde nefunguje polovodičová elektronika. (08.09.2020 08:45)


vgj: 2jaxx: Je mi to jasné. Když se vytáhly staré An2 s jejich hvězdicovými sazomety, tak můžete z leteckého šrotiště recyklovat ty VASI systémy. Oficiálně jsou zrušené od roku 1995, ale jsou jednoduché. Pro královské letectvo by měly vyhovovat.

Stejně tak půjdou použít NDB (nesměrové majáky). Vysílají na cca 300 - 1600 kHz, tj. pro elektronky ideální pásmo. Základ je nosná s morseovkou (pro rozlišení majáku, to jde kodovat i mechanickým klíčem (papírovou páskou). Původní přístroje měly ručně otočnou směrovou anténu, kterou se natočením a měřením síly signálu zjistil směr k vysílači). Jen to chce holt přístrojovou techniku z 30. - 50. let 20. století a pozici navigátora - radiového operátora k tomu.

Myslím, že návštěva leteckého muzea a nějakého radioamatéra sběratele vyřeší problém s technikou . (08.09.2020 09:42)


6. Jméno: Pawlik

 

 

26.07.2020 v 13:15 id: 1335819

Pane Semerád, učil jsem létat vaši vnučku.. Jindřiška je skvělá, doufám, že mě nezapomněla pozdravit..


SW: Díky, to potěší! (26.07.2020 13:20)


SW: Jindřiška se na tomto webu objevila poprvé zde: http://sw.gurroa.cz/uvah/uvah-12.php Jenže to už je trochu dávno, že? (27.07.2020 10:35)


7. Jméno: 14

 

Info: Klidný

25.07.2020 v 08:30 id: 1335817

Drobná poznámka k tomu králi Artušovi, protože tohle je častý omyl: Král Artuš nevytáhl meč Exkalibur z kamene. To byly dva různé meče.


SW: Vsadím boty, že by ani Artuš tu zaseklou lopatku z betonového sloupu nevytáhl... Meč v kameni jsem neviděl, ale tu lopatku ano. (25.07.2020 10:34)


8. Jméno: SW

 

Info: Václav Semerád, Vesničan

24.07.2020 v 11:42 id: 1335813

V elektrárně Tušimice došlo k havarii turbíny. Když tam lopatky turbíny škrtly o stator, turbína vzápětí vypadala jako ježek, z jejího krytu všude trčely ulámané lopatky. Některé, zejména ty delší, ale krytem prošly a pokračovaly do haly. Představte si lopatku velikosti japonské katany, zaseknutou do betonového sloupu. Při tom pohledu mrazilo. Ta by se o lidské tělo ani nepřibrzdila! Naštěstí tam v té chvíli nikdo nebyl, ale lopatky zasekané do betonových stěn tam byly ještě dlouho. Takovou z betonu rukama nevyrveš! (To by dokázal snad jen král Artuš po tréninku s Exkaliburem).

Legrace pokračovala, když dovezli novou turbínu a zjistili, že ji mají naloženou obráceně. Jeřábem to otočit nejde. Vláček (o jednom, zato pěkně dlouhém vagónu) musel tedy vycouvat, najít někde v Čechách kolejový trojúhelník a na něm se otočit. Takový náklad nemůže jezdit všude, tunelem neprojede, pod některými mosty také ne, maximální rychlost 20km/h...

Jezdili po Čechách dva dny, než se vrátili správně otočení!


9. Jméno: VPJVM

 

Info: z PC

30.06.2020 v 15:45 id: 1335739

Měl bych pár poznámek ke svému poslednímu příspěvku.

Ad 1: Chtěl jsem tím jen říci, že staré telekomunikační kabely se vyskytují nejen u nás.

Ad 2: Myslím, že optická vlákna by teoreticky měla fungovat i bez laserů, ale nevím, jak použitelné by bylo nahradit laser žárovkou. Každopádně by se koncové přístroje musely nově vyrobit, zatímco ke kovovým kabelům stačí připojit telefon nebo telegraf z muzea.

Ad 3: Jak obtížné by bylo obnovit výrobu elektřiny, jak fungovala před 100 lety? Síť se střídavým proudem už tehdy existovala, ale polovodiče ještě neznali.


SW: Pár doplnění:

Ad 2: Optická vlákna bez laserů fungovat nebudou. Laser se žárovkou nahradit nedá, žárovka prostě nestíhá vysílat impulsy dostatečnou rychlostí (vlákno má příliš velkou setrvačnost) a navíc žárovka neumí vyslat všechno světlo směrovaně. Ještě větší problém by byl na přijímací straně. Optická vlákna nejsou schopná přenášel dostatečný výkon. Čím to chcete detekovat? Tyhle součástky u radioamatérů běžné nebyly.

Ad 3: Problém je v tom, že staré - víceméně mechanické - regulace jsou dávno vyhozené a nahrazené moderními regulátory. Opačný proces by znamenal veškeré regulátory vyvinout od začátku znovu (nepředpokládám, že ještě žijí ti, kdo to s nimi uměli). (30.06.2020 16:40)


VlastimilČech: zatímco ke kovovým kabelům stačí připojit telefon...

dalo by se uskutečnit dálkový hovor, teda třeba přes dva až tři okresy jen tak? Bez nějakého zesilovače? U toho telegrafu, dálnopisu, by možná postačila nějaká reléová mezistanice, ale telefon?

Vědí dnešní mladí co je to dálnopis? (30.06.2020 17:35)


jaxx: VČ: Pokud komunikují jen dva analogové telefony, je jejich maximální vzdálenost 6 - 7 km a do obvodu musí být sériově zapojen zdroj 48 - 60 V ss. V případě ústředny se vzdálenost prodlužuje až na 20 km. Mezi ústřednami je maximální vzdálenost 10 km. Koncová zařízeni a ústředny se propojují přes vazební transformátory k zamezení vzájemného působení napájení. Každá taková větev se napájí 48 - 60 V ss. Při hovoru může napětí v síti dosáhnout špičkově až 90 V... (30.06.2020 20:35)


10. Jméno: jaxx

 

Info: pro změnu správce sítě

30.06.2020 v 03:53 id: 1335738

Pozor! V Noelovi je nová anketa, hlasujte dle libosti...

Pro SW: V menu se už nezobrazuje u románu upoutávka na anketu?


SW: No jo, tam ještě bylo zjišťování starých anket... Na konci poslední kapitoly upoutávka fungovala. Teď už je to i v menu. (30.06.2020 16:42)



Komentáře

Začátek


Přílepky dnes: Závodí