Bez COOKIEs je omezený přístup!

Obsah Dále

Piknik u cesty

(Stalker)

 

Science fiction

Arkadij a Boris Strugačtí

© 1972 Arkadij a Boris Strugačtí

Nakladatelství: Mladá fronta a Mír


Interview

 Dobro musíš udělat ze zla,

 protože z ničeho jiného už se nedá udělat.

 R. P. WARREN

Z interviewu, který poskytl reportéru Harmondské televize profesor Valentin Pillman, poté co obdržel Nobelovu cenu v oboru fyziky za rok 19 .........

- Pane profesore, domnívám se, že prvním vaším velkým objevem byl takzvaný Pillmanův radiant...

- Obávám se, že se mýlíte. Pillmanův radiant není ani první, ani velký. A vlastně to ani není žádný objev. A rozhodně ne můj.

- Žertujete. Pillmanův radiant zná každý školáček.

- To chápu. Vždyť Pillmanův radiant, ehm, objevil opravdu školáček. Bohužel si nepamatuji jeho jméno. Ale podívejte se do Stetsona, do Dějin Návštěvy, tam najdete všechno. Radiant objevil školáček, koordináty uveřejnil studentík a z jakéhosi podivného důvodu byl radiant pojmenován po mně.

- Objevy mívají někdy dramatické osudy. Pane profesore, nemohl byste vysvětlit našim divákům...

- Počkejte, krajane. Pillmanův radiant je velice jednoduchý.

Představte si, že byste roztočil glóbus a pak do něj začal pálit z revolveru. Průstřely vytvoří na globusu jakousi plynulou křivku. Taková je podstata toho, čemu vy říkáte můj první velký objev: všech šest Pásem Návštěvy je rozloženo na povrchu naší planety tak, jako kdyby někdo vystřelil do naší Země šestkrát z pistole umístěné v jistém bodě na linii Země-Deneb. Deneb je alfa souhvězdí Labutě a onen bod, z něhož se „střílelo“, je právě Pillmanův radiant.

- Díky, profesore. Milí Harmonďané, teď snad každý z nás pochopil, co je to Pillmanův radiant. A když už jsme začali mluvit o Návštěvě, dovolte mi připomenout, že zrovna v těchto dnech uplynulo třináct let od oné události. Pane profesore, nechcete říci Harmonďanům pár slov k tomuto jubileu?

- Ale co? Vždy jsem tenkrát v Harmondu ani nebyl.

- Nevadí. Bude to ještě zajímavější, když nám řeknete, jak na vás zapůsobilo, když jste se dověděl, že se právě ve vašem městě objevily bytosti patřící k mimozemské supercivilizaci.

- Po pravdě řečeno, myslel jsem si, že je to novinářská kachna.

Nedovedl jsem si představit, že by se v našem malém, útulném Harmondu mohlo něco takového stát. Kdyby to byla Gobi nebo Nový Foundland, byl bych tomu snad uvěřil, ale u nás v Harmondu?

- Ale ukázalo se, že to nebyla kachna...

- Nebyla.

- A potom?

- Potom mne najednou napadlo, že Harmond a dalších pět Pásem Návštěvy... ne, ne, promiňte, původně byla známa jenom čtyři Pásma... tvoří body jedné jediné plynulé křivky. Vypočítal jsem koordináty a poslal jsem to do „Nature“.

- O osud rodného města jste se neobával?

- Ani ne. To, že jsem uvěřil v Návštěvu, ještě neznamenalo, že jsem považoval za pravdivé zkazky o hořících čtvrtích, o příšerách, které požírají výhradně děti a starce, o krvavých bojích mezi nezničitelnými vetřelci a našimi hrdinnými tankovými vojsky.

- Ano, v tom ohledu jste se nemýlil. Kamarádi novináři se tenkrát moc nevyznamenali... Ale vraťme se k vědě. Objev radiantu byl náš první příspěvek k vysvětlení záhad Návštěvy, ale jistě ne poslední...

- Mýlíte se: poslední.

- Nepochybně jste však pozorně sledoval mezinárodní výzkumy v Pásmech Návštěvy...

- Zajisté. Čas od času si prolistuji Věstník.

- Věstník? Máte jistě na mysli Věstník Mezinárodního ústavu mimozemských civilizací?

- Ano.

- A kdybyste měl uvést nejvýznamnější objev za těch uplynulých třináct let?

- Skutečnost Návštěvy.

- Promiňte, nechápu...

- Fakt Návštěvy je nejvýznamnějším objevem nejen za posledních třináct let, nýbrž za celou dobu existence lidstva. Kdo byli Hosté, to není nejdůležitější. Ani odkud pocházeli, proč se zde objevili, proč zde byli tak krátce a kam zmizeli. Podstatné je to, že nyní víme naprosto určitě, že lidstvo není ve vesmíru samo. Větší objev už Ústav mimozemských civilizací nikdy neudělá.

- To, co jste právě řekl pane profesore, je strašně zajímavé, ale já mám na mysli objevy abych tak řekl technologického rázu. Objevy, kterých by mohla využít naše pozemská věda a technika. Vždyť nejvýznamnější vědci naší doby soudí, že nálezy v Pásmech Návštěvy mohou změnit běh našich dějin.

- Ne, ne, já nejsem stoupencem tohoto názoru. A pokud jde o konkrétní nálezy, to nemohu posoudit, nejsem odborník.

- Ale vždyť už druhý rok pracujete jako konsultant v Komisi OSN pro otázky Návštěvy...

- To je sice pravda, ale se studiem mimozemských civilizací nemám nic společného. V KOPRON zastupuji spolu s dalšími kolegy mezinárodní vědeckou veřejnost, když je na pořadu kontrola usnesení OSN o zmezinárodnění Pásem Návštěvy. Řečeno zjednodušeně: dbáme, aby tajemnými předměty nalezenými v Pásmech disponoval výhradně Ústav mimozemských civilizací.

- A má snad na zmíněné záhady zálusk ještě někdo jiný?

- Má.

- To máte na mysli stalkery?

- Co je to?

- Tak se říká u nás v Harmondu dobrodruhům, kteří s nasazením vlastního života podnikají výpravy do Pásma a přinášejí odtud všechno, co se přinést dá. Je to u nás abych tak řekl nové povolání.

- Aha. Ne, tím se my nezabýváme.

- Jistě, to je věc policie. Ale když se tím nezabýváte, čím se vlastně zabýváte, pane profesore...

- Část nálezů z Pásem se dostává do rukou neodpovědných lidí a organizací. My se zabýváme důsledky tohoto stavu.

- Nemohl byste mi to vysvětlit trochu konkrétněji, pane profesore?

- Nechcete raději mluvit třeba o umění? Diváky určitě zajímá můj názor na herečku takového formátu, jako je Lois Millerová...

- To víte, že ano. Ale dokončeme nejdřív problematiku vědy. Vy sám jako vědec se mimozemskými záhadami zabývat nehodláte?

- Těžko říct... Možná že ano...

- Neplyne z toho náhodou, že se snad jednoho krásného dne objevíte na ulicích svého rodného města k veliké radosti nás Harmonďanů?

- Vyloučit se to nedá.

 


Obsah Dále

24.03.2019 20:33