Bez COOKIEs je omezený přístup!

70.

Zpět Obsah Dále

Nadcházející dny byly ve znamení plánů do budoucna, balení a také příprav důležitého životního kroku všech zúčastněných.

Komtesa Josefina se svou správcovou Alenou takřka celé dny trávily v přítomnosti švadlen, které upravovaly, popošívaly, zkracovaly a zase jinde prodlužovaly šaty bílé jako sníh, u Josefiny místy s příměsí zlaté nitě.

Oba pánové toto konání pozorovali víceméně skrz zlatavou, případně temně rudou tekutinu v rozličných pohárech, podle toho, co zrovna bylo k mání.

I k nim občas zavítal drobný krejčík, avšak měl cit pro pány a také řadu zkušeností a tak jejich společnost vyhledával pokud možno co nejméně, za což mu byli oba náležitě vděčni.

Za svou střídmost ve způsobech a tichý a chápavý přístup dočkal se často plného poháru a někdy dostal i nějaký peníz, což rozhodně nebylo na škodu. Ostatně paní ho předem zaplatila především za to, aby o svém působení zde pomlčel.

Naopak v oblasti balení dospěli k názoru, že Vlkův Týn neopustí zcela, zanechají zde správce a čeleď k obhospodařování pozemků, aby vše běželo tak, jako dosud. Jan i Josefina se shodli na tom, že se situace v kraji snad časem uklidní a budou se moci vrátit.

Jan, protože věděl, že ony dva pytle nejsou vším, co jim země vydala a Josefina zase proto, že měla jisté tušení, že tomu tak je. Přece jenom znala svého budoucího manžela a tak zvolila do budoucna taktiku nechat ho a tiše pozorovat.

V jiných zálibách naopak byla rozhodnuta konat a všemi prostředky mu jeho záškodnickou činnost překazit. Nemohla si dovolit ani chátrající statky, prodělečná panství, divoké pitky, ale ani projížďky po nocích a získávání peněz z měšců jiných.

To opravdu nebylo hodné jejího rodu a byla rozhodnuta ho to odnaučit.

Odnaučit jej hodlala i další z jeho zálib a to velmi rázně, krutě a okamžitě. Neměla na mysli nic jiného, než Janův mimořádný zájem o ženy a dívky všeho druhu. Jak referovala Alena, nedlouho před jejich setkáním měl pletky s jakousi Zuzanou, kterou teď naštěstí urval jeho kamarád Johann.

Byla mu za to vděčna, i když bylo jisté, že se Johann k tomuto kroku odhodlal jen díky Janově nepřítomnosti na místě. Uvědomovala si velmi dobře, že mohlo být všechno úplně jinak a rozhodla se nic takového napříště neriskovat.

Jan jakoby to věděl, opíjel se každý den s výmluvou, že ztrácí svobodu a bylo to tak, jak tušil, opravdu ji nadobro ztrácel.

Stalo se to ve čtvrtek. Josefina nikomu nic neřekla, ale když na nádvoří zarachotil kočár a Matěj pomohl vystoupit postaršímu kaplanovi po vratkých schůdkách na pevnou zem, nebylo již úniku.

Starý pán špatně snášel vedro, jaké ten den panovalo, takže čekání na obřad trávil přecházením po temných chodbách zámečku a také se občas zašel podívat do malé kaple, kde zatím probíhala improvizovaná výzdoba.

Služky navěšely na kde co pozlacené stuhy a další drhly inventář kapličky, zcela nevhodné k zamýšlenému účelu.

Před obědem bylo konečně vše připraveno a starý pán se vtěsnal k malému oltáříku. Pak velmi jednoduše a rychle oddal dva páry, postupně, jelikož se do kaple více než tři lidé prostě nevešli.

Takže si oddychli všichni zúčastnění a kaplan odmítl oběd s ohledem na chatrné zdraví, spokojil se s výslužkou, k níž mu přibyl plný měšec a již spokojeně pokynul všem novomanželům z okna kočáru.

 


Zpět Obsah Dále

Errata:

27.04.2020 20:54