Bez COOKIEs je omezený přístup!

Komentáře Slovník

Pravda o nakladatelství Autobus


První knížka (Kerré) mi vyšla v nakladatelství "Nová inspirace". Vyšla dokonce s dotiskem (věc dnes nevídaná!). Jenže potom pan nakladatel prohlásil, že nechce vydávat jen scifi, chce mít "širší záběr" a proto jako další vydal knihu z oboru "literatury faktu", na které - lidově řečeno - prodělal kalhoty. "Nová inspirace" tak definitivně skončila a k další plánované (a již připravované) knížce ("Omíor - válka světů") se už nedostala.

Obrátil jsem se na nakladatelství "Winston Smith". Vypadalo jako solidní a navíc zaměřené na science fiction - ideální partner! Jednali jsme o vydání "Zoidée", jenže dříve než jsme se dostali aspoň k předběžné dohodě, nakladatelství "Winston Smith" naprosto nečekaně zbankrotovalo.

Jednal jsem pak o vydání s dalším nakladatelstvím, (jmenovalo se GUILD, jenže časem úplně zmizelo i z internetu). Mělo zájem o vydání knížky "Čtvrtá říše", bohužel se krátce před realizací také finančně položilo.

Jako kdybych byl nějaký fantóm! Takhle se položila již tři nakladatelství - krátce poté, co se rozhodli vydat moji knížku, ale dřív, než to stihli dohodnout! V Guildu už měli dokonce pro "Čtvrtou říši" vytvořenou i obálku (viz obrázek, bohužel se v těch zmatcích ztratila, takže jsme ji nemohli ani odkoupit). Příčinou bankrotů bylo vždy něco jiného, ale ta časová shoda... Už mě to dokonce napadlo, nespěchal jsem a včas (přísahám!) jsem nakladatele Guildu varoval, aby se pro jistotu podíval na svou vlastní hospodářskou situaci, než si se mnou něco začne. Nevěřil mi, vypadal velice sebevědomě, jenže najednou - ejhle - bankrot! Sám tomu nemohl uvěřit! Ale i nakladatelství Guild zmizelo beze stopy...

Výjimkou bylo dlouho nakladatelství Autobus, které vydalo moje knížky čtyři. Jenže:

Nakladatelství Autobus - vypadá to asi honosně, ale bylo to jen malé nakladatelství, zaměřené na sci-fi, fantasy a pohádky, schopné vydat maximálně jednu knihu do roka. AUTOBUS tvořili dva lidé: majitel a redaktor. Oba to dělali jako hobby, čistě ze zájmu a knihy by je rozhodně neuživily, podle hesla "Ni zisk ni slávu". Naštěstí měli tenkrát své hlavní zaměstnání, které je živilo. Počáteční kapitál vyřešil majitel Autobusu vložením vlastních úspor (jedno vydání knihy stálo od 45000 do 80000Kč). Po každé vydané knize se nakladatelství muselo finančně vzpamatovávat a než se peníze za prodané knihy vrátily, nebylo možné další knihy vydávat. Redakční plán měl zpočátku 12 knih, ale další přibývaly rychleji než bylo možné vydávat.

Samozřejmě to byla špatná zpráva pro externí autory, kteří měli zájem našeho nakladatelství využít. Jednodušší bylo poradit dalším zájemcům založit si vlastní nakladatelství (zkušenosti s tím máme). Klíčová otázka je, jak to zařídit s tou počáteční investicí. Půjčka není rentabilní, úroky by byly větší než zisk a nevidím důvodu, proč by se měla na literatuře dobře pouze banka.

Doufám, že jsem tím všechny případné zájemce dokonale odradil. Rozhodnete-li se ale založit si vlastní nakladatelství, nebudeme na Vás hledět jako na nežádoucí konkurenty, ale můžeme Vám poradit, jak se vyvarovat několika draze zaplacených chyb, které jsme při zakládání nakladatelství udělali my. Ale to už je úplně jiný autobus...

Největší potíže nakladatelství Autobus byly, že bohužel nemělo vlastní distribuci a muselo využívat cizí distribuční sítě, pokud byly k tomu ochotné. A to nebylo a není jednoduché. Distribuce zpravidla spolkne 40% ceny, ale to ještě neznamená, že bude fungovat. Stěžovali si mi zájemci ze severní Moravy, že naše knihy nikdy ani okem nespatřili. My jsme je na severní Moravu dodali, jenže se nám všechny vrátily jako "neprodejné". Přitom tam celou dobu ležely někde ve skladu, distributor se ani neobtěžoval s jejich vybalením! Skoro bych si tipnul, že na dveřích toho skladu byl nápis: "Nevstupovat! Pozor, jaguár!" A i když se vrátily v originálním balení, byly parádně otlučené, jakoby je přehazovali vidlemi. Zřejmě s nimi nezacházeli jako s knihami. Skoro to vypadá, že se proti nakladatelství Autobus otevřeně postavili ti, kdo mohou vydávání knih ovlivnit úplně stejně jako cenzurou. Že by se cenzoři dnes přesunuli z úřadu HSTD neblahé paměti (Hlavní Správa Tiskového Dozoru) do distribučních společností? Jenže oni odtud cenzurují podstatně efektivněji! Stačí jim vydat příslušné pokyny. Narazila na to už kniha Válka s mloky dr. Jaroše, kterou na Severní Moravě nikdo ani očkem nespatřil. Nestěžujte si na nás, není to naše vina. Podle všech známek je to úmyslná sabotáž voldemortů . (Podrobněji je to i zde ).

Divíte se, že jsme po této zkušenosti nesvěřili zmíněné firmě už ani knihu?

Ale ani ostatní firmy se k nám nechovaly vstřícně. Ještě tak (světlá výjimka) Dobrovský-Beta. Je to samozřejmé, košile je vždycky bližší než kabát. Zpočátku se naše knihy poměrně dobře prodávaly ve známém knihkupectví Krakatit, ale ani tam jsme to neměli lehké. Kdykoliv knihy prodali, Martin tam další dovážel v batohu. Pak se stalo, že jsem se na jednom setkání s bývalými spolužáky pochlubil svými knihami a oni projevili zájem některou si koupit. Ujistil jsem je tedy, že v Krakatitu mají vždycky všechno a vyrazili jsme tam jako jeden muž. Už ve dveřích nás vítal prodavač nevrle: "Žádné další knihy nechceme, máme jich ještě plno!" "Výborně, vedu vám zákazníky až z USA!" odvětil jsem. A co se neukázalo? Všechno měli vyprodáno, neměli ani jednu. Takhle se k tomu stavěli už tenkrát a dnes? Škoda slov!

Proto už tyto knížky v papírové podobě v obchodech nehledejte !

Ale upřímně, není to zas tak velká škoda, tady si to stáhněte a přečtěte si co chcete bez shánění a zadarmo - beztoho zdejší knihy za víc nestojí, že?

Naštěstí se nenávist cenzorů nedotkla "spřátelených" autorů. Bylo by kruté, kdyby uvedení jejich knih na mé stránce mělo škodit i jim. Ale zdá se, že jim smůlu nenosím. Aspoň tak.


Hřebíček do rakve Autobusu zarazila vláda Sociální demokracie minimální daní. Kdo něco podnikal ve vedlejším zaměstnání se ziskem minimálním až nulovým, víceméně jako hobby, ale platil daně v hlavním zaměstnání, ten se dozvěděl, že bude kromě daní v hlavním zaměstnání platit ještě minimální daň ve vedlejším. Z čeho, když zisky nebyly? Škromach se svým sebejistým úsměvem navrhoval, kdo není schopen vyprodukovat alespoň minimální zisk, ať tedy nepodniká, jenže ta daň opravdu dohnala plno drobných živnostníků k uzavírání málo efektivních živností a k odchodu na podporu v nezaměstnanosti - opravdu geniální tah na jejich likvidaci! Zřejmě je výhodnější platit nezaměstnaným, no takové ekonomy hnát bičem je málo! Pro Autobus toto dvojí zdanění (normální + minimální, podle finančáků to spojit nešlo) znamenalo prakticky likvidaci.

Zavedením tzv. minimální daně se naše hobby změnilo v luxusní sponzoring našeho nenažraného státu, což se nedá z běžného platu utáhnout. Měli jsme se odvolat k Ústavnímu soudu pro dvojí zdanění? Angličané takovým snahám říkají "labor in vain" neboli "marná práce". Vždyť náš Ústavní soud je jen sbor šašků! Dokázali na něčí objednávku vymyslet i tak nebetyčné koniny, jako byla "neústavnost předčasných voleb", zdůvodněná ještě větší kravinou, že "poslanci mají přece ústavní nárok na plnou délku volebního období"... chcete snad od nich "spravedlnost"? Ale kdeže!

A protože jsme měli opravdu jen běžné platy, Autobus skončil. Budiž mu země lehká. Domnívali jsme se, že je to díky vládě ČSSD a zejména pitomcům, kteří tento podraz vymysleli... Škromach je Servít! (A Servít je vůl!!!) Rozhodli jsme se počkat na návrat ODS, ti snad budou mít pro podnikání větší pochopení. Zlatý voči! Minimální daň sice padla, ale museli jsme peníze přednostně investovat do bytů. Vláda ODS totiž odhlasovala vzestup nájmů geometrickou řadou (ideální výše nájmů je prý v Praze za byt 2+1 45.000.- Kč měsíčně) a vlastníci domů se toho ihned chopili - kde jinde ve světě mohou tak beztrestně s byty lichvařit?

Výsledek je smutný. nekřesťanské nájmy nás donutily vystěhovat se a řešit bydlení hypotékou, takže na knížky prostě nezbylo. Provozovat nakladatelství je dnes zřejmě nad síly dvou lidí. Zpočátku byly peníze i na vydávání knih, teď splácíme krutou hypotéku. Nejvíc mě rozesměje politik, který tvrdí, jak jsme na tom dobře, že si můžeme dovolit tak drahé hypotéky! Ale je to smích skrz slzy vzteku. Nebereme si hypotéky protože se máme dobře, ale protože nás vyštvali z bytu neúnosným nájemným! Aby bylo průměrné nájemné větší než příjem průměrné rodiny, to nebylo ani za Rakouska. A za první republiky platil zákon o lichvě a podle toho by už šel náš "pan domácí" sedět na dva roky. Zkrátka, není kouře bez ohně a naše vlády jsou jedna za osmnáct, druhá bez dvou za dvacet. Nevybereme si.

A tak je dnes v Praze spousta volných bytů (v našem domě je čtvrtina bytů prázdných už rok), "běžný nájem" v "králíkárně" je dnes vyšší než součet "běžných důchodů" dvou manželů! Na tak nekřesťanský nájem má málokdo a byty proto zůstávají prázdné.

Chtěl bych potkat pana ekonoma Ševčíka, který tvrdil, že uvolněním bytů klesne jejich cena! Popadl bych ho pod krkem, dal bych mu pořádnou do nosu a řekl, že ho nemlátím já, ale ruka trhu. Zkušenosti z Německa po jeho sjednocení jsou jasné: ceny nájemného vylétly nahoru a už tam zůstaly, lidé se stěhovali k příbuzným nebo pod mosty, zatímco tisíce volných, ale spekulacemi předražených bytů beznadějně chátraly, až ty paneláky nakonec srovnali se zemí. U nás to nemůže být jinak, to bych se s panem Ševčíkem vsadil o poslední boty. Zákony jsou dnes bohužel takové. Nájmy kolem dvou tisíc platí dnes už jen nájemníci, jejichž domácí zaspali dobu a nájem pilně nezvyšovali. Kde ale domácí (podle zákonů!) nájmy exponenciálně zvyšovali, tam už dnes dosahuje i tak zvané regulované nájemné nekřesťanské úrovně. Donedávna platilo, že smí být nájem každých šest let zdvojnásoben, současná úprava umožňuje zdvojnásobit nájem každé tři roky. Kdo nechápe, kam ta exponenciála vede, je matematický analfabet, ale - to bychom museli od poslanců požadovat alespoň minimální inteligenci... Současné zákony považují dosavadní smlouvy za cáry papíru, dnes platí diktát majitelů domů. Prostě vám oznámí, abyste podle zákona od ledna platili o 30% víc. Nájemníci proti této lichvařině nemají obranu. Mohou buď platit, nebo se vystěhovat. Kdo na nájem nemá a platit nemůže, dočká se brzy exekutora a z bytu odejde s holým zadkem. A pokud některý majitel domů ještě dnes brečí nad nízkým nájemným, pak jde čistě o slzy krokodýla. Buď celou dobu nájem nezvyšoval (zaspal dobu, či co?), nebo chce po státu urvat ve Štrasburku nějakou tučnou náhradu.

Potíž je, že exponenciální růst nájmů nevydrží ani milionáři. Ti (a poslanci) ovšem bydlí v luxusních vilách (ačkoliv občas nemohou vysvětlit, kde na to vzali), otázka nájmů je nepálí.

Můžete tvrdit, že to není tak zlé. Ale je, podívejte se do bývalého Východního Německa, kde se dnes staré neobydlené paneláky bourají, protože lidé, co v nich dřív bydleli, nemají na nájem. Místo paneláků - supermarkety. Vivat Parlament!

Současná situace je taková, že se rodina Semerádů podle hesla Už nikdy nájemní byt! odstěhovala daleko od Prahy. Proč daleko? Protože v okolí Prahy jsou dnes předražené i nemovitosti. Realitní kancelář se nestydí nabízet zájemcům za pouhý půlmilionek i ruinu, která před pěti lety vyhořela a dnes tam stojí žalostné zbytky polorozpadlých obvodových zdí. Nebo si myslíte, že je výhodné koupit za pouhého půldruhého milionu domek v záplavové oblasti, který byl celý v roce 2002 dva metry pod vodou? Naštěstí se dá, alespoň na venkově daleko od Prahy, koupit chalupa, vhodná k bydlení, bydlíme tedy na venkově. Děti nám naštěstí vyrostly a vystudovaly, teď už jsme penzisti, takže už nepotřebujeme bydlet v Praze ani kvůli studiím dětí, ani kvůli práci. Upřímně lituji těch, kdo tyhle starosti ještě mají, ale tady je dobrá rada drahá. Leda taková hraběcí. Nemáte-li na nájem, bydlete v hotelu!

Jakže to zpíval Karel Kryl?

...a vděčni dnešní realitě

líbáme cizí ruce

a jednou zajdem na úbytě

z tý smutný revoluce...


Věštec jeden! Nejspíš ale sám netušil, jakého smutného proroctví se dopustil. Asi jako já, když jsem kdysi ve Válce s mloky doktora Jaroše psal o hořícím Pentagonu a mrakodrapech v New Yorku. Taky mě tenkrát nenapadlo, jak brzy to bude krutá realita...

To nic, pořád věřím, že Autobus ještě vzkřísíme. Autobus není živá bytost, může počkat někde u ledu. To jen my lidi musíme jíst, dýchat a spát, já si pořád říkám, že se k tomu vrátíme. Je ale možné, že se vzkříšení Autobusu už nedožiju. V tom případě věnujte Autobusu alespoň tichou vzpomínku.

V.Semerád


Poslední zdvořilý příspěvek ve Fóru (klikněte si) je od 14: 7/8 v 08:42 na téma: Fysika : 2 VlastimilČech: Radioaktivita. Země obsahuje značné množství radioaktivního materiálu, především uranu, který má extrémně dlouhý poločas rozpadu (miliardy let). Když byla Země tekutá, klesly těžké kovy, jako je uran, dolů -- to, co nám zbylo tady nahoře, je jen malý zlomek celkového množství. I po všech těch miliardách let je ho pořád dost na to, aby udržoval zemské jádro horké a tekuté.   =*=   07.08 VlastimilČech : Je to možné? Tam dole hoří pořád nějaká pekelná Fukušima? Palivo se jí za 5 miliard let rozpadá, spotřebovává se a ona, potvora, pořád běží? To by měl kamarád pravdu. Říkal, že uvnitř Země vlastně hoří něco, jako malá hvězda. Setrvačnost asi udržuje zeměkouli v rotaci, jasně, tam žádné ztráty nebudou. Ale teplo a magnetismus se spotřebovává... miliardy let... a ta spotřebovaná práce na pohyby celých kontinentů! No, je to na přemýšlení... dala by se práce spotřebovaná za 5 000 000 000 let na vysálané teplo a přestěhovávání kontinentů, výrobu magnetismu aspoň odhadnout? Nebo spotřeba toho isotopu uranu co se rozpadá bez užitku a jeho zbytku co vytápí zemské jádro? ;

Domů
Statistiky

"Pravda o nakladatelství Autobus" (komentáře)

Téma=Pravda-o-autobusu

Nahoru!
Knihy, úvahy

  

Nepřihlášení (roboti) nemohou přispívat!

2. Jméno: Robo-mailek

 

Info: hláška sama zmizí

Téma: Admin

08.08.2020  id: 1335854

Robotek Emailek hlásí: rozeslal jsem za Autobus 367 e-mailu 08.08.2020 00:00 :

Změněn Závodí 07.08.2020 1225--2143

Obrázek dodán 07.08.2020 1732---1736

Kapitola 24 dodána k "Závodí". 07.08.2020 1938   (Příspěvek dnes v poledne zmizí!)



Komentáře

Víc komentářů tu není.

Začátek


Přílepky včera: Závodí Fysika