Bez přihlášení je omezený přístup

(Přihlášení)

Přihlášení je dobrovolné, nechceme od vás číslo kreditní karty. Je ale užitečné - především pro vás.

Pro náhodné návštěvníky se totiž tato stránka musí chovat velice opatrně. Základní nastavení nesmí nikoho urazit, pohoršit ani mravně zkazit. Říká se tomu dětský filtr nebo také dětská pojistka. Na této webové stránce přihlášení usnadňují COOKIE. Dnes je módou dotazovat se uživatelů, zda s nimi souhlasí. Já na ně jen upozorňuji, dají se přece ve všech prohlížečích zakázat. Kdo je má povolené, přihlašuje se jen poprvé, každé další přihlášení zajišťují COOKIE. Nadstandardní prvky této stránky jsou totiž dostupné jedině po přihlášení. Máte-li na svém počítači COOKIEs zakázané (hlouposti se meze nekladou), nebo máte pitomý "chytrý telefon", který COOKIEs neumí, můžete se nouzově připojovat ke "svému nastavení" vždy jen po dobu pobytu na této stránce pomocí jména (nicku) a hesla. Tak se můžete přihlásit i když si COOKIEs neuváženě smažete (jde to velice snadno!). Při přihlášení nickem+heslem se neuváženě smazaná COOKIE obnoví, proto si buď nick+heslo někam zapište, nebo použijte něco, co nezapomenete. Pozor - nick musí mít aspoň 2 platné znaky, heslo 4 znaky, v nicku i heslu jsou povoleny jen číslice, písmena (včetně diakritiky) a znaky  _ - . 

Pokud sem napíšete vlastní nick+heslo (aby se Vám dobře pamatovalo), získáte možnost diskutovat i nastavit si některé parametry této stránky (např. dětskou pojistku).

Přihlášení umožňuje: nastavení jmen hrdinů, volbu jiných konců románů, počítají se vám přečtené knihy, stránka vás neoslovuje neosobně "milý návštěvníku" a zobrazí se i spousta jinak skrytých položek  MENU . Po úspěšném přihlášení tento panel zmizí a máte-li povolené COOKIE, nebude vás obtěžovat (buzerovat) ani při příští návštěvě. Je mi to líto, ale tak to vyžaduje Policie České republiky.

Dříve to tato stránka dělala podle IP adresy. To je dnes ovšem zakázáno. Proč? Prý to je "osobní údaj" a jejich shromažďování je trestné. Proto jsem kontroly zrušil. Je mi líto, ale pokud tohle skutečně vyžaduje Evropská unie, od které spoustu podobných pitomostí (a mnohdy ještě větších) tak radostně přejímáme, já tomu říkám latinsky "buzerace", česky "obtěžování". Jenže Policie může udělovat pěkně mastné pokuty a vymáhat je i pomocí exekutorů, dokonce mi tím už vyhrožovala, takže mi nezbývá než ustoupit násilí.


K základnímu přihlášení slouží následující políčka: Nick: a Heslo: Můžete buď ponechat, co zde "vymyslel" automat ("Q-datumčas"), nebo si je změnit podle libosti. Pak stačí stisknout .

Podrobnější nastavení zajišťuje formulář zde.

Zpět Obsah Dále

Nemagnetická levitace - lifter

Nad pracovním stolem se vznáší lehká konstrukce ze špejlí a alobalu. Se zemí je spojena pouze dvěma napájecími vodiči. Nikde ani stopa po magnetech, Thomas Townsend Brown věří, že objevil rušičku gravitace.

V minulých dílech jsme probírali principy magnetické levitace. Efekt je založen na vzájemném odpuzování magnetů. Jeden magnetický pól musí být na zemi, druhý levituje nad ním, sedě na magnetickém poli jako na sloupu. Nazíráno z tohoto úhlu by bylo možné pojem levitace zpochybnit. Co je to za levitaci, když se o něco opírá! Co kdyby se však nějaký objekt vznesl jen tak, bez viditelného důvodu, nezávisle na tom, zda v okolí je nebo není nějaké magnetické pole? Taková zařízení existují, mají název lifter. Nemají žádné pohyblivé součásti. Vlastně skoro žádné součásti.

Thomas Townsend Brown ve své laboratoři (Wikipedie)

Thomas Townsend Brown ve své laboratoři (Wikipedie)

První lifter zkonstruoval již roku 1920 Thomas Townsend Brown. Protože se jeho zařízení opravdu vznášelo a k pohonu používalo elektrickou energii o vysokém napětí, domníval se nesprávně, že objevil přístroj na rušení zemské gravitace. Tak tomu bohužel (naštěstí?) není, princip je mnohem prozaičtější, nicméně neméně zajímavý. Thomas Townsend Brown zkonstruoval první (proudový) iontový motor.

Řekli jsme, že lifter nemá skoro žádné součásti. V podstatě je to uzavřená plechová ohrádka, nad kterou je veden tenký drát. K ohrádce je připojen jeden pól, k drátu druhý. Vše se pospojuje špejlemi nebo nějakým jiným dobře izolujícím materiálem. Pak jen připojíme na nějakých 20-30 tisíc voltů a lifter se svižně vznese.

Děje, které zde probíhají, není obtížné popsat, pouze si zavedeme terminologii. Předně nebudeme říkat plechová ohrádka a tenký drát, nýbrž elektroda. Té horní elektrodě z tenkého drátu budeme říkat koronový vodič (obvykle, ale ne nutně, je připojená ke kladnému pólu), spodní plechové ohrádce sběrač (obvykle záporný). Pojem koronový vodič již napovídá, že tu dochází ke koronovému výboji, při kterém se ionizují molekuly vzduchu. Vysoká intenzita elektrického pole dokáže vytrhnout z elektronového obalu kyslíku a dusíku elektrony a tak je okolí elektrody za chvíli plné volných záporných elektronů a kladných iontů.

Protože je koronový vodič připojen ke kladnému pólu, začnou se od něj kladné ionty odpuzovat a přitahovat ke spodnímu záporně nabitému sběrači. Vlastně jsme vyrobili jednoduchý urychlovač, který funguje jako tryskový motor. Bez jakýchkoli pohyblivých částí jsme postavili vzduchové čerpadlo, které shora nasává vzduch, fouká ho dolů a vzniklá reaktivní síla ho vynáší do výšky.

Je tu ovšem jedna vada na kráse. Koronový vodič sice vymrští ionty pryč od sebe, čímž se urychlí, jenomže zmíněné ionty nakonec narazí do sběrače, předají mu svou hybnost a lifter srazí zase zpět. Jsme v podobné situaci jako baron Prášil, když sám sebe vytáhl za vlasy z bažiny. I u něj to byl zpočátku dobrý nápad, ruka skutečně táhne hlavu ven, ale sama tlačí tělo přes rameno zpět do bažiny. Jak u lifteru, tak u barona se síly dokonale vyrovnají. Jenomže lifter reálně létá, musí tu být ještě nějaký další mechanismus.

Lifter trojúhelníkového půdorysu vznášející se nad laboratorním stolem. (Wikipedie)

Lifter trojúhelníkového půdorysu vznášející se nad laboratorním stolem. (Wikipedie)

Úplně jsme zapomněli na to, že prostor mezi elektrodami je plný molekul vzduchu. Naše urychlené ionty do nich narážejí a ztrácejí svou rychlost. Tuto rychlost přebírají molekuly vzduchu, jenomže ty jsou neutrální a nemají důvod se ke sběrači přitahovat, natož do něj narážet. Prolétají kolem něj bez povšimnutí a pokračují směrem k zemi. O tom se můžeme přesvědčit třeba kouřem, který zvizualizuje proudnice.

Vizualizace nasávání vzduchu pomocí kouře

Vizualizace nasávání vzduchu pomocí kouře

Jak by to dopadlo, kdybychom změnili polaritu, začal by vzduch foukat obráceně? Kupodivu ne, přístroj není zkonstruován symetricky. Sběrač není schopen ionizovat molekuly, to dokáže jen tenký koronový vodič. Proto je sběrač vytvořen z ploché hladké fólie případně ještě zkroucené do oblouku, aby na něm bylo co nejméně ostrých hran. Schopnost vytrhávat ionty z atomů je závislá na křivosti elektrody. Rovinná elektroda ionizovat nedokáže, zatímco tenký koronový vodič vytváří ve své blízkosti pole takové intenzity, které žádný atom nedokáže vzdorovat.

Postavit si lifter doma na koleně není žádný problém, je to spíš otázka odvahy pracovat s tak vysokým napětím. Vysokonapěťový zdroj se dal ještě poměrně nedávno vymontovat z jakékoli CRT obrazovky, které dnes už zmizely i ze smetišť. To je samozřejmě jen drobná překážka, dostatečně zarputilý badatel ji jistě snadno překoná. Jemu věnujeme několik následujících rad.

1) Vykašli se na to, život je cennější.

2) Vem si to někam dál od domu, nemusíš vybít celou rodinu.

3) Přítel v bezpečné vzdálenosti nechť má v ruce hlavní spínač a mobil s předvoleným číslem 155.

4) Vysoké napětí se chová jinak, než dvě ploché baterky. Lifter není varná konvice. Izolace nefungují, jak jsi zvyklý, proud se šíří i jiskrou.

5) Účinnost motoru je poměrně vysoká (50x vyšší než u klasických proudových motorů), přesto by měla být konstrukce co nejlehčí; při elektrickém výkonu 1 W motor unese asi 1 g.

6) Čím blíže k sobě jsou elektrody, tím je motor výkonnější, ale když jsou příliš blízko, začínají přeskakovat jiskry, které účinnost snižují a poškozují konstrukci. Elektrická pevnost vzduchu je cca 1 mm na kV. Při napětí 30 kV by měly být od sebe asi 3 cm.

 


Zpět Obsah Dále

Videa nejdou vkládat do textu, jedině na konec kapitoly...

Lifter s kruhovým půdorysem. Povšimněte si gumových rukavic laboranta a roztahanosti experimentu. Při vysokých napětích mohou jiskry přeskakovat nejen mezi blízkými vodiči, ale i mezi vodičem a experimentátorem.

11.02.2018 19:12