Bez přihlášení je omezený přístup

Možnost nastavení je Zde.

Zpět Obsah

Helicopterview

Je obtížné přehlédnout široký kraj jedním pohledem. O to těžší postihnout tak lidský věk, či dokonce historii města. K úplnosti to bude mít daleko, ale o střípek něčeho takového se pokusím.

Dr. Václav Mostecký: Dějiny bývalého královského města Vodňany I. - III. díl. Zemědělský knihtisk. Praha 1940.

Rád se probírám Mosteckého dějinami. Prošel archivy a shromáždil o Vodňanech kupu zajímavých údajů. Patřily ve středověku mezi významná česká města. Česká - nejen v Čechách. Za husitství stanuly vedle Tábora a Písku na čele revolučního pokroku. Třicetiletá válka je krutě poznamenala. Několikrát se přes ně přehnala z jedné i z druhé strany plamenná smršť. Je těžké změřit, která z žoldnéřských band byla nemilosrdnější. Na několik generací se město stalo lupem pobělohorských dobrodruhů. Nebylo pro ně dojnou krávou. Tu musí hospodář krmit a ošetřovat. Tady šlo jen o rychlé vyplenění všeho, co se dalo. Když se Vodňany počátkem osmnáctého století vyplatily ze schwarzenberského poddanství, zbyla na někdejší bohatství a věhlas sotva víc než vzpomínka.

Historie je pohyb v čase a čas nekončí. „Figurky přijme a rozestaví hráč zdatný, na osud nenaříká“, píše římský básník. Lidé ve Vodňanech možná tuhle latinskou moudrost nečetli, ale jednali podle ní. Ve vzkříšení města se to projevilo. Na někdejší úroveň však dosáhnout nemohlo.

Když Evropa a s jistým zpožděním i naše země prodělávala průmyslový šok, železnice se stala krevním oběhem omlazeného organismu. Důležitá trať z Vídně a Lince na Plzeň, Prahu a dál na Liberec, Drážďany, Berlín a hanzovní přístavy nechala Vodňany s jeho mokřinami sice na dohled, ale přece jen stranou.

Na celé další generace to tep života ve městě poznamenalo. Kdo chtěl studovat a najít slušnou práci rozbíhal se na čtyři světové strany: do Prachatic, do Strakonic, do Písku, do Budějovic a dál.

Nečekaná a svým způsobem absurdní šance vznikla na prahu druhé světové války. Co pro celou zemi a polovinu světa přineslo smrtelnou hrozbu a zmar odsypalo Vodňanům almužnu z roztracených národních hodnot. Když Hitler spolkl Prachatice, co v nich bylo do té chvíle české, co Němci nestačili uzmout, nebo co jim za to nestálo, stěhovalo se většinou do Vodňan. Ocitly se zde okresní úřady a instituce, gymnázium, odborná škola pro ženská povolání, některé obchody a řemeslníci. České rodiny se z Prachatic, stejně jako ze stovek dalších pohraničních měst a vesnic, rozptýlily doširoka, kam kdo mohl. Mnozí lidé byli vázáni na pracovní místo a tak bylo ze dne na den ve Vodňanech těsno. Úřady potřebovaly kanceláře, školy učebny, úředníci a profesoři byty. Noví živnostníci narychlo zřizovali provozovny. Na náměstí se objevil obchod pana Chána s moderními elektrickými přístroji. O pár kroků dál pan Šimek otevřel první samostatnou prodejnu literatury. Rozumí se - české.

Nedovolím si napsat, že to probudilo maloměsto z dřímoty, ale rytmus života se zrychlil.

Gymnázium se zachytilo, kde se dalo. Profesoři se potkávali, když spěchali z hodiny na hodinu přes náměstí a z ulice do ulice. Starosta a obecní rada měli pochopení. Horní poschodí radnice zahlaholilo hlásky primánů, sekundánů, terciánů. Obecné školy a měšťanky se uskrovnily a zavedly střídavé vyučování - polovina děcek chodila dopoledne, polovina odpoledne a střídaly se.

Když Němci po několika měsících spolkli zmrzačené torzo republiky docela, stal se z provizorií výhled na neurčito. Aby nebylo tlačenic o místo málo, zařehtal nacisticko-protektorátní úřední šiml a zřizovaly se úřady a zařízení, o jakých do té doby nebylo ponětí. Úřady práce - „pracáky“ (v podstatě expedice české pracovní síly do zbrojní výroby), výdejny potravinových lístků, přihlašovny toho a ohlašovny onoho. Sběrny všemožného šmejdu, který byl pro vítězství ve válce navýsost důležitý. S postupem času a skřípěním mechanismů „tisícileté říše“ se rodily úřadovny a zřízení stále absurdnější. „Winterhilfe - zimní pomoc“ soustřeďovala a expedovala na východní frontu obnošené svetry, šály a ponožky, které měly zachránit hrdiny wehrmachtu před omrznutím na ruských pláních. Ve městě se roztahovala německá škola s pobočnými zařízeními, která si pro pár desítek dětí nárokovala bezmála víc, než co zbývalo na celou českou dětskou populaci.

Nejvíce se museli uskrovnit Židé a záhy pro ně nezbývalo místo vůbec. Po válce se ze stovky vodňanských Židů nevrátil z drápů nacismu ani jediný. Zachránili se jen ti, kterým se podařilo včas uniknout za hranice. Dva se vrátili jako důstojníci československé obrněné brigády z Anglie. V několika případech spasilo lidský život „smíšené manželství“.

Vyprávěl mi spolužák B: Ve městě byly dvě továrny. Jedna zaběhnutá, druhá ve výstavbě. Jedna židovská, druhá „árijská“. Nehrozilo, že si budou konkurovat. Krásná Židovka a nový pan továrník byli tak říkajíc ruka v rukávě. Nakolik rozhodovala láska o koordinaci výroby a nakolik fůze kapitálu o společném manželském loži je těžké odhadnout. Když nacisté v protektorátu přitvrdili rasistické zákony, „smíšené manželství“ slibovalo zachránit Židovce život. Manžela by však ohrozil stín nevole nacistických mocipánů. Známost skončila. Cestou do školy spolužák sledoval, jak na nové továrně den ode dne roste komín. Na komín krematoria v Oswietimi vidět nebylo.

Když na onu dobu po letech vzpomínám, zdá se mi, jako by si lidé - alespoň mnozí - na postupné zvyšování dávek teroru a dobytčího bezpráví zvykali. Jako si člověk zvyká vysoko v horách na nedostatek kyslíku. Jako přivyká na stupňované dávky kofeinu, alkoholu, či jiného jedu. Postižené rodiny sousedé politovali, něčím jim tajně přispěli.

Našlo se i dost ochotných, kteří s požehnáním okupační moci „arizovali“ zabavené židovské obchody a podniky. Co je na tom špatného? Když to nevezmeme my, kdoví, kdo by to dostal. Takhle to zůstane mezi „svými“. Až se Khonovi vrátí, budou mít všechno v pořádku. Nelze tvrdit, že se tahle logika všem příčila. Nevzpomínám si, že by lidé obchod některého z arizátorů bojkotovali.

Jak se válečné události převalily do druhé poloviny a lesk nacistických vítězství bledl, většina lidí si oddechla a uvěřila v záchranu. Sledovali, odkud přijde, kdo nám ji přinese. Jedna, či druhá strana? Věčně se budou lišit názory, kolik bylo těch, kteří riskovali a aktivně se boje za osvobození účastnili. Už po několik století naši zemi a její lid sužovaly války za válkami, jimiž nás vláčely národu cizí a nepřátelské panovnické trůny. Dobrodružná tažení valící se středem Evropy smýkala celými generacemi jako kamením v horské peřeji. Lze se divit, že se mnozí lidé připodobnili oblázkům, které se v prudké vodě obrátí a udrží?

Po osvobození ve všeobecném národním vzestupu a nadšení dostaly i Vodňany další šanci. Okresní instituce, přenesené sem za okupace, setrvaly. Město se stávalo skutečným centrem významné spádové oblasti. Nové tradice a zdravý patriotismus zapouštěly kořeny. Sousední Prachaticko, jehož součást Vodňany kdysi tvořily se teď jako pohraniční oblast vzpamatovávalo z válečných následků těžce a pomalu. Zdálo se, že nic pozice Vodňan neohrožuje. Při územní reorganizací v roce 1960 však o ně přece přišly.

A v následujících letech je potkalo něco podobného ještě jednou. Zase: naděje, vyhlídky, sliby a - zklamání. Když se plánovala výstavba atomového komplexu Temelína, uvažovalo se, že Vodňany budou představovat průvodní sídlištní, sociální, kulturní a administrativní centrum. Znamenalo by to bývalo, že tu vyroste, co ve skutečnosti v následujících letech získal Týn nad Vltavou.

Rozhodují o osudu našeho města vždycky jen méně příznivé objektivní důvody? Zkušenost nevylučuje, že se různé „důvody“ dokáží nalézt pro takové, ale i pro onaké řešení. Někdy asi chybí našim konšelům ostřejší lokty a občas také - ani tohle platidlo neztrácí kurz - vlivnější známosti.

Stojí však za zamyšlení, jak pohlížet na důsledky nepřízně osudu, který odstrčil někdy přední královské město mimo dobový proud. Je to všechno jen k zlému? Stále je problém najít tu lepší zaměstnání. Šikovní a ambiciózní lidé utíkají. Oč jsou ale na tom dnes v nových podmínkách donedávna ještě průmyslová města lépe? Ať už dobové novoty hodnotíme jakkoli, pravidla hry sotva změníme. A nejeví se - zvlášť za těchto podmínek - i klid a idyla vod a lesů na Vodňansku jako přednost, kterou má v této udýchané době málo míst? Není ji možno při troše čipernosti a nápadů moudře využít ku prospěchu města a jeho obyvatel?

Klid a pohoda nemusí být dobré jen k maloměstské siestě: sednout si do kavárničky na verandu Koruny a sledovat, zda hodné sudičky nebo dobrý vítr přinesou už konečně do Vodňan podnikavého, energického hrdinu naší doby, průbojného Mesiáše.


P.S.

J. Končabová a R. Vydláková z vodňanského gymnázia sdělují: Srážky, které v listopadu (04) spadly na Vodňany byly slabě kyselé nebo v normě. Hlavním důvodem je, že v okruhu deseti kilometrů není žádný zdroj znečištění. (Vodňanské noviny 18.1.05, s.7)

2005 7. 1.


Zpět Obsah

#sl


18.09.2015 18:02


Poslední zdvořilý příspěvek ve Fóru (klikněte si) je od Remca: 21/2 v 01:16 na téma: §Sedm : Děkuji za přání hezkých Vánoc a nového ruku 2016, jak mi naběhl obrázek s perníkovým andělíčkem dneska :-D))

Domů
Statistiky

"Roky krajinou vod a lesů" (komentáře)

Téma=§Roky Hlasovali 3, celkem 15 hvězd, průměr=5.00.

Nahoru!
Knihy, úvahy

  

   

Jméno(nick):  

 

Emailová adresa:

 

Další informace:

  Vetřelec

 
 

Text příspěvku:

(   povinná pole  )     Napiš číslicemi: stovosumavosumdesát = (nejsi robot?)    (5 příspěvků).  

! Včera 1 !příspěvky s přílepky  (barva pozadí)  Smazat za dní(1-9,0=nemaž,-1=dnes) Výběr textu: Jména:

Přílepky včera: Admin

2. Jméno: SW

 

Info: Václav Semerád, Vesničan

Téma: Admin

 Přidat přílepek!?

22.02.2018 v 23:03 id: 1292664

Generování pro čtečky: Spouštím zatím v poloprovozu, je to na konci "Download" i s návodem. Ještě budu muset ledacos vyřešit, takže je to bez záruky. U většiny románů to funguje, ale počítejte ještě se změnami. Případné chyby mi, prosím, pošlete na můj mail, ve Fóru by dlouhé popisy jen překážely, beztak se budu snažit opravit je co nejdřív.

Návod umožňuje změnit (ignorovat) globální nastavení jmen a případně přidat filtry k dětské pojistce (filtry zapnuté globálně se měnit nedají).

Zatím není vůbec vyřešené blokování současného stahování, ale protože se generuje do společného adresáře, může být současné zapnutí dvou generování na témž počítači zdrojem veliké zábavy! (obě knížky "prorostou do sebe"). Vyplatí se tedy počkat na dokončení. Holt "poloprovoz". Inu - zkuste si to!


3. Jméno: knihomol

 

 

Téma: Admin

 Přidat přílepek!?

22.02.2018 v 20:02 id: 1292663

Pro Bavros: konvertor formátů lze najít na stahuj jako: Hamster Free Ebook Converter.


4. Jméno: SW

 

Info: Václav Semerád, Vesničan

Téma: Admin

 Přidat přílepek!?

21.02.2018 v 07:40 id: 1292662

Novinka pro čtečky: poslední dny jsem místo dopisováním "Manuscriptu" strávil programováním, ale výsledek stojí za to. Bude to zajímavé především pro čtenáře vybavené čtečkami. Zatím poloprovozně mi chodí konverze i rozepsaných knížek do formátu EPUB. Jednu dobu jsem tu zkoušel "rozepsané romány pro čtečky", pak jsem to vzdal pro přílišnou náročnost (zejména časovou, takový program Calibre konvertoval do EPUB skoro čtvrt hodiny a to jsem mu musel ještě soubor předpřipravovat... jen si to představte, dopisuji kus kapitoly ve 23.45 a mám to ještě zkonvertovat, čili přetáhl bych hodně přes půlnoc... to prostě nešlo, takže jsem to vzdal...). Jenže nová konverze běží na serveru, trvá pár vteřin, takže to bude pro každého. A to není všechno! Moje konverze navíc převádí jména i verze, tj. respektuje nastavení jmen hrdiny a hrdinky i verze podle "dětské pojistky" (ještě mi zbývá něco došolíchat, ale základ už "pochoduje"), takže si může každý "ušít" knížku podle své volby! Tím si i pro čtečky můžete zvolit jména hrdinů! (Čtečky to neumožňují, ale každý si teď může během pár vteřin vygenerovat vlastní verzi, to snad stojí za to, ne?). A bude to fungovat i pro rozepsané romány (na konci zkrátka bude "pokračování příště", což v definitivní verzi zmizí. Takže dvě mouchy jednou ranou: nastavení jmen a verzí i pro čtečky a převod rozepsaných verzí (stopnutý pro přílišnou náročnost).

Co na to Češi?


jaxx: Gratuluji! (21.02.2018 10:32)


ata: Hurá! Super! Perfektní vylepšení! (21.02.2018 12:22)


jiho: Díky za zajímavou možnost. K formátu EPUB mám ale jeden poznatek: Některé čtečky pod Androidem umí texty celkem slušně nahlas předčítat (Cool Reader, eReader Prestigio). Bohužel zrovna Cool Reader při předčítání občas vynechává části textu, kde je nějaká změna ve formátování (konkrétně vůbec nečte Italic, některé další jí "nechutnají" občas). Občas je dokáže umlčet některé místo v textu, i když se zdánlivě o změnu formátování nejedná (ale zjevně tam nějaké "řídící znaky" jsou). eReader je na tom o něco lépe, ale ne 100%. Takže pokud si chci nechat knihu předčítat, musím používat PDB, i když jsem chtěl postupně přejít na EPUB úplně. (21.02.2018 17:20)


Bavros: Super.

Je k mání webová adresa konverze formátů? Sám bych potřeboval starší knížky ve formátu *.prc (z éry windowsmobile před deseti lety)překonvertovat do novějších. Děkuji. (21.02.2018 20:36)


SW: Cool Reader jsem nedávno smazal. Nehodlám se zdržovat s křápem, který klidně náhodně zdvojí stránku a pak jinou stejně náhodně vynechá. Nejen při předčítání, ale neumí to ani pořádně zobrazit. Používám teď Bluefire Reader, ten má taky těžké mouchy, ale aspoň jaxˇtaxˇ věrně zobrazuje (Ten mě zase rozčiluje tím, že si neumí zapamatovat, kde jsem stál v knihovně, takže vždycky musím hledat od počátku). Je to zkrátka osel, ale aspoň nefalšuje text. Už by mohl někdo vynalézt pořádný zobrazovač EPUB!

Konvertovat mezi různými formáty umí Calibre (mám ho z Portable https://portableapps.com/apps , dosud jsem konvertoval jen na něm. Ovšem konverze mu trvá 5-15 minut. (21.02.2018 23:12)


jiho: Po pravdě Cool Reader se podle mne už nijak zvlášť nevyvíjí, ale pořád je to ideální čtečka na PDB formát. Problémy mu dělá, když se pomocí Calibre zkonvertuje nějaký exotický html (případně textový dokument), ve kterém je spousta různých řídících znaků. Pro bezproblémové "sežrání" PDB čtečkou by se asi musely všechny řídící kódy (tagy) odstranit ještě před konverzí. Pokud jsem si dělal konverze do PDB například z DOC, RTF, ODT a pod., tak jsem vždy konvertoval pouze čistý text pomocí DocReaderu. Potom byl výsledný PDB naprosto bez problémů. Vzhledem k tomu, že většinu knih mám právě v PDB, tak je CoolReader pro mne nejpoužívanější čtečka, už od mé symbianovské éry. (22.02.2018 16:27)


SW: Já jsem všechno kontroloval (a pořád kontroluji) ještě na PC pomocí prohlížeče-eBook ze sady Calibre. Proč? Protože dostat eBook do tabletu je tak trochu horror. Windowsy XP totiž ten tablet neznají a neuznávají, pro ně je to "Neznámé zařízení". Linux Ubuntu ho přitom (na stejné mašině!) dokázal pochopit jako diskovou jednotku s nepatrnými odstíny (např. souborový manažer nedokázal spočítat volné místo). Teď ale u dcery jedu na svém cestovním notebooku, kde linux není a XP jsou sice novější, ale tablet taky neznají. Nedávno jsem si naštěstí pořídil minipočítač osazený Windowsy 7, který ten tablet rozpoznají. Jenže ten minipočítač je mrška mnohem pomalejší než notebook, i zařekl jsem se, že ho budu používat jen jako souborový server, protože zvládá externí disk, který jsem dostal k Vánocům a který XP rovněž zcela ignorují (to zase kvůli velikosti - 4TB). Ale přetahat eBook do tabetu znamená přenést soubor nejprve na "předávací disk", pak se přepnout na minipočítač, přetáhnout si soubor na C:/Pom a teprve odtud to jde nahrát na tablet. Ale chtěl jsem vidět, jak se to dá číst, přetahal jsem co jsem měl v EPUB. No a přitom jsem zjistil, že CoolReader si vymejšlí a vynechává. Soubory EPUB byly v pořádku, prohlížeč z Calibre na PC zobrazuje správně (zřejmě je to poctivý PC-program), pro jistotu jsem se podíval i do odzipovaných zdrojových souborů z EPUB - vše v pořádku. Takže následovalo smazání CoolReaderu a shánění něčeho lepšího... zakotvil jsem u Bluefire. Čtečky pro tablety Android zkrátka pořád nejsou na výši a jestli někdo zastavil vývoj, protože si myslel, že už je to dokonalé, pak to vzdal hodně předčasně! (22.02.2018 20:01)


jaxx: CoolReader na Androidu 5 mi jede bez problémů, žádný stránky to nevynechává ani nezdvojuje. Akorát dvě věci: někdy ignoruje nastavenou barvu písma a tvrdošíjně zobrazuje ž jako t s ocáskem... (22.02.2018 21:14)


5. Jméno: SW

 

Info: Václav Semerád, Vesničan

 Přidat přílepek!?

07.10.2014 v 17:53 id: 210076

2 PePaXY: Datumy na konci kapitol jsou datumy poslední úpravy dané kapitoly. Generují se samočinně při změnách, stejně jako volitelné barevné odlišení odstavců. Až román dopíšu, vygeneruji všechny kapitoly znovu načisto a všechny budou mít stejný datum. Jiný význam to nemá.



Komentáře

Začátek


Přílepky včera: Admin