Bez přihlášení je omezený přístup

Možnost nastavení je Zde.

Zpět Obsah Dále

Vědecký pohled na některé biblické zázraky

Festival Fantazie 2006 Chotěboř

Mojžíš vede Židy přes Rudé moře (ilustrace)

Mojžíš vede Židy přes Rudé moře (ilustrace)

Začnu trochu netradičně - vtipem:

Mojžíš přivede své reptající bratry k Rudému moři a zastaví se. Kde nic, tu nic, žádná loďka... Mojžíš se otočí stranou a říká:

"Tak nevím, jak to Hospodin s tou pomocí myslel. Za námi faraonovo vojsko, před námi moře, loďka žádná, jak se máme dostat na druhou stranu? Snad si Hospodin nepředstavuje, že teď vztáhnu ruku nad moře a to se rozestoupí?"

"Teda, Mojžíš," ozve se ze zástupu. "Jestli tohle dokážou, tak mají zajištěné nejméně dvě stránky ve Starém Zákoně!

Zvykli jsme se dívat se na biblické příběhy jako na krásné pohádky. Asi bychom se divili, kolik z nich má v sobě racionální jádro. Jedním z úchvatných příběhů je i příběh Mojžíše a jeho snahy o vysvobození jeho národa z otroctví.

Víra je jedna věc, věda druhá. O víře se dá ale opravdu těžko diskutovat, buď věříš, nebo nevěříš, přičemž nevíra je jen víra s opačným znaménkem. Proto nechme ležet stranou obojí a zkusme se na tento příběh podívat z hlediska strohé vědy. Ručím vám za to, že to nebude tak nudné, jak se o vědě traduje.

Předem ale hlásím, že z vědeckého hlediska nespolknu všechno. Věda se těžko smíří se zázraky, které příliš okatě popírají fyzikální zákony. Zázrak u Rudého moře se podle mě nestal přesně tak, jak je vyobrazeno na výše uvedeném obrázku, případně ve známém filmu. Nespolknu, že by ty masy vody držely bez jakékoliv podpory jako stěna po dost dlouhou dobu, nutnou k tomu, aby Židé přešli na druhou stranu. Odmítám uvěřit tomu, že by do takové ulice z vodních spoust, podobné ještě tak krokodýlí tlamě, někdo dobrovolně vstoupil. Uvěřil bych to - snad - Židům. Ano, ti by to mohli pokládat za Boží znamení a že Bůh stojí s nimi, těm bych to uvěřil. Ale nenuťte mě věřit, že by tam faraon nahnal své vojáky. Ti by se prostě zastavili na břehu a nehnul by s nimi ani krokodýlí bůh.

Předpokládám tedy, že se zmíněná událost odehrála trochu jinak, ovšem tak, aby z toho dalším ústním podáním a nepříliš velkým zkreslením mohlo vzniknout právě to, co je psáno v Bibli.

Zkusme se přenést na břeh Rudého moře:

Rudé moře ze strany Egypta

Rudé moře ze strany Egypta

Na většině jeho pobřeží je protější břeh tak daleko, že není vidět, ale právě v místech jeho severního cípu, kde by se měl příběh Mojžíše a jeho národa odehrávat, tolik široké není. Jen si prohlédněte zvětšený výřez z fotografie, pořízené v roce 2006, kdy jsme tudy jeli zájezdovým autobusem. Na druhé straně je vidět kromě nějakých kopců i pár současných staveb. Tenkrát za Mojžíše tam asi nebyly, ale to bude možná jediný rozdíl.

Uznejte, jak asi tento výklad působil přímo tam na místě! Celý autobus poslouchal jako očarovaný kouzlem toho místa.

Vraťme se ale k faktům. Opravdu se mi nechce uvěřit, že by se tam voda rozestoupila a držela několik desítek minut čestný špalír procházejícím Židům. Ale stačí si toto podání mírně zmodifikovat. Co když se voda nerozestoupila za vzniku čestného špalíru, ale prostě úslužně odjela stranou a ponechala za sebou jen holé dno? Nepřipadá vám to přijatelnější?

Thajsko prosinec 2004 - voda nejprve zmizela...

Thajsko prosinec 2004 - voda nejprve zmizela...

Kdo mi teď bude tvrdit, že si to také nedokáže představit, tomu jen letmo připomenu, že tento jev není vůbec tak nereálný, jak se možná zdá. Vsadil bych se, že něco podobného většina z vás dokonce viděla. Asi ne na vlastní oči, to bych opravdu nikomu nepřál, ale přinejmenším v televizi. Jen si vzpomeňte, nebylo to tak dávno! Připomenu kdy: prosinec 2004, Thajsko... A jsme doma, ne?

Krátce před ničivou vlnou Tsunami moře zpravidla ustoupí a zbude po něm jen odhalené mořské dno. Tento pohled se naskytl i našim turistům v Thajsku. Jedna anglická holčička, která asi dávala ve škole pozor, se při spatření holého mořského dna rozkřičela, aby všichni rychle utekli, že přijde tsunami. Měla pravdu a její volání mělo cenu mnoha životů. Kdo ji totiž poslechl, přežil. Několik neznalých se naopak vydalo na holé mořské dno pro uvězněné ryby. Co spatřili, když se moře vracelo, si můžeme už jen představovat, ale nebylo to nic povzbudivého, když to nepřežili.

Mohli by podobný jev považovat prchající Židé, kteří si nedovedli vysvětlit jeho skutečnou podstatu, za Boží znamení? O tom snad není třeba pochybovat. K jejich nevyslovitelnému štěstí je navíc poháněl strach z faraonova vojska, které mohli v dálce vidět. Z toho, co víme o faraonových vojácích (nebo o tsunami, obojí asi podobné ničivosti), je nám snad jasné, že je Mojžíš nemusel ani moc pohánět, aby prchali jako o život. A jak se zdá, stihli to...

Marný útěk před vlnou tsunami

Marný útěk před vlnou tsunami

Tsunami může překvapit...

Tsunami může překvapit...

Druhé dějství dramatu nastalo ve chvíli, kdy do těchto míst dorazili faraonovi vojáci. Nebyly tam žádné vodní stěny, podobné čelistem, jen bahnité údolíčko, na jehož druhém konci viděli prchající Židy. Myslím, že ani vojáky nemusel nikdo pohánět bičem, lovecká horečka jistě postačila, aby bez velkého uvažování vběhli na mořské dno za Židy.

Co proběhlo potom, dokumentuje fotografie z jiného, byť ničivostí velice podobného tsunami (tohle je z Číny):

Jen si to představte pěkně zblízka - a tohle bylo podle všeho mnohem mírnější, než jak to muselo vypadat v Rudém moři!

Doufám, že si nikdo nemyslí, že šlo o idylku, natáčenou pěkně zpovzdálí. Tohle bylo totiž na mnoha místech vidět později v Thajsku:

Oběti tsunami - Thajsko 2004

Oběti tsunami - Thajsko 2004

Ano, tak nějak dopadli faraonovi vojáci! Při příchodu vlny tsunami vám nepomůže znalost plavání, jak možná leckdo doufá. Pokud voda nestoupá plynule, ale přijde v podobě nárazu, pak vás neutopí, ale rozdrtí. Mezi obětmi v Thajsku bylo plno rybářů, kteří uměli plavat jako štiky, ale náraz vodní stěny byl příliš drtivý, než aby mohli znalosti plavání uplatnit. Jestli tedy historik píše, že faraonovo vojsko pohltila voda, není to metafora.

Hleďme - a z pohádkového příběhu pro děti se stal docela realistický vědecký popis možná zřídkavého, nicméně pravděpodobného, i když krutého přírodního jevu. Kdo se nechce smířit se ztrátou zázraku, může se utěšovat tím, že zázrakem mohlo být právě to, že se tento jev odehrál zrovna když to Židé nejvíc potřebovali. To už ale opět patří do víry a věda dodává jen toto: tento jev má sice nepatrnou, ale přece jen nenulovou pravděpodobnost výskytu. "Zázrak" v Rudém moři ale musí uznat i zarytý materialista, protože vědě to nijak neodporuje.

V krátkosti bychom měli prodiskutovat pár dalších drobných detailů.

V diskusích jsem zaslechl námitku, že dno Rudého moře je natolik pokryto korály, že by jeho překročení po dně znemožnily nebo alespoň ztížily. Proti tomu se ale dá postavit poměrně jednoduchý logický argument: voda, ustupující značnou rychlostí, vezme prostě korály s sebou a po přírodní katastrofě tohoto rozsahu zůstane mořské dno nejspíš úplně oholené, bez jediného korálu.

Hloubka Rudého moře je v těch místech kolem 30-50 metrů, tedy mnohem víc, než těch cca 5-10 metrů, o kterých byla řeč v Thajsku. Co to ale muselo být za vlnu, když se obnažilo dno až ve 30 metrech? Musela by to být mnohem silnější katastrofa než nedávno v Indonésii! A musela být někde poblíž, ne až na opačné straně zeměkoule. Zamysleme se nad tím, co mohlo takovou katastrofu způsobit. Kde v těsné blízkosti Egypta najdeme tak silný zdroj zemětřesení?

Odpovědí by mohla být sopka Théra, jejíž exploze v roce 1630 BC úplně smetla mínójskou kulturu na Krétě, kde prakticky nenechala kámen na kameni. Vlny tsunami přitom zdevastovaly pobřeží Řecka a Turecka a uštědřily strašlivou ránu celé středozemní civilizaci. Síla exploze musela být podle odhadů vulkanologů srovnatelná se silou známé sopky Krakatau, nebo dokonce až 10x větší. Na místě Théry je dnes jen nevelký ostrůvek Santorini, naštěstí již bez dalších ničivých projevů.

Théra by přitom zodpovídala i za několik dalších biblických zázraků, které se právě v této době odehrály. Útěk Židů z Egypta byl přece předznamenán nechutí faraona propustit Židy, za což Egypt potrestaly známé Egyptské rány. Také ty ale mohla Théra zařídit. Jak?

Výbuchy sopek se málokdy podobají ráně z čistého nebe. Většinou se sopky probouzejí zvolna, začnou se projevovat neznatelně, pak příznaky sílí, až nakonec nastane ničivá exploze. Očití svědkové toho, jak to probíhalo u Théry, se bohužel nezachovali - poslední exploze byla příliš silná, než aby o tom někdo z blízkého okolí mohl podat svědectví, ale podle jiných případů můžeme usuzovat, jak všechno probíhalo.

Nějakou dobu před vlastním ničivým výbuchem se nejspíše Théra projevovala vyvrhováním sopečného popela. Dá se dokonce předpokládat, že toho popela bylo kromobyčejně hodně a mohl stoupat až do stratosféry. Kdyby byl takový oblak popela zahnán větrem až nad Egypt, vysvětlovalo by to hned několik neobvyklých jevů z té doby, dodnes považovaných za další zázraky.

Nejprimitivnějším jevem mohla být známá Egyptská tma. Na to stačí, aby vrstva popela ve stratosféře slunce prostě zaclonila. Zatmění slunce, někdy v této souvislosti uváděné, by pro Egyptské učence nepředstavovalo žádné překvapení, neboť je dokázali poměrně slušně předpovídat. Zato sopka, nota bene značně vzdálená, je mohla perfektně zaskočit. Tohle přece vůbec neznali! Pak museli chtě nechtě vzít vážně toho, kdo přišel se slovy: "Toto je ukázka moci našeho Boha!"

Oblak popílku s obsahem červených železitanů mohl zbarvit do ruda vodu v Nilu a v očích místních lidí ji změnit v krev. Zejména kdyby mračna popílku přelétla oblast dolního Nilu a dopadla až do oblastí na horním toku. Ať už krvavá voda přiteče v noci nebo ve dne, bez viditelné příčiny je tato záhada nevysvětlitelná a tedy opět vzbuzující strach.

Pokud oblak jemného popílku dopadne na rostliny, ucpe jim póry. Rostliny pak brzy uschnou. Ne na nedostatek vody, ale udusí se i kdyby stály přímo ve vodě. Výsledkem bude krutá neúroda a hlad. Egypt, zvyklý na tři až čtyři úrody ročně, by to postihlo obzvlášť rychle. Stačila by zkáza jedné jediné úrody a problém je na světě.

Jemný popílek znemožní hmyzu, dosud rozptýlenému a tedy nepříliš viditelnému, živit se zasaženými rostlinami. Obrovská mračna kobylek budou pak zoufale shánět potravu jinde a zlikvidují i to, co ušetřil popílek. Kdyby byl jedinou nezasaženou oblastí dolní tok Nilu (obvyklé sídlo faraonů), bylo by to tam opět další jev bez viditelné příčiny. Zkuste pak ignorovat někoho, kdo tvrdí, že příčinu zná! Zejména když slibuje další a ještě horší takové jevy!


Jedna kobylka ještě není Egyptskou ranou tou je teprve mnoho kobylek. Škoda, že totéž neplatí i pro hlupáky!

Jedna kobylka ještě není Egyptskou ranou
tou je teprve mnoho kobylek.
Škoda, že totéž neplatí i pro hlupáky!

Znehodnocení zdrojů pitné vody mohlo přinést explozi nemocí, které se nemusely vyhnout ani faraonovi. Židé se svými poměrně přísnými hygienickými zásadami, maskovanými jako náboženské příkazy, mohli mít přitom poměrnou výhodu, nemoci mezi nimi neřádily tolik, jako mezi rodilými Egypťany. Ani tohoto faktu Mojžíš neopomněl využít k psychickému útoku na faraona. A tak můžeme postupovat dál.

Pokus vysvětlit zázraky Mojžíšovy doby vědecky ověřeným gigantickým sopečným výbuchem sopky Théra může zbavit zmíněné události pohádkovosti či nevěrohodnosti. Ano, tak se to skutečně mohlo přihodit. Což podle mě neubírá na významu vůdce Židů Mojžíše. I kdyby tyto jevy sám osobně, byť s nadpřirozenou pomocí, nevyvolal, i kdyby jen využil příležitosti, kterou mu poskytla vzdálená Théra, nelze mu upřít zásluhy a jistou pohotovost ve využití v té době velice neobvyklých přírodních jevů pro zájmy a konečné osvobození svého národa.

Mojžíš vede Židy přes Rudé moře (ilustrace)

Mojžíš vede Židy přes Rudé moře (ilustrace)

(Dnes je ovšem všechno jinak. K "osvobozování" národů se používají především trhaviny... Ale to už je úplně jiný autobus...)

© V.Semerád, Festival Fantazie 2006 Chotěboř


Zpět Obsah Dále


Poslední zdvořilý příspěvek ve Fóru (klikněte si) je od Ruda_Mentzl: 14/12 v 11:18 na téma: §Realkosmu : Je to, jak píše pan 14, éter je skutečně něco jiného. Byl vymyšlen jako prostředí, jehož rozvlnění bychom vnímali jako světlo. Z měření vlastností světla však vycházelo, že by to muselo být médium neobyčejně tuhé aby vysvětlilo obrovskou rychlost světla, zároveň strašně řídké, aby nebránilo pohybu těles. Když Maxwell zkoumal dynamické vztahy mezi elektřinou a magnetismem, zjistil, že vzniká elektromagnetická vlna. Spočítal...

Domů
Statistiky

"Scifistické přednášky" (komentáře)

Téma=§Zazraky

Nahoru!
Knihy, úvahy

  

   

Jméno(nick):  

 

Emailová adresa:

 

Další informace:

  Vetřelec

 
 

Text příspěvku:

(   povinná pole  )     Napiš číslicemi: stovosumavosumdesát = (nejsi robot?)    (16 příspěvků).  

! Dnes 1 !příspěvky s přílepky  (barva pozadí)  Smazat za dní(1-9,0=nemaž,-1=dnes) Výběr textu: Jména:

Přílepky dnes: §Realkosmu

Komentář 1287421 neexistuje.

2. Jméno: Astalus

 

 

 Přidat přílepek!?

11.07.2008 v 10:11 id: 140700

VPJVM: Máš pravdu, perfektně jsem si početl a souhlasím s tebou. Za vším hledejme trpaslíky.


3. Jméno: SW

 

Info: Václav Semerád, vesničan

 Přidat přílepek!?

07.07.2008 v 17:57 id: 140218

Údaje jsou podle National Geographic takovéto:

Výbuch Théry kromě jiného zasypal na Krétě kamením jedno menší městečko. Mýlka by to být neměla. Byla to sprška nevelkých kamenů, tak do velikosti dětské hlavy, mohly pocházet jedině z Théry, jiná sopka tam není. Zachovaly se tam nějaké dřevěné zbytky (nářadí, zbytky dřevěných krovů apod.), dřevo mělo ovšem různé stáří, nářadí i trámy mohly být celé desítky let staré, ale stačilo by najít nejmladší kus. Pak tam ale údajně seškrabali nějaké zbytky z převráceného kotlíku. Saze na vnější straně byly starší než organické zbytky na vnitřní, prohlásili je tedy za zbytky staršího dříví a vnitřek kotlíku měly být nejčerstvější nalezené organické zbytky. Mohly to být a nejspíš také byly zbytky jídla. Ten dům se na své obyvatele sesypal, takže to nejenže nestihli sníst, ale především kotlík nevymyli. Díky tomu se dá určit doba katastrofy, jako kdyby se tam v té chvíli zastavily nějaké hodiny. Byl o tom natočený i film pro Discovery Channel, jak už to bývá. Nezabýval se Exodem, jen Thérou, ale vědci si tam úžasně lebedili, že našli tak krásně datované zbytky té katastrofy. Někdy je dobré jezdit na Avalcony, tam jsem to viděl. Sice až po své přednášce o Théře a tsunami, ale ten film mi to zpětně všechno tak krásně potvrdil, že se to nedá zapomenout i přes moji sklerózu. (Ačkoliv u sklerózy čerti vědí, že?) A protože radiocarbonu věřím víc než nepřesným srovnávacím metodám datování, je pro mě výbuch Théry jasně určený a dřívější odhady (nejspíš i ty ve Wikipedii, všimni si, jak jsou přibližné - uvádějí tam někdy kolem roku 1600 BC, před 3600 lety atd.) jsou prostě překonané.


4. Jméno: VPJVM

 

 

 Přidat přílepek!?

07.07.2008 v 16:26 id: 140211

Odkud máte ty údaje o výbuchu Théry? Podle Wikipedie k tomu došlo o pár staletí dříve. (Ale Exodus se také mohl konat dříve.)


5. Jméno: SW

 

Info: Václav Semerád, vesničan

 Přidat přílepek!?

07.07.2008 v 15:04 id: 140207

2 14: Bylo by hezké upozornit na zapomínané možnosti, kdybys je neuváděl jako jediné. Navíc v tak nešťasném kontextu, jako kdybys trval pouze na nich. Tak to ale vyznělo. Snad jsem těch možností nadhodil víc a protože ve snaze vyjmenovat všechny možné teorie včetně zcela nesmyslných nevidím přínos, uvedl jsem přinejmenším dvě krajní. A protože extrémy nepovažuji za nejpravděpodobnější, naznačil jsem i něco uprostřed. Přečti si ale to tvoje! Připomněl jsi mi povídku, kde žák řekne vždy správnou odpověď a k ní všechny myslitelné nesprávné (které ihned sám popře), jen s tím rozdílem, že jsi uvedl bez komentáře jen ty nesprávné. To se potom nediv.

 

O Bibli tvrdím, že obsahuje pravdu. Přesněji: obsahuje občas i pravdu. Kromě ní je tam i směs propagandy, nesmyslů a protiřečení. Za nejtvrdší považuji označit Boha za vlídného, spravedlivého a odpouštějícího dobráka a současně ho na spoustě jiných míst líčit jako nenávistného a zatvrzele nespravedlivého démona. Proto říkám, že pokud Bibli nesepisovali rovnou ďáblové, pak to byli určitě politici. (Můžeš teď trvat na tom, že to byli kněží, ale to se přece nevylučuje). Boha buď nechápali, nebo mu chtěli škodit úmyslně, ale především si přihřívali vlastní polívčičku. Věda zvaná Historie je ze všech věd největší děvka a Bible byla dlouhou dobu v majetku prolhaného národa, který si ji upravoval tak, aby se i jeho zločiny jevily jako zásluhy, o pompéznosti ani nemluvě. Bible je přímo čítankový příklad projevů Syndromu Vyvoleného Národa, který považuji za nebezpečnou nemoc, neboť už často vedla k vraždění těch méněcenných, což bohužel nepřestalo ani dnes. Nesouhlasím ale ani s opačným extrémem, který celou Bibli automaticky označuje za nesmysl, lež a podvod. Zkrátka je tam kupa propagandy a občas zrnka pravdy, která je dobré objevit.

 

Znám totiž víc takových vysmívaných jevů, nejen v Bibli. Například Boží soudy v Bavorsku, prováděné přitisknutím dlaně na rozpálený železný plech. Co se o nich navykládalo nesmyslů! Líčily se obvykle jako rafinované mučení. Přitom fungovaly na podobném principu jako nejnovější americké detektory lži, dokonce i s podobně věrohodnými výsledky. Ne že bych byl pro jejich obnovu, spíš jsem proti detektorům, neboť nezjišťují pravdu, ale strach. Stačí jeden obratný inkvizitor a je tu kladivo na čarodějnice. A obecně považuji mučení za barbarství, šumafuk jestli je provádějí barbaři v Afghánistánu (na obou stranách) nebo se děje vědecky ve věznicích nejdemokratičtějších zemí.



Komentáře

Začátek


Přílepky dnes: §Realkosmu

01.03.2017 18:06