Bez přihlášení je omezený přístup

(Přihlášení)

Přihlášení je dobrovolné, nechceme od vás číslo kreditní karty. Je ale užitečné - především pro vás.

Pro náhodné návštěvníky se totiž tato stránka musí chovat velice opatrně. Základní nastavení nesmí nikoho urazit, pohoršit ani mravně zkazit. Říká se tomu dětský filtr nebo také dětská pojistka. Na této webové stránce přihlášení usnadňují COOKIE. Dnes je módou dotazovat se uživatelů, zda s nimi souhlasí. Já na ně jen upozorňuji, dají se přece ve všech prohlížečích zakázat. Kdo je má povolené, přihlašuje se jen poprvé, každé další přihlášení zajišťují COOKIE. Nadstandardní prvky této stránky jsou totiž dostupné jedině po přihlášení. Máte-li na svém počítači COOKIEs zakázané (hlouposti se meze nekladou), nebo máte pitomý "chytrý telefon", který COOKIEs neumí, můžete se nouzově připojovat ke "svému nastavení" vždy jen po dobu pobytu na této stránce pomocí jména (nicku) a hesla. Tak se můžete přihlásit i když si COOKIEs neuváženě smažete (jde to velice snadno!). Při přihlášení nickem+heslem se neuváženě smazaná COOKIE obnoví, proto si buď nick+heslo někam zapište, nebo použijte něco, co nezapomenete. Pozor - nick musí mít aspoň 2 platné znaky, heslo 4 znaky, v nicku i heslu jsou povoleny jen číslice, písmena (včetně diakritiky) a znaky  _ - . 

Pokud sem napíšete vlastní nick+heslo (aby se Vám dobře pamatovalo), získáte možnost diskutovat i nastavit si některé parametry této stránky (např. dětskou pojistku).

Přihlášení umožňuje: nastavení jmen hrdinů, volbu jiných konců románů, počítají se vám přečtené knihy, stránka vás neoslovuje neosobně "milý návštěvníku" a zobrazí se i spousta jinak skrytých položek  MENU . Po úspěšném přihlášení tento panel zmizí a máte-li povolené COOKIE, nebude vás obtěžovat (buzerovat) ani při příští návštěvě. Je mi to líto, ale tak to vyžaduje Policie České republiky.

Dříve to tato stránka dělala podle IP adresy. To je dnes ovšem zakázáno. Proč? Prý to je "osobní údaj" a jejich shromažďování je trestné. Proto jsem kontroly zrušil. Je mi líto, ale pokud tohle skutečně vyžaduje Evropská unie, od které spoustu podobných pitomostí (a mnohdy ještě větších) tak radostně přejímáme, já tomu říkám latinsky "buzerace", česky "obtěžování". Jenže Policie může udělovat pěkně mastné pokuty a vymáhat je i pomocí exekutorů, dokonce mi tím už vyhrožovala, takže mi nezbývá než ustoupit násilí.


K základnímu přihlášení slouží následující políčka: Nick: a Heslo: Můžete buď ponechat, co zde "vymyslel" automat ("Q-datumčas"), nebo si je změnit podle libosti. Pak stačí stisknout .

Podrobnější nastavení zajišťuje formulář zde.

Zpět Obsah Dále

Turnajový den

První turnajový den hned od rána změnil vesnici k nepoznání. Služebnictvo na vyčištěnou tribunu rozvěsilo výzdobu a místa pro nejváženější diváky byla změkčena polštářky. Kolem vyrostlo mnoho plátěných přístřešků, dostavili se obchodníci a hned měli kolem svých stánků zájemce o zboží.

Bubla se zastavil u kováře a bral do ruky nabízené meče. Hanka za jeho zády tiše sykla: „Ten ne, vyber si druhý zprava.“

„Ale...“ chtěl něco namítnout, dívka ho však nenechala domluvit.

„Sice nemá zdobenou rukojeť, ale je kvalitnější.“

Vévoda kývl a zaplatil za vybraný výrobek.

„K čemu potřebuješ kompletní zbroj? Tenhle kovář si potrpí na parádičky, ale kvalita nic moc.“

„Kdybych náhodou prohrál, nehodlám riskovat, že přijdu o svou oblíbenou klisnu a nejlepší zbroj,“ zamířil k vystaveným drátěným košilím.

„Jen aby tvou porážku nezavinilo nekvalitní vybavení,“ nespokojeně podotkla Hanka.

„Přece umíš zařídit, aby košile byla lehčí a meč pevnější,“ odsekl.

„Jasně. Kvůli tomu jsem přece u tebe,“ skřípala zuby nad Bublovým ležérním přístupem k boji.

„Koně jsou tady! Přijel obchodník s koňmi!“ zamával na kamarády jeden z nejmladších rytířů. Nakupující okamžitě zamířili k ohradám pro koně. Hanka se víc rozhlížela po lidech, kteří stádo doprovázeli, než po zvířatech. Zůstala stát opodál, zatímco Bubla zamířil za koňským handlířem.

„Nepomůžeš svému pánovi vybrat vhodné zvíře?“ uslyšela za zády. Obrátila se s úsměvem, neboť poznala Rafanův hlas.

„A vyleštíš mu kopyta, když na některé ukážu?“

„Samozřejmě, pro tuhle práci já žiju,“ zachoval vážnou tvář, ale v očích mu tančily rošťácké ohníčky.

„Jak dlouho se tu zdržíte?“

„Až do konce turnaje. Nákup a prodej koní dle potřeby. A jak se tu líbí tobě?“

„Plotnu a úklidové kbelíky už bych ráda nechala za sebou. Navíc rytíři začínají být dotěrní, když Sváťa odešel. Mám už jejich narážek plné zuby.“

„Mluvila jsi s bráchou?“

„Jo. Zatím vůbec nic nenašel. Měla by mu pomoct Helara.“

„Na magické stopování je nejlepší starej Pohromak. Ale ten má teď práci jinde. Zkusím zařídit, co půjde.“

Kolem oběda se objevilo plno lidí. Dorazili hosté i prodejci jídla. Hanka si všimla, že velmistr má k ruce několik neznámých kouzelníků, kteří otvírají brány nejen hostům, ale i prodejcům jídla a kořalky.

„Kde budou všichni spát?“ zeptala se Hanka zkušenějšího sluhy.

„Přece v Renoru. Mágové jim otvírají bránu vždy ráno a večer, takže většina z nich se jen přijde podívat na turnaj. To si zase páni rytíři namastí kapsu. Vstupné na turnaj není pro chudáky.“

„Budou bojovat jenom nováčci?“ dál vyzvídala Hanka.

„Ale kdepak. Ve stanovách rytířů je zakotveno, že každý řádný člen musí absolvovat nejméně tři souboje ročně. Takže tentokrát tu bude rušno.“

Ani netušil, jak prorocká slova vyřkl.

V poledne, jakmile skončilo slavnostní pasování nováčků na právoplatné rytíře, byla zahájena klání podle seznamu, který byl vyvěšen od minulého večera.

Rytíři proti sobě cválali na koních a pomocí dřevců se snažili soupeře vyhodit ze sedla. Vítěz získal koně a zbroj poraženého. Pokud spadli oba, mohli pokračovat v boji muž proti muži s mečem v ruce, dokud jeden nezvítězil.

Hanka vyfasovala kýbl s vodou, aby v přestávkách kropila prašné prostranství pod tribunou.

Souboje pokračovaly až do večera. Bubla si připsal dvě relativně snadná vítězství.

Druhý den do soubojů nastoupili i dlouholetí rytíři a nováčci se velice rychle zařadili mezi poražené. Kromě vévody Bubaldina a Karla Enberga.

Třetí den postoupilo kromě dvou nováčků do dalšího kola šest zkušených rytířů, mezi mini i Darembar a Heron.

Hanka celé dopoledne tvrdla v kuchyni a velice se těšila, až se po obědě zbaví služby a bude mít volno. Domluvila se s Rafem, že se sejdou u koňské ohrady. Musela se hodně otáčet, aby stihla všechnu práci, než bude moct z kuchyně odejít. Věděla, že na ni kamarád počká, ale přece jen by měl člověk na domluvené schůzky chodit včas.

„Přišla jsi o hodně,“ konstatoval Rafan, když přiznala, že celé dopoledne nevystrčila nos z kuchyně. „Copak tě ani nezajímá, jak v souboji dopadl tvůj vévoda?“

„Nepochybně prohrál...“

„Naopak. Oba nováčci neuvěřitelně zazářili a vyšli ze soubojů úspěšně.“

„Děláš si legraci!“

„Ani v nejmenším. Jejich soupeři popadali jako shnilé švestky.“

„To není možné.“

„Taky jsem se divil. Pak jsem si všiml, že slovutní páni rytíři si do souboje s našimi nováčky vzali pěkné herky a obstarožní brnění nevalné ceny.“

„Chceš tím naznačit...?“

„Nenápadně jsem je po prohraném boji sledoval. Vůbec nevypadali sklesle a v dobrém rozmaru si nechali koupit kořalku. Všem poraženým rytířům ji platil Heron.“

„Neplatil i něco jiného?“

„Neplatil, ale zaslechl jsem, jak své kámoše posílá ke kováři, kde si mohou objednat libovolné vybavení z dračí kůže.“

Hanka se zamračila.

„Copak? Čekala jsi, že budou páni rytíři vzorem ctností?“ ušklíbl se kamarád.

„Líbilo by se mi, kdyby byli. Víš, začínám mít starost o našeho Bublu.“

„Něco, o čem nevím?“

„Touží bojovat s drakem.“

„Široko daleko žádný drak není.“

„Heron a Darembar se nedávno bavili o tom, že by bylo fajn se zbavit Bublovy dotěrnosti. Nejlépe tím, že mu zařídí splnění jeho snu.“

„Vážně?“ přešel náhle Rafana veškerý humor.

Hanka neodpověděla, jen pokrčila rameny. Kamarádovy oči se zahleděly do dálky a znehybněly v jednom směru. Skoro minutu trvalo, než znovu pohlédl na dívku.

„Něco zlého?“ zeptala se, protože Rafanovo soustředění signalizovalo, že mohl mít vizi.

„Bohužel nic konkrétního. Ale jestli něčím naštveme draky, bude horko nejen pánům rytířům ale i nám.“

Z tribuny se ozval halas, pravděpodobně začínalo další klání.

„Pojď,“ kývl Rafan na Hanku. Zamířili k místu, kde se odehrával souboj. Proti sobě stáli rytíř Heron a rytíř Enberg. Pobídli koně, ale oba dřevce jen lízly zbroj, ani se nezlomily. Znovu srovnali koně ve výchozí pozici. Tentokrát Enberg mířil dobře, dřevec se zlomil, ale starší rytíř v sedle jen zakolísal, aniž spadl.

„Chce ho nechat vyhrát,“ tiše usoudil Rafan při pohledu na Heronův styl.

„Proč by to dělal?“ zapochybovala Hanka. Střetla se s Rafanovým pohledem a hned si v duchu odpověděla - protože nechce postoupit do souboje s drakem.

Při příštím nájezdu se rytíř skulil na zem, ačkoliv ho dřevec zasáhl jen do lokte. Karel Enberg vítězně pozdvihl zbraň a jásot davu na tribuně nadšeně pozdravil nového vítěze.

Hanka se vydala ke dráze, na jejímž konci se objevil Bubaldin.

„No to je dost! Kde se couráš?“ uvítal ji nevrlým tónem.

Pomohla mu natáhnout rukavice, zkontrolovala zbroj, sedlo i připravený dřevec. Přiběhli dva sloužící. Jakmile měl Bubla nasazenou helmu, vyzvedli ho ze schůdků do sedla. Jeden z nich mu vložil pod ruku dřevec a na pokyn z tribuny se všichni protáhli pod zábradlím, vymezujícím dráhu pro koně.

Velmistr pokynul a prapor u dráhy odmávl začátek souboje. Darembar se řítil proti vévodovi na mohutném koni a jeho zbraň se ani nezachvěla. Na rozdíl od něj Bublova ruka zdaleka tak pevná nebyla. Náhle Darembarův kůň klopýtl a vousatý rytíř i se svým zvířetem spadl v okamžiku, kdy se ho dotkl protivníkův dřevec. V hledišti to zahučelo a ozval se pískot. S rychlým a málo atraktivním střetnutím diváci vůbec nebyli spokojeni. Bublu však jejich reakce nerozházela. Užíval si své minuty slávy naplno. Po přestávce se utká s Enbergem a vybojuje si své první turnajové vítězství.

Hanka pomohla vévodovi sesednout a odstrojit se do té míry, aby si mohl aspoň na chvíli dopřát pohodlí a napít se.

„Vidělas? Skácel jsem ho prvním úderem,“ pochválil nahlas svůj výkon. „Dneska je skvělej den. Myslím, že vyhraju.“

„Nechval dne před večerem, vévodo,“ potlačila Hanka nutkání obrátit oči v sloup.

„Škoda že tu není Svatopluk. On uměl ocenit dobrý výkon. Měl by ze mě radost.“

„Jistě. I mě mrzí, že tu není s námi,“ přikývla dívka a držela se, aby nevypustila z pusy nic nelichotivého. Nebylo by vhodné rytíře před závěrečným soubojem vyvést z rovnováhy.

Fanfára trubače upozornila diváky, že byly vyvěšeny erby a je čas zaujmout místa na tribuně.

Bubaldin znovu navlékl všechny součásti brnění a byl usazen do sedla. Mladí rytíři se rozjeli proti sobě. Zarachotily plechy, neboť oba dřevce zasáhly cíl. Karel si strhl z hlavy deformovanou helmu a Bubla ztratil jeden ochranný plát z ramene. Obloukem se vrátili na start a obsluha jim podala nové dřevce. Diváci jásali. Tohle bylo podle jejich gusta. Při druhém nájezdu se Karel sehnul, takže ho Bubla nezasáhl. Sám ale schytal zásah do hrudi a měl velké potíže se udržet v sedle. Nakonec se srovnal a sklidil uznalý potlesk. Třetí nájezd se stal osudným oběma rytířům. Skončili na zemi a jen ztěžka se zvedali do kleku a do stoje. Diváci je hlasitě povzbuzovali.

Hance se zdálo, že Bublu opouštějí síly. Sice si došel ke svému erbu pro meč, ale ke svému protivníkovi nijak nepospíchal. Karel Enberg byl viditelně v lepší kondici. Několik ran oba úspěšně vykryli. Pak jeden úder naplno zasáhl vévodu do lýtka. Plech sice zadržel ostří, ale Bubaldin začal kulhat a soustředil se pouze na obranu. Nakonec ho Enberg klamným manévrem vyvedl z rovnováhy a prudkým bodnutím do ramene ho poslal k zemi. Bubaldin upustil meč a herold mávnutím praporu ukončil souboj. Vítěz pozdravil nadšené diváky a vzápětí byl odveden do lóže k velmistrovi.

Hanka se dvěma sluhy vyrazila k Bubaldinovi. Společnými silami postavili hekajícího bojovníka na nohy a odvlekli ho do ústraní. Jakmile se vévoda vyloupl z brnění, ukázalo se, že závěrečné bodnutí sice prošlo zbrojí, ale rána je jen mělká povrchová. Horší byly modřiny, které se po těle začínaly vybarvovat.

Vtom k nim dorazil nejvyšší mág. Hanka se uklonila a couvla, aniž muži pohlédla do tváře. Kouzelník přistoupil k Bubaldinovi.

„Dovolíš, ctěný rytíři, abych zkontroloval tvé zdraví?“ naklonil se k jeho tělu.

„Není třeba, jsem v pořádku,“ nesměle namítl Bubla.

Mág přiložil dlaň na jeho rameno a usmál se: „Ano. Myslím, že jsi opravdu zdráv.“

Poté se odporoučel.

Vévoda zkontroloval své zranění, ale pouze zarůžovělá kůže naznačovala, kde se nacházelo.

„Páni, je dobrej,“ pokýval uznale, „ale mohl mi vyléčit i modřiny, když už tady byl.“

Vzápětí dorazil poslíček, aby se druhý nejlepší muž turnaje neprodleně dostavil do lóže velmistra. Bubla povyrostl o deset centimetrů a začal honit Hanku, aby mu podala čistou košili a nejlepší plášť.

Turnajoví hosté se zvolna rozcházeli a většina prodejců rovněž sbalila své pulty. Dokonce potkala i novopečené rytíře, jak využívají služeb mágů, aby se pohodlně přemístili domů nebo do větších měst. Výcvik skončil a každý z nich se nyní musí postarat sám o sebe. Hanku by zajímalo, zda najdou uplatnění jako ochránci bohatých karavan nebo se z nich časem stanou potulní lapkové.

Zamířila ke společné jídelně, aby vyjednala, kdo z poražených chce svého koně a brnění zpět a za kolik. To co zbyde, zítra prodají pod cenou handlíři a kováři. Od Enbergova sluhy vykoupila koně, ale zbraň i poškozené brnění mu odevzdala. Mezi těmi, co Bubla vyhrál, bylo jedno výrazně lepší, jak zpracováním, tak i kvalitou.

Pozdě v noci ji vzbudil vévodův návrat. Mladý muž byl notně podroušen a ztěžka se trefoval do dveří.

„Oslavovali jste s velmistrem?“ rozespale si mnula oči.

„Pšt, to je tajný, to je hrozně, ale hrozně tajný,“ snažil se artikulovat Bubla.

„Hm. Zajisté. Je převelice tajný, co všechno vám proteklo hrdlem,“ pomohla mu najít cestu k jeho lůžku.

„Pozítří budu bojovat s drakem. Ale pšt, je to hrozně tajný.“

„S drakem? Ty sám?“

„Kája mi pomůže. Budeme na tu hnusnou zelenou potvoru dva. Ale pšt... hrozně tajný.“ Skácel se na postel a v příští minutě hlasitě chrápal. Hanka mu s povzdechem zula boty.

A je to tady, pomyslela si. Těm dvěma rytířským vykukům se podařilo Bublu předhodit drakovi. Neváhala ani vteřinu a předala varování Rafanovi.

 


Zpět Obsah Dále

31.05.2017 16:31