Bez přihlášení je omezený přístup

(Přihlášení)

Přihlášení je dobrovolné, nechceme od vás číslo kreditní karty. Je ale užitečné - především pro vás.

Pro náhodné návštěvníky se totiž tato stránka musí chovat velice opatrně. Základní nastavení nesmí nikoho urazit, pohoršit ani mravně zkazit. Říká se tomu dětský filtr nebo také dětská pojistka. Na této webové stránce přihlášení usnadňují COOKIE. Dnes je módou dotazovat se uživatelů, zda s nimi souhlasí. Já na ně jen upozorňuji, dají se přece ve všech prohlížečích zakázat. Kdo je má povolené, přihlašuje se jen poprvé, každé další přihlášení zajišťují COOKIE. Nadstandardní prvky této stránky jsou totiž dostupné jedině po přihlášení. Máte-li na svém počítači COOKIEs zakázané (hlouposti se meze nekladou), nebo máte pitomý "chytrý telefon", který COOKIEs neumí, můžete se nouzově připojovat ke "svému nastavení" vždy jen po dobu pobytu na této stránce pomocí jména (nicku) a hesla. Tak se můžete přihlásit i když si COOKIEs neuváženě smažete (jde to velice snadno!). Při přihlášení nickem+heslem se neuváženě smazaná COOKIE obnoví, proto si buď nick+heslo někam zapište, nebo použijte něco, co nezapomenete. Pozor - nick musí mít aspoň 2 platné znaky, heslo 4 znaky, v nicku i heslu jsou povoleny jen číslice, písmena (včetně diakritiky) a znaky  _ - . 

Pokud sem napíšete vlastní nick+heslo (aby se Vám dobře pamatovalo), získáte možnost diskutovat i nastavit si některé parametry této stránky (např. dětskou pojistku).

Přihlášení umožňuje: nastavení jmen hrdinů, volbu jiných konců románů, počítají se vám přečtené knihy, stránka vás neoslovuje neosobně "milý návštěvníku" a zobrazí se i spousta jinak skrytých položek  MENU . Po úspěšném přihlášení tento panel zmizí a máte-li povolené COOKIE, nebude vás obtěžovat (buzerovat) ani při příští návštěvě. Je mi to líto, ale tak to vyžaduje Policie České republiky.

Dříve to tato stránka dělala podle IP adresy. To je dnes ovšem zakázáno. Proč? Prý to je "osobní údaj" a jejich shromažďování je trestné. Proto jsem kontroly zrušil. Je mi líto, ale pokud tohle skutečně vyžaduje Evropská unie, od které spoustu podobných pitomostí (a mnohdy ještě větších) tak radostně přejímáme, já tomu říkám latinsky "buzerace", česky "obtěžování". Jenže Policie může udělovat pěkně mastné pokuty a vymáhat je i pomocí exekutorů, dokonce mi tím už vyhrožovala, takže mi nezbývá než ustoupit násilí.


K základnímu přihlášení slouží následující políčka: Nick: a Heslo: Můžete buď ponechat, co zde "vymyslel" automat ("Q-datumčas"), nebo si je změnit podle libosti. Pak stačí stisknout .

Podrobnější nastavení zajišťuje formulář zde.

Zpět Obsah Dále

Dostižena ochránci

„Uf, to jsem ráda, že jsem se z toho dostala,“ usmála se na trpaslíka a svého přítele.

„Na, vezmi si vestu, ať nenastydneš,“ podal jí Zachariáš část její výbavy, kterou dostala od Gehana, „to ostatní máš schované u mě. Tak co, dostala jsi tam něco k snídani? Možná bychom si mohli promluvit někde u jídla.“

„To bych uvítala,“ zasmála se Hanka, zatímco si oblékala vestu a do její velké vnitřní kapsy přesunula svinuté pergameny, které doposud měla schované za košilí, „jejich kaše moc valná nebyla. A kromě toho s vámi taky potřebuji něco důležitého probrat.“

„Navrhuji přesun branami do...“ řekl Vron, ale nedokončil, protože trpaslík odmítavě mávl rukou.

„Nebuď paranoidní, nikdo nás nesledoval. Najíme se tady ve městě a pak si Hanku přesunuj, jak je ti libo. Já už mám toho tvého skákání branami plné zuby,“ zavrčel trpaslík, popadl dívku za loket a nasměroval ji na cestu do centra města.

Neušli ještě ani pět kroků, když se před nimi zavlnil vzduch a cestu jim zastoupili tři ochránci. Rozzářila se hůl moci, což znamenalo, že momentálně budou poblíž účinkovat pouze kouzla ochránců.

„Zatracená práce,“ zaklel trpaslík a postavil se výhružně před Hanku.

„Uklidněte se,“ oslovil ho nositel hole, „v žádném případě nechceme nikomu ublížit. Je i ve vašem zájmu, abychom se v klidu domluvili.“

„Mám tuhle dívku na starosti a nedopustím, abyste ji někam odvedli. Jsem za ni odpovědný a zůstane u mě!“ nekompromisně prohlásil Zachariáš.

„Ta dívka má problém a vy o tom víte. Proč byste ji jinak před námi schovával,“ smířlivě, ale pevně se zahleděl ochránce trpaslíkovi do očí. Jeho kolega se zatím přesunul za jejich záda. Vypadalo to, že tentokrát už nehodlají udělat při zadržení žádnou chybu.

„Nedovolím, abyste ji odvedli,“ položil Zachariáš ruku na sekeru, kterou měl zastrčenou za opaskem.

Hanka si nebyla jistá, co by se stalo, kdyby na ochránce zaútočil. Omráčili by ho nebo rovnou zabili? Nemá šanci ji ubránit před třemi ochránci. To není dokonce ani ve Vronových silách. Jestli dojde k boji, mohl by na to některý z nich škaredě doplatit a stejně by to nakonec nebylo nic platné. Nerespektovat hůl moci je v magickém světě zločin. Zase ji šoupnou do tábora poznamenaných...

„Znovu opakuji, že nechceme nikomu z vás ublížit. Chápeme vaše obavy. Ale jsou zbytečné. Hana se vrátí mezi své spolužáky a ujišťuji vás, že jí tam bude dobře,“ ochráncův hlas už ztrácel na trpělivosti a zazněl v něm ostřejší tón. Kývl na kolegu, který vylovil z kapsy kožený náramek.

Jak to Hanka uviděla, zpanikařila. Uchopila Zachariáše za rameno a odstrčila ho stranou. Pak zmátla ochránce tím, že vystartovala kupředu, ramenem vrazila do muže s náramkem a prchala směrem vzhůru do města. Několik vteřin trvalo překvapeným ochráncům, než se zorientovali a vyslali za dívkou kouzla svázání, zpomalení a poslušnosti. Náhoda tomu chtěla, že Hanka zrovna zakopla a tím se vyhnula magickému zásahu. Zdvihla se a prchala dál. To už stáli před trpaslíkem v hloučku všichni tři a vyslali další kouzla. Nevšimli si, že se za jejich zády Vron naklonil ke svému příteli a něco mu zašeptal do ucha.

Hanku konečně zasáhlo kouzlo ochromení a ona se bezmocně sesunula do kleku.

„Pojďte s námi!“ nařídil nositel hole a ohlédl se.

„Sakra!“ zaklel, když zjistil, že je Vron pryč.

„Kde je? Kam se poděl?“ obořil se na trpaslíka.

„No tohle!“ zahrál překvapeného Zachariáš. „Jak se odtud mohl ztratit?“

Ochránce se mračil jako obloha před bouřkou a nasupeně postrčil trpaslíka před sebe. Společně kráčeli k místu, kde jeho dva kolegové zdvihali ochromenou dívku. Rovnou jí navlékli náramek a teprve pak zrušili působení kouzla. Hanka se postavila s přihlouplým úsměvem na tváři a začala si oprašovat ušpiněné dlaně.

„Ona není pod vlivem kamenů,“ snažil se Zachariáš apelovat na vedoucího ochránců, „dokonce se účastnila zabití dvou aberilů. Měli byste jí dát šanci se hájit a vypovídat.“

Ochránce byl ale naštvaný faktem, že jeden ze zúčastněných během akce unikl, takže na trpaslíkova slova pohlížel spíš jako na účelovou lež a nehodlal nic riskovat tím, že bude vstřícný a shovívavý. To děvče jim svými útěky komplikovalo život už příliš dlouho.

„Aspoň mi dovolte, abych ji mohl navštěvovat,“ naléhal trpaslík.

„Jednou týdně spolu můžete promluvit,“ odsekl nerudně strážce zákona, „tak jako všichni.“

„Chci se s ní setkávat.“

„Výjimku si musíte vyřídit písemně.“

„Žádám v této záležitosti o audienci u Bdělého.“

„Zaznamenám to, ale je mnoho zájemců a dřív jak za dva měsíce se k audienci nedostanete,“ řekl muž s nádechem škodolibosti.

„Nejste moc vstřícný,“ konstatoval hořce trpaslík.

„Buďte rád, že vás neobviníme z narušování výkonu práva. To je od nás, myslím, dostatečná benevolence. Měl byste nám být vděčný. A teď se rozlučte se schovankou, nemáme času nazbyt.“

Zachariáš přistoupil k netečné dívce a pohladil ji po rameni: „Neboj se, všechno bude zase v pořádku. Opatruj se, ať zůstaneš zdravá a při síle.“

Podívala se na něj s úsměvem: „Je mi fajn. Moc ráda zase uvidím spolužáky.“

„Tak jdeme,“ pokynul nositel hole, a ochránci společně s Hankou zmizeli v oblouku vykouzlené brány. Trpaslík ještě několik vteřin hleděl na prázdnou cestu a doufal, že Vron měl pravdu, když mu šeptem radil, aby Hanku nechal ochráncům, že jí pomohou později. Pak zamířil do hospody, aby spláchl svou mizernou náladu něčím ostrým.

I Vron se toho dne vypravil do jedné zapadlé nevelké hospody. Jako už několi­krát od doby, kdy se prokázala nebezpečnost sitbelů, se tu tajně sešel s bojovým mágem Artitanem. Ten byl momentálně ve službách Bdělého. Občas fungoval jako tělesná stráž, jindy ho pověřovali různými výzvědnými úkoly. Mnoho lidí netušilo, že pracuje pro ochránce, takže pro něj bylo snazší získat choulostivé informace. I Vron mu několikrát vypomohl a za to se dozvídal, co mají za lubem strážci pořádku. Dnes požádal o schůzku kvůli Hance.

„Takže ji zase dostali...“ pokýval hlavou mág, když mu Vron všechno povyprá­věl. „To je mrzuté. Obávám se, že Bdělý se nemůže oficiálně angažovat v jejím případu, i kdyby sebevíc chtěl. Už jsem ti to vysvětloval. Taky jsem tě varoval, že vás trvale hlídají, aby ji dostali zpět. Chápej. Kdyby se rodiče Hančiných spolužáků doslechli, jak to s jejich dětmi v táboře vypadá, měli by ochránci na krku vzpouru. Nemohou dopustit, aby se někdo z internovaných dostal ven a vyprávěl nahlas o svých zážitcích.“

„A pořád nevíš, kde ten tábor je?“

„Myslím, že to neřekli ani Bdělému. Ale díky náramkům tam děti nejsou pod přímým vlivem aberilů a nehrozí, že by je ty potvory přilákaly k sobě a zabily. Dá se říct, že tam jsou v bezpečí.“

„Dokud ochránci nezačnou likvidovat označené,“ vzdychl Vron.

Na to Artitan neodpověděl. Místo toho sáhl po korbelu s pivem, napil se a otřel si ústa hřbetem ruky.

„Vyskytuje se hodně útoků na strážce zákona?“

„Čím dál víc,“ přikývl Artitan, „každou chvíli po nich někdo hodí sitbely nebo je napadne přímo. Dřív by se jich možná obyčejní lidé zastali, ale dnes se každý bojí do něčeho namočit. Ochránci jsou nervózní a občas reagují drsněji, než bývalo jejich zvykem. Já je chápu, jde jim často o život, ale slušný lidi se na ně kvůli tomu začínají dívat skrz prsty. Je to složitá doba.“

„Pověděl jsi ochráncům, jak trpaslíci zabíjejí aberily?“

Bojový mág se usmál: „Ani nevíš, jak jsem si u nich tou informací šplhnul. Hned ustanovili vyslance, který u trpaslíků zjistí podrobnosti. Škoda že jsem jim nemohl prozradit, komu vděčí za to, co se dozvěděli.“

„Moc by mě zajímalo,“ zachmuřil se Vron, „jestli Hanku aspoň vyslechnou, než ji pošlou zpět do tábora. Zrovna ona by jim o aberilech mohla povědět nejvíc.“

„Jestli si o ní myslí, že je označená, ani se o to nepokusí,“ ujistil ho Artitan. „Máš v úmyslu ji ochráncům zase vyfouknout?“

„Jo. Akorát bude trochu problém ji najít. Než se tam dostanu, možná mi to zabere jeden až dva týdny,“ spekuloval Vron.

„Copak ty víš, kde ji hledat?“

„Zatím ne přesně. Ale znám někoho, kdo mi může pomoct.“

„Fajn. Ale asi by sis měl pospíšit. Začátkem března je v plánu nějaká velká akce. Nevím, co to bude, ale řekli mi, abych si na březen nedomlouval žádné závazky.“

„A sakra. To moc času nemám. Vlastně jsou jen dvě možnosti, buď ochránci vyrazí likvidovat aberily, nebo označené. Nemáš z té vyhlídky špatný pocit?“

„Špatný pocit je slabý výraz,“ zavrčel znechuceně Artitan, „mám tisíc chutí vzít nohy na ramena a zmizet někam hodně daleko. Jenže kdyby to udělal každý, ty potvory by nás nejspíš úplně vyhubily.“

Ještě chvíli si spolu povídali o všeobecné situaci a pak se nenápadně jeden po druhém vytratili z hospody pryč.

 


Zpět Obsah Dále

07.08.2016 14:17

Komentáře: