Bez přihlášení je omezený přístup

Možnost nastavení je Zde.

Zpět Obsah

Černý pasažér

Pochodovali pod městem s krátkými pauzami na odpočinek celou noc. Poslední část chodby ale vypadala jinak. Působila přírodním dojmem. Členitý terén, nerovné stěny, někde se stěží protahovali, na dvou místech museli po čtyřech.

„Pořád jsou nám v patách?“ zeptala se unaveně během krátkého odpočinku.

„Původně jsem myslel, že je tvůj malý kamarád odlákal. Zdá se ale, že se rozdělili podobně jako my.“

„Používáš magii, abys to zjistil?“

„Použití magie by nás prozradilo, je to spíš instinkt. Byl bych špatný pašerák, kdybych necítil, že po mně někdo jde. Musí to být fakt dobrý stopař. Ale nemá šanci. Je příliš daleko, aby nás chytil. Naše tempo mu neumožnilo dostat se blíž. No nic, musíme se zvednout a pokračovat, abychom nezmeškali důležitou schůzku.“

Neměla šanci se zeptat jakou, protože poslední úsek cesty byl obzvlášť neschůdný. Měla co dělat, aby na vlhkém členitém povrchu neuklouzla. Dokonce se chvíli brodili vodou.

„A jsme tady,“ řekl otec, když se před nimi rozjasnilo.

Po krátké chvíli už se ocitli přímo na denním světle. Vynořili se mezi skalami poblíž moře. Na jednom balvanu u vody seděl chlap. Při jejich příchodu vstal a oprášil si zadek.

„No to je dost, že jste tady. Kdo to má vydržet?“

„Jestli jsi, Fahade, vypil jen jednu jedinou láhev, zakroutím ti krkem,“ odpověděl muži otec a Hanka se neubránila úsměvu při pohlednu na známou vousatou tvář.

„No ne, koho mi to vedeš? To je ale milé překvapení. Ona je ten černý pasažér?“

„Ty ji znáš?“

„Jo. Přijela do Quinwalu na mojí lodi. Skvěle jsme si pokecali.“

„Jestli něco zbabráš, tak si mě nepřej!“

„Vždyť mě znáš, na mě je spoleh. Ještě nikoho, koho jsem na loď propašoval, nechytili.“

„Tak to nezakřikni,“ ušklíbl se Hančin otec a poslal dívku, aby si vyřídila své tělesné potřeby, než dojde k akci.

V maličké laguně se tu houpal kormidelníkův člun. Systém úkrytu byl podobný jako u sudu s rybami. Akorát že tentokrát šlo o bednu v bedně.

„Všichni kapitáni jsou zvyklí, že si s sebou Fahad vozí bednu s chlastem,“ vysvětloval dívce otec, zatímco kormidelník opatrně uvolňoval skrýš, „námořníci z lodi tě zdvihnou a opatrně odnesou do skladiště. Musíš počkat v úkrytu, až tě Vron nebo Fahad přijdou vysvobodit. Buď trpělivá, bude to až poté, co loď zvedne kotvy.“

„A ty se mnou nepojedeš?“ pohlédla do očí, které se tak podobaly jejím.

„Ne, můj domov je tady a tobě bude líp beze mě než se mnou. Rád jsem tě viděl, ale na rodiče si hrát neumím. Promiň.“

S překvapením zjistila, že ji to ani nijak zvlášť nemrzí.

„Díky za pomoc. Jsem ráda, že jsme se potkali,“ sáhla do kapsy a podala Xarovi křišťálovou mušličku, „tohle si vezmi na památku. A kdybys někdy potřeboval protekci u Velké sedmy, tenhle amulet ti u nich otevře dveře.“

„Děkuji. Taky pro tebe něco mám,“ podal jí otec krabičku. Otevřela ji a spatřila dva tenké zlaté kroužky.

„To jsou ale krásné náušnice. Budu je opatrovat jako oko v hlavě.“

„Mají v sobě trochu magie a pomohou ti, až budeš potřebovat něčí pomoc. Používej je s rozvahou.“

„Mám tě ráda, tati,“ poprvé za celou dobu přistoupila ke Xarovi a objala ho. Také ji sevřel do náruče a přitiskl k sobě.

„Měli bychom vyrazit,“ nedočkavě u lodi přešlapoval Fahad.

„Tak tedy šťastnou cestu,“ postrčil otec Hanku k otevřené bedně. Vklouzla dovnitř. Bednu jí vystlali měkkou dekou a měla tu i malou polní láhev s vodou. Víko jí zaklaplo nad hlavou a slyšela, jak nad ni ukládají připravené láhve s kořalkou. Jakmile dovnitř vložili i vycpávky, sklo přestalo cinkat. Pak se loďka zhoupla, když ji silné ruce odstrčily od břehu.

Netušila, jak dlouho Fahad musel veslovat, než námořníci jeho zavazadla pomocí rumpálu vytáhli na palubu lodi, ale zdálo se jí to jako hodina nebo dvě. Neodvážila se přivolat magií světlo jen kvůli takové hlouposti, aby se koukla na hodinky. Bednu uložili do skladiště, přesně jak Xar řekl. Následovalo další nekonečné čekání, než se bedna začala jemně kolébat. Mohlo to znamenat jen jedno jediné. Loď vyplula.

Během chvilky ji to kolébání uspalo. Probudilo ji skřípání otvíraného víka.

„Vydrž, Hanko, za chvíli jsi venku,“ tlumeně ji uklidňoval Vronův hlas.

Musel jí pomoct vstát, jak měla přeleželé všechny končetiny. Nakonec se s chutí protáhla.

„Tak co, jaké to tam bylo?“ zkoumavě si ji prohlížel přítel.

„Únavné. Celou noc jsme pochodovali, protože si táta myslel, že po nás někdo jde.“

„A jak se ti líbil?“

„Nebude znít hloupě, když řeknu, že nevím?“

„Jo, asi bude.“

„Ale já opravdu nevím. Líbilo se mi, že se o mě stará, že zabil toho lumpa, který mi ublížil. Vlastně se mi líbilo i to, že žije tak trochu mimo zákon. Jenže jaký je doopravdy? Asi bychom spolu museli žít delší dobu, abych dokázala napevno říct, jestli je nebo není podle mého gusta. Skoro ho neznám. Kapku jsem se před ním styděla. Tobě třeba řeknu všechno, ale u něj mi přišlo poněkud trapné se bavit třeba o prádle, které zrovna smrdí v jeho koupelně a tak. Rozumíš?“

„Zklamal tě?“

„Ne, to ne. On se snažil, já jsem se snažila, ale asi jsme na sebe neměli dost času.“

„No, teď už se s tím nedá nic dělat.“

„Díky, žes mi ho našel.“

Vron jen kývl hlavou a vybalil pečivo, sýr a uzenou rybu: „Budeš se tu muset schovávat až do chvíle, než se dostaneme z dosahu quinwalské magické anomálie. Kapitán lodi je totiž zarytý patriot, a než jsme vypluli, museli námořníci prohledat kdejaký kout, aby se ujistil, že tě nemá na palubě. Byl by schopen otočit loď zpátky do města, kdyby tě někdo zahlédl. Takže v žádném případě nepoužívej magii a chovej se tiše. Tahle bedna chrání tvou skrýš. Chodit za tebou budu jen já nebo Fahad. Buď opatrná. Nesmíme se prozradit ani před kapitánem ani před našimi mágy. Byl bych rád, kdyby tvůj útěk i nadále zůstal záhadný a nevysvětlený. Tím se vyhneme případným komplikacím a spekulacím, zda jsme v Quinwalu neporušili tamní zákony.

Doufám, že mi rozumíš.“

„Budu tu zticha jako dřevokazná houba.“

„No, hlavně buď rozumná,“ vzdychl rezignovaně nad dívčinou rozjařenou náladou.

„Spolehni se,“ pobavila ji Vronova starost.

„Až to bude bezpečné, dám ti vědět, a ty se pak můžeš přemístit domů.“

„A co vy?“

„Jak už jsem říkal. Kapitán je typický představitel Quinwalu a dokud nebudeme v přístavu, k otevření brány určitě souhlas nedá. A my to budeme muset respektovat. Nemysli si, že to mágy neštve.“

„Už abychom byli doma,“ vzdychla toužebně.

Jakmile loď proplula kolem osamělého útesu, Hanka okamžitě ucítila dva kontakty ve své mysli. R’íhan vyjádřil nesmírné potěšení, že se jeho dcera vrací, a pak se stáhl, protože se vehementně hlásil o spojení Plam. Měli si toho tolik co povědět, že ani nevěděli, z kterého konce začít.

Vtom do skladiště vtrhl Vron: „Blázníš, nebo co?! Přece jsem tě výslovně žádal, abys nepoužívala magii. Okamžitě toho nech, než si toho někdo všimne!“

„Promiň, Plame, teď nemůžu mluvit,“ vyslala ještě omluvu.

„Rozumím. Čekám na tebe u jezera,“ odpověděl a přerušil kontakt.

Omluvně pokrčila rameny a Vron nad ní jen nevěřícně zavrtěl hlavou.

Nyní bylo čekání skoro nesnesitelné. Kdyby mohla postrkovat ručičky hodinek, udělala by to. Musela vydržet ještě dalších několik hodin a zůstat při tom potichu. Bylo to horší, než celou noc pochodovat podzemními chodbami. Snažila se vzpomínat na pobyt u fagliniů a opakovala si, že právě teď je na tom o hodně lépe...

Někdo vešel do skladiště. Vzápětí se odsunula bedna, co zakrývala vchod a dovnitř se protáhl kormidelník. V jedné ruce svíral svůj oblíbený plecháček na vylepšený nápoj, momentálně zející prázdnotou, a do druhé ruky uchopil smeták na tyči.

„Je tu potřeba zamést?“ dívala se Hanka nedůvěřivě na jeho vybavení.

„Ty máš ale nápady,“ usmál se a zavrtěl hlavou. Smeták ale neodložil.

Tázavě se na něj podívala.

„Jídla tu mám zatím dost,“ namítla.

„O to nejde. Jsem tu kvůli tomu, že přišel čas se rozloučit. Vron ti vzkazuje, že se konečně můžeš přemístit domů, že tady už je to bezpečné.“

„To je paráda,“ seskočila ze bedny, na které seděla, a rozjařeně vtiskla kormidelníkovi pusu na vousatou tvář, „moc ti za všechno děkuju.“

Kormidelník odložil hrnek a dívka zaváhala: „Ale loď je plná mágů. Docela určitě si všimnou, když tu vykouzlím bránu.“

„Pro případ, že si to uvědomíš, ti mám od tvého přítele vyřídit, aby sis s tím nedělala hlavu, že se postará o krytí. A máš zmizet co nejdřív, dokud jsou všichni na palubě a nemůže na něj padnout podezření, že pomáhali uprchlé osobě.“

„Tak já teda jdu,“ vděčně se na něj zadívala a naposledy mu potřásla rukou.

V okamžiku, kdy se vzduch kolem ní zavlnil, kormidelník udeřil smetákem na strop.

Nahoře na palubě Vron hned po zaslechnutí úderu otevřel malou přemisťovací bránu.

Oči všech mágů se okamžitě stočily k němu.

„Co to sakra děláte?“ obořil se na něj Pohromak, který zrovna něco projednával s kapitánem.

„Promiňte. Jen jsem zkoušel, zda už by se dalo z lodi odejít pomocí magických prostředků.“

„Copak nevíte, že je to na lodích zakázáno?!“ obořil se na něj kapitán.

„Ale tahle loď přece nepatří Quinwalu.“

„Patří, nepatří, stejně vám zakazuji něco takového během naší cesty použít. Jako kapitán bych vás mohl za neuposlechnutí tvrdě potrestat.“

„No dobrá, dobrá, stačí říct. Už to zkoušet nebudu,“ pokrčil Vron rameny a zamířil do podpalubí. Když procházel kolem Helary, chytila ho žena za rukáv.

„Ta brána měla nějakou divnou ozvěnu,“ pronesla šeptem.

„Asi ještě nejsme dost daleko od quinwalských magických anomálií,“ s nevinným výrazem pokrčil rameny Vron a nenápadně na ochránkyni mrkl jedním okem. Ta se jen usmála a přikývla.


Hanka se přemístila do hor ke hrobu Karmaneuduny. Plam už tu na ni netrpělivě čekal. Rozběhla se k němu a přitiskla se k důvěrně známé šupinaté hlavě. Objímala ho, zatímco jejich propojená mysl jásala nad tím setkáním.

„Nejsme tu sami,“ něžně ji po chvilce upozornil drak.

Ohlédla se. Opodál přihlíželi tři jednorožci. Jakmile k nim vykročila, ten menší se neudržel a rozběhl se k ní.

„P’ujibo, ani nevíš, jak ráda vás všechny vidím.“

Pocuchala mu uličnicky hřívu. To už k nim došli i rodiče.

„L’galo,“ jemně se dotkla krku matky a stejně chtěla pozdravit i otce. Když ale ucítila vlnu jeho radosti a lásky, neudržela se a objala ho.

„Odpusť mi moje hloupé nápady,“ zašeptala.

„Cesty osudu tě posílají na neklidné stezky,“ odpověděl shovívavě, „snad tě vedou správně. A dost možná tvá volba zažehnala něco, co by se našemu stádu nelíbilo. Vítej doma, dcero.“

„Musíš nám co nejdřív o všem vyprávět,“ nedočkavě naléhal P’ujibo.

„Neboj se,“ usmála se na něj, „dám se jen trochu do pořádku a za dva dny jsem u vás. Musím si o svých zážitcích popovídat s otcem a popřemýšlet o tom, co jsem provedla dobře a co špatně. Víš, někdy se člověk musí ve vteřině rozhodnout a není snadné odhadnout, jak by to mělo být správně.“

„Budeme se těšit na tvůj návrat,“ potřásla hlavou L’gala a hned potom se jednorožci otočili a zmizeli.

Trochu nechápala, proč odešli tak rychle, ale když pohlédla zpět k Plamovi, všimla si, že tu na ni čeká ještě jedno uvítání.

Stál tu Sváťa a za ruku držel Aničku. Ta měla v ruce několik květin, které nejspíš právě natrhala.

„No tak se nestyď. Běž přivítat tetu Hanku,“ postrčil svou sestřičku a ta se rozběhla k dívce.

Hanka ji vzala do náruče, a zatímco musela očichávat jednotlivé kvítky, zda voní, došla až k Plamovi a Sváťovi.

„To víš, dneska hlídám. A co ty? V pořádku?“ zeptal se její kamarád starostlivě.

„Teď už ano,“ vzala si od Aničky květiny a holčičku postavila na zem, „a co je nového tady?“

Sváťa se na ni jen mlčky zadíval. To nebylo při jeho upovídané povaze obvyklé. Anička se mu věšela na kalhoty a domáhala se, aby ji vzal do náruče.

„Co nic neříkáš?“ nevydržela jeho pohled. „Copak tu opravdu není nic důležitého, o čem bys chtěl mluvit?“

„Jo. Moc ti to sluší.“

Hanka se zatvářila, jako by právě spolkla mouchu.

Sváťův úsměv se uličnicky roztáhl od ucha k uchu a zdvihl sestřičku do náruče. Hanka protočila oči v sloup a nechtěně se usmála i ona. Nad ní se zubil i mladý černý drak. Mírně naklonil hlavu a pak lehce foukl do Hančiných dlouhých vlasů, až se rozevlály na všechny strany.

 


 

Následuje:

Dračí cejch (Sedmý smysl 8)

Konec 7. dílu

@M © 2010 Ilka Pacovská

Zpět Obsah

Konec

Mapa světa Sedmého smyslu

Sedmý smysl - seznam knih

1 - Ostrov zasvěcení

2 - Smrt kouzelného džina

3 - Únosce draků

4 - Vrať drakovi, co je jeho

5 - Průvodce ztracených

6 - Otrocká krása

7 - Zlodějíček z pátých hradeb

8 - Dračí cejch

9 - Bez práva na život

10 - Naučte mě zabít draka!

11 - Sedmý smysl - bytosti

12 - Magické zrcadlo


Poslední zdvořilý příspěvek ve Fóru (klikněte si) je od jaxx: 19/10 na téma: §Manu : Kdo tam pustil muslimy z ISIS?

Domů
Statistiky

"Zlodějíček z pátých hradeb (Sedmý smysl 7)" (komentáře)

Téma=§Sedm Hlasovalo 7, celkem 35 hvězd, průměr=5.00.

Nahoru!
Knihy, úvahy

  

   

Jméno(nick):  

 

Emailová adresa:

 

Další informace:

  Vetřelec

 
 

Text příspěvku:

(   povinná pole  )     Napiš číslicemi: stopjetadvacet = (nejsi robot?)    (132 příspěvků).  

 (barva pozadí)  Smazat za dní(1-9,0=nemaž,-1=dnes) Výběr textu: Jména:

Komentář 1287421 neexistuje.

2. Jméno: Jerry

 

 

 Přidat přílepek!?

07.09.2017 v 19:06 id: 1287311

Sedmý smysl jsem si zařadil mezi nejoblíbenější knížky. Díly 1-9 jsem přečetl už několikrát, a teď se můžu vrhnou i na 10.díl. Už se nemůžu dočkat, až se do něj začtu. Moc děkuji paní Pacovské, že neskončila u 9.dílu a pokračuje dál :).


3. Jméno: Q-1706280953

 

 

 Přidat přílepek!?

14.07.2017 v 11:18 id: 1287087

kde se dají knihy stáhnout jako pdf?


SW: V hlavním MENU (pás nahoře) sekce "Download"... (14.07.2017 11:56)


4. Jméno: Q-norbert

 

Info: dědek

 Přidat přílepek!?

04.07.2017 v 16:50 id: 1286918

Škoda, že není možnost více hvězdiček než pět. Tohle zatím považuji za nejpoutavější, což je ve zdejší vysoké konkurenci něco extrovního.


SW: Připomněl bych i ostatním, komu se něco líbí (nelíbí), může přidělit hvězdičky! Jeden-dva hlasy o ničem nevypovídají! (09.07.2017 14:57)


5. Jméno: lenysek

 

 

 Přidat přílepek!?

01.07.2017 v 19:57 id: 1286908

jsou tu všechny kapitoly?


SW: Z hlavního MENU na Seznam knih, tam v pomocném MENU kliknout na Ilka Pacovská a tam jsou všechny díly (10 dílů + Seznam bytostí), pak je ještě fanfikce od Vachka Magické zrcadlo. Rozcestníky jsou i u každého obsahu. (01.07.2017 20:52)



Komentáře

Začátek


07.08.2016 14:17


Poslední zdvořilý příspěvek ve Fóru (klikněte si) je od jaxx: 19/10 na téma: §Manu : Kdo tam pustil muslimy z ISIS?

Domů
Statistiky

"Zlodějíček z pátých hradeb (Sedmý smysl 7)" (komentáře)

Téma=§Sedm Hlasovalo 7, celkem 35 hvězd, průměr=5.00.

Nahoru!
Knihy, úvahy