Bez přihlášení je omezený přístup

(Přihlášení)

Přihlášení je dobrovolné, nechceme od vás číslo kreditní karty. Je ale užitečné - především pro vás.

Pro náhodné návštěvníky se totiž tato stránka musí chovat velice opatrně. Základní nastavení nesmí nikoho urazit, pohoršit ani mravně zkazit. Říká se tomu dětský filtr nebo také dětská pojistka. Na této webové stránce přihlášení usnadňují COOKIE. Dnes je módou dotazovat se uživatelů, zda s nimi souhlasí. Já na ně jen upozorňuji, dají se přece ve všech prohlížečích zakázat. Kdo je má povolené, přihlašuje se jen poprvé, každé další přihlášení zajišťují COOKIE. Nadstandardní prvky této stránky jsou totiž dostupné jedině po přihlášení. Máte-li na svém počítači COOKIEs zakázané (hlouposti se meze nekladou), nebo máte pitomý "chytrý telefon", který COOKIEs neumí, můžete se nouzově připojovat ke "svému nastavení" vždy jen po dobu pobytu na této stránce pomocí jména (nicku) a hesla. Tak se můžete přihlásit i když si COOKIEs neuváženě smažete (jde to velice snadno!). Při přihlášení nickem+heslem se neuváženě smazaná COOKIE obnoví, proto si buď nick+heslo někam zapište, nebo použijte něco, co nezapomenete. Pozor - nick musí mít aspoň 2 platné znaky, heslo 4 znaky, v nicku i heslu jsou povoleny jen číslice, písmena (včetně diakritiky) a znaky  _ - . 

Pokud sem napíšete vlastní nick+heslo (aby se Vám dobře pamatovalo), získáte možnost diskutovat i nastavit si některé parametry této stránky (např. dětskou pojistku).

Přihlášení umožňuje: nastavení jmen hrdinů, volbu jiných konců románů, počítají se vám přečtené knihy, stránka vás neoslovuje neosobně "milý návštěvníku" a zobrazí se i spousta jinak skrytých položek  MENU . Po úspěšném přihlášení tento panel zmizí a máte-li povolené COOKIE, nebude vás obtěžovat (buzerovat) ani při příští návštěvě. Je mi to líto, ale tak to vyžaduje Policie České republiky.

Dříve to tato stránka dělala podle IP adresy. To je dnes ovšem zakázáno. Proč? Prý to je "osobní údaj" a jejich shromažďování je trestné. Proto jsem kontroly zrušil. Je mi líto, ale pokud tohle skutečně vyžaduje Evropská unie, od které spoustu podobných pitomostí (a mnohdy ještě větších) tak radostně přejímáme, já tomu říkám latinsky "buzerace", česky "obtěžování". Jenže Policie může udělovat pěkně mastné pokuty a vymáhat je i pomocí exekutorů, dokonce mi tím už vyhrožovala, takže mi nezbývá než ustoupit násilí.


K základnímu přihlášení slouží následující políčka: Nick: a Heslo: Můžete buď ponechat, co zde "vymyslel" automat ("Q-datumčas"), nebo si je změnit podle libosti. Pak stačí stisknout .

Podrobnější nastavení zajišťuje formulář zde.

Zpět Obsah

5. jednání

(V komnatě princezny Mileny).

Výstup 1.

(Princezna, chůva Háta).

Princezna (brečí chůvě na klíně): Tak už to víš, Háto. Co bys tomu řekla? Chtějí mě prodat!

Háta: Snad provdat? To je přece trochu jiné!

Princezna: Ba ne, prodat mě chtějí. Abych si vzala krále, který se ani neobtěžoval přijet se podívat, co to vlastně kupuje. Prodávají mě jako zajíce v pytli! Za mladšího syna poledního krále.

Háta: Aspoň, že je mladší. Třeba je i hezčí než jeho starší bratr.

Princezna: Ani o můj obrázek se nezajímali. Kdyby mě chtěli aspoň vymalovat, aby se na mě okem mrkli, než smlouvu podepíší.

Háta (ji těší): Vždyť ji ještě nepodepisují.

Princezna: To bych jim taky neradila. Doufám aspoň, že k té smlouvě budou potřebovat i můj podpis - a já se budu moc rozmýšlet, než něco takového podepíšu!

Háta: To ti schvaluju. Dobře si rozmysli, nežli něco podepíšeš. Ale na druhé straně, jako princezna to máš těžší. Musíš být nakonec ráda, že o tebe některý princ projevil zájem.

Princezna: Ale to se mi vůbec nelíbí.

Háta: Tak to ale na tomto světě chodí.

Princezna: Mně se to ale protiví. Je tak nenormální chtít někoho, koho bych mohla mít opravdu ráda?

Háta: Máš pravdu, máš trochu menší výběr. Ale snad se to dá snést. Určitě jsou hezcí chasníci i mezi princi.

Princezna: Jen aby Vilhelm nebyl postarší frajer, celý poďobaný od neštovic. Proč si vyslanec na námluvy nevzal aspoň jeho podobenku?

Háta: Třeba ho to ani nenapadlo.

Princezna: Já mu nevěřím ani pozdrav. A vůbec, kde je Jaroslav? Slíbil mi, že přijde nejprve za mnou.

Háta: Asi se zdržel u audience.

Princezna: Odešel odtud ještě přede mnou. Kde se jen zdržel? V kuchyni? Florián je sice starý klábosil, ale Jára s ním pokaždé prohodí sotva pár slov.

Háta: Jen trpělivost, Mileno. Však už slyším na schodech čísi kroky.

Výstup 2.

(Jaroslav, předešlí).

(Jaroslav vrazí do komnaty celý udýchaný. Není ani znát, zda je to schody).

Jaroslav: Promiň mi, že jdu pozdě. Musel jsem ještě řešit jeden problém.

Princezna: Jaký problém? A kde?

Jaroslav: Ve stájích. Náš velitel hradní stráže se zase opil a šel si vybít vztek na koních. Mlátil je bičem hlava nehlava, až jsem se jich musel zastat.

Princezna: Dopadlo to, doufám, dobře.

Jaroslav: V podstatě ano. Obrajtr na mě vytáhl meč, ale skončilo to jinak, než si myslel.

Princezna: Meč, povídáš? Jak to? Souboje jsou přece zakázané!

Jaroslav: Sama víš, co o tom Obrajtr soudí. A když je napitý, tím spíš.

Princezna: Ale jak vidím, neublížil ti. Jak se to vlastně seběhlo?

Jaroslav: Jeho chybou bylo, že to bylo ve stájích. Koně vycítili, o co jde a když se na mě vrhl s mečem, dostal kopytem, až odlétl do protějšího boxu a kdybych ho nevytáhl ven, byli by ho koně snad k smrti ukopali.

Princezna (ulehčeně): A co je s ním teď?

Jaroslav: Leží na strážnici a stará se o něho náš starý dobrý doktor Tvarlek. Jenom doufám, že si to bude dobře pamatovat.

Princezna (odhodlaně): Postarám se, aby se z hradu pakoval co nejdříve. Pěkný rytíř! Nesnese se s koňmi a koně se nesnesou s ním. Vojáky by jen mlátil, ale jinak se o ně nestará. Nežli takového rytíře, to raději najmeme mladší chasníky - aspoň by mohli pomáhat i o žních.

Jaroslav: Už jsem tě před ním jednou varoval, nevzpomínáš si?

Princezna: Ale to víš, že ano. Však teď od něho bude pokoj. Dva dny bude ležet jako Lazar - a pak už se ho bát nemusím. Ale pověz mi, jak poznáš, že je někdo zlý a jiný dobrý? Kdybys byl šedivý, jako náš doktor, řekla bych, že máš zkušenosti. Nejsi ale o moc starší než já - a přitom tvoje předpovědi vždycky vycházejí.

Jaroslav: Víš - mám takové tajemství...

Princezna: Ani mně ho nepovíš?

Jaroslav: Tobě... tobě ano, ale nikomu jinému.

Princezna: Háta by ti taky vadila?

Jaroslav: Dobrá, Hátě věřím, beztoho je dobračka, že lepší nenajdeš. Mileno, mám zvláštní dárek. Pochází od víly.

Princezna: Ty taky?

Jaroslav (zaraženě): Jak - taky? Ty víš o někom, kdo má také takový kouzelný kamínek?

Princezna: Já sama mám dar od víly, i když trochu jiný než tvůj. Někdy mě z toho jde až hlava kolem. A co umí tvůj dárek?

Jaroslav: Nic moc - a přece hodně. Když se skrz ten kamínek na někoho podívám, spatřím, jaký doopravdy je. Zlí lidé jsou černí, dobří světlejší. Když potom víš, kdo stojí před tebou, lépe se rozhoduješ.

Princezna: A co ten dnešní vyslanec?

Jaroslav: Bát se ho nemusíš, ale velkou naději bys do něho vkládat neměla. Je to poctivý a přičinlivý úředník, věrný svému pánovi. Obchodník, nic víc a nic méně.

Princezna (trpce): To už jsem sama poznala.

Jaroslav: Bát se ho nemusíš, rozhodně ti neublíží.

Princezna: Už ublížil... ale nic moc. Už jsem se vzpamatovala. Ale co já? Také ses na mě skrz ten kamínek díval?

Jaroslav (vážně): Také. Ale neboj se, ty úplně záříš. Proto ti své tajemství říkám, věřím, že mě nezradíš.

Princezna: Já tebe - nebo ty mě?

Jaroslav: U zrady může jít o vzájemnou zradu, ale toho se nebojím.

Princezna: Poslyš, Jaroslave, nepůjčil bys mi svůj kamínek? Ráda bych se skrz něj podívala.

Jaroslav: Jak myslíš...

(Podává jí sklíčko)

Princezna (dívá se střídavě na něho a na Hátu): Takhle je to tedy... Ale kdo ti dovolil vzít si tátovu korunu?

Jaroslav (udiveně): Jakou korunu?

Princezna: Ach, promiň - to bylo jenom ve sklíčku... Poslyš, Jaroslave - kdybych tě poprosila, dal bys mi ten dárek?

(S těmito slovy mu však sklíčko vrací).

Jaroslav: Nevím, Mileno. Mému nejlepšímu příteli se ten dárek jevil jako bezcenný. Mám obavu, že se projevuje jen v rukou některých lidí, zatímco jiní...

Princezna: Já jsem poznala při prvním pohlédnutí, že to není obyčejný kamínek. Ale mohla bych ti za to sklíčko dát něco jiného. Tady tu mou píšťalku. Tobě už přece bylo osmnáct let - ty už na nic nemusíš čekat.

Jaroslav: Nevím, k čemu ta píšťalka je. Takovou si umím udělat ve chvilce, ale jak se dívám, také nebude obyčejná.

Princezna (vážně): V té píšťalce je tajemství smrti.

Jaroslav: Snad ne kletby naší země?

Princezna: Ano, té. Píšťalka ji nepřivolala, ale sama ji uskutečnila. Pozítří mě začne poslouchat, ale kdybych ji dala tobě...

Jaroslav: Nech si ji, Mileno. A vezmi si i kamínek. Budeš je potřebovat víc než já.

Princezna: To by nebylo spravedlivé.

Jaroslav: Kdoví, třeba ano. Kamínek může být ve tvých rukou spravedlivější než u mě, můžeš mnohé vykonat sama, aniž by se tě někdo ptal na radu.

Princezna: Tak jsem to nemyslela. Já vím, s kamínkem by bylo všechno snadnější, ale to, co navrhuješ, by nebylo spravedlivé. Nemohu tě o takový dárek připravit. Vezmu si ten kamínek pod jednou podmínkou.

Jaroslav: Nepotřebuji žádnou podmínku...

Princezna: Ale já ano. Vezmu si ten kamínek jen když si k němu vezmu i tebe.

Háta: Mileno, nebudete to mít jednoduché, ale bylo to nejlepší rozhodnutí, jaké jsem ve zdech tohoto hradu kdy slyšela...

(Pochopitelně se rozbrečí).

Jaroslav (přece jen trochu zaražený): Mileno, to myslíš vážně?

Milena: Myslíš si snad, že jsem horší než ostatní děvčata? Jen abych tě na nejbližším bále neutancovala!

Jaroslav: Tak to nemyslím. Ale co Vilhelm?

Milena: Ten si jistě najde vhodnější území. Naše země mu zkrátka patřit nebude.

Háta: A Smutná víla už nemusí být smutná...

(Průvan sfoukne svíčku. Když ji Jaroslav opět rozsvítí, stará chůva nikde...)

Konec.

Konec

Zpět Obsah

Václav Semerád

06.10.2017 23:01


Poslední zdvořilý příspěvek ve Fóru (klikněte si) je od SW: 23/10 v 16:56 na téma: §Manu : Děkuji tímto Věrce za mail se seznamem chyb v Manuscriptu. Jo, bylo jich tam dost, zejména časových, takže se opravy dotkly prakticky všech kapitol kromě první. Prostě jsem se chytil do vlastní časové pasti a protiřečil jsem si. Mimochodem, ten průšvih s hady je díky tomu mnohem rozsáhlejší a závažnější než vypadal a netýká se jen Země. Díky za upozornění.Je vidět, že už nedokážu udržet v hlavě ani trošku složitější logiku...

Domů
Statistiky

"Dary Smutné víly" (komentáře)

Téma=§Smut Hlasovali 2, celkem 10 hvězd, průměr=5.00.

Nahoru!
Knihy, úvahy

  

1. Jméno:

 

 

 

23.10.2017 v 22:38 id: 000000

*** Zrušeno ***


2. Jméno: SW

 

Info: Václav Semerád, Vesničan

 

28.11.2010 v 17:51 id: 164735

2 Douša: Prosím, podívejte se na datum: 1958. To mi bylo 13 let...


3. Jméno: Douša

 

 

 

28.11.2010 v 10:55 id: 164733

Tak jsem přečetl i Smutnou vílu (opravdu jsem ji nečetl)- pěkný příběh, má to spád. Škoda, že to končí jako pohádka - zajímalo by mě jak to pokračovalo - svatba princezny, sousední princ a tak... Ale pěkné.



Komentáře

Víc komentářů tu není.

Začátek