Bez COOKIEs je omezený přístup!

Skok na slovník Skok na diskusi

Svět vedle 2

Ohrožení


Svět-vedle-2

 

(Svět vedle 2)

Science fiction

Jerry Worker

© 2018-2019 Jerry Worker

Nakladatelství: ?


Skok na slovník Skok na diskusi Obsah

Turnaj

Problémy

Nečekaný návštěvník

Hrozby

Městys Ulm

Zbraně

Vzduchovka

Dělo

(...pokračování příště...)

Seznam knih Komentáře

09.09.2020 09:49

Na hlavní stránku

Šklíba
Kočka Šklíba se na Alenku v říši divů jen
šklebila. Pak se začala dělat neviditelnou,
až z ní zbyl jen škleb... a i ten zmizel...

Knihy skupiny

Svět vedle


01) Svět vedle 1

02) Svět vedle 2

Titul: Svět vedle 2

Podtitul: Ohrožení

Autor: Jerry Worker


© 2018-2019 Jerry Worker

Skupina: Svět vedle - (2)

Nakladatel: ?

Žánr: Science fiction

Téma: Svět-vedle-2

Errata:

Anotace


Představte si cibuli. Představte si, že existuje mnoho světů a ty světy jsou poskládány vedle sebe jako vrstvy v cibuli. Normálně je odděluje slupka. Občas se stane, že se slupka poruší a vedlejší vrstvy se dotknou. Při větší poruše se vrstev může dotýkat více.

Jeden takový svět náhodně odhalila manželská dvojice šermířů. Byl to svět v úrovni středověku díky staletí trvající islámské poroby. Dvojice se rozhodla tomuto nebohému světu pomoci.

Vedlejší svět se vypracoval, ale sousední státy začaly závidět. A byly dost silné pro jakoukoliv akci.

Připomínky


Kliknutím na obrázek autobusu (v levém horním rohu - pod myší se mění) přeskočíte na konec textu (u obsahu tam je slovník, anketa a diskuse). Podobný obrázek vpravo skočí ještě dál na diskusi. Kde tyto položky nejsou, oba obrázky skáčí na konec souboru.


SDÍLENÁ LITERATURA


www.romanyzdarma a www.sw.gurroa.cz

Tento pokus o sdílenou literaturu rozesílejte, prosím, dál. Pokud usoudíte, že napsaný text byl pro vás natolik zajímavý a čtivý, že byste byli ochotni ho finančně ohodnotit, pošlete autorovi na číslo konta

*** 1015895083/6100 ***

dobrovolný příspěvek (do dvaceti korun).

Jde o nový směr šíření literatury bez mezičlánků a dalších nákladů, který by se časem mohl stát přijatelný autorům i čtenářům.

Díky.

Poznámky pod čarou


1 štajf, být štajf - zkoprnět, strnout, ztuhnout, leknutím zůstat bez pohybu

2 PARAMO, společnost, která je producentem asfaltářských výrobků a mazacích a procesních olejů.

3 EXPLOSIA český výrobce výbušnin. Jeho nejznámějším výrobkem je plastická trhavina Semtex.

4 Jsme v paralelním světě, tady to slavné Heuréka vykřikoval učenec Archodémes

09.09.2020 09:49


Poslední zdvořilý příspěvek ve Fóru (klikněte si) je od knihomol: 21/9 na téma: Kočky-mňoukají-tence : Nějak se nám Závodí zredukovalo. ????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????,   =*=   21.09 SW : Změna koncepce... :-D ;

Domů
Statistiky

"Svět vedle 2 Ohrožení" (komentáře)

Téma=Svět-vedle-2

Nahoru!
Knihy, úvahy

  

Nepřihlášení (roboti) nemohou přispívat!

2. Jméno: VlastimilČech

 

Info: veterán

05.07.2020 v 13:15 id: 1335758

Dovolte malilinkatou poznámku:

Za našich časů, se ty věci, které bouchají dělili na- trhaviny, střeliviny, třaskaviny. V podstatě a hlavně se liší tyto výbušniny kromě účelu též rychlostí a množstvím vyvíjených spalin. Teda pro příklad právě u těch třaskavin není ani tak moc důležité množství spalin, ale rychlost jejich vzniku- brizance. Jako pohon výstřelu z děla by bylo použití třaskaviny nevhodné. Používá se nějaká střelivina, která vyvíjí množství spalin pomaleji a rovnoměrněji. Ovšem dneska se věci mohou nazývati jinak, nebo libovolněji. Pokud tomu tak je, beru svou poznámku zpět s omluvou.


jaxx: Pane Čech, je to svět vedle, tam se nedá použít naše terminologie. Tam se ty popisy teprve tvoří. Ale upravil jsem text, aby odpovídal. Asi tak. (05.07.2020 14:01)


Q-1904072: A dodejme k tomu, že třaskaviny mají malou energii roznětu = jsou citlivé na minimální mechanický a/nebo termický podnět a svoji výbušnou přeměnu zahajují už při minimální energii podnětu, zatímco střeliviny a trhaviny mají tuto energii vyšší = jsou méně citlivé a tudíž stabilnější (s některými jde doslova házet lopatou nebo do nich mlátit kladivem a nic to s nimi neudělá). Ta energie podnětu se určuje v Joulech a čím je její hodnota menší, tím je samozřejmě výbušnina (obecně jakákoliv) citlivější na ohřátí a/nebo náraz. Proto se TŘASKAVINY v podobě malých přesně odměřených dávek umístěných do pečlivě zpracovaných pouzder se záměrně ztenčenou stěnou používají jako ROZNĚTKY neboli ROZBUŠKY jak pro střeliviny, tak pro trhaviny. Největší rozdíl mezi střelivinami a trhavinami je v rychlosti šíření výbušné vlny - střeliviny ji mají podzvukovou, trhaviny nadzvukovou, střeliviny proto vybuchují vlnově (hranice jejich termické přeměny na plyn = hoření se šíří rychlostí menší, než je rychlost šíření zvuku v daném prostředí), trhaviny DETONUJÍ (rychlost šíření přeměny v nich je vyšší než místní rychlost šíření zvuku). A třaskaviny se používají pro přeměnu malé energie roznětu například úderu úderníku v palné zbrani na energii tepelně-tlakovou, která zažehne střelivinu - ta pak vymete z hlavně střelu. U náloží trhavin roznětka vytvoří termicko-tlakový ráz, který vyvolá detonační vlnu v celém objemu odpálené trhaviny - ty se pak dělí podle rychlosti šíření na nízko-, středně- a vysokobrizantní. Podle brizance se potom také trhaviny dělí pro použití důlní/lomové, průmyslové (tváření kovů, demolice...) a vojenské. A pozor, jako trhavina se může chovat nejenom tuhá látka, ale i směsi ve skupenství kapalném, plynném a dokonce i v podobě mixu plyn/kapalina nebo plyn/prach = aerosoly!!! (05.07.2020 20:23)


VlastimilČech: Perfektní, pane Q-1904072 !

Jen tak mimochodem... čím jste? (Čím jste byl?) Doplnil jste mou malinkatou poznámku naprosto dokonale! Děkuji. (05.07.2020 23:38)


Q-1904072: Vším čím jsem byl, byl jsem rád - a radši zde nebudu rozvádět co všecko to bylo a kdo, kdy a kde mě to učil. Pokud bych vám to totiž prozradil, musel bych vás potom zabít ... (06.07.2020 17:49)


3. Jméno: jaxx

 

Info: pro změnu správce sítě

30.06.2020 v 21:37 id: 1335740

Jen tak pro zajímavost, objevil jsem nádherný článek zabývající se explozemi směsi etanol/vzduch:

https://www.bozpinfo.cz/josra/vybuchove-parametry-par-kapalin-smes-etanolu-vzduchu


4. Jméno: VlastimilČech

 

Info: veterán

28.06.2020 v 09:46 id: 1335733

Jo!.... To je ono! Bingo! Foltrefa!


5. Jméno:

 

 

25.03.2020 v 01:56 id: 1330548

snad vás taky potěší:


6. Jméno: VlastimilČech

 

Info: veterán

(5533)

13.02.2020 v 17:56 id: 1329673

Střelivinou nemusí být nutně jen tuhá hmota, jako je třeba černý prach, balistit, nitrocelulosa a kdoví co ještě... co takhle střelivinu vzduch doplnit nějakým plynem. Navrhuji uvažovat například acetylen. Acetylen se připravoval ještě za mého mládí přímo na místě spotřeby reakcí vody s karbidem. CaC + H2O.

vznikne C2H2 acetylen a Ca(OH)2 hašené vápno. Acetylen je vydadným zdrojem energie.

Představuji si to tahle: Do nábojové komory je vsunuta střela. Za nábojovou komorou se nachází něco jako "spalovací komora". Pod jen lehkým přetlakem je do ní napuštěn acetylen. Pak je uvolněno pero pístu, která vžene do spalovací komory stlačený vzduch. Myslím si, že už jen tohle by mohlo spustit (po dieselovsku) výbuch. Nadbytek vzduchu v komoře bude dostačovat nejen pro spálení acetylenu, ale bude rozehřán, nabude objemu a tedy se znásobí jeho tlak na dno střely. Střela bude vymrštěna silou velikou. Inspirací pro tento nápad mi bylo tzv. "dieselovaní", kdy kluci kápnou trošku nafty, nebo oleje do dna diabolky a ta vyrazí z ústí vzduchovky větší silou. A te efekt, když se zableskne a začoudí... Ovšemže se ničí těsnění .... ale to klukům nevadí. Druhou inspirací mi byly pokusy sovětských zbrojířů za Velké Vlastenecké Války, kteří vyvíjeli kulomet pro tehdy zkoušený raketový letoun. Ta zbraň měla být poháněna tekutým palivem přímo z nádrží letadla. Prý to fungovalo docela dobře, řešila se trvanlivost a celé to skončilo s koncem raketového letadla, jehož vývoj skončil s koncem války.

Výroba karbidu je prostá: jemně mleté pálené vápno se smíchá s jemně mletým dřevěným uhlím a v nádobě se zahřívá reakce CaO + C vzniká CaC karbid a CO2 sodovkový plyn. To by Vaši kluci hravě dokázali, pane Jaxxi.

Asi by z toho nějaká poboční zbraň ani ručnice nevznikla, spíše něco jako minomet, granátomet, hradební puška nebo tak něco....

------------------------

Asi trochu mimo besední téma. Jako kluka mě úplně okouzlil soused, který pouťový balónek nafouknul nejprve acetylenem z láhve autegenu a pak doplnil kyslíkem stejného původu. Zavázaný balónek pověsil na plot a prskavkou na tyči smetáku věc propíchnul. Žádné střepiny nelítaly, ale ŠUPA TO BYLA VELIKÁ PŘEVELIKÁ! V uších jsme měli zalehlo ještě dost dlouho! Okna se třásla, sousedky vyběhly, a my jsme jásali!


SW: Na Strahově mezi kolejemi fungoval v šedesátých letech "Dělový klub". Dělo bylo ze starého stojanu pouliční lucerny, na jednom konci uzavřené navařenou vrchní čepičkou, přivázané na dvojkoláku. Plnilo se karbidem a vodou, nábojem byl smotaný hadr. Dělostřelci vždycky nabijákem rozpumpovali směs v hlavni, vložili náboj a doutnák přiblížili ke zkusmo vyvrtanému otvoru v hlavni. Následovala většinou ohromná řacha a náboj létal až 100m. Obzvlášť efektní to bylo za šera, neboť z hlavně létaly velice efektní dlouhé plameny. Pak stačilo znovu - nabiják, zapumpovat, vložit hadr, odpálit a tak dále až do vyčerpání karbidu v hlavni. Poslední výstřely byly už vždycky slabší a častěji se stávalo, že došlo k "neutrálnímu" či dokonce k "zápornému výstřelu". Neutrální výstřel byl, když hadr neodletěl, ale zůstal trčet z hlavně, "záporný výstřel" znamenal, že plameny hadr obešly a hlaveň pak hadr naopak vcucla dovnitř. Pak se musel před dalším nabíjením pracně vylovit háčkem.

Při výstřelech se samozřejmě uplatňoval princip akce a reakce, takže dělo po každém výstřelu popojelo. Když dojelo na konec nástupní plochy, museli se kanonýři do děla opřít a odvézt je zpátky na začátek. Logičtější by sice bylo dělo prostě otočit a střílet chvíli na opačnou stranu a očekávat, že bude jezdit sem-tam. Leč to nefungovalo. Nástupní plocha je trochu z kopce a kanon po otočení měl jiný úhel a odmítal střílet. Říkali jsme mu proto "ideologický kanon", protože střílel zásadně jen na východ a odmítal střílet na západ. Ježkovy zraky, kolik stovek ran ta železná roura vydržela! Sledoval jsem to jen okrajově, cestou do- a z- menzy, jinak bych nestihal zkoušky... (13.02.2020 20:58)


SW: A můj táta nám dětem předváděl hru "Na bombardéry". Dneska by byla jistě zavrženíhodná a nevýchovná (tuplem, že táta byl učitel!), ale tenkrát, krátce po válce, to byla opravdu jen neviňoučká hra (bohužel jsem ji už s mými dětmi hrát nemohl, jsem totiž nekuřák).O co šlo?

Táta s námi foukal brčkem mýdlové bubliny. Tedy - ne přes kroužek, jako bublifuk, ale brčkem. A předtím trochu potáhl z cigarety, takže vyrobil bublinu plnou hustého cigaretového dýmu. Jednak byla jiná než naše průhledné - kouř se uvnitř různě točil a převaloval a celá bublina vypadala šedivá, jednak byla asi těžší, protože rychleji klesala, ale nejzajímavější byla při dopadu, protože se rozprskla do krásného hustého obláčku. A my jsme dole rozestavěli kostky a táta je "bombardoval". Kostku zasaženou "přímým zásahem" jsme rychle odstranili a hra pokračovala. Táta vyhlásil, že "bombardér" má jen omezený počet bomb, někdy vyhlásil dvacet, jindy třicet, když měl dobrou náladu, hráli jsme do konce cigarety a pak se rychle větralo. Když bylo venku slunečno a bezvětří, hrálo se to venku, pak odpadlo větrání.

Znali jste to taky? (14.02.2020 13:40)


jaxx: Acetylen jsem časem hodlal použít na dalekonosná děla místo parních. Pan Ludovitus to zvládne… odpálení bude nárazem dvou kusů železa proti sobě. To ale bude, až se Germani budou houfovat přímo pred invazí… (15.02.2020 09:48)


jaxx: Acetylen nebude, výroba karbidu potřebuje teploty přes 2000 stupňů Celsia. Bohužel. (14.04.2020 06:12)


7. Jméno: VlastimilČech

 

Info: veterán

10.02.2020 v 07:10 id: 1329603

Panu Jirkovicbx:

jestli jsem věc správně pochopil, pan Jaxx píše sci-fi povídku. Tož pokud i SCI -tak by to mělo dávat smysl. Pokud by si stvořil balistiku zcela odlišnou, pak by musel stvořit i zcela novou fysiku a všechny zákonitosti přírodní upravit. I malá změna v okolnostech nese ssebou důsledky v širším rozsahu. Vezměte si prosím tento příklad:

Nahradíme dusík v  atmosféře těžším plynem, například něco jako argonem. Vzduch sice bude dýchatelný, ale nejenom, že v něm budou létat lépe různé aerostaty, ale toto učiní zároveň ze subrety barytonistku. Zároveň ovšem se to projeví stratifikací poměrů obou složek atmosféry, zároveň se to projeví na životě všech organismů, protože dusíkaté látky, jako jsou ku příkladu bílkoviny se stanou deficitními. Aby se změnily fysikální zákony vztahující se k balistice, musely by změnit i jiné fysikální zákony. Změny těchto zákonů by se nutně musely projevit i v jiných oblastech a chudák autor, pan Jaxx, by se v rámci logiky musel snažit to promítnout do děje svého příběhu. Zkuste si, pane JirkoCbx, představit svět, kde je některý ze základních zákonů změněn: Navrhuji škodolibě například:

"Bodem, neležícím na přímce lze vésti s tou přímkou více než jednu rovnoběžku".


jirkacbx: V pořádku. (11.02.2020 21:00)


8. Jméno: VlastimilČech

 

Info: veterán

01.02.2020 v 21:22 id: 1329554

Kulička není ideální tvar střely.

Doporučuji ogivální tvar, rotační ovoid, nebo tak něco. Vsadit ho do sabotu z lehkého dřeva přiměřeně větší ráže, než je pruměr střely. Tím se zajistí: Větší činná plocha, na kterou působí tlak plynu. Tedy větší síla tlačící střelu vpřed. Úsťová rychlost se výrazně zvýší! Po opuštění ústí hlavně se střela oddělí od sabotu, který by její další pohyb nutně aerodymaicky brzdil. V čele střely pak je utvořena dutina vyplněná oním agens (například kapsaicinem).Nebo je v ose (olověné) střely vsazen svazeček ocelových jehel. Z hlediska účinnosti proti pancéři, by pak bylo asi ideálním řešením vsadit do nitra střely v její ose tyčinku kovového uranu. To je ale asi při dané technologické úrovni stejně nedostupné, jako třeba wolframové jádro.

Nevýhodou použití sabotu je jednak větší náklad na výrobu střeliva, jednak se zvětšením ráže zvýší také potřeba plynu na výstřel.


jaxx: Kulička byl prvotní nápad, rychle zjistí, že to není ono. Bude to některá z těchto vpravo. (02.02.2020 14:11)


VlastimilČech: Jo, to je ono! Z hlediska vnější balistiky asi ideální. (03.02.2020 08:57)


SW: Podle mě to kovové jádro co do tvrdosti postačí z několikrát překovaného železa (damascénská technologie). Zvládne to i běžný kovář. (03.02.2020 20:55)


jirkacbx: A proč střela či kulka se musí podobat pozemský technologii?

Proč ne třeba dutý váleček nebo díratý oválný a zploštělý kus plechu? (05.02.2020 21:42)


jaxx: Jirkacbx: protože ideální tvar. Zákony fyziky i aerodynamiky platí stejně. Viz například delfín a žralok. Různé typy, ale stejný tvar… (07.02.2020 01:04)


jirkacbx: To jaxx : Ideální tvar a fyzika použitelný pro pozemskou techniku,jinde to může být jinak (07.02.2020 19:31)


9. Jméno: VlastimilČech

 

Info: veterán

31.01.2020 v 09:32 id: 1329549

Jestli si to dobře pamatuju ještě ze školy, tož rumová příchuť se vyrábí z kyseliny octové a lihu. Nebo ne?


jaxx: Kyselina mravenčí a etanol. Rumová příchuť je mravenčan etylnatý. A vzniká pouhým smícháním... (31.01.2020 10:24)


VlastimilČech: Aha! díky! (01.02.2020 21:21)


10. Jméno: VlastimilČech

 

Info: veterán

(9363)

26.01.2020 v 00:28 id: 1329325

Nejsem samozřejmě zbrojířským technologem, ale přesto se odvažuji několika poznámek.

Účinek střelné zbraně závisí dosti na energii, kterou střela přenáší do svého cíle. Energie střely je dána fysikálním vzorcem

E= 1/2 x m x v2 (kde E = energie v joule; m=hmotnost střely v kilogramech; v= rychlost střely). Povšimněte si, že rychlost je v druhé mocnice a zvýšíme -li rychlost 2x, energie střely vzroste 4x.

Při velmi zjednodušeném popisu vnitřní balistiky se vychází ze vzorce fysikálního o práci obecně a o práci plynů.plynů. Tedy:

F= m x a (kde F je síla působící na střelu ve směru pohybu v newtonech, m= hmotnost střely v kilogramech; a= zrychlení střely v m/s2). Síla působící na zrychlení střely F= S x p (kde F=síla v newtonech, S= plocha průřezu hlavně m2; p=tlak plynu v pascalech). Pro stanovení předpokládané úsťové rychlosti lze použít vzorec

s= 1/2 x a x t2 (kde s je činná délka hlavně v metrech; a= zrychlení střely v m/s2; t= čas za který střela překoná činnou délku hlavně.

Zrychlení se vypočí ze vzorce.

a=v/t (kde a = zrychlení v metrech za sekundu na druhou; v= rychlost v metrech za sekundu; t= čas v sekundách)

Z uvedených fysikálních zákonů vyplývá, že délka hlavně je sice dobrá pro přesnost střelby, ale důležitější je její vliv na úsťovou rychlost střely. Jako příklad bych si dovolil užít příklad z praxe. Pistole vz. 52 (tzv. pařeznice) a samopal vz. 24 (tzv. pumpička). Obě zbraně užívaly stejnou munici. Lišily se samozřejmě délkou hlavně. Úsťová rychlost střely vystřelené ze samopalu se blížila 700m/s, kdežto pistole měla jenom snad možná nanejvýš 300m/s. (nepamatuji se)

---------------------------------

Zní to strašně složitě, ale ono to tak složité není. Dovolte mi, velmi prosím, abych pro zjednodušenou osvětu používal k následujícímu příkladu staré jednotky fysikální, které si většina lidí, jak jsem se přesvědčil, dovede lépe představit.

----------------------------------

Uvažujme tedy Vaši zbraň, kterou používá Váš hrdina. Podle Vašeho zadání má mít hlaveň délku 0,55m. Je to jen odhad, snad mne někdo poopraví, ale pokud by Vámi popisovaná střelba měla mít tak děsivý a devastující účinek, pak bych si představoval střelu s velmi vysokou dopadovou rychlostí. Třeba 1000m/s ??? V zájmu dopočítání se nějakého aspoň trochu realistického výsledku navrhuji uvažovat střelu nikoliv o hmotnosti 5dkg, ale jen o hmotnosti 5 gramů. Abychom dosáhli 1000m/s alespoň u úsťové rychlosti, pak musíme na dráze 0,55m na tuto rychlost zrychlit. Z toho vyplývá 0,55=1/2 x 1000 x t ... ( a=v/t) Čas, ve kterém se střela bude pohybovat v hlavni je tedy

t= 0,0011s. Zrychlení se rovná a=1000/0,0011. To je přibližně milion m/s2 Síla, která by musela na střelu působit by při našem zadání byla F= 0,005 x 1000000.

což je 5000 Newtonů. Aby to bylo přijatelnější je to cca 500 kp (tedy "půl tuny" Nyní zkusíme navrhnout ráži té zbraně. Což tedy například ráži 0,25´´, tedy 6,35mm. olověný váleček zastupující přibližně tvar střely by při této a hmotnosti 5 g měl objem zhruba 1/2 kubického centimetru a délku 1,6 cm. Průřez hlavně je 0,32 cm2. Abychom dosáhli té síly 500 kp, pak tlak plynu na dno střely musí být 500/0,32 = 1580 (atm) Jedná se o tlak, který musí na střelu působit průměrně, po celou dobu pobytu v hlavni, respektive průměrně po celé činné délce hlavně.

--------------------------------

Je zřejmé, že takto bychom se k aspoň trochu vědecky přijatelnému, uvěřitelnému realistickému výsledku nedobrali. Protože jsem byl už kdysi poučen, že každá připomínka by měla být doložena také návrhem řešení, navrhuji:

- snížit trochu požadavek na tak silně devastující účinek

- zvážit použití tzv "sabotu" a zvětšit uvažovanou ráži. (tedy v podstatě něco jako podkaliberní střelu?) Tím se zvýší plocha průřezu hlavně a poklesne požadavek na tlak plynu.

- přehodnotit trvání na ryze pneumatické zbrani. (Co třeba střela s košilkou podobnou diabolce kde prostor by byl vyplněn nějakým hustou olejovitou hmotou huspeninou- želé- odpalovanou dieselovským způsobem. Nebo vzduchotlakovou komoru, do které je až v okamžiku výstřelu vstříknuta hořlavá kapalina a výbuch par vyžene střelu.

- snad by se účinek střely tak zlepšit (určitě ne řádově, ale o něco) třeba použitím wolframu (???)

--------------------------------

Ndemám nejmenšího tušení, jak takovou či onakou zbraň vyrobit. Dovoluji si jenom podotknouti, že i Vámi proponované vzduchovce typu PCA se nevyhnete ventilu, který z právě předem, pumpou vestavěnou do zbraně, uvolní potřebné množství vzduchu...

--------------------------------

Povšimněte si, jak se se stejným problémem popasovaly jezinky v Zakejvalčí. Napínaly jednu pružinu za druhou, práci vkládaly POSTUPNĚ, dlouho jim to trvalo a jejich puška kdovíjaký výkon nepodávala, když byly tak slaboučké.


jaxx: Asi by to chtělo nějakého odborníka, když se ani vy na to necítíte. Co takhle prodloužit hlaveň, třeba na 75 cm? Zvětšit průměr hlavně? O žádném devastancancujícím účinku jsem nepsal, to platilo pro pružinovou kladkovou kuši. Tady bude stačit, když způsobí zranění. Střela bude obsahovat stopy kapsaicinu či podobného sajrajtu, to na vyřazení z boje pro dnešek stačí. Pokud zabije, tím líp, neměl k nám lézt, ale sedět doma. A u PCA stačí jednoduchý ventil, který se otevře a vypustí celý obsah, ne jen část, a zavře se až začátkem pumpování. Pro každý výstřel se musí 3x až 3x pumpnout... (26.01.2020 17:52)


VlastimilČech: Pak to není problém, pane Jaxxi! Energie výstřelu například 150 Joule může být dostatečná. Při troše snahy a  délce hlavně 75 cm, je to jiná káva_ dobře stravitelná!

Doporučuji zvážit konstrukci bullpup, tedy uspořádání, kdy závěr, nábojová komora je nad pažbou, a spušťadlo je více vpředu. . Pro Váš účel byl doporučoval jako základ něco takového jako je : http://alexxxus.cz/cs/FX-Independence-cal-22-pumpa

Povšimněte si slov: "Nebo po každém výstřelu 2-3 krát pumpnout a vzduchu je pořád dost." Pokud byste obdobnou zbraň uspořádal jako Bullpup (např. něco jako: http://alexxxus.cz/cs/KalibrGun-KBG-Valdy-sro-wood-stock-635-cal-25-20-50-110-metr-WB) povšimněte si věty: "je možno pušku naladit až na poměrně brutální výkon okolo 80ti joule"

Podívejte se videa Youtube s touto, nebo podobnou zbraní...

Takže jestli bych měl Vámi požadovanou pušku navrhnout, kombinoval bych opravdu systém jako u Indepedence, není to žádná elektronika a opravdu šikovný řemeslník (nástrojář, nemusí být zbrojíř) to podle předlohy poskládá. Uspořádání Bullpup, aby se nezbolestně mohla prodloužit hlaveň, to jste navrhnul velmi moderně a správně. Správně nadávkovaný kapsaicin, nebo jiná chemikálie dovede účinek velmi značně zvýšit. Věřím tomu, že byste těch 150 joule dosáhnul. A kdyby ne, pořád tu máme dieseling, který významně zvedne energii střely. Je ovšem třeba části zbraě na dieseling patřičně posílit. Myslím, že tudy cesta bezpečně vede. Ano, měděné (respk. měděné slitina) hlavně se v vzduchovek používají. Proč se nedělají i další části z barevného kovu nevím, zřejmě tomu brání jen cena. Prostě se udělají masivnější než by byly ocelové. Ovšem výhoda odolnosti proti korozi by vyšší cenu mohla za nějakých okolností vyvážit.

--------------------------- (26.01.2020 20:49)


VlastimilČech: A pokud se týká dieselingu: mrkněte do tabulek: obyčejný petrolej má 4 x větší obsah energie než střelný prach. Jistě, ten nese v sobě i okysličovadlo, jenže ve vzduchovkovém systému je vzduchu až-až... Ukazoval mi syn nastřelovací pistoli, která je poháněna z kartuše PB... a nahrazuje lehce a snadno nábojky, které jsme kdysi na stavbách k nastřelování do betonu používali my. Co je to jiného než dieseling? Ovšem dotažený jiným směrem a jinými prostředky... (26.01.2020 20:56)


VlastimilČech: Ještě bych si dovolil mít jednu poznámku k Vašemu řešení obzvláště silné vzduchovky. Máte pravdu, veliký problém technický je uvolnit najednou a co nejrychleji velké množství stlačeného vzduchu a to při každém výstřelu stejné! Vzpomenul jsem si na řešení používané u R-U vzduchových minometů. Tam byla vzduchová komora umístěná pod střelou. Střela sama byla ku dnu komory upevněna trhacím elementem (šroubem?). Při výstřelu se do komory vpustil tlakový vzduch, který plnil komoru. Po dosažení předepsané síly respektive tlaku se kalibrovaný element utrhl a došlo ke kalibrovanému výstřelu. Toto by se přece dalo docela snadno zařídit, společně i s oním dieselováním. Napadlo mne také, že jako pohon dieselování by mohl být ryze přírodní terpentýn! Ten se získává destilací dřeva. Uchycení si představuji například tak, že ze dna střely trčí stonek, který je po vsunutí do nábojové komory zachycen v jejím "závěru". Po stisku spouště se uvolní přívod vzduchu z tlakové nádrže. Po přetržení trhacího elementu dojde k opuštění střely a zároveň ovšem i k prudkému poklesu tlaku v komoře. Poklesem tlaku dojde k uzavření přívodu vzduchu z tlakového tanku. Lituji velmi, že Vám nemohu načrtnou tenhle nápad, který považuji za technicky správný a realisovatelný.

"TECHNIK NEMLUVÍ, TECHNIK KRESLÍ." (26.01.2020 21:51)



Komentáře

Začátek


Přílepky včera: Kočky-mňoukají-tence