Bez COOKIEs je omezený přístup!

Zpět Obsah Dále

Chlapojed

Arxen se probudil s pocitem naprosté prázdnoty v hlavě. Rázem zapomněl, co se mu zdálo, a současně si uvědomil, že drží v ruce pistoli. Ve směru hlavně se na nepatrně světlejším pozadí hvězdného nebe rýsoval obludný stín.

Ani ho to nepřekvapilo - koneckonců takovéto reakce byly důsledkem jeho schopnosti přežít. Když se obrovská černá hmota poněkud nadzvedla, Arsia rozeznal obrovité pracky a bachratý trup. Chlapojed, pomyslel si. Další, co má smůlu. V mozku vnímal telepatické hlášení svých robodžinů, kteří oznamovali, že jsou v pohotovosti. Nepotřebuji vás, zahnal je rychlou myšlenkou.

Jenže ještě jiná slova bezzvučně vplula do jeho vědomí.

Nestřílej, Arxene, ozval se mu v hlavě princeznin hlas. To není nepřítel. To je jenom chlapojed.

Málem by se rozesmál. Krásně to řekla: jenom chlapojed! Dravec, před kterým se Mangwaxellané třásli strachy, obávaný požírač, obrovitý pralesní muž. Ucítil vedle sebe pohyb a Arrinci se postavila o krok dopředu. Černá obluda se hrozivě vztyčila a rozpřáhla obrovské paže-

Pistole mladíka pálila v dlani. Inteligentní zbraň viděla nebezpečí, ale protože byl její pán a vládce vzhůru, poslušně čekala na myšlenkový povel k palbě. Ten však nepřicházel a pistole se dostala se svým krátkým rozumem do svízelné situace. Má i nadále vyčkávat na povel anebo snad nastala chvíle, kdy se musí o pánovu bezpečnost starat sama nezávisle na jeho vědomí?

Aranii tiše stála a obr se nerozhodně kýval na dosah před ní a vydával hluboké mručení. Těžký dech vyrazil náhle z krabaté tlamy a obluda se spustila na všechny čtyři. Nečekaně se sklonila, stočila se do klubka a s táhlým funěním zůstala ležet.

Je moc osamělý a moc zklamaný touto planetou, řekla Arrinci, když se ukládala zpět na své lůžko. Promluvila jsem si s ním a naplnila jsem ho štěstím. Je teď můj přítel.

„Ale můj ne,“ odvětil mladík. „Co s ním bude ráno?“

Zavede nás na druhou stranu pohoří.

Arxen se pousmál. Tak elegantní řešení ho nenapadlo. Klidně by chlapojeda odstřelil a zítra by mohl hledat stezku přes hory jak mourovatý. Kdepak, jako techničan se nemůže rovnat žádnému z Negganců.

>To proto, že mě nechceš poslouchat,< ozval se mu v hlavě druhý důvěrně známý hlas, ale to už se mladík propadal do spánku a neměl chuť odpovídat. Teď už mohli spát opravdu klidně. Strašnější dravec, než ten, co udatně chrápal pár kroků od nich, ve Swarpské přírodě nežil.

 


Zpět Obsah Dále

24.03.2019 20:07