1. Jméno: Mirajz

Téma: Ivory

28.11.2020 v 14:22 id: 1336102

Při stahování v EPUB Hrdinové z Ivory Je anononcována učesaná i rozcuchaná verze, ale pojmenování v obou případech je egan-doris-ivory-2-hrdinove-z-ivory-r.epub.

2. Jméno: SW

Info: Václav Semerád, Vesničan

Téma: Saxamur

27.11.2020 v 10:18 id: 1336100

Napadlo mě ještě něco jiného. Vlastně ani nejsou nutné dvě odlišné verze, když je tu možnost místo "verze 1" X "verze 2" použít jednodušší rozlišení "drastické" (jako u "Léčitelky"). V "učesané" verzi bude happy-end, v "rozcuchané" funus. A nemusíme se zdržovat dělením... Asi to tak předělám, bude to jednodušší... Je někdo proti?

jaxx: Drobná chybka - oba odkazy ve stahování odkazují na rozcuchanou (katastrofickou) verzi... (27.11.2020 12:53)

vgj: Popravdě, celkově je Saxamur optimistický. Dva padlí jsou nic, proti tomu, co mohlo vyrůst oněch inteligentních mraků bakterií. Dobře rodiče Eriku vychovali, když z ní vznikl přístný ale mravný supergenius. Díky, že to tak dobře dopadlo. (27.11.2020 13:43)

knihomol: V pohodě, Obě verze OK. (27.11.2020 17:09)

SW: 2 Jaxx: Rozcuchanost se nastavuje dole, pod seznamem. Buď je zaškrtnuté "Drastické" nebo není. (27.11.2020 17:41)

jaxx: Aha. Je to OK... (28.11.2020 08:31)

Mirajz: A jak potom stáhnout obě verze současně? To se pro každou z nich musí měnit gnerování? To je ale velmi, velmi nepraktické. Zvlášte pokud se stahuje vícero knih. Z nichž něco chci rozcuchané a jiné učesané. Většinou ale chci obě verze. Speciálně u Saxamur jsem osobně zvědavý na učesanou verzi. Nejsem zase takový masochista, aby mě uspokojoval tragický konec, zvlášť u pohodového románu. (28.11.2020 15:02)

3. Jméno: Panther

Téma: Saxamur

24.11.2020 v 23:55 id: 1336096

Drobná technická poznámka, US Marines jsou jednotky námořní pěchoty, https://cs.wikipedia.org/wiki/Námořní_pěchota_Spojených_států_amerických, takže se dá očekávat že budou vybaveni vznášedlem, člunem nebo vrtulníkem, zatímco ponorku bude pravděpodobně obsluhovat US Navy https://cs.wikipedia.org/wiki/Námořnictvo_Spojených_států_amerických. Takže "mariňáci" na ponorce budou spíše jen náhodou, než aby ji řídili.

Jinak napjatě čekám na pokračování....

SW: Asi se držím toho, že za Rakouska-Uherska sloužili Češi u "maríny" i v ponorkách... takže "mariňáci" jsou v našem povědomí obecně "námořníci" a nerozhoduje, zda slouží u ponorek, pěchoty nebo u lodních kuchařů... nemusím se snad přesně držet americké terminologie! Měl jsem z války po tetičce radio, byly v něm tři elektronky RV12P2000 (univerzálně použité pentody jak na VF dílu, tak na NF zesilovači). Na každé elektronce byl jiný nápis: "Luftwaffe", "Wehrmacht" a "Kriegsmarine".

Ale pokračování? Tohle je poslední kapitola, teď už jen závěr a šmytec! (25.11.2020 09:56)

Q-2011122: Hezky učuněno - na tancovačce se Jindra může vyskytnout poblíž nějaké nezadané dcerunky, která na něm "začne pracovat" podobně jako na něj najela Jitka - a máme zaděláno na další díl SAXAUMURu ... (26.11.2020 17:29)

SW: Ba ne, další díl nebude. Zato jsem realizoval požadovanou anketu na záchranu Jitky, i když v jiném provedení. Saxamur má teď zkrátka dvě verze, katastrofickou a happy-end. Prozradím, že ta katastrofa se týká pouze Jitky a Ondry a že jsem to tak plánoval od počátku. Ať si každý vybere, kterou verzi chce. Jenže - pokračovat v tom dvou-verzově by byla opravdu super-fuška... Takže - začínám přemýšlet nad něčím dalším... (26.11.2020 21:46)

4. Jméno: SW

Info: Václav Semerád, Vesničan

Téma: Hodina-býka

24.11.2020  id: 1336095

Jefremovovy perly jsou zde komplet: Mlhovina v Andromedě, Cor Serpentis i Hodina Býka - ve všech formátech. Uf, to zas byla fuška!

knihomol: Vřelé díky za ně pane Semeráde. (25.11.2020 16:58) (Příspěvek o půlnoci zmizí!)

5. Jméno: VlastimilČech

Info: veterán

Téma: Saxamur

23.11.2020 v 07:08 id: 1336091

je mi té posádky líto....

jaxx: To by chtělo anketu: Zachrání se Jitka? ANO/NE... (23.11.2020 15:27)

SW: Vodní paprsek o 55 atmosférách řeže i kámen... (23.11.2020 20:24)

Q-2011122: To není paprsek.... když k něčemu takovýmu dojde, tak jsou stlačitelný objekty v implodujícím tělese rozdrcený tlakovým rázem na krvavou kaši připomínající červenej džem naplácanej křížem krážem přes vnitřek "plechovky". Nevydrží to ani kosti, ty to doláme na prťavý kousky. Člověk podrobenej takový "procedůře" má konzistenci zubní pasty ... A ten řezací paprsek, ten nemá jen 55 atmosfér - ten má minimálně 10x tolik, běžně se řeže tlakem ještě podstatně vyšším, až 100MPa - tam malou hmotnost sekundovýho průtoku nahrazuje obrovská kinetická rychlost, mnohdy ještě doplněná o krystalický abrazivo... Jako vlastník amatérskýho potápěčskýho průkazu mám i osobní zkušenost s působením tlaku "kousek pod hladinou" - a na rovinu řeknu, že těch 25 metrů kam mám jako rekreační potápěč právo se ponořit, už umí zabíjet taky docela fofrem ... O víc ja půl kiláku hloub to už není o naději - tam je to jistota.

A na rovinu doplním ještě jednu věc - kdyby náhodou někdo "vyčaroval z klobouku králíka" a nechal Ebažgy vytáhnout například z muzea nebo naopak nově objevit "techniku snímání mozkových proudů z mrtvých" a tím i zachraňování osobností význačných osob který z nejrůznějších důvodů předčasně opustí tohle Slzavý Oudolí, tak v případě implozního odchodu by nebylo z čeho snímat - veškerý buněčný struktury by byly změněný do podoby onoho lesního zvířátka, pocházejícího z Japonska a často se vyskytujícího na silnicích vedoucích lesem a v jeho bezprostřední blízkostí - NAKAŠI ...

Nezbývá než skončit - R.I.P. Jitko a Ondro ... (24.11.2020 19:02)

VlastimilČech: S tím vodním paprskem jsem se potkal. Řezali jsme s tím silné skleněné skleněné desky. Ale, proč o tom mluvím. Byl jsem se podívat ve fabrice na výrobu těch vodních laserů a zrovna vyřezávali ozdobný vzorek do ocelové desky. Toto prý dělávají pro jakéhosi "uměleckého kováře", který prý mříž doma trochu omlátí kladivem a prodává jako "vysoce náročnou ruční uměleckou práci"... Dojem na mne udělalo vyřezávání složitých tvarů do tlustého, velice měkkého molitanu. A řez byl naprosto čistý a kolmý k rovině materiálu. Zkuste to udělat třeba nůžkama, nebo nožem... Ohromná věc tenhle vodní paprsek. Jako abrazivo se používal jakýsi oxid hliníku.

Ale k té ponorce: Nemá náhodou ponorka tlakové těleso až pod pláštěm? Zvenčí tlakového tělesa jsou nádrže palivové i balastní, potrubí, vedení, ventily a tak. Kdesi jsem viděl docela dobrý obrázek. no a to všechno je kryto hydrodynamickým pláštěm. Navíc je ta loď rozdělena přepážkami na tlakové úseky. Vzpomínáte na toho sovětského ponorkáře, který na Kursku klepal kolik dní, než zemřel?

Asi by bylo lepší mžikem se proměnit na kaši, než pomalu mřít chladem a dusit se v temné dutině, bez naděje, někde v hlubině... tu posádku bych velice velice litoval. (25.11.2020 08:08)

SW: Podle mě nerozhoduje, zda poškodí tlakové těleso, nebo jen nádrže. Důležité je, že do těch nádrží vhrkne voda v množství nad schopnosti čerpadel. Ponorka pak půjde ke dnu a až se dostane pod kritickou hloubku, ozve se rachot (u ponorky Tresher ho údajně zaznamenali v hydrofonech doprovodné lodi). A přepážky měl i Titanic... Jednu (i tři) by ustál - šest ne. A taková vlnitá čára dva metry hluboká od čumáku po ocas... Ale právě ty přepážky mohly hrát klíčovou roli. V ponorce už byly nějaké otvory, ale jeden skořepinku přicucl a díky přepážkám se nemohl vyrovnat tlak... takže držel... (25.11.2020 09:51)

Q-2011122: U vzpomínaného Kursku šlo o potopení v relativně mělké oblasti kontinentálního šelfu v Barentsově moři - tam je šelf široký, dosahuje stovky km daleko od pobřeží a zrovna v místě kde si Kursk "ustlal" na dně je hloubka jen asi 108-112 metrů, takže doslova "na dně kaluže" pro moderní ponorky, odolávající tlaku minimálně 3x takových hloubek. Tam imploze nehrozila, naopak smrt udušením z vydýchanýho vzduchu byla akutní, protože reaktor byl odstavený a regenerátory vzduchu byly bez energie nefunkční, resp. ty nouzové chemické (s hydroxidem lithným) zaplavené. Proto tam ti co se rovnou neutopili v zaplavených úsecích zůstali tak dlouho naživu a kdyby Putler neodmítl zahraniční pomoc, asi by je odtamtud některá záchranná ponorka dokázala dostat.

V momentě imploze z důvodu překročení kritické hloubky pak už samozřejmě nezáleží na tom, jestli povolí jen venkovní pláišť, nebo i vnitřní tlakový trup. Kulatá díra do balastní nádrže zpolovičky zaplněné vzduchem by mohla vinou vnějšího přetlaku způsobit "přisátí" k povrchu jedině tak, že by ta nádrž byla uzavřená - balastní nádrže ponorek se ale dělají tak, že jsou na spodku otevřené do okolního moře (třeba jen několika otvory) a jejich zaplavování a vyprazdňování se řídí pomocí vzduchu, který se vypouští přes ventily z horní části nebo kterej se do nádrže naláduje kompresorem = v balastních nádržích je vůči vnitřku ponorky tlak shodný s okolním mořem. (25.11.2020 10:56)