Bez přihlášení je omezený přístup

(Přihlášení)

Přihlášení je dobrovolné, nechceme od vás číslo kreditní karty. Je ale užitečné - především pro vás.

Pro náhodné návštěvníky se totiž tato stránka musí chovat velice opatrně. Základní nastavení nesmí nikoho urazit, pohoršit ani mravně zkazit. Říká se tomu dětský filtr nebo také dětská pojistka. Na této webové stránce přihlášení usnadňují COOKIE. Dnes je módou dotazovat se uživatelů, zda s nimi souhlasí. Já na ně jen upozorňuji, dají se přece ve všech prohlížečích zakázat. Kdo je má povolené, přihlašuje se jen poprvé, každé další přihlášení zajišťují COOKIE. Nadstandardní prvky této stránky jsou totiž dostupné jedině po přihlášení. Máte-li na svém počítači COOKIEs zakázané (hlouposti se meze nekladou), nebo máte pitomý "chytrý telefon", který COOKIEs neumí, můžete se nouzově připojovat ke "svému nastavení" vždy jen po dobu pobytu na této stránce pomocí jména (nicku) a hesla. Tak se můžete přihlásit i když si COOKIEs neuváženě smažete (jde to velice snadno!). Při přihlášení nickem+heslem se neuváženě smazaná COOKIE obnoví, proto si buď nick+heslo někam zapište, nebo použijte něco, co nezapomenete. Pozor - nick musí mít aspoň 2 platné znaky, heslo 4 znaky, v nicku i heslu jsou povoleny jen číslice, písmena (včetně diakritiky) a znaky  _ - . 

Pokud sem napíšete vlastní nick+heslo (aby se Vám dobře pamatovalo), získáte možnost diskutovat i nastavit si některé parametry této stránky (např. dětskou pojistku).

Přihlášení umožňuje: nastavení jmen hrdinů, volbu jiných konců románů, počítají se vám přečtené knihy, stránka vás neoslovuje neosobně "milý návštěvníku" a zobrazí se i spousta jinak skrytých položek  MENU . Po úspěšném přihlášení tento panel zmizí a máte-li povolené COOKIE, nebude vás obtěžovat (buzerovat) ani při příští návštěvě. Je mi to líto, ale tak to vyžaduje Policie České republiky.

Dříve to tato stránka dělala podle IP adresy. To je dnes ovšem zakázáno. Proč? Prý to je "osobní údaj" a jejich shromažďování je trestné. Proto jsem kontroly zrušil. Je mi líto, ale pokud tohle skutečně vyžaduje Evropská unie, od které spoustu podobných pitomostí (a mnohdy ještě větších) tak radostně přejímáme, já tomu říkám latinsky "buzerace", česky "obtěžování". Jenže Policie může udělovat pěkně mastné pokuty a vymáhat je i pomocí exekutorů, dokonce mi tím už vyhrožovala, takže mi nezbývá než ustoupit násilí.


K základnímu přihlášení slouží následující políčka: Nick: a Heslo: Můžete buď ponechat, co zde "vymyslel" automat ("Q-datumčas"), nebo si je změnit podle libosti. Pak stačí stisknout .

Podrobnější nastavení zajišťuje formulář zde.

Zpět Obsah Dále

Nové zprávy

Noc uběhla klidně, dokonce ho ráno ani nebolela hlava, což přičítal jednak kvalitnímu vínu a také tomu, že spal při otevřeném okně. Sice to znělo podivně, čerstvý vzduch v umělé podzemní jeskyni, ale bylo to tak. Krásné ráno, čerstvý vzduch, sluníčko, tedy ehm, nějaká lampa simulující slunce... To mu připomnělo, aby se Joea zeptal na okolí. Nějaké, město, jak se k němu dostat... Snad ne pěšky.

Opičák Joe mu snad četl myšlenky. Když došel do společenské místnosti, Joe mu pokynul, ať ho následuje. Třetí dveře na chodbě vedly do místnůstky, které vévodil informační terminál. Ukázalo se, že je to podstatně dospělejší brácha toho v nouzovém vstupu. Strom odkazů byl rozsáhlejší a co bylo nejdůležitější, na zobrazení si uživatel mohl vybrat mezi klasickou plochou obrazovkou nebo holografickým displejem ve druhé části místnosti. Ta byla ohrazena nízkým zábradlím a cedulemi s varováním před laserovým zářením.

Zcela uchvácen nechal rotovat holoobraz zdejšího útočiště. Pak mu Joe předvedl funkci přiblížení a oddálení, zvětšení detailu až na celý holodisplej, což bylo asi pět metrů. Na závěr, jako třešničku na dortu, přepnul na fuknci, která se jmenovala Vivo. Zobrazil spodní stanici. Přiblížil se k jednomu oknu, za kterým bylo vidět opičí a lidská záda. Takže Vivo byl reálný pohled kamer odkudsi z kupole. Pak ho Joe nechal v místnosti samotného.


Takže, čím začít. Asi všeobecným přehledem. Pak uspořádání útočiště, kde co je a jak se tam dostane a tak podobně. Teprve pak, na základě získaných dat se bude pídit po detailech. Nakonec strávil u terminálu několik dní, aniž by byl o moc moudřejší. Těch informací bylo strašně moc! Například doprava. Existovala síť něčeho jako metro, pět tratí se rozbíhalo ze středu k okraji, kde byla okružní trať. Do stanice metra »Střed« mohl sestoupit přímo ze stanice výtahu. Pak bylo několik speciálních tratí, například do vědeckého centra s adresou Výseč 13, okruh 72, 35/67. Kde to bylo v reálu, vůbec netušil. Stejně to bylo divný, protože okružní trať metra byla na okruhu 64. Znamenalo to tedy, že vědci sídlí vně, mimo obydlenou část útočiště?

Další dopravu zajišťovaly elektrická vozítka, ať už měla dvě, tři, popřípadě čtyři kola. Baterie, které dodávaly proud, byly nový kompaktní výrobek s extrémně vysokou kapacitou. Odkaz na řešení vedl na stránku, která začínala integrálem nějaké šestipodlažní rovnice. Některá písmena ani nepoznával. Urychleně se vrátil k dopravě.

No a nejvíc se chodilo pěšky. Vlastně se to přímo doporučovalo. Úplně ideální byl výlet pěšky k nejbližší vodní nádrži, tam se vykoupat, zaplavat si, zablbnout na tobogánu, pojíst přinesené jídlo, prostě aktivní odpočinek.

Existovaly i speciální dopravní prostředky, jako výtah, kterým sjel dolů. Dále pár sanitek, což byla praktická vznášedla. Stejný typ měli i hasiči. Kupodivu, nikde žádná zmínka o policii. Buď skutečně žádnou nepotřebovali, nebo byla utajená.

Nikde však nenašel žádný náznak, co se stalo s lidmi.


Večery proklábosil s opičákem Joem, až ho bolely ruce. Jako náplast mu Joe nosil další láhve archivního šampaňského. Na dotaz, odkud je bere, dostal řeč o nějakých velikých skladech v podzemí. Přístup je bohužel pouze pro »člověka se čtyřma rukama«...

Když pak Adam odcházel na stále automaticky fungující metro, loučil se skoro s lítostí. Joe ho zlehka poplácával po zádech, ať cestou pozdravuje ostatní opice, ať se někdy staví... On že je vždy vítán jako přítel. Až byl z toho naměkko.

 


Zpět Obsah Dále

28.07.2017 23:05