Bez přihlášení je omezený přístup

Možnost nastavení je Zde.

Zpět Obsah Dále

3

Během dalších hodin a dnů Vendina detekce objevila toliko nové a nové trosky lodí. Nebylo možno z nich ale cokoli získat: byly to jen mrtvé, podle některých známek i mnohonásobně vydrancované kostry. Zmizelo absolutně všechno, co mohlo pomoci k přežití. Z továrních otisků na zbylých konstrukcích si Vende zvolna skládala mapu o obětech a datech. Nejstarší loď pocházela z 85 let staré minulosti. To opravdu nebylo povzbuzující.

„Jenže dosud jsme také nenašli žádné ostatky trosečníků,“ poznamenala velitelka Ketta.

„Že by je Prázdnota požírala?“ pousmál se Domarig. „Na mě si tedy pěkně smlsne!“ Protáhl svou mohutnou, vysportovanou postavu. Věnoval se vášnivě fyzickým aktivitám, a nucená nečinnost po uzavření tělocvičných sekcí ho mrzela. Tím více, že nemohl ani cvičit o samotě - úsporný režim ukládal odpočívající posádce klidový režim, bez zbytečného zvyšování spotřeby vzduchu.

Čtvrtý den se nedaleko Vende objevil Sonqaar, a kapitán Radiglak se ukázal na komunikační ploše.

„Možná by vás zajímalo,“ řekl bez okolků, „jak se zde v Prázdnotě točí kolotoč. Čtyři lodě včera přepadly pátou. Obětí byla Robarianská obchodní loď, která sem vstoupila asi před pěti měsíci. I když jména jsou v tomto případě zcela nedůležitá. Útočící lodě jí doslova rozebraly na prvočinitele a přivlastnily si všechny dostupné zdroje.“

„Rozumím tomu jako potvrzení o zdejším kořistném způsobu přežití,“ přikývl Zimgolt.

„To také,“ souhlasil Radiglak. „Říkám to ale kvůli něčemu jinému. Dnes se tři z útočících lodí spikly proti čtvrté z nich - a postihl jí stejný osud jako Robariany.“

„Děkuji za informaci,“ přikývl opět kapitán.

„Pravidla přežití v Prázdnotě jsou velmi prostá, a neúprosná. Včerejší spojenci jsou dnes nepřátelé v boji o další přežití. Kapitáni lodí, které se sem dostanou, to obvykle ke své škodě pochopí příliš pozdě. Nabízím vám vyvarovat se této osudové chyby tím, že uzavřeme spojenectví. V našem případě trvalého charakteru.“

Kapitán Zimgolt si promítl na panel údaje, které mezitím Vendina detekce zjistila o Radiglakově lodi. Nebyl na tom zas tak moc špatně, od posledního setkání si dokonce maličko polepšil. Citlivé oblasti byly posíleny plášťovými segmenty pocházejícími zjevně z jiných plavidel, loď vykazovala vcelku slušný energetický potenciál a podle všeho měla k dispozici i účinné zbraně. Kapitán Zimgolt věděl, že by nebylo vhodné ptát se, kde k tomu přišla.

„Nevadí mi, že si prohlížíte mou loď,“ reagoval náhle Radiglak s mírným úsměvem. „Nebudu zapínat štíty abych uchránil své soukromí. Chci tím ukázat, že svou nabídku myslím vážně.“

„Co by bylo žádáno výměnou za spojenectví?“ tázal se Zimgolt.

„Za spojenectví nic,“ zněla odpověď. „Ale vidím, že se stále snažíte sbírat data. Sice moc nevěřím v nějaký úspěch, ale jak jsem si zase zjistil já, jste skutečně moderní loď se silnou vědeckou výbavou. Vlastně, jste první a jediná skutečně vědeckovýzkumná loď za celou dobu, co tu vězíme. Třeba nakonec na něco přijdete. Jenže sběr informací je časově i energeticky náročný. Nabízím všechna naměřená data z doby, kdy tu jsme.“

„A cena by byla-?“

„Uvítal bych zbraně,“ řekl Radiglak otevřeně.

„Pokud vidím, tak jste ozbrojeni dost dobře,“ namítl Zimgolt.

„To je pravda,“ souhlasil Radiglak hořce. „Mám silné laserové kanóny. Akorát je malá nevýhoda, že potřebují plno energie. Víc by se mi hodilo několik vašich torpéd.“

Kapitán Zimgolt pomalu zavrtěl hlavou. „Výzbroj předávat nebudeme.“

„Ne-?“ Radiglak se zdál trochu překvapený. Chvilku mlčel, jako by očekával nějaké vysvětlení. To ale nepřišlo. „Dobře. Beru na vědomí.“ Učinil zklamané gesto. „Nebudu za vámi létat s dalšími nabídkami, abych se dočkal opět odmítnutí. Mohu využít své zdroje mnohem smysluplněji. Pokud si to rozmyslíte, vyhledejte mě sami.“ Chvilku uvažoval, než dodal: „Mrzí mě, že to musím říci, ale pravidla Prázdnoty jsou taková. Nemějte mi za zlé, pokud se někdy v budoucnu setkáme na opačných stranách fronty.“

„To by bylo opravdu nepříjemné,“ poznamenal Zimgolt neutrálně.

Radiglakův obraz se na ně ještě chvíli díval, než zrušil spojení.

„Odlétá,“ hlásila detekce.

„Opravdu jsme mu nemohli dát pár protimeteorických střel?“ řekla Ketta. „Osm let sebraných dat! To by byl hotový poklad pro analytické obvody...“

„Radiglak to řekl sám: střely tu mají nesmírnou cenu - obsahují velký ničivý potenciál a přitom nespotřebují žádnou energii. Skutečně nerad bych, aby se někdy v budoucnu jeho spojenectví změnilo v nepřátelství a Vende musela čelit vlastní výzbroji,“ upřesnil kapitán. „A začněte opět vysílat na střídačku všechny sondy co máme. Pokud to vyjde, obnovíme je. A pokud ne, nebudou nám stejně už k ničemu.“

Poté se zavřel do svatyně - izolované místnosti, v níž se daly s podporou Vende řešit věci všemi způsoby, to jest legálně i nelegálně mimo veškeré oficiální protokoly, a o hodinu později si zavolal velitele Sauruse.

Krátce, ale bez okolků spolu probrali bezpečnostní stránku současné situace. Velitel obrany poté dostal příkaz, předpřipravit postupy pro násilné obsazení jiného plavidla, a zhodnotit za jak dlouho by si Vende v případě nutnosti dokázala vytvořit vlastní invazní oddíl, a co by to stálo.

Velitel Saurus nebyl příliš udiven. Pokud by Vende nenašla způsob jak z Prázdnoty ven, nakonec by patrně došlo na slova kapitána Radiglaka a začal by skutečný boj o život. A jako prozíravý kapitán chtěl být Zimgolt připraven i na tuto zcela zoufalou verzi.

„Nicméně zatím pevně doufám, že k ní nebudeme muset sáhnout,“ dodal nakonec.

„Lepší být připraven, nežli překvapen,“ odpověděl Saurus.

 


Zpět Obsah Dále

05.11.2018 07:55