Bez přihlášení je omezený přístup

(Přihlášení)

Přihlášení je dobrovolné, nechceme od vás číslo kreditní karty. Je ale užitečné - především pro vás.

Pro náhodné návštěvníky se totiž tato stránka musí chovat velice opatrně. Základní nastavení nesmí nikoho urazit, pohoršit ani mravně zkazit. Říká se tomu dětský filtr nebo také dětská pojistka. Na této webové stránce přihlášení usnadňují COOKIE. Dnes je módou dotazovat se uživatelů, zda s nimi souhlasí. Já na ně jen upozorňuji, dají se přece ve všech prohlížečích zakázat. Kdo je má povolené, přihlašuje se jen poprvé, každé další přihlášení zajišťují COOKIE. Nadstandardní prvky této stránky jsou totiž dostupné jedině po přihlášení. Máte-li na svém počítači COOKIEs zakázané (hlouposti se meze nekladou), nebo máte pitomý "chytrý telefon", který COOKIEs neumí, můžete se nouzově připojovat ke "svému nastavení" vždy jen po dobu pobytu na této stránce pomocí jména (nicku) a hesla. Tak se můžete přihlásit i když si COOKIEs neuváženě smažete (jde to velice snadno!). Při přihlášení nickem+heslem se neuváženě smazaná COOKIE obnoví, proto si buď nick+heslo někam zapište, nebo použijte něco, co nezapomenete. Pozor - nick musí mít aspoň 2 platné znaky, heslo 4 znaky, v nicku i heslu jsou povoleny jen číslice, písmena (včetně diakritiky) a znaky  _ - . 

Pokud sem napíšete vlastní nick+heslo (aby se Vám dobře pamatovalo), získáte možnost diskutovat i nastavit si některé parametry této stránky (např. dětskou pojistku).

Přihlášení umožňuje: nastavení jmen hrdinů, volbu jiných konců románů, počítají se vám přečtené knihy, stránka vás neoslovuje neosobně "milý návštěvníku" a zobrazí se i spousta jinak skrytých položek  MENU . Po úspěšném přihlášení tento panel zmizí a máte-li povolené COOKIE, nebude vás obtěžovat (buzerovat) ani při příští návštěvě. Je mi to líto, ale tak to vyžaduje Policie České republiky.

Dříve to tato stránka dělala podle IP adresy. To je dnes ovšem zakázáno. Proč? Prý to je "osobní údaj" a jejich shromažďování je trestné. Proto jsem kontroly zrušil. Je mi líto, ale pokud tohle skutečně vyžaduje Evropská unie, od které spoustu podobných pitomostí (a mnohdy ještě větších) tak radostně přejímáme, já tomu říkám latinsky "buzerace", česky "obtěžování". Jenže Policie může udělovat pěkně mastné pokuty a vymáhat je i pomocí exekutorů, dokonce mi tím už vyhrožovala, takže mi nezbývá než ustoupit násilí.


K základnímu přihlášení slouží následující políčka: Nick: a Heslo: Můžete buď ponechat, co zde "vymyslel" automat ("Q-datumčas"), nebo si je změnit podle libosti. Pak stačí stisknout .

Podrobnější nastavení zajišťuje formulář zde.

Zpět Obsah Dále

23

„Máme vstup v krátkém dosahu!“ vzbouřila velitelka Niabonga celou loď.

„Leťme tam!“ nařídil ihned kapitán. Vende chvatně naskočila do plné činnosti. Navigace v pár vteřinách spočítala souřadnice a obratem je předala pilotům.

„Bez ověření! Vpřed!“ rozkázal Zimgolt stroze. Čas měl cenu zlata a bylo zbytečné zdržovat se protokoly, které byly projektované na lety v civilním módu.

„Skok!“ hlásili piloti. Teleportové motory otevřely mezní prostorový jev, ještě prázdnější než Prázdnota sama, a přenesly celý velký koráb na dosah detekované události v čase menším než čtvrt minuty. To již pracovaly všechny výzkumné aparatury na sto procent výkonu. Dvacet sond opustilo své boxy a vzalo průnik prostorů pod dohled ze všech úhlů a pozic. Současně tři sondy zamířily přímo do středu anomálie, aby získaly data z epicentra dění.

„Stihneme to ven?“ zajímalo kapitána především.

„Tok prostoru se již obrací,“ hlásila astrofyzika a předávala data.

„Potřebovali bychom už šedesát lineárních gé,“ hlásil zklamaně Saurus. „Přece jen jsme nebyli dost rychlí...“

Zato byl v anomálii spatřen neznámý odraz. Objekt, který neovladatelně padal vstříc Prázdnotě, byla nevelká, ale od pohledu luxusní loď.

„Volání!“ hlásila Niabonga.

„Spojit!“

Ukázalo se, že komunikační soustavy jsou vzájemně kompatibilní. Na zobrazovací ploše komunikátoru se rychle objevil velmi znepokojený muž v parádní uniformě.

„Loď Iakai z Nitoklawu!“ řekl naléhavě. „Všem kteří nás slyší! Jsme poškozeni a nemáme orientaci! Pomozte nám!“

„Loď Vende z Nupergy,“ odpověděl kapitán. „Ocitli jste se v jiném prostoru a hrozí vám patrně nebezpečí. Přiražte k nám, vezmeme vás pod svou ochranu.“

Tvář uniformovaného muže zatěkala mimo obraz, patrně zjišťoval stav situace.

„Děkujeme, Vende! Můžete nám dát nějako záruku, že se nám nic nestane?“

„To nemůžeme, a ani nechceme. Dali jsme vám nabídku na pomoc v nouzi. Pokud ji nechcete využít, je to vaše volba,“ opáčil odměřeně Zimgolt.

„Nový koráb - z Prázdnoty!“ hlásila Niabonga. „Dva, tři! A útočí z chodu!“

Lovci, číhající na kořist, konečně dorazili na místo činu. Několik nepřesně mířených výbojů tečovalo Nitoklawskou loď. Navíc se jeden z útočníků pustil do svých dvou kolegů. Ti nečekali na nic a palbu opětovali, tentokráte s úspěchem - zrádný spojenec chvatně změnil kurz a zmizel v prostoru, nechávaje po sobě stopy ohně a žhavých trosek.

„Tomu se zrada nevyplatila,“ komentoval to chladně Saurus.

Zato zbylí dva lovci obnovili palbu na loď z Nitoklawy, jako by tam Vende ani nebyla.

„Vzdáváme se! Zastavte palbu!“ volal uniformovaný muž na komunikátoru.

„Ty lodě nejsou pod naším velením,“ ujistil ho Zimgolt. „Ale naše nabídka trvá.“

„Přijímáme! Měníme kurz!“

Loď počala usilovně manévrovat a zamířila k Vende.

„Varovnou palbu!“ velel kapitán.

„Velmi rád!“ potvrdil Saurus a vydal příkazy. Vendiny emitory energie vyvrhly několik dobře mířených dávek s vhodným rozptylem. Palbu vedla Vende, takže nikoho nepřekvapilo když zasáhla cíle hned první ranou. V několika sekundách byli útočníci bez vnějších detektorů.

Rychle pochopili, kdo tu drží v ruce trumfy, naslepo změnili směr a vzdalovali se lineárním letem pryč z místa střetu. Mírně poškozená Nitoklawská loď zatím usilovně prchala do ochrany Vende.

„Už je po všem,“ uklidnil Zimgolt rozrušeného muže na obrazovce. „Útočníci se vzdálili.“

„Skládáme vám veliké díky!“ prohlásil protějšek. „Mohu ještě poprosit o... přiměřeně komfortní kontakt? Na naší palubě se totiž nachází vysoce postavená urozená osobnost..!“

Kapitán si vyměnil významný pohled s veliteli. „Lituji,“ odvětil, „ale slovo komfort není ve slovníku Prázdnoty nijak zvlášť zastoupeno. Pokud bude chtít ona nejmenovaná osoba vstoupit na palubu Vende, bude se muset spokojit s tím samým co všichni, to jest karanténou.“

„Ale její veličenstvo královna Xogerot není zvyklá-“

„Tak právě nastala ideální chvíle, aby si zvykla,“ odsekl Zimgolt. V důsledku toho její veličenstvo zůstalo na svém korábu.

Loď Iakai byla typickým příkladem nešťastníka, který spadl do něčeho s čím nepočítal ani ve špatném snu. Neměla kromě luxusu na palubě prakticky nic pro případ nouze. Zásoby životních potřeb nejvýše na dvanáct dní. Typická přepychová jachta, sloužící k rychlým přesunům mezi blízkými objekty. Ráno nasednout, v poledne oběd s výhledem na prskajícího červeného veleobra, a večer slavnostní přílet do nové destinace o osm světelných let dále. S ničím jiným nebylo počítáno, a kdyby se něco přece jen nečekaně pokazilo, do deseti hodin přiletí parta úslužných mechaniků, která dá všechno do pořádku.

Většinu osob na palubě tvořily královniny gardedámy, a tomu také odpovídal vezený náklad. Jen množství šperků bylo takové, že by je stěží odvezl ve velkém kufru jeden člověk. Zato kupříkladu i obyčejné nouzové světlo - ani jedno.

„Momentálně nepotřebuji nic,“ sdělilo její veličenstvo přes svou dvorní mluvčí. „Jen mě odvezte zpět na Nitoklawu, kde vám vyplatím bohatou odměnu.“ Ani po dvou hodinách její urozená mysl nepochopila, že se žádná Nitoklawa konat nebude.

„Odvoz na Nitoklawu z objektivních důvodů zamítáme,“ prohlásil konečně stroze kapitán Zimgolt.

„No to je neslýchané!“ rozhořčila se nakonec královna. „Buďte si jisti, že o vaši neochotu se ráda podělím se svými právníky!“

„Z lidského hlediska sice rozumím proč jsme udělali co jsme udělali,“ konstatovala velitelka Ketta, „ale pro naše další přežití to má negativní dopad. Pokud budeme zachraňovat každého koho uvidíme, bude Vende plná příživníků a naše zásoby zmizí dříve než se nadějeme.“

Kapitán Zimgolt ale měl svůj plán. Nedbaje hysterických protestů a vřískotu jejího veličenstva, vyslal na jachtu skupinu robotických odborníků, aby po dobrém nebo po zlém získali všechna data, nasbíraná během přechodu do Prázdnoty.

Prvního výsadku, který si Vende vynutila na palubu jiné lodi, se zúčastnili i čtyři plně autonomní androidé, kteří by v případě krize měli tvořit přepadovou jednotku. Lidé velitele Sauruse tak mohli v praxi, ač na nečisto, otestovat jak fungují jejich umělí vojáci.

Vniknutí na Iakai bylo nedestruktivní - přední android dokázal odemknout kódový zámek na vnějším závěru přechodové komory ve skvělém čase tři minuty čtyřicet.

„Kategoricky protestujeme proti nelegálnímu vniknutí na palubu Iakai!“ zlobil se kapitán. „Poženeme to k mezihvězdnému tribunálu!“

„Pakliže se k němu dopravíte sami, nic proti tomu nemám,“ zůstal Zimgolt chladný.

„Jak... sami?“ zarazil se protějšek. Vypadalo to, že teprve nyní začíná chápat, v jaké jsou pasti.

„Jsem toho názoru, že pokud existuje nějaká šance, jak se dostat zpět do našeho vesmíru, leží na mém korábu a mé posádce,“ sdělil Zimgolt. „K tomu potřebujeme data vaší lodi. Nezbytně, a co nejdříve. Proto jsem volil toto přímočaré řešení místo nepochybně zdlouhavého vyjednávání a zbytečného zdržování. Ovšem pokud budete mít v úmyslu dělat nám nepříjemnosti, nic nás nenutí vzít vás s sebou.“

Přepad, mající za úkol ukořistit vědecky využitelné informace, se plně povedl aniž bylo někomu ublíženo, a řešitelské obvody Vende tak získaly další referenční údaje o vstupu do tunelu.

„Nová loď,“ hlásila Niabonga o pár hodin později. Rychle se ukázalo, že jde o koráb kapitána Radiglaka. Neletěl přímo za Vende, ale jeho kurz se křižoval s jejich trasou, takže se dostal na rozumný komunikační dosah.

„Zdravím, kapitáne Radiglaku!“ přivítal Zimgolt jeho tvář na komunikační ploše.

„Pozdrav i ode mě, kapitáne Zimgolte. Už jste přehodnotili svůj názor a přišli k rozumu?“

„Patrně ne, protože zrovna ochraňujeme trosečníky.“

Radiglak pokýval hlavou. „Je smutné vidět tak rozumné lidi, jakými jistě jste, opakovat staré chyby, na které už tolik lodí doplatilo životem...“

„Chovat se lidsky je chyba?“

„Z vašeho pohledu patrně ne. Ale pokud tu přežijete tak dlouho jako my, a ohlédnete se na tuto dobu, sami nad sebou budete vrtět hlavou.“

„Stále mi přijde lepší vrtět hlavou pozdě, nežli již dnes.“

„Ano, vím že se v tomhle nejspíš neshodneme,“ uzavřel Radiglak hovor a jeho loď opustila zónu spojení. Podle všeho mířil po stopě lodi, zasažené v právě proběhnuvší šarvátce.

Ale ještě něco se stalo toho dne.

Domarigova ítýčka našla pohřešovaná data!

Ale Domarig zůstal zachmuřený. „Ale v tomto případě už se nedá mluvit o náhodě. Data jsou přeskupená, rozdělená do nestejných bloků, a nejspíše znovu zakódovaná. Pochopitelně, stopy veškeré žádné. Pokud si tu někdo z mého týmu nedělá nepřístojnou legraci, máme velký problém: někdo na této lodi disponuje vyšším než supervizorským právem přístupu a ovládání.“

 


Zpět Obsah Dále

05.11.2018 07:55