Bez přihlášení je omezený přístup

(Přihlášení)

Přihlášení je dobrovolné, nechceme od vás číslo kreditní karty. Je ale užitečné - především pro vás.

Pro náhodné návštěvníky se totiž tato stránka musí chovat velice opatrně. Základní nastavení nesmí nikoho urazit, pohoršit ani mravně zkazit. Říká se tomu dětský filtr nebo také dětská pojistka. Na této webové stránce přihlášení usnadňují COOKIE. Dnes je módou dotazovat se uživatelů, zda s nimi souhlasí. Já na ně jen upozorňuji, dají se přece ve všech prohlížečích zakázat. Kdo je má povolené, přihlašuje se jen poprvé, každé další přihlášení zajišťují COOKIE. Nadstandardní prvky této stránky jsou totiž dostupné jedině po přihlášení. Máte-li na svém počítači COOKIEs zakázané (hlouposti se meze nekladou), nebo máte pitomý "chytrý telefon", který COOKIEs neumí, můžete se nouzově připojovat ke "svému nastavení" vždy jen po dobu pobytu na této stránce pomocí jména (nicku) a hesla. Tak se můžete přihlásit i když si COOKIEs neuváženě smažete (jde to velice snadno!). Při přihlášení nickem+heslem se neuváženě smazaná COOKIE obnoví, proto si buď nick+heslo někam zapište, nebo použijte něco, co nezapomenete. Pozor - nick musí mít aspoň 2 platné znaky, heslo 4 znaky, v nicku i heslu jsou povoleny jen číslice, písmena (včetně diakritiky) a znaky  _ - . 

Pokud sem napíšete vlastní nick+heslo (aby se Vám dobře pamatovalo), získáte možnost diskutovat i nastavit si některé parametry této stránky (např. dětskou pojistku).

Přihlášení umožňuje: nastavení jmen hrdinů, volbu jiných konců románů, počítají se vám přečtené knihy, stránka vás neoslovuje neosobně "milý návštěvníku" a zobrazí se i spousta jinak skrytých položek  MENU . Po úspěšném přihlášení tento panel zmizí a máte-li povolené COOKIE, nebude vás obtěžovat (buzerovat) ani při příští návštěvě. Je mi to líto, ale tak to vyžaduje Policie České republiky.

Dříve to tato stránka dělala podle IP adresy. To je dnes ovšem zakázáno. Proč? Prý to je "osobní údaj" a jejich shromažďování je trestné. Proto jsem kontroly zrušil. Je mi líto, ale pokud tohle skutečně vyžaduje Evropská unie, od které spoustu podobných pitomostí (a mnohdy ještě větších) tak radostně přejímáme, já tomu říkám latinsky "buzerace", česky "obtěžování". Jenže Policie může udělovat pěkně mastné pokuty a vymáhat je i pomocí exekutorů, dokonce mi tím už vyhrožovala, takže mi nezbývá než ustoupit násilí.


K základnímu přihlášení slouží následující políčka: Nick: a Heslo: Můžete buď ponechat, co zde "vymyslel" automat ("Q-datumčas"), nebo si je změnit podle libosti. Pak stačí stisknout .

Podrobnější nastavení zajišťuje formulář zde.

Zpět Obsah Dále

Veverčí zásoby

Jakmile veverky vyřešily, co se dá jíst, začaly přemýšlet, jak si pořídí zásoby na horší časy.

Tohle zvířátka nikdo nemusí učit, to prostě vědí. Zvířátko, které si nezajistí zásoby na horší časy a ty pak skutečně přijdou, musí trpět o hladu.

Veverky věděly, že i jejich maminka veveřice občas sáhla do zásob. Na jaře toho v lese moc nerostlo, často pršelo, ale stará veveřice občas přinesla tu sušenou houbu, jindy oříšek z loňských zásob. Staré zásoby beztak musela spotřebovat, než se zkazí. Ale veverky nevěděly, kde maminka zásobárny měla, ostatně mohly být už prázdné. Musely si proto založit nějaké nové.

Okousané šišky - to je práce veverek!

Okousané šišky - to je práce veverek!

Když půjdete lesem a narazíte tam na okousané smrkové šišky, na kterých už nejsou skoro žádné šupiny, pak je to známka přítomnosti veverek. Jiná zvířátka to ani neumí. Veverky okoušou šupiny, aby se dostaly k semínkům. Nemusí pak skladovat velké tvrdé dřevěné šišky, ale jen měkká semínka. Když mají veverky hlad, semínka rovnou snědí, ale když hlad zaženou, další semínka si ukládají na horší časy. A když některá semínka cestou ztratí, vyrostou tam ze semínek nové stromky.

Ťuhýk s ulovenou a nabodnutou myší

Ťuhýk s ulovenou a nabodnutou myší

Lesní zvířátka, veverky nevyjímaje, neznají lidské vynálezy jako je třeba lednička. Nemohou si uchovávat do zásoby něco, co se snadno a rychle kazí. Vlastně jediný způsob, jak plody uchovat přes zimu, je sušení. A to veverky umí. Nejprve musí příslušné plody shromáždit - natrhat a donést k sušení někam, kde je sucho a svítí tam sluníčko. Veverky věděly od maminky o výklenku ve skále, kde se daly sušit i měkké lesní plody, jako jahody, maliny, ostružiny a houby. Jinou možností je napíchat plody na trny, jaké rostou na některých keřích. Tak to ostatně v lese dělají i jiní, třeba pták ťuhýk si tak nabodává na trny brouky, larvy a červy. Ťuhýk ale veverky od svého trnitého keře odháněl. Veverky sice brouky nežerou, ale ťuhýk byl nedůvěřivý až běda, asi se bál, že mu na jeho zásoby budou chodit. Byla to asi zbytečná obava, ale proč by se hádaly s ťuhýkem, vhodných keřů je přece víc.

Život veverek je neustálé shánění zásob. Je to nutné, jinak by zimu nepřežily. Ale mezi sháněním zásob jim zbývá dost času na různé hry, průzkumy neznámých krajů a seznamování s jinými zvířátky.

Zrzečka nese hned dva velké ořechy - ta se bude mít!

Zrzečka nese hned dva velké ořechy
- ta se bude mít!

Veverky brzy poznaly zaječí rodinku, která měla pelíšek na kraji lesa, mladé ježky se staršími ostřílenými ježky Jehličkou a ježčici Jehličkovou. Ježci neshánějí zásoby, jako veverky. Jejich zásobami je jejich vlastní sádlo, proto se musí do podzimu řádně vykrmit, aby měli pod kůží sádla na celou zimu. Pro jistotu zimu raději prospí, tak jim sádlo pod kůží vydrží déle. Na jaře se ježci ze zimního spánku probudí štíhlí a hbití - a hned se začnou krmit, aby hodně ztloustli na příští zimu.

Podobně jsou na tom i jiná zvířátka, například sysli, křečci, ale i tak velká, jako medvědi. Ještě že u nás medvědi nežijí! Když v zimě potkáte v lese medvěda, je zle. Znamená to, že byl málo tlustý, zimním spánkem všechno sádlo spotřeboval, až ho vzbudil hlad - a hladový medvěd je v zimě opravdu nebezpečný. Stává se, že se pak medvěd odváží až do vesnice a když roztrhá jen kozu nebo krávu, může sedlák mluvit o štěstí, že se medvědovi do cesty nepřipletl on sám.

Veverky ale v zimě nespí, sádlo pod kůží neschraňují, proto musí mít na zimu dost zásobáren. A raději víc než méně, může se totiž stát, že veverčí zásobárnu objeví jiné zvíře a na zásobách si pochutná místo veverky.

Nemají to ty veverky jednoduché, že?

Ale i při tom shánění se dá užít dost legrace. A kromě toho, lesní plody rostou jen v určitém období. Když dozrávají maliny, jsou ostružiny ještě zelené. Maliny dozrají, buď je sklidí veverky, nebo jiná zvířátka, někdy i lidé, a až když maliny nejsou, nastane čas ostružin. Jen houby rostou po celý rok, pokud je dost vlhko. Sucho ale houbám nesvědčí a suchý rok nesvědčí ani veverkám.

Náš veverčí trojlístek se začal starat o zásoby hned z jara. Veverky jedly pupeny, ty se sušit nedají, ale hned na jaře začaly houbami a brzy měly několik zásobáren plných sušených hub.

Budou se jim jistě hodit.

 


Zpět Obsah Dále

09.01.2018 14:44