Bez přihlášení je omezený přístup

Možnost nastavení je Zde.

Zpět Obsah Dále

Veverčí klouzačka

Zrzečka přišla na nápad udělat si klouzačku, jako měly děti v zimě.

Veverky na klouzačce

„Kde seženeš v létě led?“ vyjela na ni Hnědulka.

„Nemusí to být zrovna led!“ namítala Zrzečka. „Kluci se tuhle klouzali na trávě, jde to taky, jen se klouzačka musí polít vodou!“

„No, za pokus to stojí,“ přidala se k ní Šedivka.

Vyhlédly si vhodnou louku na svahu u lesa, našly v lese pár plastikových sáčků od svačin. Nevěřili byste, co toho lidé do lesa natahají a pak to tam nechají! A začaly v nich nosit vodu.

A opravdu to klouzalo! Mokrá tráva klouzala jako naolejovaná a čím déle se po ní klouzaly, tím jim to jelo lépe. Brzy klouzačku prodloužily na rovinku a když doklouzaly na konec rovinky a dál byl další svah, klouzačka mohla ještě růst do délky. Pod trávou byla totiž měkká hlína, která s vodou vytvořila jemné bahno a to klouzalo ještě lépe než tráva, i když také mokrá.

To se ví, zakrátko bylo kolem plno diváků! Lesní zvířátka se sbíhala ze všech stran, aby to viděla! A nejen to, brzy se po klouzačce klouzali i zajíčci, zkusil to i ježek Jehlička a kupodivu mu to šlo, i když má jen krátké nožičky. Zkusili si to i sysli. I žabkám se klouzačka líbila, křiku a výskotu bylo plno.

Každá legrace však jednou skončí. Nastal večer a všechna zvířátka šla spát do svých pelíšků. Jenže tam nastal problém. Zaječice Týna vyhnala zajíčky ihned k rybníku, aby se vykoupali. Takhle smradlaví jí do pelechu nesmí, to by se ráno zalkli smradem! Také ježková Jehličková vyhnala ježka Jehličku od prahu jejich pelíšku. „Kde ses nasmradil, tam se koukej odsmradit, ale domů přijď až budeš zase čistý!“ hulákala za ním na celý les.

A bylo to tak. Na té louce se předtím pásly krávy a každý ví, že při pastvě louku pokaždé řádně pohnojí. V tom jemném, tak krásně klouzajícím bahýnku bylo plno kravinců. Proto jim to tak dobře jelo! Jenže, jak je také dobře známo, kravince nevoní, spíš smrdí, zejména když se namočí. V zápalu klouzání si toho nevšimli a to byla chyba. Nakonec se všichni sešli u rybníčku při nedobrovolné, ale nutné koupeli. Přišly i veverky. Sice je nikdo z jejich pelíšku nevyháněl, jenže jak poslouchaly, co se v lese děje, došlo jim, že na tom jsou jistě stejně. A stačilo, aby si jedna ke druhé přičichly a bylo to jisté. Nikdo by je nevyháněl, ale samy rozumně usoudily, že bude lépe přidat se k otužilcům u rybníčku, než si zaneřádit pelíšek. Kdoví, jak dlouho by ten smrádek potom čichaly!

Žabky dopadly nejlépe. Od klouzačky se tak jako tak vrátily do rybníka, skočily do vody a byly čisté. Žáby žijí ve vodě a nemají kožíšky, bláto z nich sjede hned jak skočí do vody, ale co opeřená a okožichovaná zvířátka? Těm nezbylo než vlézt srdnatě do studené vody a drhnout se navzájem. Voda byla ten večer obzvláště studená a po koupání všichni drkotali zuby. Zbytečně se neříká, že každá legrace něco stojí! Celé mokré utíkaly veverky rychle do pelíšku.

Večer byla jako na vztek zima a mokré kožíšky nechtěly uschnout. Veverky si musely dát pro dosušení kožíšků rychlý běh větvemi kolem paseky, dokud jim kožíšky neuschly. Oběhly ji pětkrát.

 


Zpět Obsah Dále

30.08.2018 14:30