Bez přihlášení je omezený přístup

(Přihlášení)

Přihlášení je dobrovolné, nechceme od vás číslo kreditní karty. Je ale užitečné - především pro vás.

Pro náhodné návštěvníky se totiž tato stránka musí chovat velice opatrně. Základní nastavení nesmí nikoho urazit, pohoršit ani mravně zkazit. Říká se tomu dětský filtr nebo také dětská pojistka. Na této webové stránce přihlášení usnadňují COOKIE. Dnes je módou dotazovat se uživatelů, zda s nimi souhlasí. Já na ně jen upozorňuji, dají se přece ve všech prohlížečích zakázat. Kdo je má povolené, přihlašuje se jen poprvé, každé další přihlášení zajišťují COOKIE. Nadstandardní prvky této stránky jsou totiž dostupné jedině po přihlášení. Máte-li na svém počítači COOKIEs zakázané (hlouposti se meze nekladou), nebo máte pitomý "chytrý telefon", který COOKIEs neumí, můžete se nouzově připojovat ke "svému nastavení" vždy jen po dobu pobytu na této stránce pomocí jména (nicku) a hesla. Tak se můžete přihlásit i když si COOKIEs neuváženě smažete (jde to velice snadno!). Při přihlášení nickem+heslem se neuváženě smazaná COOKIE obnoví, proto si buď nick+heslo někam zapište, nebo použijte něco, co nezapomenete. Pozor - nick musí mít aspoň 2 platné znaky, heslo 4 znaky, v nicku i heslu jsou povoleny jen číslice, písmena (včetně diakritiky) a znaky  _ - . 

Pokud sem napíšete vlastní nick+heslo (aby se Vám dobře pamatovalo), získáte možnost diskutovat i nastavit si některé parametry této stránky (např. dětskou pojistku).

Přihlášení umožňuje: nastavení jmen hrdinů, volbu jiných konců románů, počítají se vám přečtené knihy, stránka vás neoslovuje neosobně "milý návštěvníku" a zobrazí se i spousta jinak skrytých položek  MENU . Po úspěšném přihlášení tento panel zmizí a máte-li povolené COOKIE, nebude vás obtěžovat (buzerovat) ani při příští návštěvě. Je mi to líto, ale tak to vyžaduje Policie České republiky.

Dříve to tato stránka dělala podle IP adresy. To je dnes ovšem zakázáno. Proč? Prý to je "osobní údaj" a jejich shromažďování je trestné. Proto jsem kontroly zrušil. Je mi líto, ale pokud tohle skutečně vyžaduje Evropská unie, od které spoustu podobných pitomostí (a mnohdy ještě větších) tak radostně přejímáme, já tomu říkám latinsky "buzerace", česky "obtěžování". Jenže Policie může udělovat pěkně mastné pokuty a vymáhat je i pomocí exekutorů, dokonce mi tím už vyhrožovala, takže mi nezbývá než ustoupit násilí.


K základnímu přihlášení slouží následující políčka: Nick: a Heslo: Můžete buď ponechat, co zde "vymyslel" automat ("Q-datumčas"), nebo si je změnit podle libosti. Pak stačí stisknout .

Podrobnější nastavení zajišťuje formulář zde.

Zpět Obsah Dále

Obchod se žábami

Veverky se občas chodily ochladit k rybníčku, zvlášť když bylo horko a dusno, to je u vody nejlépe. Dováděly ve vodě spolu se žábami, ovšem žáby byly v plavání mnohem rychlejší.

Jenže u vody také rychle vytráví a přijde hlad. To veverky hbitě vyřešily - kousek od vody právě rostly ostružiny a veverky si na ně prostě odběhly a vrátily se s papulkami od ostružin.

„Co jste to tam jedly?“ zeptala se jich jedna žába

„Ostružiny,“ řekla Zrzečka. „Roste jich tam plno!“

„Dejte nám také ochutnat!“ poprosily žáby. „Z vody na ně nedosáhneme.“

Veverky uznaly, že ostružiny jsou pro žabky nedosažitelné, žáby přece nedokáží lézt v ostružinovém křoví jako veverky. Aby jim ukázaly dobrou vůli, hodily každé do vody jednu ostružinu. A ostružiny žábám kupodivu zachutnaly.

„Hoďte nám ještě!“ žadonily na veverkách.

„Ále!“ odsekla Šedivka. „To by se vám líbilo, jen tak dostat naše dobrůtky. Co kdybyste naopak nabídly něco vy nám? Něco za něco, aby to byl obchod a ne pořád jen almužny!“

Žáby opravdu chtěly ještě nějaké ostružiny, ale viděly, že je zadarmo nedostanou. Odplavaly tedy a potopily se až na dno, aby něco sehnaly na ten výměnný obchod. Brzy se vynořily a připluly až ke břehu. Jedna přes druhou veverkám nabízely své největší pochoutky, komáří larvy, vodní červíky, některé ulovily i mouchy a všechno to nabízely za pár ostružin, které jim tak chutnaly.

Jenže veverky jen vrtěly hlavičkami. Červy, brouky, larvy ba ani mouchy přece nejedí! Veverky se přece masem neživí! To tam ve vodě nic neroste, co by se dalo jíst?

„Nerostou tam žádné oříšky, žaludy nebo houby?“ ptaly se.

To zase smutně vrtěly hlavami žáby. No jo, jak by mohly obchodovat, když to veverkám vůbec nechutná? Leda - leda řasy, nějaký žabinec, to by snad bylo pro ty vegetariánky!

Bohužel, ani vodní řasy veverkám nechutnaly. Ano, zelené byly, ale zelená je i tráva, kterou veverky nežerou. Z obchodu nic nebude.

Žáby smutně vyskákaly z vody na veliký kámen a začaly zpívat smutnou píseň o tom, jak by to bylo krásné, kdyby všechna zvířátka jedla to samé a mohla by si vypomáhat. Jenže když žáby chytají mouchy a komáří larvy, nemohou je nabídnout veverkám, které maso nežerou. A žáby zase nemají zuby, aby mohly kousat oříšky. Ach, ach, ach, je to bída na tom světě!

Zelené žabky v rybníčku

Zelené žabky v rybníčku

„A to neumíte nic veselého?“ zeptala se jich Zrzečka .

„Nás nic tak veselého nenapadá, když se nám ten obchod nezdařil,“ stýskaly si žáby.

„Dostanete každá ostružinu, když zazpíváte něco jiného, veselejšího!“ nabídla jim Zrzečka .

„Ale když my nemáme čím zaplatit,“ vrtěly hlavou žáby.

„Heleďte, žabky,“ vložila se do toho i Šedivka. „Lidé platí nejen za různé dobrůtky, ale i za umění! Když zazpíváte něco, co se nám bude líbit, zaplatíme vám za to ostružinami!“

To by se žabkám zamlouvalo. Zpěv je přece umění a za to se u lidí také platí. Proč by to nešlo i u zvířátek? Začaly tedy zpívat veselejší písně o tom, jak je krásné, když si lesní zvířátka vyjdou vstříc a pomáhají si.

Za koncert dostaly zaplaceno každá ostružinu, spokojenost byla na obou stranách.

„Škoda, že ostružiny už dozrály a končí,“ řekla Hnědulka.

„Nevadí, my si stejně pořád zpíváme, nejen za ostružiny, ale i samy sobě pro radost!“ odvětila na to jedna žába. „Vy jste nám přece daly ostružiny na ochutnání i zadarmo!“

„To je tím, že když ostružiny nesníme, přezrají, spadnou na zem a zkazí se,“ vysvětlovala jim Zrzečka. „Některé lesní plody se musí včas otrhat, houby sesbírat, oříšky uložit na zimu a i šišky padají ze stromů na zem. A když je zrovna přebytek ostružin, že je ani nesníme, proč bychom vám nějaké nehodily?“

Půjdete-li v létě večer kolem rybníka, zaposlouchejte se.

Žáby pořádají koncerty každý večer.

I bez ostružin.

 


Zpět Obsah Dále

01.11.2017 22:43