Bez přihlášení je omezený přístup

(Přihlášení)

Přihlášení je dobrovolné, nechceme od vás číslo kreditní karty. Je ale užitečné - především pro vás.

Pro náhodné návštěvníky se totiž tato stránka musí chovat velice opatrně. Základní nastavení nesmí nikoho urazit, pohoršit ani mravně zkazit. Říká se tomu dětský filtr nebo také dětská pojistka. Na této webové stránce přihlášení usnadňují COOKIE. Dnes je módou dotazovat se uživatelů, zda s nimi souhlasí. Já na ně jen upozorňuji, dají se přece ve všech prohlížečích zakázat. Kdo je má povolené, přihlašuje se jen poprvé, každé další přihlášení zajišťují COOKIE. Nadstandardní prvky této stránky jsou totiž dostupné jedině po přihlášení. Máte-li na svém počítači COOKIEs zakázané (hlouposti se meze nekladou), nebo máte pitomý "chytrý telefon", který COOKIEs neumí, můžete se nouzově připojovat ke "svému nastavení" vždy jen po dobu pobytu na této stránce pomocí jména (nicku) a hesla. Tak se můžete přihlásit i když si COOKIEs neuváženě smažete (jde to velice snadno!). Při přihlášení nickem+heslem se neuváženě smazaná COOKIE obnoví, proto si buď nick+heslo někam zapište, nebo použijte něco, co nezapomenete. Pozor - nick musí mít aspoň 2 platné znaky, heslo 4 znaky, v nicku i heslu jsou povoleny jen číslice, písmena (včetně diakritiky) a znaky  _ - . 

Pokud sem napíšete vlastní nick+heslo (aby se Vám dobře pamatovalo), získáte možnost diskutovat i nastavit si některé parametry této stránky (např. dětskou pojistku).

Přihlášení umožňuje: nastavení jmen hrdinů, volbu jiných konců románů, počítají se vám přečtené knihy, stránka vás neoslovuje neosobně "milý návštěvníku" a zobrazí se i spousta jinak skrytých položek  MENU . Po úspěšném přihlášení tento panel zmizí a máte-li povolené COOKIE, nebude vás obtěžovat (buzerovat) ani při příští návštěvě. Je mi to líto, ale tak to vyžaduje Policie České republiky.

Dříve to tato stránka dělala podle IP adresy. To je dnes ovšem zakázáno. Proč? Prý to je "osobní údaj" a jejich shromažďování je trestné. Proto jsem kontroly zrušil. Je mi líto, ale pokud tohle skutečně vyžaduje Evropská unie, od které spoustu podobných pitomostí (a mnohdy ještě větších) tak radostně přejímáme, já tomu říkám latinsky "buzerace", česky "obtěžování". Jenže Policie může udělovat pěkně mastné pokuty a vymáhat je i pomocí exekutorů, dokonce mi tím už vyhrožovala, takže mi nezbývá než ustoupit násilí.


K základnímu přihlášení slouží následující políčka: Nick: a Heslo: Můžete buď ponechat, co zde "vymyslel" automat ("Q-datumčas"), nebo si je změnit podle libosti. Pak stačí stisknout .

Podrobnější nastavení zajišťuje formulář zde.

Zpět Obsah Dále

Veverčí bunkr

Veverky rády napodobovaly, co viděly u lidí, ale nejraději si braly příklad u dětí. Jednou takhle pozorovaly, jak si děti dělají »bunkr«. Využily k tomu přírodní prohlubeň ve svahu, trochu ji prohloubily, až vznikla vodorovná chodbička. Na konci ji trochu zvětšily a »bunkr« byl na světě. Vypadal jako doupě a veverkám se hned zalíbil. A že si v lese také takový udělají!

Veverky však nemají pacičky stavěné na hrabání a neměly ani lopatku, jako děti. Proto si na stavbu bunkru pozvaly někoho, kdo má v hrabání praxi. Jenže krtkům se místečko zvolené pro budoucí bunkr moc nezdálo.

„Je to tu moc vlhké,“ upozorňovali veverky.

„To by se tu ale mělo dobře hrabat!“ namítala Hnědulka.

„Hrabat tu půjde dobře, ale my bychom tu doupě nedělali,“ řekli oba krtci. Ale protože chtěli veverkám udělat radost, dali se do díla. Veverky pomáhaly odhazovat vyhrabanou hlínu, šlo jim to pěkně od ruky - či spíše od paciček - a brzy bylo doupátko hotové.

„Děkujeme za pomoc!“ poděkovaly veverky krtkům.

„Rádo se stalo,“ odvětili krtci. „Ale my bychom určitě tady na tom místě nehrabali!“

Veverky pak nanosily do doupátka nějaké suché listí, aby to tam bylo útulnější, a pak pozvaly zajíčky, aby se přišli na jejich »bunkr« podívat. A že tady budou spát přes noc, aby si doupátka pořádně užily.

Venku se ale chystalo na déšť a ještě večer, sotva zajíčci odešli, se spustil velký liják. Pršelo, jako když se v nebi otevřou stavidla, voda tekla proudem jako z kýble. Veverky ale měly radost, že jim do doupátka nepršelo. Stěny byly sice trošku vlhké, ale na suchém listí se dalo krásně vyvalovat. Veverky se tam stočily do klubíčka jako ve stromě, aby se hřály navzájem, a bylo jim dobře.

Marně se ale neříká: »Nechval dne před večerem!«

Byla už noc a veverky krásně spaly, když se náhle Šedivka probudila. Měla úplně mokrý kožíšek! A to byl teprve začátek, protože se do doupátka začala hrnout voda. Nepršelo sem, jenže tím silným deštěm se rozvodnil potůček a najednou jím proudilo mnohem více vody. Koryto nestačilo, takže se vod začala rozlévat do okolí. A protože veverčí doupátko bylo skoro u břehu, studená voda do něj vhrkla a veverky vyskočily.

„Co se to děje?“ pištěla Hnědulka.

„Povodeň!“ odpověděla jí Šedivka, které to už došlo.

A voda ještě stoupala. Nedalo se nic dělat, veverky musely ven, aby je voda nakonec neutopila. Brodily se tím nadělením ven a protože byla tma, rozhodly se nechat zkoumání na ráno a rychle utíkaly do svého dosavadního pelíšku na vysoké bříze. Čekal na ně, nebyl sice vyhřátý jako jindy, ale byl suchý a mohly se v něm uložit ke spaní bez obav, že je tady nahoře voda vyplaví.

„Tak proto se to krtkům nelíbilo!“ vzpomněla si Zrzečka.

Jenže byla noc a raději všechny tři usnuly, aby ráno nebyly ospalé jako koťata.


Ráno se rozhodly podívat se, jak jejich »bunkr« přečkal tu potopu. Kromě toho si potřebovaly provětrat kožíšky, veverky si je musí udržovat suché, zejména ocásky by šly špatně rozčepýřit, kdyby byly mokré. Proto sešplhaly dolů a utíkaly k »bunkru«.

Bunkr tam však už nebyl. Když v noci vhrkla dovnitř voda, stěny povolily a podmáčený strop se zhroutil. Jen větší prohlubeň ve svahu jim ukazovala, kde jim ho krtci vyhrabali.

„Tak tohle se nám nepovedlo!“ řekla Šedivka.

„Krtci měli pravdu!“ přidala Zrzečka. „Měly bychom příště víc věřit odborníkům. Krtci jsou na hrabání tunelů větší machři než my tři dohromady.“

Byla to jistě pravda, ale nakonec byly rády, že ve chvíli, kdy se doupě zhroutilo, v něm nebyly. Nebylo by to příjemné.

Bunkr tedy nezvládly, ale příhoda měla jedno dobré jádro. Nikomu se nic nestalo a až na tři namočené kožíšky to dopadlo vlastně dobře.

I to je dobrá zpráva!

 


Zpět Obsah Dále

09.01.2018 14:44