Bez přihlášení je omezený přístup

(Přihlášení)

Přihlášení je dobrovolné, nechceme od vás číslo kreditní karty. Je ale užitečné - především pro vás.

Pro náhodné návštěvníky se totiž tato stránka musí chovat velice opatrně. Základní nastavení nesmí nikoho urazit, pohoršit ani mravně zkazit. Říká se tomu dětský filtr nebo také dětská pojistka. Na této webové stránce přihlášení usnadňují COOKIE. Dnes je módou dotazovat se uživatelů, zda s nimi souhlasí. Já na ně jen upozorňuji, dají se přece ve všech prohlížečích zakázat. Kdo je má povolené, přihlašuje se jen poprvé, každé další přihlášení zajišťují COOKIE. Nadstandardní prvky této stránky jsou totiž dostupné jedině po přihlášení. Máte-li na svém počítači COOKIEs zakázané (hlouposti se meze nekladou), nebo máte pitomý "chytrý telefon", který COOKIEs neumí, můžete se nouzově připojovat ke "svému nastavení" vždy jen po dobu pobytu na této stránce pomocí jména (nicku) a hesla. Tak se můžete přihlásit i když si COOKIEs neuváženě smažete (jde to velice snadno!). Při přihlášení nickem+heslem se neuváženě smazaná COOKIE obnoví, proto si buď nick+heslo někam zapište, nebo použijte něco, co nezapomenete. Pozor - nick musí mít aspoň 2 platné znaky, heslo 4 znaky, v nicku i heslu jsou povoleny jen číslice, písmena (včetně diakritiky) a znaky  _ - . 

Pokud sem napíšete vlastní nick+heslo (aby se Vám dobře pamatovalo), získáte možnost diskutovat i nastavit si některé parametry této stránky (např. dětskou pojistku).

Přihlášení umožňuje: nastavení jmen hrdinů, volbu jiných konců románů, počítají se vám přečtené knihy, stránka vás neoslovuje neosobně "milý návštěvníku" a zobrazí se i spousta jinak skrytých položek  MENU . Po úspěšném přihlášení tento panel zmizí a máte-li povolené COOKIE, nebude vás obtěžovat (buzerovat) ani při příští návštěvě. Je mi to líto, ale tak to vyžaduje Policie České republiky.

Dříve to tato stránka dělala podle IP adresy. To je dnes ovšem zakázáno. Proč? Prý to je "osobní údaj" a jejich shromažďování je trestné. Proto jsem kontroly zrušil. Je mi líto, ale pokud tohle skutečně vyžaduje Evropská unie, od které spoustu podobných pitomostí (a mnohdy ještě větších) tak radostně přejímáme, já tomu říkám latinsky "buzerace", česky "obtěžování". Jenže Policie může udělovat pěkně mastné pokuty a vymáhat je i pomocí exekutorů, dokonce mi tím už vyhrožovala, takže mi nezbývá než ustoupit násilí.


K základnímu přihlášení slouží následující políčka: Nick: a Heslo: Můžete buď ponechat, co zde "vymyslel" automat ("Q-datumčas"), nebo si je změnit podle libosti. Pak stačí stisknout .

Podrobnější nastavení zajišťuje formulář zde.

Zpět Obsah Dále

Veverky parašutistky

Veverky měly štěstí, když jim do lesa nechtíc přistál člověk na rogallu. Mohly si totiž to rogallo přeměřit a podle něho udělat zmenšené rogallo. Zmenšování udělaly tak, že si všechny míry na originále odkrokovaly, ale pak je na zmenšeném modelu měřily ne na délku kroku, ale jen na šířku pacičky.

Jednou ale viděly nad lesem kroužit jiného člověka, jenže ne na rogallu, ale na padáku. Bylo to podobné jako rogallo, jenže bez tyček. A veverky věděly, že právě tyčky jsou na jejich rogallu nejtěžší a nejvíc překážejí při přenášení.

Postavit si řiditelný padák, jistě by se jim létalo lépe!

Jenže si včas neuvědomily, že padák vůbec není jednodušší proti rogallu. Padák, to jsou desítky šňůr a právě těmi se dá padák řídit, musí být ale mnohem lépe spočítané než dosti jednoduché křídlo rogalla. Navíc si neměly možnost přeměřit rozměry aspoň odkrokováním veverčími kroky. Doufaly, že jim postačí nějak to napodobit a pak se uvidí!

Provázky veverky sehnaly snadno, lidé toho totiž vyhodí do lesa dost, aby měly veverky zásoby na pár let dopředu. Padák si chtěly postavit opět z nějaké igelitové tašky, těch měly také dost, aby si to mohly hned vyzkoušet. Navázaly provázky na igelitovou tašku, svázaly je do tvaru popruhů, Zrzečka do nich vlezla a že to hned zkusí. Ještě že je napadlo vyrábět padák na vršku kopečku, odkud obvykle startovaly na rogallech, protože padák se nadouval větrem, sotva ho udržely.

Pak se Zrzečka postavila proti větru, Šedivka a Hnědulka jí pomohly padák rozprostřít, aby chytil vítr a Zrzečka se rozběhla po svahu dolů.

Ten den zrovna foukal svěží vítr, takže se padák rozevřel, nabral vítr a vznesl se i se Zrzečkou.

„Hurá!“ křičely všechny tři veverky.

Stoupavý proud vynesl padák do výšky stejně jako vynášel rogalla. Jenže úplně stejný let to nebyl. Padák totiž neletěl rovně, ale pořád zatáčel a opisoval stoupavou spirálu.

Proč to? Inu, padák zatáčí tím, že parašutista tahá za šňůry, na jedné straně je zkracuje a tím se vršek padáku prohýbá. Jenže veverky neměly všechny provázky stejně dlouhé, takže padák zatáčel pořád, i když Zrzečka zatáčet nechtěla.

Neřiditelný padák ovšem není žádná legrace! Takový padák klidně i s parašutistou přistane v rybníce, nebo na stromě, ale pro veverky by bylo nejhorší přistát v dosahu nějakého velkého psa, který by ji rafnul a sežral. Dokud byla Zrzečka ve stoupavém proudu, ještě o nic nešlo, ale když se dostala ze stoupání, začal si padák dělat co chtěl. I když po pravdě řečeno, padák sám jistě žádné úmysly nemá, on prostě letí, jak má nastavené šňůry. Jenže to byl právě ten kámen úrazu. Vítr přenesl Zrzečku na padáku přes kopec a tam na ni číhalo v dálce město. A to se ví, tam by se Zrzečce moc nechtělo, už kvůli městským psům.

Když ale viděla, že ji to tam nezadržitelně nese, rozhodla se, že se už dál nést padákem nenechá. Naštěstí mají veverky svůj vlastní padák, neboli pořádně rozčepýřený ocásek. Ten se sice nedá řídit a neplachtí, jako jiné padáky, ale umožňuje veverkám bezpečně přistát i z vrcholu nejvyšší borovice.

Ocásek je veverčí padák

Ocásek je veverčí padák

Zrzečka se tedy vyvlekla z padákových popruhů a srdnatě skočila dolů. Pravda, bylo to z větší výšky než se jí kdy podařilo skočit, pořád ještě byla tak vysoko, že i nejvyšší borovice viděla dole pod sebou jako malé stromečky, ale veverky jsou odvážné a na své ocásky se mohou spolehnout, pokud je nemají mokré. A to Zrzečka neměla. Hop - a už padala dolů.

Veverčí ocásek je sice jen náhražka padáku, ale pro veverky stačí. Musí ho samozřejmě načepýřit a celou dobu až do dopadu držet rozčepýřený, ale to Zrzečka uměla. Odhodila neposlušný padák, který se ji chystal předhodit ve městě psům, a padala dolů do polí. I pole jsou lepší než město!

Přistála docela měkce, neboť si na poslední chvíli ocáskem zakormidlovala k veliké hromadě trávy, kterou si tam zemědělci sušili. Zrovna byla senoseč a kupka sena byla měkká, veverka do ní dopadla jako do peřin. Hned z ní vyskočila a upalovala směrem k lesu. V polích nejsou stromy a potkat tam psa nebo lišku, to by nedopadlo dobře. Proto Zrzečka pelášila, jen se za ní prášilo a zastavila se až v lese mezi stromy.

Fuj, to nebyla dobrá zkušenost, po myslela si.

Bude asi lépe, když na řiditelný padák zapomenou. Ocásky jsou jako veverčí padák mnohem lepší!

Rogallo nám postačí...

 


Zpět Obsah Dále

11.11.2017 21:15