Bez přihlášení je omezený přístup

(Přihlášení)

Přihlášení je dobrovolné, nechceme od vás číslo kreditní karty. Je ale užitečné - především pro vás.

Pro náhodné návštěvníky se totiž tato stránka musí chovat velice opatrně. Základní nastavení nesmí nikoho urazit, pohoršit ani mravně zkazit. Říká se tomu dětský filtr nebo také dětská pojistka. Na této webové stránce přihlášení usnadňují COOKIE. Dnes je módou dotazovat se uživatelů, zda s nimi souhlasí. Já na ně jen upozorňuji, dají se přece ve všech prohlížečích zakázat. Kdo je má povolené, přihlašuje se jen poprvé, každé další přihlášení zajišťují COOKIE. Nadstandardní prvky této stránky jsou totiž dostupné jedině po přihlášení. Máte-li na svém počítači COOKIEs zakázané (hlouposti se meze nekladou), nebo máte pitomý "chytrý telefon", který COOKIEs neumí, můžete se nouzově připojovat ke "svému nastavení" vždy jen po dobu pobytu na této stránce pomocí jména (nicku) a hesla. Tak se můžete přihlásit i když si COOKIEs neuváženě smažete (jde to velice snadno!). Při přihlášení nickem+heslem se neuváženě smazaná COOKIE obnoví, proto si buď nick+heslo někam zapište, nebo použijte něco, co nezapomenete. Pozor - nick musí mít aspoň 2 platné znaky, heslo 4 znaky, v nicku i heslu jsou povoleny jen číslice, písmena (včetně diakritiky) a znaky  _ - . 

Pokud sem napíšete vlastní nick+heslo (aby se Vám dobře pamatovalo), získáte možnost diskutovat i nastavit si některé parametry této stránky (např. dětskou pojistku).

Přihlášení umožňuje: nastavení jmen hrdinů, volbu jiných konců románů, počítají se vám přečtené knihy, stránka vás neoslovuje neosobně "milý návštěvníku" a zobrazí se i spousta jinak skrytých položek  MENU . Po úspěšném přihlášení tento panel zmizí a máte-li povolené COOKIE, nebude vás obtěžovat (buzerovat) ani při příští návštěvě. Je mi to líto, ale tak to vyžaduje Policie České republiky.

Dříve to tato stránka dělala podle IP adresy. To je dnes ovšem zakázáno. Proč? Prý to je "osobní údaj" a jejich shromažďování je trestné. Proto jsem kontroly zrušil. Je mi líto, ale pokud tohle skutečně vyžaduje Evropská unie, od které spoustu podobných pitomostí (a mnohdy ještě větších) tak radostně přejímáme, já tomu říkám latinsky "buzerace", česky "obtěžování". Jenže Policie může udělovat pěkně mastné pokuty a vymáhat je i pomocí exekutorů, dokonce mi tím už vyhrožovala, takže mi nezbývá než ustoupit násilí.


K základnímu přihlášení slouží následující políčka: Nick: a Heslo: Můžete buď ponechat, co zde "vymyslel" automat ("Q-datumčas"), nebo si je změnit podle libosti. Pak stačí stisknout .

Podrobnější nastavení zajišťuje formulář zde.

Zpět Obsah Dále

Veverky a smetiště

Na kraji lesa bylo velké smetiště. Lidé z města tam házeli, co se komu doma nelíbilo. Správně to měli dávat do popelnic, ale za popelnice se platí a radní na radnici rozhodli, že kdo bude mít plnou popelnici, zaplatí za odvoz. To se rozumí, všichni si pak své popelnice zamykali, aby jim sousedi nemohli něco přidat a popelnice jim déle vydržela do naplnění. A někteří to řešili tím, že nepotřebné věci raději donesli do lesa a odhazovali je tam.

Radní tak svým rozhodnutím způsobili, že za městem u lesa vzniklo obrovské smradlavé smetiště. Jestli i u vás lidé zamykají popelnice, pak je to ze stejného důvodu a jestli máte poblíž les, tak si tam raději přidržte nos, jak tam všechna ta smetiště smrdí.

Jenže veverky v tom lese musí žít, protože nikde jinde žít nemohou. Les je jejich domovem a kam by šly jinam? I okolní lesy už jsou obsazené, všude žijí lesní zvířátka.

Když bylo to smetiště neúnosně velké a do potůčku začala z něho vytékat smradlavá voda, řekly si veverky, že už je toho příliš a musí se s tím něco udělat. Ale co? Veverky nemají auta, aby odpadky odvezlo, nemají ani spalovnu. Občas se jim některé odpadky hodí, ale ne vždy. Z igelitových nákupních tašek dělaly plachty do rogalla, ale kdyby takhle čistily les od igelitových tašek, měla by rogallo i každá lesní myš.

„Co s tím uděláme?“ říkaly si veverky. „Něco se s tím dělat musí, takhle to dál nejde.“

A pak na to přišly.

„Vrátíme to smetí lidem!“ navrhla Zrzečka.

Na smetišti našly starý kočárek. Měl jen dvě kolečka, ale to se právě veverkám hodilo. Z kočárku vznikl vlastně dvoukolový vozíček. Na něj naložily smetí co se na něj vešlo a jely s tím k městu, že to tam hodí do nejbližší popelnice.

Do města dojely v pořádku až večer, jenže žádné smetí do popelnice nehodily, popelnice byly zamčené.

„Co s tím?“ mrzela se Zrzečka.

„Když to nejde do popelnice, vím kam to patří!“ odvětila naštvaně Šedivka. „Vysypeme to na chodník před radnici. Ať lidé poznají, jaké to je, žít ve smradu!“

Jak to řekla, tak to udělaly. Před radnicí vysypaly smradlavý náklad a prchaly i s vozíčkem, aby přivezly další.

Jenže u skládky si to rozmyslely. Lidem snad postačí naznačit.

V tom se ale zmýlily. Druhého dne bylo ve vitrince vedle radnice oznámení, že nějaký »neznámý vandal« zaneřádil veřejný prostor a »až ho Policie dopadne, potrestá ho«!

Když to ale přečetla Zrzečka, která ve škole odkoukala, co se děti učily, takže znala i písmenka, veverky se rozzlobily.

„Jakýpak vandal?“ rozčilovala se Hnědulka. „Pojď Zrzečko, napíšeš jim odpověď!“

Nevěřili byste, kolik lidé vyhodí propisek. A to se ví, že jich bylo plno i na smetišti. A některé ještě trochu psaly, takže veverky měly čím psát. Šlo jen o to, nač mají vzkaz napsat. Rozmýšlely, zda mají použít starý papír, nebo raději březovou kůru, ale kůru měly v lese a papír by teprve musely shánět.

Napsaly tedy lidem dopis.

Mi nejsme vandali, ale poctiví nálezci veverki.

Vracíme vám, co ste unás vlese nechali.

Do popelnic to nešlo dát, diš sou zamčení.

To se ví, s nějakým pravopisem si veverky hlavičky nelámaly. Byly rády, že to sesmolily. Hlavně že to bylo čitelné. Na konec dopisu Zrzečka otiskla svou přední pacičku, namočenou do jemného černého blátíčka, co vytékalo ze smetiště do potoka. To aby si lidé čichli, co posílají i do vody.

Večer vysypaly před radnici další svinčík ze smetiště a na vršek hromady umístily »otevřený dopis«. V té chvíli se zablýsklo, veverky se polekaly a utíkaly tak rychle, že nestačily odvézt ani svůj dvoukoláček.

Naštěstí už ho nepotřebovaly.

Fotografie veverek, jak přivezly před radnici další várku ze smetiště, se objevila v novinách i s kousavým komentářem, že i lesní zvířátka vědí, jakou hloupost spáchali páni radní uvalením nesmyslných poplatků za každou odváženou popelnici. Kdyby lidi platili přiměřený roční poplatek, neházeli by odpadky do lesa. A lidem veverky jen velice správně ukázaly, že si svinčík v lese nepřejí a kdo ho tam dělá, měl by se stydět.

Po takové ostudě radnice poslala auto odvézt smetiště tam, kam patří. Do spalovny.

Bylo toho tam deset plných nákladních aut.

Smetí bylo deset nákladních aut

 


Zpět Obsah Dále

30.08.2018 14:30