Bez přihlášení je omezený přístup

(Přihlášení)

Přihlášení je dobrovolné, nechceme od vás číslo kreditní karty. Je ale užitečné - především pro vás.

Pro náhodné návštěvníky se totiž tato stránka musí chovat velice opatrně. Základní nastavení nesmí nikoho urazit, pohoršit ani mravně zkazit. Říká se tomu dětský filtr nebo také dětská pojistka. Na této webové stránce přihlášení usnadňují COOKIE. Dnes je módou dotazovat se uživatelů, zda s nimi souhlasí. Já na ně jen upozorňuji, dají se přece ve všech prohlížečích zakázat. Kdo je má povolené, přihlašuje se jen poprvé, každé další přihlášení zajišťují COOKIE. Nadstandardní prvky této stránky jsou totiž dostupné jedině po přihlášení. Máte-li na svém počítači COOKIEs zakázané (hlouposti se meze nekladou), nebo máte pitomý "chytrý telefon", který COOKIEs neumí, můžete se nouzově připojovat ke "svému nastavení" vždy jen po dobu pobytu na této stránce pomocí jména (nicku) a hesla. Tak se můžete přihlásit i když si COOKIEs neuváženě smažete (jde to velice snadno!). Při přihlášení nickem+heslem se neuváženě smazaná COOKIE obnoví, proto si buď nick+heslo někam zapište, nebo použijte něco, co nezapomenete. Pozor - nick musí mít aspoň 2 platné znaky, heslo 4 znaky, v nicku i heslu jsou povoleny jen číslice, písmena (včetně diakritiky) a znaky  _ - . 

Pokud sem napíšete vlastní nick+heslo (aby se Vám dobře pamatovalo), získáte možnost diskutovat i nastavit si některé parametry této stránky (např. dětskou pojistku).

Přihlášení umožňuje: nastavení jmen hrdinů, volbu jiných konců románů, počítají se vám přečtené knihy, stránka vás neoslovuje neosobně "milý návštěvníku" a zobrazí se i spousta jinak skrytých položek  MENU . Po úspěšném přihlášení tento panel zmizí a máte-li povolené COOKIE, nebude vás obtěžovat (buzerovat) ani při příští návštěvě. Je mi to líto, ale tak to vyžaduje Policie České republiky.

Dříve to tato stránka dělala podle IP adresy. To je dnes ovšem zakázáno. Proč? Prý to je "osobní údaj" a jejich shromažďování je trestné. Proto jsem kontroly zrušil. Je mi líto, ale pokud tohle skutečně vyžaduje Evropská unie, od které spoustu podobných pitomostí (a mnohdy ještě větších) tak radostně přejímáme, já tomu říkám latinsky "buzerace", česky "obtěžování". Jenže Policie může udělovat pěkně mastné pokuty a vymáhat je i pomocí exekutorů, dokonce mi tím už vyhrožovala, takže mi nezbývá než ustoupit násilí.


K základnímu přihlášení slouží následující políčka: Nick: a Heslo: Můžete buď ponechat, co zde "vymyslel" automat ("Q-datumčas"), nebo si je změnit podle libosti. Pak stačí stisknout .

Podrobnější nastavení zajišťuje formulář zde.

Zpět Obsah Dále

Veverky a zajíčci

Na podzim začíná období, kterému myslivci říkají »hony«. To je smutná doba pro všechno zaječí obyvatelstvo. Myslivci při honu táhnou krajinou a střílí zajíce, bažanty i koroptve. Aby se před nimi žádný zajoch nemohl někam schovat, mají s sebou psy, kteří schované zajíce vypátrají a když zajíc začne utíkat před psy, ozve se »prásk!« a zajíček doběhal...

A tak jednoho dne nastal v lese hon. »Myslivci jdou!« šla zlá zvěst mezi zajíci. Ti nejbojácnější nevydrželi a dali se na útěk hned, jenže to nebylo moudré, nevěděli, kudy myslivci letos půjdou. Ti opatrnější raději počkali, jenže pak se ukázalo, že se střelba přibližuje přímo k lesíku a ne jako loni, kdy myslivci táhli přes pole. Vyskočit a utíkat bylo možné jen teď, později bude pozdě!

Veverek se hon netýká. Veverky jsou v Čechách chráněné a myslivci je nesmějí střílet. Mohly by se na hon klidně dívat ze svého pelíšku, ale veverkám bylo líto kamarádů zajíčků. Těm teď nastala běda běd a kdoví, jestli je ještě někdy uvidí?

Najednou Zrzečka vyskočila, jak dostala nápad.

„Holky, nepomůžeme zajíčkům?“ navrhla ostatním.

„Ale jak?“ podívala se po ní smutně Šedivka. „Víš přece, že zajíčci umí běhat rychleji než my!“

„Ale my máme lanovku!“ připomněla jim Zrzečka. „Kdo by hledal zajíce nahoře na skále? Když se skrčí, nebude na ně zdola vidět a ani psi na ně nemohou!“

A hned seběhla se stromu a pelášila k zaječím doupátkům, zatímco Šedivka s Hnědulkou začaly rychle připravovat lanovku.

Přemluvit zaječí rodinku nebylo těžké. Zajíčci se svezli lanovkou už předtím a věděli, že to nic není. Pantáta zajíc Bobeš ani zaječice Týna se sice minule do lanovky nalákat nedali, že je to spíš pro ty mladé, ale teď jim teklo do bot a moudře usoudili, že v nouzi může být i lanovka dobrá.

A tak veverky spustily bednu, vlastně kabinku, do dolní »stanice«, naložily zaječí rodinku a rychle točily klikou, aby byli zajíčci co nejdřív v bezpečí. A nahoře honem hop a skok, zalezte co nejdál do jeskyňky a ať z vás myslivci a jejich psi ani ouško nezahlédnou!

Stihli to všichni na poslední chvíli, rojnice myslivců už vstoupila do lesa. Už se z kraje lesa ozývalo praštění větviček pod mysliveckými botami i ňafání psů. Zajíci se i nahoře na skále třásli strachy, ale přece jen to bylo u veverek bezpečnější než kdyby se pokoušeli utíkat.

Veverky věděly, že jim nic nehrozí, neboť myslivci v Čechách nesmí veverky střílet. Proto je klidně pozorovaly shora.

Záchrana zajíčků před psy

Záchrana zajíčků před psy

Ale ani veverky se neodvažovaly z bezpečné výšky dolů. Jednak by je mohl někdo považovat za zajíce a co by jim pomohlo, až by na ten omyl přišli, kdyby už byly zastřelené! A kromě toho, dole poštěkávala i smečka psů!

Psi se samozřejmě netajili, že čichají zajíce. Sice je čichali z divné strany, totiž odshora, ale čichali je dobře. Ohlíželi se tím směrem, ale myslivci je hubovali, aby si nevšímali veverek a hledali zajíce! Jenže psi neumí mluvit a nemohli svým pánům vysvětlit, že čichají správně zajíce, i když právě z těch míst, kde jsou vidět jen veverky.

Myslivci postupovali lesem, prošli do sousedního háje, ale v našem lese nepráskla ani jedna rána. Až v sousedním lesíčku vylétlo z úkrytu pár bažantů a ovšemže měli smůlu. Prásk! Prásk! Bouchaly pušky jako o vojenských manévrech. A bažanti padali k zemi, kde už pro ně spěchali psi, aby je za pochvalu přinesli pánům. Hon pokračoval, ale od našeho lesíka se už vzdaloval.

Až teď si mohli zajíčci oddychnout! Děkovali veverkám za nápad i za lanovku, která jim dnes zachránila kožíšky. Bez ní by to dopadlo hůř!

Veverky byly pochopitelně rády, že zajíčkům pomohly. Po odchodu myslivců celou zaječí rodinku opatrně svezly lanovkou dolů a v lese mohla nastat pohoda jako dřív.

Ježci celý hon prospali! Ani nechtěli zajíčkům věřit, jak jim bylo nahoře u veverek úzko! Ale když to potvrdily žabky, museli to uznat i ježci. A také byli rádi, že to dopadlo výjimečně dobře.

Zvířátka si přece mají pomáhat!

 


Zpět Obsah Dále

29.11.2018 13:45