Volby jiným pohledem

 

Současné patové volby dopadly tak nešťastně, že strany začaly opět omílat písničku o většinovém systému, který patové situaci zabrání. Jenže, stejně jako u mnoha jiných stranických sloganů, není to pravda. Už mám toho bulíkování veřejnosti po krk, podívejme se na to střízlivě.

Většinový systém je stavěný na to, že vítěz bere všechno. Většina zkrátka převálcuje menšiny a pak na ně nemusí brát ohledy s nejčastější výmluvou, že je to vůle lidu. Ale jak psal už Karel Čapek, o vůli lidu zpravidla mluví ti, kdo lidem poroučejí. Naši politikové nejsou žádnou výjimkou. Je to ale spravedlivé?

Proboha, proč ještě posilovat ty bezohledné nejsilnější partaje?

 

Podívejte se na dva obrázky. Je na nich znázorněna situace po letošních zpackaných volbách. Nalevo tak jak dopadly, to jest patem, kdy ČSSD spolu s KSČM mají 100 hlasů, mohou směle sabotovat parlament a nikdo s nimi nic nesvede. Napravo je situace, kdyby nebyla uplatňovaná provětšinová pětiprocentní klausule.

Jak by to tedy dopadlo? Do Parlamentu by se spravedlivě dostali všichni, kdo by získali nárok na třeba i jediné křeslo, tedy i některé pidistrany. Vítězové by ovšem nedostali přidáváno za hlasy, které jim beztak nepřísluší, jen proto, aby nepropadly. Velké strany by na tom tedy prodělaly a musely by pečlivěji jednat o koalicích. Je sice pravda, že jedinému vítězi se vždycky vládne nejlépe, ale po mnoha zkušenostech, nejen s komunisty, ale i s jinými velkostranami po celém světě, bych to za velkou výhru nepovažoval. Když se ale podíváte na rozložení sil v Parlamentu bez diskriminace slabších stran, dopadlo by to podstatně veseleji. Ne pro strany, ale pro nás.

Vítězná ODS by získala o 10 křesel méně, ale zůstala by vítěznou. Stěžovat by si neměla, přesně tolik hlasů přece dostala. Důležitější by ale podle mě bylo, že také ČSSD by přišla o 9 křesel a společně s komunisty by dala dohromady jen 91 hlasů. Blokáda Parlamentu by se zkrátka nekonala. Současná možná koalice ODS+KDU+Zelení by měla dohromady jen 99 křesel, tedy také trochu méně, ale Zelení by dostali spravedlivěji 13 křesel místo 6. Nevolil jsem je, ale přál bych jim je i když jim neodpustím poťouchlosti proti jaderným elektrárnám, které by nejspíš zablokovali. Zbývající straničky by měly dohromady 10 hlasů, ale stačilo by získat od nich pouhé dva (SLOVY DVA) hlasy. Jazýčků na vahách by bylo 10 a ať mi nikdo netvrdí, že by byl takový problém ukecat pouhé dva poslance, zejména když mají podobný program. Byl by v tom čert, aby nevznikla stabilnější koalice než teď, tedy přesně naopak, než jak nás politikové nehorázně straší. Je sice pravda, že by si vládnoucí strana nemohla dělat co by chtěla, musela by se s ostatními rozumně dohodnout, ale podle mě by to byla výhoda, nemohla by je (ani jejich voliče) jako dosud ignorovat.

Proč tedy zhoršovat již dost zpackaný volební systém dalšími většinovými prvky? A nejvíc se divím lídrům ODS. Vážně si neuvědomují, že odstavením slabších stran oni získají méně než dvě silné levicové strany? A že se Paroubek opět spojí s marťany, jak již jednou předvedl? Kromě toho, komunisté říkali, že v jednotě je síla. Už proto by bylo lépe, aby se ta nemyslící stranicky disciplinovaná síla trochu rozmělnila.

(Ve skutečnosti by to asi dopadlo ještě lépe. Bez pětiprocentní hranice by nejspíš došlo k dalšímu drobení hlasů do ještě menších stran a straniček, ale celkově by na tom vydělali občané, protože arogance velkých stran je vždycky krajně nebezpečná. A věřit volebním slibům může opravdu jen korunovanej Vy-víte-co.)