Bez přihlášení je omezený přístup

(Přihlášení)

Přihlášení je dobrovolné, nechceme od vás číslo kreditní karty. Je ale užitečné - především pro vás.

Pro náhodné návštěvníky se totiž tato stránka musí chovat velice opatrně. Základní nastavení nesmí nikoho urazit, pohoršit ani mravně zkazit. Říká se tomu dětský filtr nebo také dětská pojistka. Na této webové stránce přihlášení usnadňují COOKIE. Dnes je módou dotazovat se uživatelů, zda s nimi souhlasí. Já na ně jen upozorňuji, dají se přece ve všech prohlížečích zakázat. Kdo je má povolené, přihlašuje se jen poprvé, každé další přihlášení zajišťují COOKIE. Nadstandardní prvky této stránky jsou totiž dostupné jedině po přihlášení. Máte-li na svém počítači COOKIEs zakázané (hlouposti se meze nekladou), nebo máte pitomý "chytrý telefon", který COOKIEs neumí, můžete se nouzově připojovat ke "svému nastavení" vždy jen po dobu pobytu na této stránce pomocí jména (nicku) a hesla. Tak se můžete přihlásit i když si COOKIEs neuváženě smažete (jde to velice snadno!). Při přihlášení nickem+heslem se neuváženě smazaná COOKIE obnoví, proto si buď nick+heslo někam zapište, nebo použijte něco, co nezapomenete. Pozor - nick musí mít aspoň 2 platné znaky, heslo 4 znaky, v nicku i heslu jsou povoleny jen číslice, písmena (včetně diakritiky) a znaky  _ - . 

Pokud sem napíšete vlastní nick+heslo (aby se Vám dobře pamatovalo), získáte možnost diskutovat i nastavit si některé parametry této stránky (např. dětskou pojistku).

Přihlášení umožňuje: nastavení jmen hrdinů, volbu jiných konců románů, počítají se vám přečtené knihy, stránka vás neoslovuje neosobně "milý návštěvníku" a zobrazí se i spousta jinak skrytých položek  MENU . Po úspěšném přihlášení tento panel zmizí a máte-li povolené COOKIE, nebude vás obtěžovat (buzerovat) ani při příští návštěvě. Je mi to líto, ale tak to vyžaduje Policie České republiky.

Dříve to tato stránka dělala podle IP adresy. To je dnes ovšem zakázáno. Proč? Prý to je "osobní údaj" a jejich shromažďování je trestné. Proto jsem kontroly zrušil. Je mi líto, ale pokud tohle skutečně vyžaduje Evropská unie, od které spoustu podobných pitomostí (a mnohdy ještě větších) tak radostně přejímáme, já tomu říkám latinsky "buzerace", česky "obtěžování". Jenže Policie může udělovat pěkně mastné pokuty a vymáhat je i pomocí exekutorů, dokonce mi tím už vyhrožovala, takže mi nezbývá než ustoupit násilí.


K základnímu přihlášení slouží následující políčka: Nick: a Heslo: Můžete buď ponechat, co zde "vymyslel" automat ("Q-datumčas"), nebo si je změnit podle libosti. Pak stačí stisknout .

Podrobnější nastavení zajišťuje formulář zde.

Zpět Obsah

Uznání

Ačkoliv se »organizace Murders with warnings« rozrostla, zůstávala pro statisíce agentů, kriminalistů a policistů všech zemí světa nedosažitelná. Armáda pronásledovatelů se s postupem času ztenčovala. Bylo stále těžší zdůvodňovat její existenci bez sebemenšího výsledku. Jen některé státy tvrdošíjně platily tisícům lidí za další zbytečné a marné pátrání po organizaci, která dala Zemi mír.

Pravděpodobnost odhalení však byla tak nepatrná, že jsme se ho přestali bát. Nejblíž prozrazení jsem byl při přepadení kavárny loupeživými Ukrajinci, když jsem je zblízka zlikvidoval. Tato událost naštěstí zapadla a nikomu už nepřipadala zajímavá.

Tím lépe!

Zásahy »MWW« se současným kriminálním zkušenostem tak vymykaly, až byly prakticky nepostižitelné. Nebyl jediný případ, kdy by se je podařilo překazit. Oběti měly jen jedinou možnost, jak se zachovat, uposlechnout varování a ukončit své zločinné působení. Nerozhodovalo, zda je trestné i podle platných zákonů. »MWW« se právnickými kličkami nezdržovala, ale nestranní pozorovatelé se teď stále častěji vyjadřovali, že máme pravdu.

Potíž je, že soudy žádné země nikdy netrestají válečné zločiny spáchané vlastní armádou. Státy to naopak často oslavují jako zásluhy. Válečné zločiny trestá vždy jen vítězná strana, ale jen na straně poražených. Jsou to však spíš akty kruté pomsty než spravedlnosti. Před námi vítěze nikdo nikdy netrestal. V tom jsme byli první a zatím pořád jediní. Nás nemohl nikdo považovat za vítěze, vítěz se přece nemusí skrývat.

Právní systémy všech zemí světa nás považovaly za zvlášť nebezpečné teroristy. Nejmírnější sazbou by bylo doživotní vězení. Jak ale ubývalo válečných jestřábů, naše akce se mírnily, ale i tak bychom při dopadení a usvědčení nemohli čekat milost. Co to ale znamenalo? Podle mě jsme napravovali pokřivenou spravedlnost. Čím to ale bylo, že byla křivá ve všech zemích? Asi protože se všude na světě uznává jen »právo silnějšího«. Vítěze nikdo nesoudí, ani se toho neodváží. Vítězům tak procházejí libovolné zločiny. Státy tvrdě trestají drobné zločince, ale ty nejtěžší hromadné vrahy oslavují jako vítěze.

Anglický generál Wellington prý krátce po Waterloo prohlásil, že největším neštěstím hned po prohrané bitvě je bitva vyhraná. Postavili jsme se tedy proti vítězům a připravili jsme jim osud poražených. Tak, aby mezi nimi nebyl příliš velký rozdíl. Je třeba tvrdě ztrestat každého, kdo zahájí válku, bez ohledu na to, zda ji prohraje nebo vyhraje. Jedině tak se dá očekávat, že si to zločinci rozmyslí. A s trestem nečekat na výsledek války, nedopřát stvůrám pocit radosti z vítězství! A také už nikdy nepřipustit označování ničení a zabíjení za »dobře vykonanou práci«. Vandalismus všeho druhu obvykle zaměňují s tvořivou prací vítězové, je tedy třeba změnit i jejich uvažování.

A když už se to považuje za »práci«, aspoň ji označit jako »špinavou«. Musíme tak chápat i naši činnost. A to i když je zaměřená pro dobro lidstva jako celku. Proto musíme všichni kromě »špinavé práce« tvořit i něco užitečného. Jinak bychom se od profesionálních vrahů nelišili.

I když je někteří nazývají hrdiny.


Ačkoliv jsme měli bydliště poměrně vzdálená, zavedl jsem tradici hlásit si mezi sebou, co kdo z nás právě dělá.

Nemuseli jsme se kvůli tomu navštěvovat a nepotřebovali jsme si to mezi sebou sdělovat ani pomocí mobilních telefonů s rizikem odposlouchávání. Místo toho jsme využívali telepatie. Ta se odposlouchávat nedá, neboť pozemská věda o telepatii neví zhola nic a nedokáže ji ani detekovat.

Mobilní telefony mají možnost pořádání konferencí, kdy několik účastníků sdílí společné spojení a mohou se proto domlouvat všichni dohromady, nejen dvoustranně. Telepatie má tu možnost také. Stačilo spojit se s jiným telepatem za trvání jednoho spojení. Dohodl jsem tedy uspořádat si každý večer konferenci. Když se toho dne nic nestalo, popřáli jsme si dobrou noc a rozpustili se. Většinou jsme si však nějaké novinky sdělovali. Tak jsme byli vlastně všichni v obraze, co se děje ve světě i doma.

Až jednoho večera, když jsme se rozešli a zrušili spojení, jsem znenadání pocítil začátek dalšího spojení. Kdosi se ke mně hlásil. A nebyl to nikdo z nás. Znamenalo to prakticky jedinou možnost. Musel to být mimozemšťan.

U telepatického spojení se nečeká na svolení, podobné zvednutí sluchátka nebo stlačení tlačítka. Ke spojení prostě dojde a když je to nevhod a volaný nechce být vyrušován, může je se zdvořilou omluvou zrušit. Telepatické spojení nezná obsazovací tón, neúspěšný pokus se projeví jen krátkou bolestí hlavy. Do »konference« zvenčí nevstoupíte, musí vás zavolat někdo zevnitř. Telepatie nemá tolik vymožeností jako mobily, například nezná zprávy SMS, ale proti mobilům má i výhody. Dosáhne kolem celého světa, nedá se odposlouchávat a je zadarmo.

Když mě ale zavolal někdo, koho jsem nečekal, roztřásla se mi kolena. Přesto jsem se ohlásil.

„Přejete si něco?“ zeptal jsem se zdvořile.

„Přeji dobrý večer,“ ozvalo se mi v hlavě.

Byl to on - mimozemšťan. Podle hlasu i podle intonace.

„Jste zase tady, na Zemi?“ zeptal jsem se ho.

„Jsem,“ ujistil mě. „Smím vstoupit do vašeho domu?“

„Vstupte kdykoliv se vám zachce, je to váš dům, já ho jen užívám,“ ujistil jsem ho. „Jste tu vždycky vítán.“

Neočekával jsem, že se objeví přímo u mého stolu, ale ani jsem se tomu nedivil. Měl opět vzezření mladíka, jako když jsem ho spatřil poprvé. Ono na té masce zřejmě moc nezáleží, i když pod ní může být ledacos. Důležité je, jestli spolu můžeme vyjít po dobrém nebo ve zlém. Mimozemšťané s námi do této chvíle vycházeli v dobrém a snad neměli důvod postoj měnit. Svědomí jsem měl vůči nim čisté.

„Rád vás vidím,“ uvítal jsem ho. „Takže opět na Zemi?“

„Jsem tu jen na skok,“ odvětil. „Přišel jsem se rozloučit, je to zdvořilé.“

„Rozloučit?“ podivil jsem se. „Říkal jste minule...“

„Říkal jsem, že odcházím na kontrolu,“ doplnil mě rychle. „Ukázalo se, že pobyt ve vašem světě je pro nás škodlivější, než jsme si původně mysleli. Takže odejdu na delší dobu, vrátím se nejdříve za pět set let vašeho času. Neodolal jsem ale, abych se u vás ještě předtím neobjevil.“

„Pět set let?“ vzdychl jsem si. „To už se neuvidíme?“

„Možná ano,“ opáčil. „Ovrósje prodlužuje vašemu druhu život nad osm set let. Je tedy možné, že se ještě sejdeme. Ale nezůstanete celou dobu bez dohledu. Pokus s vámi je tak slibný, že vás chceme pozorovat nepřetržitě. Nebudeme se projevovat ani vám překážet, ale pochopte, jste pro nás příliš cenný pokus.“

„Upřímně řečeno, předpokládám, že mě sledujete,“ přikývl jsem. „Když ne vy, pak jiní. Očekávám to a nic proti tomu nemám. Dali jste mi příliš velkou moc, než aby to mohlo zůstat bez kontroly. Zatím jste mi přece v ničem nebránili.“

„Ani nebudeme,“ ujistil mě. „Dohodli jsme se nezasahovat, i kdybyste jednal proti svým dosavadním zásadám. Už jsem řekl, překvapuje nás, jak sveřepě je dodržujete.“

„Vynasnažím se dodržovat je i nadále,“ slíbil jsem mu.

„Uzpůsobili jsme stodolu této chalupy, aby se doplňovaly úbytky všeho, co do ní vložíte,“ pokračoval. „Zřejmě jste si toho nedávno všiml, ale přestal jste to využívat. Proč?“

Aha, takže to byl od nich úmysl, došlo mi. Stříbrňák na misce Faustova domu je tedy zkouškou. Jsem snad první, kdo takovému pokušení odolal?

„Nechci se odlišovat od ostatních lidí,“ řekl jsem. „I tak je provoz vaší chalupy velice levný. Proto si chci poctivě vydělávat aspoň na jídlo.“

„Už jsem říkal, že se tím od ostatních lidí lišíte nejvíc,“ pokrčil obrazně rameny. „Ale je to jen vaše rozhodnutí. My jsme vám to chtěli jen usnadnit.“

„Usnadnili jste nám to dost,“ řekl jsem. „Ale nechceme se odlišovat od sousedů a rozhodli jsme se nevyužívat nezasloužená privilegia. Každé privilegium by nás vzdalovalo od schopnosti vcítit se do našich sousedů. A kdo se nedokáže vcítit do obyčejných lidí, stává se rychle tyranem. Vidíme to pořád na našich zástupcích, původně zvolených, aby se starali o blaho lidí. Jakmile získají výsady, starají se jen o sebe.“

„Ano, tím se nejvíc lišíte,“ přiznal. „Pokračujte v tom tedy podle uvážení.“

„Budeme,“ slíbil jsem mu.

„Přeji sobě i vám, abychom se ještě setkali,“ řekl. „A byl bych rád, kdyby to bylo stejně přátelské jako doposud.“

„Budeme se snažit,“ ujistil jsem ho.

„Tak tedy - na shledanou v lepších časech!“ řekl a zmizel.

Ruku mi nepodal, ale to ani nebylo nutné. Bylo mi jasné, že nám fandí. Budeme tedy pokračovat. Mimozemšťané nás budou sledovat. Nedivím se jim, nebude nám to vadit a bude to jen dobře. Každý člověk by měl žít s vědomím, že ho pozoruje někdo z vyšší úrovně. I to už tady bylo. Asi by bylo lépe, kdyby se dozor aspoň občas projevoval. Kdyby člověka upozornil na chyby. Ale možná je lepší, když to jen vím.

Budeme tedy pokračovat.

Největší darebáky jsme už eliminovali, ale zbylo jich ještě dost a dost.

Zaměříme se i na ty menší.


 © Václav Semerád, Nová Ves 2015

  

Konec

Zpět Obsah

© 2015 Václav Semerád, Nová Ves

Slovník


agajku = příkaz odsunutí do mimoprostoru

ginloš = opačný příkaz k navrácení

hytnak = oblast vybavená konvertorem prostorů

matroš = materiál (slangově)

omerta = mlčenlivost za každou cenu - základ Mafie

osanarhe = kamínek osudu woodoo


Poznámky


1 Náhlá úmrtí

2 Co vy, čubčí synové?

3 Do prdele!

4 Jebu Vietnam! Jebu všechny!

5 Do prdele, co je to za divná slova?

6 Přestaň zabíjet!

7 Proč?

8 Přestaň zabíjet a neptej se proč!

9 Ale proč?

10 Protože jsem to řekl.

11 Kdo jste?

12 Jsem tvá smrt!

13 Seru na tebe!

14 Nehraj si se mnou, ty blázne!

15 A nepochybujte o tom, že se to v Čechách děje!

16 Ihlav Bězmamov je skutečná postava, atomový fyzik a šaman. Jen nevím, zda je ještě naživu.

03.09.2018 18:43


Poslední zdvořilý příspěvek ve Fóru (klikněte si) je od SW: 18/11 v 19:09 na téma: §Rusky-humor : P» Napadlo mě, jestli nejsou novináři Slonková s tou druhou hyenou agenti Kremlu? Ruská stopa v tom přece je, kamera v brýlích může být klidně zapůjčená od KGB, mihne se tam i Krym... proč se tím směrem nikdo nepodívá? :-D Že by ty dvě hyeny řídil přímo Putin? A naši DEMO(krati) na to skočili jako

Domů
Statistiky

"Woodoo" (komentáře)

Téma=§Wood Hlasovalo 11, celkem 51 hvězd, průměr=4.64.

Nahoru!
Knihy, úvahy

  

1. Jméno:

 

 

 

19.11.2018 v 14:34 id: 000000

*** Zrušeno ***


2. Jméno: jaxx

 

Info: pro změnu správce sítě

Téma: §Admin

 

15.11.2018 v 23:15 id: 1295615

To SW: Obávám se, že máte nějakou chybičku v konverzním programu. První poznámku pod čarou to zobrazuje několikrát:

------------------------ Poznámky:

1 Mluvíš pěkně, ale mě je horko jako v sauně. Dal bych si pivo nebo leknu...

1 Mluvíš pěkně, ale mě je horko jako v sauně. Dal bych si pivo nebo leknu...

1 Mluvíš pěkně, ale mě je horko jako v sauně. Dal bych si pivo nebo leknu...

2 Shořel


3. Jméno: SW

 

Info: Václav Semerád, Vesničan

Téma: §Admin

 

15.11.2018 v 17:29 id: 1295610

Malé vylepšeníčko pro ty, kdo mají chuť vkládat sem opravy překlepů, případně připomínky k textu knih: Pod obsahem knih najdete po nejbližší aktualizaci nový formuláříček na opravy překlepů, který se dá použít mnohem operativněji než pomocí příspěvků tady ve Fóru (málo platné, trochu to tu překáží i když tomu dáte expiraci, a tím hůř, když to necháte trvale). Zkoušel jsem barevně opravit přímo text, jenže to při nejbližší opravě zmizelo aniž si toho autor všiml (takže to neopravil - Jára Cimrman říká, tudy cesta nevede... ). Tohle bude IMHO šikovnější. Ještě zařídím, aby soubor s opravami mohl autor vynulovat (smazat), (pochopitelně až všechny opravy vyřídí!). Prozatím je tato možnost jen u "Magické díry", časem se to rozleze všude (stačí první oprava).

Především by to měli sledovat všichni autoři (za sebe to slibuji).


4. Jméno: SW

 

Info: Václav Semerád, Vesničan

Téma: §Admin

 

11.11.2018 v 23:33 id: 1295602

Trochu jsem předělával konverzní program a logiku úprav. Nebavilo mě neustále opravovat databázi, musel jsem to trochu zautomatizovat. Už nějakou dobu tady nepíšu jen já, ale jsou tu i další autoři - externisté. Těm teď umožňuji měnit popisky u autorů i u skupin, při opravách ve skupinách se knihy samy třídí podle pořadí ve skupině (a ne aby poslední opravená kniha byla vložena na poslední místo, poslední opravená "Zoidée" je teď už zase první) a hlavně, zavedl jsem možnost vkládat další autory a skupiny na dálku bez přímých zásahů do databáze. Takže mě na tyhle úpravy nebudou autoři-externisté potřebovat. Mohou se tedy stát "patrony" dalších, kteří si možná sami netroufají. A kdo má zájem, může to zkusit také. Stačí napsat mi mail, vložím jeho nick do seznamu "privilegovaných", aby získal práva používat konverzní program a může začít. (Uvažoval jsem pár vteřin o tom, že to dám prostě všem, ale doskočilo mi, že by to byla pastva pro trolly). Tak a jedeme dál...


5. Jméno: SW

 

Info: Václav Semerád, Vesničan

 

03.09.2018 v 21:28 id: 1294945

Dostal jsem k románu "Woodoo" seznam chyb a překlepů. No a když už jsem to opravoval... změn je docela hodně, žádná kapitola není v původním tvaru. A když jsem se do té knížky začetl, zjistil jsem, že není tak úplně pitomá. Je ale fakt, že jsem musel odstranit a přepsat pár odstavců, které byly aktuální v době psaní. Ono je to bez nich lepší. A skoro si říkám, jestli by takové škrty nepomohly i jinde...


6. Jméno: SW

 

Info: Václav Semerád, Vesničan

 

18.07.2015 v 10:37 id: 435005

2 14: Vrátil bych se od RPG a filosofických úvah do reality našeho světa. Obávám se, že ji nejlépe vystihuje citát (Woodo, kap.4):

Je to smutná a hloupá věc: Člověk se musí stát revolucionářem jen proto, aby mohl být slušným. (David Harris)


7. Jméno: 14

 

Info: Klidný

 

18.07.2015 v 09:39 id: 434849

A pár příkladů z té stránky, které by mohlo zdejší osazenstvo znát:

 

"Tato tropa plně působí v seriálu Lišák Vuk. Příběh se soustřeďuje na Vuka, a tak se bere jako hodný, i když zabíjí a požírá hodně (zjevně inteligentních) zvířat a systematicky ničí majetek jednoho člověka. Lovec se zároveň bere jako Hlavní padouch, přestože zabíjí lišky jen proto, aby ochránil svůj dobytek."

Proboha, Lišák Vuk! Jedna z věcí, které jsem viděl jako kluk :)

 

"Ve filmu Ztracený svět: Jurský park Sarah a Nick sabotují žoldáky najaté společností, která vlastní dinosaury. Pravda, tým žoldáků vyslaný, aby pochytal dinosaury, si nebral zrovna servítky, ale sabotáž, kterou ti dva provedli, je přímo či nepřímo zodpovědná za každého mrtvého člověka v tom filmu. I potom, co žoldáci ty dva zachrání před smrtí, Nick to použije jako příležitost k sabotování Rolandovy zbraně. Zabít dinosaura je podle všeho špatné i tehdy, když řádí ve vašem táboře a zabíjí vaše muže. A nebylo to tak, že by tu byla v sázce příroda. Dinosauři byli vytvoření v laboratoři a zavlečení do časového období, které pro ně nebylo vhodné. Už skutečnost, že vůbec existují, by mohla pro ekosystém znamenat katastrofu. To byl celý smysl prvního filmu a v knize Ztracený svět je to ještě více zdůrazněno, ale filmaři na to z nějakého důvodu úplně zapomněli."

 

"Série Lensman od E. E. Smithe toto předvádí. Činy různých protagonistů jsou konzistentně vychvalovány -- včetně jednoho člověka, který se chová jakou soudce, porota a kat, zkázy celých planet/slunečních soustav/civilizací, ať už s civilisty nebo bez nich, různé ošklivé prostředky tajných (nebo i zjevných) válek, mučení, mentálního znásilnění, atd. V příběhu se říká, že pouze paragoni Nezkorumpovatelné čisté čistoty mohou být Lensmeny (a že Arisiané aktivně odstraňují ty, kteří tohoto standardu zcela nedosahují, předtím, než doopravdy dostanou Čočky), ale tak nějak to autorovi prostě musíme věřit."

 

"Protagonisté Anne McCaffreyové se běžně chovají k ostatním postavám jako svině a projde jim to. Často je to znázorňováno jako jakási zobecněná vada (například o Killashandře a Lesse z Drakenů z Pernu se ví, že mají velice malou trpělivost), ale ve většině konkrétních případů příběh celkem jasně ukazuje, že "ten (Určený) Hajzlík si o to koledoval". V Křišťálové linii Killashandra více než jednu stránku ponižuje jednoho vědce pouze za to, že byl pedant a dal nové látce jiné jméno než ona, a Dělají si z toho srandu. O několik stránek dál je toto ošklivě ospravedlněno popisem toho, jak se vědci a jeho partnerovi udělalo ve vesmíru špatně a pozvraceli celou loď, která je přivezla."

 

"V Hobitovi Medděd chytí v lese skřeta a vrrka a vyptává se jich na jejich cíle. Poté, co odpoví, usekne skřetovi hlavu a stáhne vrrka z kůže. Ani hrdinové, ani příběh Meddědovy činy nezpochybňují, protože je to hodný hoch a skřeti a vrrci jsou Vždy zmateně zlí. Zajímavé je, že ve filmové adaptaci Hobit: Šmakova dračí poušť je podobná scéna, kde elfí král Thranduil zabije zajatého skřeta potom, co ho vyslechne, ale tentokrát to Legolas svému otci vytkne."

 

"Tato tropa se objevovala v seriálu Robin Hood, a to až do neuvěřitelné míry. Jakkoli mohl být občas Robin hajzlík, každý, kdo miloval Robina, byl dobrý, a každý, kdo Robina nenáviděl, byl zlý. Konec."

 

"Mnoho hráčů Stolních RPG, zvláště těch, kteří se nezajímají o "role-playing" aspekty hry, má tento přístup. Cokoli, co udělají, je zcela ospravedlnitelné (včetně zabíjení inteligentních bytostí a kradení jejich věcí -- též známo jako "vloupání"), zatímco NPCčkům se snaží pomstít za sebemenší prohřešek. Také se to může podivným způsobem objevit i u kráčů, kteří se o roleplaying zajímají: pokud je jedna z postav zločinec, ostatní hráči, třebas Zákonně dobří, budou takovému hráči ochotní daleko více odpustit a důvěřovat, než kdyby se tímto způsobem chovalo NPCčko. To, do jaké míry jim odpustí, je založeno primárně na tom, že chtějí hrát s kamarády, ale nechtějí je nutit hrát postavu, kterou hrát nechtějí. Plus, Nikdy nedělte družinu."

 

"Ve hře Final Fantasy VII se objevuje vysloveně podivný moment, kdy planetě hrozí srážka s obřím meteorem a padoušská korporace Shin-Ra vymyslí plán, jak této katastrofické události zabránit. Hrdinové jejich plán okamžitě sabotují s tím, že McGuffin, který chtějí použít, by byl bezpečnější a lépe využitý v jejich rukou. Co je ještě podivnější, když se plán Shin-Ra pokazí, Barrett poznamená 'Tak nějak jsem doufal, že to bude fungovat'. Kromě toho během hry zabijete nesčetné množství jejich poskoků. Jedinou výjimkou jsou Turkové, kteří vždycky přežijí, aby vás mohli v budoucnu znovu otravovat."

["McGuffin" je obecný termín pro jakýkoli předmět, který je životně důležitý pro příběh, ale jinak zas tolik nezáleží na tom, co to přesně je]

 

"Hra Phantasy Star IV se tomuto postavila s Chazovým proslovem typu Vynadat staříkovi. Velké světlo stvořilo život v systému Algo čistě jen proto, aby držel ve vězení Zlo zavřené v plechovce, ale Chaz prohlásí, že pokud budou bezmyšlenkovitě poslouchat plán Světla, není mezi služebníky Temnoty a služebníky Světla dohromady žádný rozdíl kromě toho, na které straně mříží se nacházejí. Chaz nakonec celou tu věc Světlo proti Temnotě zavrhne a rozhodne se, že bude raději bojovat, aby chránil lid systému Algo."

 

"Ve freewarovém RPG Paradise Blue je hráč na straně Hnutí odporu, které plánuje převrat proti králi. Nikdy během hry se příběh nepokouší vysvětlit, proč by měl být vůdce hnutí odporu králem a současný král vlastně ani nevypadá jako tak špatný člověk; jeho jediná opravdová velká vada je, že jeho zástupce je absolutní mizera. Hnutí odporu jsou ti dobří prostě jen proto, že protagonista pracuje pro ně."


8. Jméno: 14

 

Info: Klidný

 

18.07.2015 v 09:11 id: 434658

2 Galloth: Myslím, že to, nač si stěžujete, je to, co TVTropes nazývají "Morálka centrovaná na protagonistu" (http://tvtropes.org/pmwiki/pmwiki.php/Main/ProtagonistCenteredMorality)

(Poznámka: Věci s náhodnými Velkými písmeny v tomto překladu jsou názvy dalších trop a odkazy v originálním článku.)

 

"Hurá! Lidé, jejichž jména znám, jsou zachráněni!"

Elan, Order of the Stick (zatímco allosaurus požírá tucty nepojmenovaných poskoků)

 

"Je pouze přirozené, aby spisovatel viděl věci ze Sympatického úhlu pohledu protagonistů. Vzhledem k tomu, že protagonisté často fungují jako vypravěči a postavy s Úhlem pohledu, jejich perspektiva má tendenci mít na dílo větší dopad než perspektiva jakékoli jiné postavy -- jejich myšlenky se překrývají s vyprávěním, jejich pocity tvarují situaci a jejich priority určují příběh. To, jak se berou různé události, bude zabarveno tím, jaký mají vztah k protagonistovi, k věcem, které miluje, k lidem, na kterých mu záleží. Je těžké představit si příběh, který by byl vyprávěn jiným způsobem.

 

Jenomže někdy se zdá, že se tento úhel pohledu rozlévá jako kaňka a zabarvuje to, jak se všechno chová a myslí. Takové dílo pak spadá pod Morálku centrovanou na protagonistu -- stav, kde se zdá, že samotné předivo fiktivního vesmíru vidí na nějaké hluboké kosmické úrovni věci z úhlu pohledu protagonisty. Jedna každá sympatická postava, symbolismus, vyprávění, všechno postavy posuzuje jako hodné chvály, odsouzení nebo indiferentnosti podle toho, jak moc jsou oblíbení u "těch hodných". Sám protagonista zdánlivě nemůže udělat nic špatného, a i kdyby se snad našel někdo, kdo by s tím nesouhlasil, je to očividně lump.

 

Předpokládejme například, že je tu postava, která po tisícovkách vraždí nevinné vesničany, ale kdysi pomohla zachránit Hrdinovu matku prostě proto, že si myslela, že je sexy; Hrdina takovému člověku snadno odpustí, koupí mu drink a možná ho dokonce přizve do svého týmu. A potom tu máte jinou postavu, která běžně zachraňuje sirotky z hořících budov, ale jednou využil slávu, kterou tím získal, k tomu, aby protagonistovi odloudil jeho Lásku. Takovým člověkem se bude opovrhovat. Tohle samo o sobě by byla pouze ukázka nedokonalého hrdiny -- posledním dílkem skládačky je skutečnost, že příběh je krátkozraký. Neobjeví se žádné varovné známky toho, že je protagonista nespravedlivý k hrdinovi, který zachránil všechny ty lidi. Nikdo mu neřekne, že je neuctivý k památce tisíců obětí masového vraha. Nevymstí se mu to. Protagonista se v podstatě chová, jako by to, v určitých ohledech, bylo opravdu Celé o něm a Autorský trakt vypravěče s ním může docela dobře souhlasit.

 

Jako vždy, tropy nejsou špatná věc. Toto může být efektivní nástroj: věci znalý autor toto použije pod několika vrstvami fiktivního obsahu a kontextu, aby své čtenáře zlákal k souhlasu s tím, že protagonista učinil morálně správná rozhodnutí, a přitom dovolí subtilně ukázat, že tomu tak ve skutečnosti nebylo. Stejně tak může tuto tropu přehnat a tím čtenáře zlákat k tomu, aby odsoudili zdánlivě morálně zkažená rozhodnutí protagonisty, a potom nechat příběh vyvinout tak, aby to naznačovalo, že ve skutečnosti jednal moudře. Čtenáři, kteří tyto nuance objeví (spíše v tom prvním případě než ve druhém) se mohou naučit řadu důležitých věcí o integritě svého vlastního morálního kompasu a tím benefitovat. U příkladu v záhlaví této stránky se jedná o záměrnou Disonanci hodnot použitou ke komediálním účelům: v tomto kontextu autor uspěl.

 

Toto může být generátor jak Určených hrdinů, tak Určených padouchů, pokud si publikum všimne, že je nějaká postava posuzována pouze podle úzkého výřezu svých aktivit. Padouši, kteří se tímto způsobem údajně "napraví", mohou být Karmičtí Houdiniové, i když to není nezbytné. Jeden z definujících znaků Mary Sue, především pak Jerk Sue.

 

Protagonista může být díky tomu naneštěstí pokrytec v tom smyslu, že hlavní postava udělá něco špatného a projde jí to, zatímco jiná postava udělá totéž a je za to potrestána.

 

Specifický typ Morální disonance, který může vést k Porouchanému ponaučení. Často umožněno díky Psychologické projekci. Srovnejte s tropami Milión je statistika, kdy je možné omluvit milión mrtvých, ale ne smrt jediné osoby, která má jméno a objevila se v příběhu. Srovnejte také s Vždycky zachraň holku, kdy klade protagonista dobro své lásky nad cokoli jiného. Podtropa Selektivního vynucování a nadtropa Co je to vlastně poskok?. Viz též Pravidlo empatie. Kontrastujte s Co to má bejt, hrdino?, kdy jiná postava protagonistu konfrontuje s jeho pochybným chováním, Morální krátkozrakost, kdy se postava pokouší toto invokovat, ale příběh s ní nesouhlasí, a Pokrytecký humor, kdy si příběh z dvojího standardu postavy Dělá srandu.

 

Nemusíme říkat, že co se týče toho, jak my lidé vnímáme svět, je tato tropa větší Pravda v televizi, než je nám milé přiznávat.

 

POZNÁMKA: Toto je tropa "in-universe". Existuje pouze tehdy, když příběh ignoruje špatné věci, spáchané protagonisty nebo dobré věci spáchané antagonisty. Pokud příběh postavu prezentuje jako jasného hrdinu nebo padoucha, ale někteří fanoušci toto ignorují, jedná se o Špatně zaměřený fandom."


9. Jméno: Galloth

 

Info:

 

18.07.2015 v 00:23 id: 433016

SW: Problém je že možná ani já nevím, jak to doopravdy myslím. Mám určitý pocit, ale jeho vyjádření se mi nedaří. Proto možná mé příspěvky působí rozporuplně. Já nevnímám negativně to, že se rozhodl zastavit války. Ani to, že pro zastavení válek zabíjel. Ale možná spíše to, že nejprve zabíjel na základě informací z novin a televize, což jsou prostředky, které jak se později ukázalo hodně lhali a působilo to na mne, jako by spousta těch lidí, které zabil mohla být v zásadě dobrá (myšleno, že jejich snaha byla medii překroucena, či špatně pochopena, rozhodovali se bez dostatečných znalostí). Později, když získal možnost číst myšlenky, tak zabíjel i ty, kteří doposud nic neprovedli s tím, že by to stejně v budoucnu provedli.

 

Nejde o právo z pohledu zákonů. Spíše se zeptám tebe. Co udělal hrdina špatného? Kdy udělal chybu kvůli které někdo zemřel? Zabíjel jak na běžícím pásu, ale ani jedna chyba (aspoň tak to působí na mne). Přitom ve spoustě případech, to mohli být lidé, kteří upřímně věřili tomu, že svět dělají lepším místem. Že se rozhodli pro to menší ze dvou zel. V podstatě stejně, jak se rozhodla hlavní postava, akorát s horší technologií a tedy i horšími výsledky. Přesto, nikdo takový se tam nevyskytl. To je asi to co myslím tím, že hrdinu chráníš.

 

Docela dobře se mi četl třeba Gurroa (GSMB2) nebo jupiterský duch. Ale neumím pojmenovat, v čem je rozdíl třeba toho JupDucha od Woodoo. Proč mi je Pepek sympatičtější než hlavní postava woodoo.


10. Jméno: SW

 

Info: Václav Semerád, Vesničan

 

17.07.2015 v 23:08 id: 432784

Když to myslíš takhle... pak hrdina "Woodoo" nebyl v právu nikdy. Na počátku jen uvažoval, že by někomu přál smrt, ale když tuto možnost doopravdy dostal, necouvl (se zbabělou poznámkou, že to tak nemyslel). Znamená to, že začal vraždit naprosto uvědoměle. Musel vědět - a také že věděl, že je to ve všech právních systémech světa zločin, věděl, že po něm půjdou všechny složky "pozemské spravedlnosti" a že nemůže v případě dopadení čekat milost. Kdo tady ale udělal chybu? Obávám se, že "všechny složky pozemské spravedlnosti", které ve vztahu k válce všechny selhávají na celé čáře!

Prakticky všichni zabití byli z pohledu platných právních systémů daných států nevinní jako lilie Všichni! Všechna ta neviňátka ale buď zlu (válce) přímo sloužila, nebo je podporovala.

Výjimkou byli lupiči Ukrajinci v kavárně, proti nim by se bránit mohl, tam by to byla oprávněná sebeobrana. Ačkoliv - kdoví! Naše právo a zvyky lidojedů... Především to ale nemohl přiznat, protože by tím poskytl stopu. Musel to tedy zapřít a spoléhat na to, že vyšetřovatel (kterému nic jiného nezbude) to prostě odloží.

Pokud to na někoho působí negativně, pak nevím... já totiž zastávám názor, že všichni ti "nevinní" byli (a i ve skutečnosti JSOU) vinní. Přinejmenším morálně. Odmítám i názor, že morálka může být různá. Válka je v každém případě nemorální, neboť je to nejmasovější porušení přikázání "Nezabiješ!". A její podpora je nemorální také.

Hrdina dostal na začátku návod (šumafuk že od mimozemšťana): Válkám zabráníš jedině likvidací klíčových osob. Máš možnost - jdi!

Takže "Woodoo" je vlastně od počátku do konce volba menšího zla, ne? Jenže ta volba je setsafra odůvodněná a opačná volba by byla dokonce nemravná. Ergo - hrdina tak jednat prostě musí! A to i když se mu nechce!



Komentáře

Začátek


Přílepky dnes: §Duta včera: