Bez přihlášení je omezený přístup

(Přihlášení)

Přihlášení je dobrovolné, nechceme od vás číslo kreditní karty. Je ale užitečné - především pro vás.

Pro náhodné návštěvníky se totiž tato stránka musí chovat velice opatrně. Základní nastavení nesmí nikoho urazit, pohoršit ani mravně zkazit. Říká se tomu dětský filtr nebo také dětská pojistka. Na této webové stránce přihlášení usnadňují COOKIE. Dnes je módou dotazovat se uživatelů, zda s nimi souhlasí. Já na ně jen upozorňuji, dají se přece ve všech prohlížečích zakázat. Kdo je má povolené, přihlašuje se jen poprvé, každé další přihlášení zajišťují COOKIE. Nadstandardní prvky této stránky jsou totiž dostupné jedině po přihlášení. Máte-li na svém počítači COOKIEs zakázané (hlouposti se meze nekladou), nebo máte pitomý "chytrý telefon", který COOKIEs neumí, můžete se nouzově připojovat ke "svému nastavení" vždy jen po dobu pobytu na této stránce pomocí jména (nicku) a hesla. Tak se můžete přihlásit i když si COOKIEs neuváženě smažete (jde to velice snadno!). Při přihlášení nickem+heslem se neuváženě smazaná COOKIE obnoví, proto si buď nick+heslo někam zapište, nebo použijte něco, co nezapomenete. Pozor - nick musí mít aspoň 2 platné znaky, heslo 4 znaky, v nicku i heslu jsou povoleny jen číslice, písmena (včetně diakritiky) a znaky  _ - . 

Pokud sem napíšete vlastní nick+heslo (aby se Vám dobře pamatovalo), získáte možnost diskutovat i nastavit si některé parametry této stránky (např. dětskou pojistku).

Přihlášení umožňuje: nastavení jmen hrdinů, volbu jiných konců románů, počítají se vám přečtené knihy, stránka vás neoslovuje neosobně "milý návštěvníku" a zobrazí se i spousta jinak skrytých položek  MENU . Po úspěšném přihlášení tento panel zmizí a máte-li povolené COOKIE, nebude vás obtěžovat (buzerovat) ani při příští návštěvě. Je mi to líto, ale tak to vyžaduje Policie České republiky.

Dříve to tato stránka dělala podle IP adresy. To je dnes ovšem zakázáno. Proč? Prý to je "osobní údaj" a jejich shromažďování je trestné. Proto jsem kontroly zrušil. Je mi líto, ale pokud tohle skutečně vyžaduje Evropská unie, od které spoustu podobných pitomostí (a mnohdy ještě větších) tak radostně přejímáme, já tomu říkám latinsky "buzerace", česky "obtěžování". Jenže Policie může udělovat pěkně mastné pokuty a vymáhat je i pomocí exekutorů, dokonce mi tím už vyhrožovala, takže mi nezbývá než ustoupit násilí.


K základnímu přihlášení slouží následující políčka: Nick: a Heslo: Můžete buď ponechat, co zde "vymyslel" automat ("Q-datumčas"), nebo si je změnit podle libosti. Pak stačí stisknout .

Podrobnější nastavení zajišťuje formulář zde.

Zpět Obsah Dále

Brexit - marné hledání britské demokracie

Jaroslav Thraumb Dne: Červen 28, 2016

Bezprostředně poté, co si Britové sami odhlasovali vlastní odchod z EU, se začaly objevovat hlasy mnoha tzv. »remainers«, zastánců setrvání, kteří referendum zpochybňují resp. se snaží o jeho opakování.

Brexit je realitou. Osobně jej, i bez ohledu na jeho krátkodobé a střednědobé kriticky negativní dopady, vítám, protože jsem odjakživa explicitně euroskeptický, respektive se obecně stavím do opozice jakékoliv umělé definitivní institucionalizaci, v kterou se zvrhla i Evropská unie. Ponechme ale nyní stranou moje nebo veřejné mínění o tom, je-li rozhodnutí Britů politicky či ekonomicky korektní, a věnujme se na chvíli tomu, jak se k tomuto demokratickému rozhodnutí národa postavili sami proevropští Britové.

Titulek článku by možná bylo lepší nazvat »Marné hledání respektu některých Britů vůči britské demokracii«. Bezprostředně poté, co si Britové sami odhlasovali, ač velmi těsným výsledkem, vlastní odchod z Evropské unie, se totiž začaly objevovat hlasy mnoha tzv. »remainers«, zastánců setrvání, kteří referendum zpochybňují, resp. se snaží o jeho opakování.

Přirozeně, vždyť v západní konzumní společnosti, kde lidé vyrůstají prakticky v nepřetržitém boji o teritorium, konkurenční výhodu či jen společenské postavení, lze očekávat vzdor do posledního dechu i na úkor důstojného zakončení kampaní, ať už těch výherních, nebo (častěji) těch poražených. Není tedy výjimkou, že po mnoha parlamentních volbách všude v Evropě žádají zástupci poražených stran o přepočítávání hlasů, snaží se všemi prostředky zdiskreditovat systém voleb nebo jinak (a často velmi neprofesionálně) zbrojí proti nepříznivému výsledku.

Britové se k tomu postavili trochu jinak, zdánlivě kreativněji. Namísto aby se zastánci setrvání v EU snažili najít způsob, jak zpochybnit již proběhnuté referendum (a je ku podivu, že ty snahy zatím nebyly, vzhledem k historicky nejtěsnější volbě v dějinách možná nejen Británie, ale i celé Evropy), hledají mechanismy, jak zajistit referendum nové. Pod argumenty, nad kterými komukoliv s elementární soudností zůstává rozum stát.

Tito Britové k referendu přišli a odvolili svou preferovanou možnost, setrvání v EU. Účastí ve volbě tak zároveň dali i formálně souhlas se systémem referenda, protože kdyby s ním nesouhlasili, zákonitě by jej museli bojkotovat. Dovolím si malou analogii pro sportovní fanoušky. Na konci fair play přátelského utkání fotbalu, kde dojde k remíze, se obě strany se souhlasem všech dohodnou, že o vítězi rozhodnou penalty. Mužstvo, které v penaltách regulérně prohraje, nepodá soupeři ruku a uznale nepokývne hlavou, ale začne kopat okolo sebe, sledovat videozáznam z utkání a hledat záchytné body, na jejichž základě by si vynutili opakování celého zápasu?

A o to přesně se teď snaží zastánci setrvání v Unii. Namísto důstojné a sportovní gratulace soupeři, který byl silnější, ač jen o pouhou jednu jedinou penaltu (respektive o 3,8%), a snahy smířit se s prohrou a pomalu se připravovat na její důsledky, kopou okolo sebe a snaží se zneužít svého respektovaného postavení tím, že z demokratické volby, která podle všeho skutečně proběhla demokraticky, učiní volbu podmíněnou iracionálními pravidly bez jediného stavebního kamene, jež by jejich argumentaci podpořil.

Přesněji řečeno, »remainers« chtějí nové referendum a žádají, aby do té doby, dokud některá z možností nezíská alespoň 60% hlasů při 75% účasti, byla vyhlašována stále nová a nová referenda. Pomineme-li fakt, že se Británie dělí skutečně na velmi těsné (a často relativně radikální) tábory a oněch zhruba 8-10% občanů, jež by bylo potřeba přesvědčit ke konvertování na opačnou stranu, je pořád několik milionů lidí s vlastním subjektivním míněním, které bude velmi pravděpodobně ve většině případů nezvratné, klíčovým problémem je spíš to, že před referendem relativně důstojná kampaň zastánců setrvání se po pro ně negativním výsledku změnila v ostrý a nesportovní hon za nedemokracií.

Proč? Zádrhel je v tom, že zastánci setrvání měli lepší výchozí pozici z toho pohledu, že jejich názor znamenal status quo. Je potřeba si uvědomit, že Británie nepatří politikům, ale lidu. A je-li vyhlášeno referendum pro lid, pak má rozhodnout většina. V tomto případě je pak většina byť třeba jen 50,1% občanů. A je lhostejné, je-li jejich rozhodnutí politicky správné nebo nikoliv. I kdyby bylo velmi špatné a i kdyby mělo uvést zemi do hluboké krize a všichni by to věděli, většinová vůle po legitimně vyhlášeném referendum znamená, že je tato vůle vůlí Británie. Tak jakýchpak 60%? Kde se vzalo toto číslo? Je odhadnuté? Nebo vychází z předpokládaného počtu mylných hlasování? Nebo z počtu těch, kteří svou volbu považovali za protest a nemysleli jí vážně? Nebo jde snad o iracionální domněnku, že konzervativní status quo by měl mít o deset procent větší váhu, než jakákoliv diametrální změna?

Ani jedno z toho. Je to zkrátka jen smutně nedůstojná snaha o nové vítězství, které je však předem prohrané. Britové šli k referendu, aby zvolili jednu ze dvou možností. A jestli jedno nebo deset procent z nich nevědělo, pro co hlasuje, jestli dvacet nebo čtyřicet procent z hlasujících omylem zaškrtlo chybnou možnost, v tuto chvíli už nehraje roli. Důležité je, že proběhlo demokratické a legitimní referendum, ve kterém si Britové zvolili jasný exitus z Evropské unie. Udělali to, protože je to jejich vůle. Výkřiky zastánců setrvání a jejich kopání okolo sebe nevyvolá v britském parlamentu vlnu svědomí a vyhlášení nového referenda. Jen ještě víc prohloubí propastnou jámu mezi oběma tábory, která se v Británii - a potažmo v celé Evropské unii - začala pomalu ale jistě propadat už vyhlášením referenda, a svou hloubku jen umocnila, když v referendu zvítězil brexit.

Jsem si jist, že i v opačném případě by zastánci brexitu stejným nebo stejně nedůstojným způsobem bojovali proti tomu, co už je minulostí, a snažili se prosadit podobné mechanismy, které by jim daly ještě kousek naděje. Ale proč? Britové musí přijmout volbu Británie. Je to volba, která leccos změní, ale také volba, kterou si zvolil lid. A má-li Británie patřit lidu, musí se volbě lidu přizpůsobit. V opačném případě by to nebyla volba demokratická a Británie by nebyla demokratickou zemí.


Poznámka SW:  

Tato úvaha zapomíná na jednu skutečnost. V Evropské Unii je přece nedemokratické jednání běžné! Viděli jsme to při prosazování Lisabonské smlouvy, kdy se bafuňáři EU rozhodli opakovat pro ně nepříznivé referendum tak dlouho, dokud nebude podle jejich představ.

Precedentem bylo tedy opakování referenda o Lisabonu.

Zastánci setrvání se zkrátka rozhodli toto jednání napodobit s vědomím, že už jednou mělo úspěch. Jestliže už dříve jednala EU nedemokraticky, proč by měla dnes jednat demokraticky, že?

A proč se tomu vůbec divíme?  

 


Zpět Obsah Dále


Poslední zdvořilý příspěvek ve Fóru (klikněte si) je od jaxx: 11/11 na téma: §Duta : To bude zase mít jirkacbx radost...http://sw.gurroa.cz/duze/duze-01.php

Domů
Statistiky

"Zamysli se!" (komentáře)

Téma=§Brexitmarne Hlasovali 2, celkem 10 hvězd, průměr=5.00.

Nahoru!
Knihy, úvahy

  

1. Jméno:

 

 

 

12.11.2018 v 18:56 id: 000000

*** Zrušeno ***


2. Jméno: SW

 

Info: Václav Semerád, Vesničan

Téma: §Admin

 

11.11.2018 v 23:33 id: 1295602

Trochu jsem předělával konverzní program a logiku úprav. Nebavilo mě neustále opravovat databázi, musel jsem to trochu zautomatizovat. Už nějakou dobu tady nepíšu jen já, ale jsou tu i další autoři - externisté. Těm teď umožňuji měnit popisky u autorů i u skupin, při opravách ve skupinách se knihy samy třídí podle pořadí ve skupině (a ne aby poslední opravená kniha byla vložena na poslední místo, poslední opravená "Zoidée" je teď už zase první) a hlavně, zavedl jsem možnost vkládat další autory a skupiny na dálku bez přímých zásahů do databáze. Takže mě na tyhle úpravy nebudou autoři-externisté potřebovat. Mohou se tedy stát "patrony" dalších, kteří si možná sami netroufají. A kdo má zájem, může to zkusit také. Stačí napsat mi mail, vložím jeho nick do seznamu "privilegovaných", aby získal práva používat konverzní program a může začít. (Uvažoval jsem pár vteřin o tom, že to dám prostě všem, ale doskočilo mi, že by to byla pastva pro trolly). Tak a jedeme dál...


3. Jméno: SW

 

Info: Václav Semerád, Vesničan

Téma: §Admin

 

10.11.2018  id: 1295598

2 jaxx: V programu Konverze je možnost doplnit drobnější pokec k autorům a ke skupinám knih. Kdo přidá (autora nebo skupinu), měl by dodat aspoň jednu krátkou větu popisku (zobrazí se v seznamu knih a ve statistice). (Příspěvek zítra zmizí!)



Komentáře

Víc komentářů tu není.

Začátek


Přílepky včera: Magj §Swrp

09.11.2018 23:06