Bez COOKIEs je omezený přístup!

Úvaha k zamyšlení:

Zpět Obsah Dále

 

Proč jsem neadoptovala dítě v Africe?

A proč nezachraňuji deštné pralesy?

My lidé si toužíme pomáhat, je to naše přirozenost.

V dnešní době je snadné pomáhat i na druhém konci světa.

 

Jenže... když jsem potkala člověka, který v Africe sázel stromy, byla jsem unesená tou vznešenou myšlenkou. Jak nádherné. Dokud mi nevyprávěl, že se rozvedl s manželkou, s rodiči se nestýká a děti vídá jen občas. Zrovna byl na cestě do Nepálu jako dobrovolník pro místní sirotky. Pak ho čekal ášram v Indii, aby našel vnitřní klid a pak možná domů, i když – jak řekl – ta vidina ho moc nelákala.

 

Zůstala jsem jako opařená a vzpomněla si na Amazonii a na Indiána v pouliční restauraci, který se mě ptal, co tam dělám. Řekla jsem mu, že jedu do pralesa.

Udiveně vzhlédl od misky fazolí a zeptal se: „Vy u vás nemáte lesy?!“

Tak to bolelo! A pak jsem se vrátila domů. Vzala pytel na odpadky a šla uklidit dolů pod barák k silnici ty poházené pet-lahve. Seděla jsem tam na hromadě odpadu a jen vnímala to, co mi starý Indián předal.

 

Jak jsem já mohla pomoci druhým, když jsem si nejdřív neuklidila doma?

Jaký smysl dávalo létat na druhý konec světa a zachraňovat prales, když prales umírá kvůli tomu, že všechno, co dělám je závislé na ropě, kterou odtamtud chtějí vytěžit, abych tam pak já mohla nadšeně přiletět a držet transparent :  Zachraňte prales !?!

Jak jsem mohla pomoci dítěti v Africe, když jsem neuměla naučit svoje vlastní děti, aby si po sobě uklidily?!

Jaký smysl dávalo někam jezdit a ukazovat druhým řešení jejich problémů, když to znamenalo obírat je o jejich zodpovědnost za vlastní chyby? Obírat je o sílu najít vlastní řešení? A tím prohlubovat jejich závislost na mně!? Bylo to stejné jako s dětmi. Nemohla jsem je naučit chodit. Musely x krát spadnout na zadek. Čím déle jsem je držela za ruku, tím později začaly samy chodit. Mohla jsem tam jen být a povzbudit je, že to zvládnou a naučí se to. Samy. Jako se Ella naučila hrát sama na piáno a Zak postavil svůj první domek z cihel na hromadě hlíny. Jeho chyby ho naučily, co udělat příště líp.

Nemohla jsem zachránit Afriku, ani prales, ale mohla jsem začít u sebe. Chodit víc pěšky. Přestat si foukat zbytečně vlasy. Přestat kupovat hloupé marketingové produkty zaručeně vita a raw z druhého konce světa a místo toho jít k zelináři na náměstí.

 

Mohla jsem toho změnit tolik ! Každý den. 365 dní v roce...to není málo!

A když to udělá každý z nás? Nebude koho zachraňovat !!

Africké děti nebudou hladovět, protože jejich rodiče otročí ve zlatých dolech do mého iPhone. Prales nebude umírat, protože nebude potřeba tolik ropy.

Mám pokračovat ?

A já si nebudu kupovat své svědomí charitou a lítat na drahé semináře, abych chlastala panáky z pupku Deepaka Chopry, ale budu dělat to, co dává smysl. Zodpovědně se starat o mír u sebe doma. Učit děti na řece Orlici, že když mám jen malou loď, nevezmu si nic navíc, nejlepší lekce skromnosti, kterou znám. Když jsem já spokojená, je takový i můj svět. Potřebuji tak málo! Svou rodinu a kus chleba, čistou vodu a jedno jablíčko. Jako na vodě. To, co bylo nejcennější byl smích mých dětí, které pozorovaly říčního raka a cestou sbíraly odpadky po lidech, kteří jezdí do daleké Indie, okázale pomáhají světu, ale doma si neuklidí.

Ano, i my tu máme lesy! A jak o ně pečujeme, to vidíme každý den. Nijak. Pohltila nás pýcha a ovládl parazit chamtivosti. Touha mít a dobýt! Ty nejvyšší hory, ty nejhlubší oceány. Ale uvnitř jsme neskutečně chudí. Pomozme nejdřív sobě. Uzdravme sebe a svou rodinu. V ní to všechno začíná i končí. Pak naše děti nebudou muset hledat smysl života na pláži v Goa, ale budou si vážit rozkvetlé louky za domem.

 

Hloupý Honza šel do světa, aby se pak vrátil domů. A já?

Sázím stromy v tichosti a pokoře. Uklízím „naši“ studánku v údolí. A vím, kde je moje místo. Doma. V lese.

 

 Škoda, že se paní nepodepsala, zasloužila by si slova díků...

 Vlastně je to geniální text, stačí se nad ním trošku zamyslet...

 


Zpět Obsah Dále

Errata:


Poslední zdvořilý příspěvek ve Fóru (klikněte si) je od honbri: 5/8 v 20:04 na téma: Schizofrenik : Omlouvám se, že se opět vracím k naší staré diskuzi, ale já jsem stále přesvědčený, že smrt průstřelem hlavy by neměla být tak bolestivá, aby "tisícihlavci" ztráceli vědomí. Podle docela čerstvých informací o výzkumu mozku by jakýkoli zásah v mozkové hmotě neměl být vůbec cítit, natož bolet či omračovat. Kromě toho jste v nedávno vytvořené kapitole ZÁVODÍ ústy Standy použil stejné informace...Nebylo by na místě SCHIZOFRENIKA v tomto duchu upravit? V každém případě to je však velmi dobrý román a patří k mým oblíbeným...   =*=   05.08 SW : Uvědomuji si to, ale mozek tisícihlavců je doplněn telepatickým spojovacím prvkem, který musí být jistým způsobem synchronizovaný. Má to i nevýhody, např. existuje "strop" (také velmi bolestivé!). Připojení dalšího prvku se děje jen postupně, to se ještě sesynchronizuje, odpojení pomocí jedu je také povlovné, ale když se to roztrhne naráz, může se to rozkmitat. A to by se mohlo projevit jako bolest, případně až ztrátou vědomí, než se to zase ustabilizuje.(A mezi námi, bez této nevýhody by příběh vypadal úplně jinak, Antonín by se před triglavy nemusel tak skrývat, byl by jim rovnocenný, možná by ani nekamarádil s Moranou... atd...) ;

Domů
Statistiky

"Zamysli se!" (komentáře)

Téma=Úvaha-k-zamyšlení Hlasovali 2, celkem 10 hvězd, průměr=5.00.

Nahoru!
Knihy, úvahy

  

Nepřihlášení (roboti) nemohou přispívat!

2. Jméno: Robo-mailek

 

Info: hláška sama zmizí

Téma: Admin

06.08.2020  id: 1335847

Robotek Emailek hlásí: rozeslal jsem za Autobus 367 e-mailu 06.08.2020 00:02 :

Změněn Závodí 05.08.2020 0950-----2123

Kapitola 22 dodána k "Závodí". 05.08.2020 1107   (Příspěvek dnes v poledne zmizí!)



Komentáře

Víc komentářů tu není.

Začátek


Přílepky včera: Závodí Schizofrenik

08.03.2020 22:25