Bez přihlášení je omezený přístup

Možnost nastavení je Zde.

Zpět Obsah Dále

Bratrstvo

Kuba se ve Vejci zabydlil rychle, což nebylo těžké. V domě toho mnoho zajímavého nebylo, až na hygienický kvádr, zastupující záchod, koupelnu a převlékárnu. Prvního dne se s ním ještě neseznámil, ale první den nebyl ani zdaleka posledním a Kuba si sem brzy zvykl chodit. Pravda, bažina se k vycházkám nehodila a poslední kus cesty ho musel někdo ze stálých obyvatel přenášet, ale stačilo, aby sešel s cesty směrem k bažině, zamával směrem, kterým tušil Vejce a vzápětí se už někdo objevil, vzal ho do mesrini a pozval ho dovnitř.

Brzy se ale projevil i jako dítko pozemské civilizace. Přiznal se, že mu ve Vejci vadí ticho a pokusil se to změnit. Jednoho dne s sebou přinesl přenosné rádio a že si pustí nějakou muziku. Tvrdil, že rádio měli odložené na půdě a nikdo se po něm shánět nebude, ale po vložení baterií fungovalo, takže by si je ponechal ve Vejci.

Jenže se ukázalo, že do Vejce nejspíš nepronikají radiové vlny, takže se těšil marně. Stačilo vystrčit rádio ze dveří na zápraží a přístroj se rozehrál, ale když vtáhli hrající rádio dovnitř, umlklo. Venku sice hrálo, ale průchodná stěna zastupující dveře tlumila zvuky tak, že z hlasité hudby zbylo jen jakési vzdálené šeptání. Navíc bylo nahlas hrající rádio slyšet až z cesty, kde by přitahovalo nežádoucí pozornost kolemjdoucích, ačkoliv kolem Blat mnoho lidí nechodilo. Tím tato možnost prakticky padla.

„Škoda,“ vzdychl si Kuba, když ukončili výzkumy smutným závěrem, že rádio není ve Vejci použitelné. „Olda Mareš má doma přenosnou televizi, ta by byla ještě lepší. A úplně nejlepší by byl Zbynďův notebook, Zbynďa má na něm úchvatnou sbírku her. Nemohl bych sem Zbynďu přivést?“

„Slíbil jsi udržet s námi tajemství,“ připomněl mu Pavel nevrle. „To se přece mělo vztahovat i na kamarády.“

„Nic jsem mu neřekl, jen tady dávám na uváženou, že by mohl být užitečný,“ namítl Kuba. „Kromě toho Zbynďa taky prodával ovrósje, jako já.“

„Užitečný - počítačovými hrami?“ odfrkl si Pavel.

„Notebook se dá použít i jinak, než jen ke hraní,“ namítal Kuba.

„To se spíš podívám, jak by se dal do Vejce přivést rádiový signál,“ zavrtěl hlavou Pavel.

Kuby se ale nečekaně zastala Milča.

„Poslyšte všichni!“začala po chvilce mlčení, když si to zřejmě nejprve sama srovnala v hlavě. „Myslím, že můžeme uvážit, když už jsme sem vzali Kubu, přibrat i pár dalších. Jednak je tu dost místa, druhak byli užiteční, když rozšiřovali mezi lidi ovrósje a třeťak, budeme si s nimi rozumět lépe než s ostatními. Bývalí spolužáci se nám stačili věkově vzdálit, tihle se nám naopak přiblížili. Byla bych pro přibrat mezi nás pár nejspolehlivějších.“

„To nebude tak jednoduché!“ vrčel Pavel. „Čím větší provoz, tím větší bude riziko prozrazení. Mohli bychom se dočkat nepříjemného překvapení.“

„No - tak se přesuneme jinam,“ pokrčila Milča rameny. „Co pro nás znamená ztráta Vejce? Úkrytů přece máme víc. Pro většinu lidí platí úsloví: dvakrát se stěhovat je jako jednou vyhořet, ale pro nás? Žádný majeteček nemáme, aby se při stěhování něco rozbilo, prostě přeletíme s tím, co máme na sobě a opuštěné Vejce beztak necháme vypařit. Tak o co jde?“

„Představuješ si to nějak jednoduše,“ namítl Pavel.

„Vtip je v tom, že to tak jednoduché je,“ zasmála se Milča.

„Milča má asi pravdu,“ přidala se k ní i Zdenka. „A když se přestěhujeme, možná to budeme mít do vsi dál, ale může to mít i výhodu, že by naše vesnice nebyla tak na ráně.“

„Prostě ve Vejci založíme jakési Bratrstvo,“ shrnula to Milča. „Bratrstvo Černého Vejce.“

„Nejsem ze zásady proti,“ ustoupil trochu Pavel, „ale nepovažuji za dobré, aby sem chodila celá procesí. To by bylo moc nápadné. Když tu bude příliš velký provoz, můžeme se brzy dočkat i nepříjemné návštěvy Cechapú. A pro ostatní úkryty platí to samé!“

„Tak něco vymysli, aby to nebylo tak vidět!“ navrhla mu bezelstně Milča.

„Zkusím to,“ přislíbil trochu váhavě Pavel. „Ale neručím za to, že to bude hned.“

„Ty přece na něco přijdeš,“ lichotila mu i Zdenka.

„Uvidíme!“ řekl Pavel.


Pavel si vedl průběžnou bilanci úspěchů a neúspěchů a pochopitelně v tom pokračoval i když trojlístku nastaly klidnější časy.

Právě v té době začal zájem o pilulky klesat a Pavel usoudil, že je už většina lidí má. Pravda, rozdělili jich méně než kolik byl počet obyvatel města a sousedních vesnic, ale to se dalo vysvětlit tím, že je zdravé děti nepotřebovaly a i mezi dospělými se našlo dost těch, kdo se buď cítili zdraví, nebo jim naopak nevěřili a odmítli je.

Také dobrovolní distributoři z řad školáků ztráceli zvolna zájem. Pravda, někteří si na ovrósje ke kapesnému i slušně přivydělali, ale nabízení bylo stále obtížnější. Mezi lidmi bez ovrósje čím dál víc převažovali ti, kdo je odmítali z přesvědčení.

Kuba Lipinský dodržel tajemství, ale ve Vejci se objevil jen dvakrát a pak ztratil zájem. Pavel mu nabízel učení, ale s tím neuspěl - a jiná zábava ve Vejci nebyla.

Pavel měl konečně víc času, aby mohl opouštět bezpečí Vejce a podívat se do světa. S Milčou se zaměřili na zjišťování, kdo z lidí ve městečku a vesnicích ovrósje odmítli, nebo o ně přišli, když nezvládli dodržet prohibici. Většina z nich byli faráři a jeptišky, vrcholoví politici a manažeři, nebo jako Milčina matka, bývalí i současní komunisté. Ti všichni ovrósje odmítli ze zásady. Pár starších lidí se ovrósje dokonce panicky bálo, zřejmě pod vlivem kázání, ve kterých faráři vylíčili »zázračné pilulky« jako »nástroj ďábla«, kterému musí věrný křesťan za každou cenu odolat.

U ostatních bylo jednodušší vysvětlení, že je zatím nic netrápilo, takže pilulky nepotřebovali. Což se mohlo kdykoliv změnit a proto se Pavel pokusil získat na svou stranu i dva obvodní lékaře, které do podstaty ovrósje částečně zasvětil. Oba se sice v první chvíli zděsili, že by měli podporovat nasazování cizopasníků do lidí, ale rozumnými důvody se dali přesvědčit. Nejvíc na ně zapůsobila dosavadní pověst »zázračných pilulek«, postavená na jejich nepopiratelně příznivých účincích. Oba již dříve některé pacienty s povzdechem odepsali a smířili se s jejich hospitalizací na onkologickém oddělení nemocnice, odkud se ale vrátili přímo kypící zdravím. Nemohli tím dostat důvěryhodnější vysvědčení o účincích onoho »parazita«. Přijali tedy bez výhrad pár desítek tobolek s ovrósje, aby je nabídli pacientům, až si přijdou stěžovat na nějakou nemoc.

Jen dva lékaři byli schopní smířit se s existencí ovrósje a dokonce pomáhat při jejich šíření mezi lidi. Důležité pro ně bylo, že jim zdravotní pojišťovny platily i za pacienty, kteří bezprostřední pomoc nepotřebovali a byli u nich jen v evidenci. Neměli úspěch vždycky, ale za každý neúspěch mohl přiznaný nebo zapíraný alkohol.

Ostatní lékaři ovrósje odmítli. Někteří z pýchy (co mi bude takový cucák radit?), jiní protože jim Pavel nemohl nabídnout výsledky klinických zkoušek. Jenže tady šlo o světlou výjimku, kdy účinkuje i nevyzkoušený preparát.

I sebevíce vyhlášený lékař, který odmítne pomoc pro své pacienty s povýšeným odkazem na vlastní schopnosti, patří k lopatě, protože jim škodí. Ke škodě pacientů je takových lékařů většina, ale #P0i věděl, že mu stačí přesvědčit pár poctivců, kterým jde více o blaho pacientů než o prestiž. Prestiž těchto lékařů stoupala až díky úspěšně vyléčeným pacientům. Podle dohody s Pavlem příčinu svých úspěchů neprozrazovali, takže měli brzy pověst úžasných lékařských odborníků.

Lidé jim zkrátka dávali přednost sami.

Trojlístek se mohl stáhnout z veřejnosti do Vejce a sledovat, jak se jejich působení ve městě a v okolí vyvíjí.

Distribuce ovrósje v městečku a okolí úspěšně skončila a další kolo je čekalo až za dvacet let, což byla prozatím nepředstavitelně vzdálená doba. Bohužel nemohli čekat, že jim tolik času popřejí i Cechapú. Pavel se skoro divil, že je dosud nechali na pokoji. Nevyvozoval z toho ale, že by měli opravdu klid. Pořád se mu vracela farářova slova.

»Pilulky již brzy způsobí několik nepřirozených úmrtí a pak bude naše kázání podepřené i ze strany lékařů i jiných vědců...«

Nesměli to varování podceňovat, jenže neměli ani tušení, co proti nim Cechapú chystají. Pavel se však obával jednoho. Až to poznají, bude pozdě.

Zatím to vypadalo dobře.

Zatím...

 


Zpět Obsah Dále

18.05.2017 14:04