Bez přihlášení je omezený přístup

(Přihlášení)

Přihlášení je dobrovolné, nechceme od vás číslo kreditní karty. Je ale užitečné - především pro vás.

Pro náhodné návštěvníky se totiž tato stránka musí chovat velice opatrně. Základní nastavení nesmí nikoho urazit, pohoršit ani mravně zkazit. Říká se tomu dětský filtr nebo také dětská pojistka. Na této webové stránce přihlášení usnadňují COOKIE. Dnes je módou dotazovat se uživatelů, zda s nimi souhlasí. Já na ně jen upozorňuji, dají se přece ve všech prohlížečích zakázat. Kdo je má povolené, přihlašuje se jen poprvé, každé další přihlášení zajišťují COOKIE. Nadstandardní prvky této stránky jsou totiž dostupné jedině po přihlášení. Máte-li na svém počítači COOKIEs zakázané (hlouposti se meze nekladou), nebo máte pitomý "chytrý telefon", který COOKIEs neumí, můžete se nouzově připojovat ke "svému nastavení" vždy jen po dobu pobytu na této stránce pomocí jména (nicku) a hesla. Tak se můžete přihlásit i když si COOKIEs neuváženě smažete (jde to velice snadno!). Při přihlášení nickem+heslem se neuváženě smazaná COOKIE obnoví, proto si buď nick+heslo někam zapište, nebo použijte něco, co nezapomenete. Pozor - nick musí mít aspoň 2 platné znaky, heslo 4 znaky, v nicku i heslu jsou povoleny jen číslice, písmena (včetně diakritiky) a znaky  _ - . 

Pokud sem napíšete vlastní nick+heslo (aby se Vám dobře pamatovalo), získáte možnost diskutovat i nastavit si některé parametry této stránky (např. dětskou pojistku).

Přihlášení umožňuje: nastavení jmen hrdinů, volbu jiných konců románů, počítají se vám přečtené knihy, stránka vás neoslovuje neosobně "milý návštěvníku" a zobrazí se i spousta jinak skrytých položek  MENU . Po úspěšném přihlášení tento panel zmizí a máte-li povolené COOKIE, nebude vás obtěžovat (buzerovat) ani při příští návštěvě. Je mi to líto, ale tak to vyžaduje Policie České republiky.

Dříve to tato stránka dělala podle IP adresy. To je dnes ovšem zakázáno. Proč? Prý to je "osobní údaj" a jejich shromažďování je trestné. Proto jsem kontroly zrušil. Je mi líto, ale pokud tohle skutečně vyžaduje Evropská unie, od které spoustu podobných pitomostí (a mnohdy ještě větších) tak radostně přejímáme, já tomu říkám latinsky "buzerace", česky "obtěžování". Jenže Policie může udělovat pěkně mastné pokuty a vymáhat je i pomocí exekutorů, dokonce mi tím už vyhrožovala, takže mi nezbývá než ustoupit násilí.


K základnímu přihlášení slouží následující políčka: Nick: a Heslo: Můžete buď ponechat, co zde "vymyslel" automat ("Q-datumčas"), nebo si je změnit podle libosti. Pak stačí stisknout .

Podrobnější nastavení zajišťuje formulář zde.

Zpět Obsah

Televizní zprávy

Televizní zprávy sledovali v Doupěti výjimečně všichni a dokonce s napětím. Mělo se v nich přece objevit jejich pracně natočené video. Šlo o informovanost lidí ve světě, ačkoliv zpočátku jen česky. Však ony to ostatní televize převezmou!

Komentátor zprávy normálně zahájil, potom oznámil »Zvláštní příspěvek« a kdosi v zákulisí spustil video, donesené toho dne Pavlem. Místo zeleného pozadí do záznamu naklíčovali běžné pozadí televizních novin, ale to se na obsahu nijak neprojevilo. Televizáci tedy slib dodrželi.

Dojem však úplně pokazil závěr. Ve chvíli, kdy se Pavel na záznamu rozloučil, naskočil opět obraz news-roomu, kde však bylo v té chvíli vidět, jak policisté zatýkají nejen komentátora, ale všechny, kdo se tam právě nacházeli, ať s vysíláním měli nějakou spojitost, nebo ne.

„Syčáci!“ komentoval to Pavel. „Doufám, že je brzy pustí, jinak bych jim musel udělat průvan na policejní stanici!“

„Neříkal jsi sám, že policajti mají rozkazy, které se neodváží nesplnit?“ popíchla ho Zdenka.

„Říkal,“ souhlasil Pavel. „Ale po našem vysílání by jim mělo dojít, že jsou úplně vedle!“

„Vždyť to ani neviděli!“ zastala se jich Zdenka. „Mohli vidět minule začátek, ale pokračování už ne - buď byli v té chvíli na cestě, nebo na té razii.“

„Uvidíme!“ prohlásil Pavel.

Teď se tím ale zabývat nemohl, chystal se opět odletět Ančovem za Nokimchou, aby dojednali další podrobnosti ohledně Mlávydó. Zejména šlo o Milčin návrh na změnu - neposílat na Mlávydó lidi staré a potřebné, ale naopak grázly největší, aby na Zemi přestali škodit.

Milča očekávala, že to na Zuznelai pochopí.

„I pro ně to bude jednodušší,“ tvrdila. „Postačí, když je seznámí s používáním tabletů a věnují jim ovrósje, nemusí se u nich zdržovat s biologickými ogmuisrykyši.“

„A mohou je zkusit převychovat,“ dodal Pavel. „Možná postačí, když se jim sem tam někdo ukáže, aby pochopili, že mají nad sebou dohled.“

„On třeba Nokimcha může vzbuzovat pěkný respekt, když se trošku zamračí!“ přidala Zdenka.

„Když on se Nokimcha snad ani mračit neumí,“ vzdychla si Milča.

„Ale umí!“ nesouhlasil Pavel. „Jenže my tři jsme mu nedávali tak často důvod být zamračený, na nás se víc usmíval. Ale ti, co tam pošleme, mu takový důvod určitě dodají!“

„Hlavně to s nimi tak vyjednej!“ nabádala ho Milča.

„Uvidíme!“ holedbal se Pavel.


Horší dobu k zásahu v České televizi si velitel zásahové jednotky ani nemohl vybrat.

Čechy byly ve víru událostí. Spolu s miliony Cechapú z celého světa zmizel i v Čechách nejen prezident, ale i celá vláda, podstatná část Parlamentu, drtivá většina ministerských úředníků a téměř všichni soudci. Zatknout za tohoto stavu redaktory, techniky a hlasatele poslední vysílající televize nebyl uvážený čin - znamenal totiž úplné odmlčení jediné česky vysílající televizní stanice.

Český národ snese hodně a Češi na sobě nechají dlouho štípat dříví, ale pak stačí jediná jiskra, aby zažehla ne požár, ale přímo ohnivou smršť. A protože ji tentokrát neusměrňovali podle svých záměrů inteligentní Cechapú, obrátila se proti Policii jako takové.

Většina policejních špiček zmizela spolu s ostatními Cechapú a Policii chyběla organizace. Řadoví policisté nevěděli, co mají dělat, nedokázali si ani přivolat útvar policejních těžkooděnců. Už to vypadalo zle a zabarikádovaní policisté začali sahat po zbraních, když se náhle nad hlavami rozlíceného davu objevila podivná vznášející se postava.

Pavel původně přiletěl zasahovat ve prospěch zadržených televizáků, ale na místě pochopil, že bude muset naopak podpořit obležené policisty. Přiletěl neviditelným mesrini, ale přestoupil si ve vzduchu na vznášející se stoleček zgylot, který ho zvukově neizoloval, aby mohl mluvit.

Postava, vznášející se nad hlavami davu jen na nepatrném prkénku, vzbuzovala respekt a když Pavel shromážděné požádal, aby mu vyjednávání s policisty přenechali a buď se rozešli do domovů, nebo si počkali na výsledek, lidé mu začali provolávat slávu.

Dalším bodem mělo být tedy vyjednávání s policisty. Pavel se jim zaručil, že bude dodržovat konvence ohledně vyjednávání, budou-li oni naopak respektovat jeho jako parlamentáře.

Velitel policejní stanice na to po delším váhání přistoupil, ovšem požadoval, aby Pavel před vstupem do stanice prošel bezpečnostním rámem, aby se vyloučilo, že je ozbrojený.

„Bezpečnostním rámem klidně projdu, ale to nic neznamená,“ usmál se Pavel. „Moje zbraně nejsou kovové a odložit je nemohu, sám jsem tou zbraní.“

„V tom případě budeme potřebovat psa, schopného odhalit výbušniny,“ kladl si velitel stanice další, rozšiřující podmínky.

„Jděte mi k šípku!“ zamračil se Pavel. „Máte pod stolem atomovou bombu a budete zdržovat s nějakým rámem a psy! Pochopte, že mám mimozemské schopnosti a chci vás zachránit!“

„Zachránit?“ podivil se policista.

„Zachránit!“ trval na svém Pavel. „Nejprve před davem spravedlivě naštvaných lidí, kteří už málem žádali vaše hlavy, neboť jste jim ochromili jedinou fungující televizi, pak také před úděsnou blamáží, až se ukáže, že jsou zatčení nevinní a nakonec před vyhazovem, protože tak neschopnou Policii nikdo nepotřebuje.“

„Chcete nám snad vyhrožovat?“ naježil se velitel.

„Podívejte se pod svůj stůl,“ vybídl ho Pavel. „A moc zprudka nesahejte na to, co tam najdete, má to ráži několika kilotun.“

V následující chvíli vypukl na stanici poplach, jenže stejně náhle skončil. Nukleární hlavice znenadání zajiskřila a rozplynula se.

„Nehledejte to,“ poradil Pavel dobrosrdečně hemžícím se policistům. „Teď už nic nenajdete.“

„Co to bylo?“ udeřil na něho velitel.

„Ukázka mimozemských možností,“ odvětil stručně Pavel.

„Ale my máme své rozkazy!“ trval na svém policista.

„Máte rozkazy od těch, které jsme nedávno zlikvidovali,“ řekl Pavel. „Zlikvidovali, protože to byly stvůry. Vy stvůry nejste a už snad ani nebudete, ale - budete-li se nám protivit, dopadnete jako ti, kdo vám nedávno rozkazovali. Viděli jste aspoň ten televizní záznam, který jste se tak usilovně snažili zcenzurovat? Doporučuji vám propustit zaměstnance televize a poprosit je, aby ten záznam ještě jednou reprízovali. A dobře si ho poslechněte a promyslete.“

Ta drzost! Vyzývat policisty, aby přemýšleli! Jenže hlučící dav venku na ulici jim zabraňoval použít to nejjednodušší, osvědčené řešení - podezřelého prostě zatknout, podrobit výslechu a zavřít. Museli se nějak rozhodnout, aby to proti nim dav nepoštvalo ještě víc.

„Jenže když porušíme rozkazy, vyhodí nás,“ namítl policista opatrně.

„Kdo by vás měl vyhodit?“ opáčil Pavel. „Vaši nadřízení zmizeli, ti už dávno nejsou na Zemi! A jestli jste to dosud nepochopili, řeknu vám to naplno: na Zemi obecně a v Čechách zvlášť došlo ke státnímu převratu. Současná vláda zmizela do nenávratna a vy se budete muset rozhodnout - buď sloužit nové vládě, nebo se proti nám postavit. Pak ale nečekejte, že zůstanete u Policie!“

„Chcete snad tvrdit, že jste někoho...“

„Dosavadní vládce odnesli Okchygové. Ale mám aspoň podíl na jiných, ještě horších.“

„To je přece přiznání!“ hřměl policista.

„Přiznání k čemu?“ opáčil Pavel. „Vašich nadřízených jsem se nedotkl a na Okchygy nemáte.“

„Na koho?“

„Podívejte se, pane policajt! Pusťte všechny zadržené z televize, požádejte je, aby opakovaně přehráli náš záznam a dobře si jej vyslechněte, raději dvakrát než jednou. Zjistíte, že vaše rozkazy pocházejí od bestií z jiného světa a že se jimi musíte přestat řídit, chcete-li zůstat na Zemi. A teď mě omluvte - odcházím!“

Policista chtěl cosi namítnout, jenže Pavel náhle z jeho kanceláře zmizel.

Ostatní jen zděšeně přihlíželi.


Skupinka, která se sešla na Malé Straně, měla zprvu jen osm členů, ale při dalším setkání už se do jednoho bytu nevešla a musela se přesunout do nějaké kavárny.

Jednalo se o jediném bodě: jak vyvést Čechy z politické, hospodářské a kulturní krize?

Problém byl velice komplexní. Nejprve bylo nutné uspořádat nové parlamentní volby, neboť jak Parlament České republiky, tak i Senát byly zdecimované na pár vystrašených členů a prezident České republiky zmizel spolu s ostatními pohřešovanými lidmi. Podle vysvětlujícího, několikrát opakovaného pořadu České televize, vysílaného z tajemného záznamu jakýchsi tří teenagerů, kteří v něm prohlašovali své napojení na mimozemšťany, měli všechny chybějící odborníky, manažery a politiky odnést mimozemšťané kamsi daleko ze Země a nemínili je už nikdy vrátit s tvrzením, že Zemi jen škodili.

Problém byl, že to bez nich nešlo.

Anebo - že by to šlo? O tom právě Malostraňáci nejprve jen jednali, ale pak přikročili k akci, která by měla katastrofu zmírnit, zastavit a zvrátit.

Prvním krokem byla výzva k vypsání mimořádných voleb, podaná na ministerstvo vnitra.

Tato výzva připomínala povinnost ministerstva vypsat při podobných problémech neprodleně mimořádné volby - a to do Parlamentu, Senátu i prezidentské. Pro ministerstvo, kde po prázdných chodbách bezradně bloudilo jen pár vyděšených úředníků, úkol vpravdě nadlidský. Malostraňákům nejenže nikdo neodpověděl, ale splnit tuto povinnost se očividně nikdo ani nechystal.

Druhým krokem byla proto výzva v televizi. Malostranská skupina připomínala úředníkům, co je jejich povinností. Současně uvedla kontaktní adresu, kam se měli hlásit lidé, kteří se vyznají v chodu státních institucí a chtěli by pomoci.

Úředníky ale mnohem víc popíchla další nahrávka teenagerů. Slibovali jim zachování jejich míst v aparátu Ministerstva vnitra, pokud volby uspořádají - na druhou stranu jim všem vyhrožovali vyhazovem, pakliže nic neučiní. To konečně zabralo a vypsání voleb se uskutečnilo prostřednictvím České televize - jak také jinak, když v Čechách prakticky žádné jiné oficiální médium nefungovalo. V nahrávce teenagerů však byla kuriózní podmínka - plat všech ústavních činitelů měl být stanoven na trojnásobek průměrného - důchodu. Mělo to odradit zlatokopy, kteří by se do Parlamentu jinak drali čtyřstupem.

To už se počet Malostraňáků blížil stovce. Po nájezdu mimozemšťanů neexistovala v Čechách žádná jiná politická strana, hnutí ani skupina. Dosavadní partaje se rozplynuly až na malé hloučky členů, působících dojmem naprosté bezradnosti. Malostraňáci byli tak jedinou stranou, která něco navrhovala, slibovala a zdálo se, že snad i něco z toho splní. Na popud „teenagerů“ však zařadila jako jeden bod svého volebního programu i určení platů poslanců. Kritikové škodolibě poukazovali na to, že za těchto podmínek bude problém sehnat dostatečný počet zájemců - a měli pravdu.

Další kritické hlasy pravdivě poukazovaly na skutečnost, že vlastně o žádné volby nejde, když se jich účastní jen jedna politicky organizovaná skupina, ale ty už byly natolik ojedinělé, že se daly zanedbat - což se také stalo.

Výsledkem voleb byl nový Parlament České republiky. Neměl sice potřebných dvě stě členů, neboť se při navržených platech poslanců skutečně nenašlo dost zájemců, ale podle ústavy byl jakž takž usnášeníschopný i v neúplném obsazení - a to stačilo.

Víc se v prvních popřevratových volbách zvolit nepodařilo. Poslanecká sněmovna se na svém prvním zasedání ad hoc rozhodla pod starým otřepaným heslem »nejsou lidi« přibrat za poslance zbylé dosavadní senátory a Senát zrušit úplně. Neusnášeníschopný Senát nebyl schopen tento zákon odmítnout a protože Ústavní soud bez výjimky zmizel v nenávratnu, nezbylo než patřičně upravit Ústavu, aby se současný stav aspoň nějak zlegalizoval.

O Češích je známo, že skvěle improvizují. Žádný jiný národ až dosud nedokázal provozovat »Orchestr bez dirigenta«, kdy hudebníci hrají bez vedení - přesněji, řídí se podle některého z nich. Nebylo divu, že Parlament prohlásil za zbytečný nejen Senát, ale i funkci hlavy státu - prezidenta. V usnesení se tvrdilo, že v případě potřeby bude Českou republiku na případných mezinárodních jednáních zastupovat premiér. Toho sice chybějící prezident nemohl jmenovat, ale nová Poslanecká sněmovna si s tím poradila bez dlouhých cavyků - premiéra zkrátka jmenoval na návrh Sněmovny její předseda, v dané chvíli zastávající nejvyšší státní funkci.

Takový převrat ještě Evropa nezažila!

Jenže situace byla ve všech zemích prakticky stejná nebo velmi podobná.

Drobnou odlišností se pyšnila Velká Británie, kde kupodivu nezmizela královská rodina, takže se opět stala skutečnou hlavou království. Bezvýznamnost ji paradoxně zachránila. Cechapú už o ni dlouho nejevili zájem, takže zůstala, aby mohla aspoň formálně odstartovat nové volby.

Nahrávky trojlístku teenagerů se postupně šířily nejen do celé Evropy, ale po celém světě. Ostatní země si je opatřily titulky ve všech potřebných jazycích. Někde je odvysílaly veřejnoprávní televize, pokud ještě fungovaly, jinde se šířily po internetu. Nejen první dvě, ale časem i další.

Kdosi neznámý mezitím vypsal na internetu obrovskou sumu za jejich hlavy - autora inzerátu se nepodařilo objevit, ale bylo zřejmé, že to bude nějaký oddaný lidský služebník Cechapú, dotčený jejich zmizením. Inzeráty se opakovaly všude, kde odvysílali nahrávky »teenagerů«. Trojlístek by si z nich nic nedělal, kdyby se neobjevila mnohem horší fatwa vyhlášená muslimy a kdyby ji ihned nepřijali za svou muslimové v Čechách. Bohužel, fanatiků na Zemi zůstalo víc než dost. Přišli o své náboženské vůdce, ale zůstali jim i nadále věrní.

Trojlístek se po krátké diskusi rozhodl.

Bude lépe vzdát se vystupování na veřejnosti a zůstat v skrytu Doupěte. Přitáhli by zbytečně na sebe pozornost těch, kdo se zmizením svých vládců cítili poškozeni a vystavili by nebezpečí lidi ve svém nejbližším okolí. Pavel se Zdenkou a Milčou tedy dál ze svého úkrytu sledovali, co se v Čechách i ve světě děje a občas vydali další nahrávku s návodem, co dělat.

Ne že by na totéž nepřišli i jiní, ale nikdo se nemohl pochlubit kontaktem s mimozemšťany. Proto měl trojlístek i nadále autoritu nejen v Čechách, ale kupodivu i ve světě, a to i když navrhoval něco, co se lidem v první chvíli zdálo jako neuvěřitelné a naprosto nepřijatelné kacířství.

Například návrh »Co s bankami?«, ve kterém nejprve zopakovali, že díky mimozemšťanům nemá prakticky žádná banka majitele, takže je nezbytné, aby je Parlamenty všech zemí znárodnily, pokud nechtějí dopustit okamžité zhroucení svého hospodářství.

Podle trojlístku se měly banky změnit na státní neziskové podniky, zajišťovat oběh peněz jako službu lidem a úplně opustit svůj dosavadní hlavní účel - »tvorbu zisku«. Zaměstnanci bank se měli změnit ve státní zaměstnance, placené podle českého pravidla pro platy poslanců. Že to bude pro ně nepřijatelné? Ale kdež! Z bank zmizeli největší vyžírkové, dokonce i bez vyplácení jinak obvyklých »zlatých padáků«! Také velké podniky měl po zmizelých majitelích »zdědit« stát a postarat se, aby sloužily lidem a ne bestiím.

Vypadalo to kacířsky, ale Malostraňáci se toho chopili a alespoň v Čechách to provedli. Zákon sice vyzýval právoplatné majitele bank, aby se o ně do třiceti dnů přihlásili s doklady o tom, že jim skutečně patří, ale když se ve stanovené lhůtě nikdo nepřihlásil, nabyl platnosti znárodňovací dekret a banky, velké podniky i supermarkety v Čechách dostaly nucenou státní správu.

V Čechách to zabralo - ostatní výrobci se otřepali a hospodářství se opět začalo rozjíždět.

„Jen nevím, co budeme dělat, když jsme se takhle dobrovolně zřekli možnosti uplatnit se na nějakém výhodném místečku?“ komentovala to Zdenka, když si vyslechli další zprávy.

To už se i Česká televize vzpamatovala, sloužili v ní noví reportéři a komentátoři, kteří se tam mezitím otrkali a už zase působili profesionálním dojmem. Až na to, že si nedali diktovat, co smějí a co nesmějí zveřejňovat a jak se mají stavět k různým událostem doma i ve světě.

„Však si něco najdeme!“ mávl rukou lehkomyslně Pavel. „Máme výhodu neviditelnosti, nikdo nám nic nenařizuje, nikdo nám nic nezakazuje. Navrhuji soustředit se třeba na odhalování skrytých lumpáren, které by jinak unikly pozornosti. Na světě je pořád spousta darebáků, kteří kdysi obětavě sloužili Cechapú a po jejich zmizení si myslí, že se osamostatní. Bude potřeba odhalovat je, aby už konečně zmizeli! Ty nejhorší budeme rovnou odesílat do Mlávydó, ať neškodí. Přinejmenším dokud se nevytvoří nové, konečně už nezaujaté a nezkorumpované soudy.“

„A kromě toho na nás zůstane zprostředkování kontaktu se Zuznelai,“ připomněla jim Milča.

„Takže se dáme do odhalování nepravostí?“ podíval se na ni Pavel s úsměvem.

„Jdeme na to!“ souhlasily obě.

 © 2013 Václav Semerád, Nová Ves


  

Zpět Obsah

© 2013 Václav Semerád, Nová Ves

Slovník


ajnclík = druh vězení - samotka

allohmota = hmota s imaginárními spiny, prostupná hmotou s reálnými spiny (základ duchů)

arlaveul = ještěrovitý mimozemšťan

belazyr = exotermická anihilace (spalující oheň)

bolvo = připravenost hostit cechapú

bresog = chapadlovepř

brije = mimozemští inteligentní obojživelníci podobní mlokům

brodi = mimozemská elektřina (neobvykle používaná)

Brusel = sídlo Evropské unie (Brusel - podle vzoru prdel)

Cechapú = paraziti ovládající jiné bytosti k válkám

čersích = diagnostický organizmus podobný červu

chitžará = členové společné správní Rady Zuznelai

collateral damage = vedlejší škody na civilistech, obvykle vícenásobně převyšující vojenské škody - běžné jednání armád USA

defoge = hygienický kabinet gežgů (nahrazuje náš záchod, vanu, sprchu i šatnu)

dešadé = izotermická anihilace (ničení hmoty bez vývinu tepla)

didus ineptus = blboun nejapný (pták vyhynulý díky své důvěřivosti)

dryazgu = hmyzoidní mimozemšťané - vědci

dužildáh = velitel expedice

dygiče = pštrosovití velcí ptáci, používaní k tahu

dyž = rodinný partner (manžel - manželka)

Eurokomise = sbor zasloužilých pitomců s neuvěřitelnou pravomocí i platem

exekutor = právník bez citu a svědomí, kříženec krokodýla a pijavice

ezažno = opičkovití mimozemšťané

fejch = příkaz vytvoř

frikulín = free + cool + in = člověk, hrdý na to, že je povrchní, pokrytecký a snobský

friňgo = jedovatá sloučenina

Gaňgóg = samčí jméno obvyklé u kočkolidí gežgů

Geneče = samičí jméno obvyklé u kočkolidí gežgů

Gešítchi = samčí jméno obvyklé u kočkolidí gežgů

gežgo = kočkolidé žijící na Vjobůci

Gežgui = svět gežgů

giva = druh násilných mimozemšťanů

grikych = létající ještěr, geneticky upravený pro dopravu cestujících

guláš = pozemský pokrm z masa s mírně pikantní omáčkou

Gychjo = samčí jméno obvyklé u kočkolidí gežgů

hacker = člověk, který virtuálně vniká do cizích počítačů

harvék = vodní mimozemšťané podobní delfínům

hlamri = sedací nábytek (uzpůsobený pro tvory s ocasem)

Hlimi = svět obřích krys

hokr = mimozemšťan podobný tygru s podélnými pruhy a šesti končetinami (čtyři tlapy a dvě ruce)

hrípa = dům

hyferhuh = inteligentní velryba - největší druh v Zuznelai

ichdam = příkaz naložit - zabalit - odnést

isrykyš = ovladač hvězdné brány

Jelstvu = národ mimozemšťanů lipólďů

JUDr = absolvent právnické fakulty (v Plzni i díky korupci), znepříjemňující život lidem (viz právník)

Katar = příslušník křesťanské sekty, vyvražděné konkurenčními katolíky, které ve víře zahanbovali

Kramchi = Svět obývaný opičkami ezažmo a vodními brijemi

Lagrangeovy body = místa, kde se právě vyrovnává přitažlivost sousedních těles

Lavalsá = menší obyvatelný měsíc v soustavě Rizkeja

lavechůg = mimozemský osvěžující nápoj

libri prohibiti = knihy zakázané cenzurou, držené v klášterních knihovnách zásadně pod zámkem

lipolď = druh suchozemských mimozemšťanů

lynho = rekuperační vodní žábry, nahrazující plíce

mehe = druh ryby

mesrini = dopravní silová bublina

mlakje = prapředci

Mlávydó = Pustý svět, spravovaný Zuznelai

mlupka = mluvící čapka (mobil gežgů)

Monsanto = americký koncern, proslulý vývojem geneticky modifikovaných plodin a extrémní zákeřností při jejich vnucování světu

myrýk = rybí salát

naplavenina = geologicky: hornina vzniklá naplavením vodou, přeneseně: přistěhovalec

Negetta = svět v Zuznelai, obydlený Cechapú

ogmu = mlupka (mluvící čapka) - komunikační prostředek

Okchyg = prastará, vyhynulá rasa, která započala spojovat světy hvězdnými branami

ovrósje = opravný červ, prodlužující život

Pamfoše = pevnina ve světě lipólďů

plahég = chapadloslon

právník = absolvent právnické fakulty (v Plzni i díky korupci), znepříjemňující život lidem (viz JUDr)

puchmých = náhradní palivo do motorů

Puráj = správní středisko Zuznelai (stavba podobná anglickému Parlamentu)

Rambo = profesionální válečník bez náznaku citu a svědomí

rambu = druh poněkud násilných mimozemšťanů

regci = býložravé kentaurovité bytosti

Rizkeja = Jeden ze světů Zuznelai

šalke = vyhynulé rohaté bytosti, údajně nejvíc podobné lidem Země

šávki = (rus.) malí cirkusoví psíčci, bavící obecenstvo nenáročným panáčkováním (přeneseně televizní baviči)

Scynejové = mimozemská rasa, proslulá vědou

Sedmero = předchůdce Desatera: 1.Lidé jsou si rovni - 2.Cti rodinu - 3.Nezabiješ - 4.Nepokradeš - 5.Nezotročíš - 6.Svévolně nezničíš - 7.Nepodáš křivého svědectví

segoju = evoluce (vývoj) organizmů

Sek = centrální robot planety

seloj = ještěrovití obyvatelé světa sousedícího s gežgy

Sherwood = les v Anglii, pověstný legendárním zbojníkem Robinem Hoodem (přeneseně parčík u Hlavního nádraží v Praze)

sikeo = zobrazovací orgán draků grikychů

sivír = vědec

Sjozgi = město

skelte = komunikátor se Sekem

skyrumdod = učitel

socka = nadávka zbohatlíků a zlodějů většině normálních lidí

Struldbrug = Nesmrtelní z Guliverových cest Jonathana Swifta (Laputa)

supéryš = vysílač synchronizace Seků v celé Zuznelai

tihyan = = podvodní tažné rejnokovité torpédo

tolmůg = vodní zvířata, vzdáleně podobná kytovcům

Tugij = národ mimozemšťanů lipólďů

tyhjo = jízdní zvířata gežgů

tykaptyl = přepravní nádoba (soudek)

tyruzg = lovná zvěř gežgů

Vinnetou = legendární mírumilovný a až trestuhodně důvěřivý náčelník amerických Apačů

Vjobůc = svět, kam děti přenesla hvězdná brána

všimné = úplatek - víceméně vyžadovaný příjemcem

zglasadrov = obří stromy s polointeligencí

Zgoryhab = mezihvězdně proslulý vědec světa Rizkeja

zgylot = druh nábytku (samovznášecí stolek)

zhavae = všegalaktická přírodní délková jednotka (přibližně 21 cm = vlnová délka záření vodíku)

zlýtu = hvězdná brána

ztrétka = spojovací služba na Zuznelai (obdoba roamingu)

Zurgipaci = město gežgů ve světě Gežgui

Zuznelai = Oblast spojených světů (8614 světů)

Zycechar = jméno obvyklé u opičkovitých ezažno

zyréch = bezpilotní dopravní mesrini

20.03.2018 11:52